| www.kudl@nk@.cz |
| O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé… |
|---|
|
| manuál téma poradna tady a tam úkol pro vás fauna a flora próza a poesie nejen duše :-))) zážitky |
| FÓRA KUDLANKY |
| Hledej na Kudlance |
|
| Marihuana, Mariška. Tráva - Hulení... |
| Trampoty sličné tlustice |
| Minutka za čtvrt hodinky :-))) |
| Gruppensex, swingers - aneb kam se ztrácíš, lásko? |
| Balzám na nervy |
| Žena v područí alkoholu |
| Žebříček nepopularity |
| NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY |
| Trak a já |
| Milovali jsme lištičku... |
| Když soužití sešedne |
![]() |
![]() |
| DOMŮ |
| dopisy do poradny |
| dopisy do redakce |
![]() |
Kudl@nk@ |
| ARCHIV |
![]() |
| KUDLANKA.CZ, ISSN 1214-7826 |
| Copyright (c) 2003-2006 |
| Šéfredaktorka: Mgr. Daniela Umlauf Goldwein |
| PageRank.cz |
| INTERNET - JEŽÍŠEK - SEX |
Rubrika: [zážitky] Zdají se vám témata v nadpisu téměř nesouvisející? Či jako upoutávka na "originální" vánoční dárek v podobě sexuálních pomůcek z elektronického obchodu? Omyl! A v ještě větší zmatek vás uvedu, pokud napíšu, že všechna tato témata se navzájem prolínají a mají souvislost s mojí devítiletou sladkou, nevinnou holčičkou. Jak je to všecko možné? Posuďte sami: před pár dny jsem podlehla kroku doby a zavedla domů internet. Když jsem úspěšně pospojovala všechny drátky do dírek, kam patří, naším pokojem se poprvé rozlilo světlo z monitoru a já nadšeně dcerce ukazovala, co všechno ten internet umí.
"Tebe zajímají ti pavouci, viď? Tak si o nich něco najdeme.." Skutečně se nám podařilo najít pár článků o pavoucích a má dcera byla nadšená, že se konečně dozvěděla, že pavouci opravdu koušou a že někteří jsou i jedovatí, dokonce už i u nás. Měla jsem z jejího nadšení radost. Ta radost travala asi 3 vteřiny. Další věta mé sladké nevinné holčičky mě totálně uzemnila: "Tak to je super, tak to já tam příště zadám sex – mě to moc zajímá!" Padla jsem do mdlob. Když se mi podařilo se znovu nadechnout, zapřísahala jsem jí, že to udělat nesmí, nechci ani vědět, jaké odkazy by jí asi tak vyhledavač nabídl. Svedla jsem to na riziko zavirování počítače. A zároveň mě čekala pochopitelně i sexuologická přednáška, protože věta "a co tě zajímá, já ti to vysvětlím", musela logicky následovat. Popasovala jsem se s tím, řekla bych, docela dobře. Upřímně se podivovala nad některými aktivitami s touto činností spojenými a snad i pochopila, že pro děti to není, že to je záležitost pro dospělé. Zatím. No vida, tak téma internet a sex už zaznělo. Ale kde je ten Ježíšek? Ptáte se správně, čtěte dále. Do Vánoc je ještě daleko, dokonce ani obchodníci ještě nezdobí výlohy lesklými kouličkami, ale téma Ježíšek vrtá dětem v hlavě asi stále. Vzpomínám si na sebe, na přemýšlení, kde ten Ježíšek všechny ty dárky bere? Jak jen je to možné? A kdy a jak si vzal ten dopis za oknem s adresou Ježíšek, Nebe? Vždy mu to nějaký den trvalo.. A pak to dlouhé odpočívávání, kolikrát se ještě vyspím... Moje holčička loni ještě naprosto bezelstně vyhlížela z okna, jestli Ježíška nezahlédne, špicovala uši, kdy už zazvoní zvoneček. Nedávno mě ale zaskočila otázkou "Mami, jak je to s tím Ježíškem, ale FAKT mi to řekni!". Nojo, tak letos už ty očička tolik svítit nebudou, muselo to jednou přijít, co se dá dělat...takové a podobné myšlenky mi letí hlavou. Snažím se trochu mlžit, zjišťuju, kolik toho ví, hledám cestičku, jak alespoň trochu toho tajemného kouzla zachovat, ale ejhle – mé holčičce vůbec nepřijde divný původ dárků. Nepřemýšlí nad tím, jak to ten Ježíšek může stihnout všechno zařídit. Nekoumá, jestli dárky kupuje nebo je vyčaruje. Má holčička řeší naprosto jiný problém – její další otázka mi totiž naprosto vyrazila dech: "Maminko, prostě mi řekni, jak je možné, že se ten Ježíšek narodil, když ta Marie vůbec nesouložila?!" Myslím, že to žádný další komentář nepotřebuje – jen závěrem malá douška – zatím jsem se z toho vylhala :-). Veronika |
|
Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu Komentáře
Veroniko, BLAHOPŘEJI. (toulavej - Mail - WWW) 10.10.2006, 11:29:05
Máš CHYTROU holčičku. Já v jejích letech o takových věcech vůbec nepřemýšlel, je ale pravda, že bych to taky rád věděl. Ale pravdu.
