Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

Máte rádi strašidla? Já jak které. Někdy nějaké ve městě potkám, většinou je zanedbané až zpustlé, čpí špínou, motá se po ulici, má vypitý hlas i rozum a v ruce drží láhev piva nebo od piva. Tak tahle strašidla rád nemám. Nemám rád ani strašidla komerční. To jsou ta, co pouští na veřejnost zvěsti o tom, co všechno bude od kdy a o kolik dražší, nebo v obchodech přes noc přepisují ceny zboží na vyšší. Mezi komerční strašidla patří i strašidla z hradů a zámků, zjevující se při nočních prohlídkách po zaplacení tučného vstupného (nebo strašného?). Kdybych měl dát za vstup 170 korun, to bych se asi také zjevil, pak by někde měli dvě strašidla a to by asi nešlo.

     Takže zbývá už jen poslední skupina a to jsou různí skřítci, hejkalové, ohniví mužíčci, duchové nebožtíků atd. Proti těmhle nic nemám - ale zrovna oni jsou nějak nedostatkoví. Ještě jsem nikoho z nich nepotkal. Abych to uvedl na pravou míru, využil jsem zprávy o superstrašidelném kostele a vypravil jsem se na místo. Aby bylo vše jak má být, uskutečnil jsem výpravu o jasné noci, když byl měsíc v úplňku a na místě jsem byl v hodině duchů. Tím místem je pražský kostelík sv. Jana Křtitele Na Prádle - původně románská stavba, později přestavěná  goticky a pak částečně barokně. Stojí nedaleko národního divadla, na protější straně Vltavy, na křižovatce ulic Všehrdova a Říční. Při josefinských reformách byl zrušen, roku 1784 odsvěcen a dostal se do světských rukou. Majitel v něm zřídil prádelnu.

     Pověst praví, že kolem kostelíka jezdí mrtvý mnich v černém kočáře taženém bezhlavými koňmi. Do jedné z místností přestavěné na byt se přistěhovala lakomá vdova, jež si v kostelní hrobce schovala nastřádané peníze. Každou noc o půlnoci ji budil sípající hlas, žadonící: "Dej mi tolar!". Jednou mu odpověděla, že mu ten tolar dá a v tu chvíli se před ní objevil černě oděný mnich v ohnivém hávu, který jí řekl, že jej tím vysvobodí, protože o tolar  kdysi ochudil dům Boží a proto musí na věky strašit. Za obdržený tolar poděkoval a v kočáru s velkým lomozem odjel. Vdova se radovala, že bude mít pokoj a že o nic nepřišla, protože mu dala falešný tolar. Za chvíli se ale mnich vrátil, vdovu uškrtil a na čelo jí vypálil falešný tolar. Od té doby se tam zjevuje i její duch. Dalším tamním zjevem je obtloustlá jeptiška v hábitu, nepřející zamilovaným. A aby toho nebylo tak málo, tak se tam ještě prochází bílá paní. Takže je tam co vidět - celkem 4 zjevení!

     Bylo to tam zajímavé a myslím, že jsem odhalil tajemství. Černý kočár má značku Mercedes a jezdí k blízkému hotelu. Vdovy se tou dobou netoulaly po ulicích a spaly, nebo seděly s někým u skleničky v tamní restauraci. Obtloustlá jeptiška je v současnosti zřejmě domovnicí v jednom z tamních domů.

     Bílou paní jsem tam neviděl - ta si asi vybírala náhradní volno za strašení přesčas v jiný den.

Jiřík

linkuj.cz vybrali.sme.sk