Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

Řečí ekonomiky sděleno: manželka jako monopolní výrobce a distributor vánočního cukroví v naší rodině vyhlásila konkurz na subdodavatele vlašských ořechů.

     Za okny se rozprostřelo babí léto stejně nenápadně jako vietnamská tržnice v zástavbové proluce a můj poskytovatel internetu se to odpoledne rozhodl poskytovat něco jiného někomu jinému. Než jsem stačil vymyslet nějakou chytrou výmluvu, už jsem byl na procházce v aleji ořešáků. Moje babička kdysi říkávala, že procházka naší rodiny podobá se putování Mongolů za novými pastvinami. Křik, zmatek, pobíhání, úhrnem zasloužený odpočinek od pracovního ruchu. To platí o naší rodině i dnes. Stále musíte něco hlídat; krysaříkovou, aby nepadala do Labe, dceru, aby se při neustálém žvanění nezapomínala nadechnout, juniora, aby neplival dudlíka z kočáru. Ve volných chvílích jsme se pak s manželkou pokoušeli sbírat ořechy.

     Znalci tvrdí, že ořechů je letos dost. Moje babička říkávala, že když je hodně ořechů, rodí se hodně kluků. Znáte ale babičky, ty toho napovídaj. Ořechů je ale opravdu dost. Naštěstí do košíku pod kočárem se toho vejde taky dost ( vešlo by se ještě víc, ale junior nechtěl sedět u stromu a čekat až to doma vysypu), takže za slabou hodinku a půl jsme vlašáky mohli prodávat. Vyrazili jsme pomalu k domovu. Nejsem nadšený sběratel ani hub ani ořechů, ale když už s něčím začnu... pomalu jsme se vraceli, mě to nedalo a stále jsem sbíral a sbíral a sbíral... no přece to tam nenechám ležet. Moje babička říkávala, seber ten padesátník, třeba tě Pánbůh zkouší a  příště tam bude pětistovka. A tak já sbírám ( pětistovku sem nikdy nenašel jak mi napovídala babička. " Asi ti ji Pánbůh posílá v drobných," podotkla k tomu manželka... mám několik vyhraněných teorií na to proč Bůh stvořil babičky a manželky), prsty mám černožlutý a už teď mě bolí ruce z představy, jak to všechno budu louskat. Tedy, nemusel bych, nalouskaný vlašský ořechy se prodávají, stačí hrábnout do hromady úvěrových karet a...

     To máte tak, sotva člověk stačí vystřízlivět ze Silvestra, už aby kupoval dárky pod stromeček. Dcera sepsala seznam pro Ježíška, z něhož jsem nabyl dojem, že si potají zařizuje byt. V supermarketu mají vánoční kolekce za úúúúžasnou cenu a půl krabice se sběrem u nás doma tvoří katalogy s nabídkami betlémských hvězd na ubrouscích, lampičkách, povlacích a toaletních papírech. Také různé úvěrové společnosti konečně rozprodali ve veřejných dražbách nábytek a televize získané v majetkových exekucích a začali rozesílat karty do bankomatů. Já mám prozatím čtyři. Ale nezoufám, neboť je teprve říjen. Nakupujte dnes, plaťte zítra, píše se na papírech, do nichž jsou karty zabaleny. Na co nemám, to nepotřebuju, říkávala moje babička, aniž některý z těch letáků kdy četla. Ale znáte to, babičky toho nakecaj. Splácet můžeme až zítra a nábytek a televizi připravte na chodbu. Ať se s tím exekutoři nenadřou...

     Já jdu na ty zatracený vořechy. Když už jsem ten konkurz vyhrál...

Jón Kixx

linkuj.cz vybrali.sme.sk