(bb - Mail - WWW) 10.10.2006, 11:42:56
:) děti
Až se znovu zeptá, pověz jí, že jí ho nadělil Ježíškovo tatínek, takový Velký Ježíšek starší, který si říká Bůh :) a budeš mít na další debaty zaděláno :))
Hmmm, (master - Mail - WWW) 10.10.2006, 12:02:08
tak to já, když jsem bral rozum, měl jsem vyspělejší kamarádku. O nějakém internetu a tím i o seriózních info nebylo ani zdání.
Kamarádka se jmenovala Helenka Vernerová (Helenko AHÓJ, pokud to čteš, zdravím Tě. To jsem byl já, ten doktor, který ti našel slepé střevo až dole pod pupíčkem). No a oni měli zahradu na námi a tam jsme se také scházeli. Na písknutí. Byla to ona, kdo si chtěl hrát na dokrota a ona byla opravdu vzorným a neodmlouvajícím pacientem.:-) A zajímavé na ní bylo to, že byla stále nemocná. Takže základní anatomii jsem měl zmáknutou asi tak v 10ti nebo až ve 12ti letech??? Ta paměť... Veroniky holčička je na tom mnohem lépe.
(Minnie - Mail - WWW) 10.10.2006, 12:36:22
Nerozumím tomu, proč většina rodičů považuje za nutný blbnout vlastním dětem hlavičku lhaním o Ježíškovi nakupujícím hračky v obchodních domech... Jednak si tím sami přidělávají problémy, musí například vysvětlovat, proč spolužákovi Ježíšek přinesl mnohem dražší dárky... A za druhý, jednoho krásného dne děťátko zjistí, že rodiče mu neříkají vždycky pravdu, a že se tudíž na to, co mu říkají, nemůže stoprocentně spolehnout. A to rozhodně dobrým vztahům s rodiči neprospěje.
(bb - Mail - WWW) 10.10.2006, 12:51:36
Proč nutný? Prostě pokračují v tradici. Jako dítě jsem taky radši mluvila o Ježíškovi, i když jsem věděla, jak to s dárky chodí. Bylo mi to tak milejší. A o to kouzlo bych nepřipravila ani vlastní děti.
Ostatně, nijak se nemusí specifikovat kde Ježíšek nakupuje :) tajemství a překvapení patří k svátkům
Minnie, (Myška - Mail - WWW) 10.10.2006, 12:54:39
Ty nemáš děti,a vlastní dětství si moc nepamatuješ, že? jinak bys věděla, že právě to tajemno, Ježíšek, dárky, které nosí, tvoří součást kouzla dětství. Ještě dnes si pamatuji, a to mám od dětství sakra daleko, jaké jsem prožila rozčarování, když jsem se od rodičů dozvěděla, že je to jinak. A proto jsem své děti udržovala ve víře v Ježíška co nejdéle, oběma jsme to prozradili až byli ve třetí třídě.
Minnie, máš naprostou pravdu. (toulavej - Mail - WWW) 10.10.2006, 13:07:00
NEROZUMÍŠ TOMU. Škoda. Jinak bys věděla, že tajemno podporuje FANTAZII a tak každý kdo ji má, má i bohatší život. Lidé bez fantazie jsou nudní. Vyprávět malým o Ježíškovi není lhaní a ani blbnutí. Jestli to takto chápeš, máš v hlavě pěknej zmatek. Ale určitě jsi dost mladá a věřím, že na to přijdeš sama, že mám pravdu.
také mi připadá kouzelná a tajemná (Inka - Mail - WWW) 10.10.2006, 13:51:27
česká tradice o tom jak Ježíšek nosí dárky a loni jsem v Praze v době vánoční kterou nesmírně miluju byla dost rozčarovaná, že byli naprosto všude postavičky a obrázky od malých po velké Santy Clause, máme přece Ježíška, betlém a to je o něčem jiném.
Jinak děti jsou kouzelná stvořeníčka a nesmírně vynalézavá, vzpomněla jsem si dnes ráno na svého syna Martina když mu bylo asi pět let, on nikdy neměl jako hračky žádné zbraně, protože zbraně nemám ráda, jednou za mnou přišel do pokoje a ručičky měl za zádama a říká mi, mám pro Tebe moc pěknej dárek, sám jsem ho pro Tebe udělal! A vyndal jednu ručičku a v ní byl vlastnoručně vyrobený prak, koukala jsem na to nevěřícném údivu, vůbec jsem nevěděla co mám na to říct a on hbitě pokaračoval a vyndal druhou ručičku a v ní byl další prak a povídá: a sám jsem si udělal taky, aby mi to nebylo líto. Můžeš se zlobit?
