V horní části Václavského náměstí v Praze stojí socha svatého Václava, patrona českého národa. Tato socha stojí na místě, na němž se děla ta nejvýznamnější politická shromáždění v české moderní historii. Dobrá i špatná, násilně zorganizovaná i násilně rozháněná. Zde národ prožíval své porážky, vítězství, frustrace a radosti.    Na tomto místě se ráno 21. srpna 1968 zorganizovala první demonstrace proti ruské okupaci a o několik hodin později z tohoto místa rozstříleli ruští vojáci fasádu Národního muzea. Zde se upálil Jan Palach a zde následně česká policie kolaborantského okupačního režimu zase vystoupila proti vlastnímu obyvatelstvu. V roce 1969 normalizační režim instaloval kolem sochy svatého Václava  řetěz. Je odlit z podob lipových listů, které ale míří svými špičkami vzhůru, aby záměrně ohrožovaly zdraví těch, kteří by si chtěli na řetěz sednout nebo ho překročit. Je to pokrytecká náhražka ostnatého drátu, který odděluje sochu od lidí, symbolicky odděluje světce od jeho národa. Tento řetěz mluví o ruské okupaci a komunistickém útlaku. A je hanebné, že tam dodnes visí.

     V roce 1997 mi pražský primátor Jan Koukal, když jsem mu celou záležitost vysvětlil, slíbil, že řetěz neprodleně sundá, protože „by se nadále styděl každý rok s prezidentem k tomuto řetězu klást věnce“. Co slíbil, nesplnil. Loni, 8. června 2003, jsme s Balbínovou poetickou stranou zorganizovali balení těchto řetězů do rudé látky. Bylo to přátelské a nenásilné upozornění na tuto anomálii. Poté byl odeslán dopis pražskému primátorovi Pavlu Bémovi, který později Jiřímu Hrdinovi osobně a opakovaně slíbil, že tento potupný řetěz bude skutečně sundán. Co slíbil, nesplnil ani on. Tedy si to musíme zařídit sami. Neboť dnes, kdy už jsme patnáct let zase svobodným národem a byli jsme přizváni mezi ostatní svobodné národy, abychom spolurozhodovali i o osudu Evropy, se už musíme zbavit komunistické minulosti. Nepolezeme však za tmy na horu Blaník, ale vojvodu blanických rytířů osvobodíme za dne a v centru Prahy! Do Evropy se spoutaným patronem národa přece nechceme!

    Tedy jsme se s Jiřím Hrdinou rozhodli, že v úterý 8. června 2004 v 16 hodin, k prvnímu výročí balení těchto řetězů narudo, půjdeme k soše svatého Václava s příslušnými nástroji a řetězy prostě odřízneme. Jak může takhle za nás orodovat? A tímto také vyzýváme všechny, kterým na tom záleží, aby přestali žehrat na dobu a politiku a vzali také do rukou příslušné nástroje a přišli nám pomoci řetěz odstranit! Řetěz je dlouhý, a čím nás bude víc, nebudeme se bát vlka nic. Tedy pojďme osvobodit svatého Václava! Nemůžeme ztratit nic než jeho okovy!  

Jaroslav Hutka – písničkář,  Jiří Hrdina – Balbínova poetická strana

linkuj.cz vybrali.sme.sk