Jezisek (Johanka - Mail - WWW) 10.10.2006, 14:51:50
U nas se vzdycky mluvilo o Jeziskovi, ale tak jako o symbolu, nevim jak to rict, proste rikalo se "prijde Jezisek" a tesili jsme se, ale co moje pamet saha, nikdy jsem si nemyslela nic jinyho, nez ze darky kupujou rodice :), a taky me nikdy nikdo o nicem jinym nepresvedcoval.
Souhlasim s Minnie, ditko uz skoro mam a lhat mu nehodlam, copak si ty vanoce uzije min, kdyz bude vedet, ze ty darky jsou od nas? To je to samy jako balamutit deti capama a vranama, pak jsou akorat mezi informovanejsimi spoluzaky za blbce :) a rodic ztraci autoritu, kdyz se ukaze, ze lhal.
To si piš, Johanko, (Myška - Mail - WWW) 10.10.2006, 15:05:48
že si je užije míň. Ochudíš ho o to tajemno, o tu fantazii. Ale těžko Ti to povídat, když jsi to sama nezažila.
Johanko, a co Mikuláš? (bb - Mail - WWW) 10.10.2006, 16:31:44
Taky ho nebudeš balamutit a hned, jak bude vnímat Mikuláše, Čerta a Anděla, dejme tomu ve dvou letech, vysvětlíš mu, že to je fikce a ten Anděl není anděl, ale sousedovic maturantka Zuzka?
Snad se aspoň ta Zuzka nedozví, že si dala s křídly práci zbytečně, až jí malinká Johanka poví Hele, já to vim, a povim to i ostatním dětem, jak to je, heč... A jak s pohádkami, taky vysvětlíš, že ten Kocour Mikeš z Večerníčku, kterému před spaním bude malý mávat a říkat Dobrou noc a teprve pak půjde ochotně na kutě, je vymyšlenej a neexistuje? Když teda ty tradice, legendy, pohádky jsou vlastně balamutění... A co český folklor vůbec? Vránu a čápa jsem nikdy nepoužila, maminkám rostou bříška a v nich rostou děti, které se pak narodí, jako kočičkám koťata a z vajíček se líhnou kuřata. To JE realita, na to není třeba navěšovat legendy...naopak, tajuplné úsměvy, pohledy, vyhýbavé odpovědi právě tady nejsou na místě. Jak děti znám, ony milují překvapení, tajemství, svátečnost, kouzla...mají pak takové zvláštní jiskřičky v očích a my s nimi. Tak proč sebe i je šidit, sakra :)
No ja nevim, (Johanka - Mail - WWW) 10.10.2006, 17:23:16
vzdycky jsem byla strasne zklamana, kdyz mi rodice v necem lhali, at to byla sebevetsi blbost. Proto jsem rada, ze mi nikdy nikdo nic o Jeziskovi nenakecaval, ostatne o Mikulasovi taky ne ;) (ten se u nas odehraval tak, ze se ozvalo zazvoneni a pak prisli rodice s tim, ze tu byl Mikulas, neco nam tu nechal a musime to najit :) - ale vzdycky jsem to brala taky jako takovou veselou hru, bylo mi jasny, ze zadnej Mikulas u nas nebyl :))
Podle me je lepsi, kdyz deti veri na takovy pohadky, u kterejch se nikdy nedozvedi, zda to je, ci neni pravda (jestli fakt byla nekdy nejaka ruzenka, co mela tetanus a tak :)), nez pokud se upnou na veci, ktery se nutne musi casem zborit.
Ježíšek (1Mona - Mail - WWW) 10.10.2006, 21:04:37
Já jsem řekla dětem, když už začaly chodit do školky a byla tam možnost prozrazení od jiných dětí, že Ježíšek nosí takové dárky, které nejsou vidět.Jako, že jsme zdraví, máme se rádi, pomůže ve škole, a tak.A ty dárky, které mají pod stromkem, ty že pro ně chystáme my.Teď už jsou děcka velká, ale vždycky utíkají po zvonečku ke stromku a vykřikují, že Ježíšek už přišel.Takže pohoda!
Jak to myslíte? (*pavla - Mail - WWW) 10.10.2006, 22:19:51
Ježíšek není? Mikuláš, čert a anděl taky ne? Tak to je teda rána. Kde se u nás teda ty dárky berou? :-O
P.S. Asi jsme divní, ale na Ježíška hrajeme pořád (syn 19 a dcera 14 let), bez jezulátka to nemá to správný kouzlo. :o)
Johanko, o čem vlastně budou tvoje pohádky? (alena - Mail - WWW) 10.10.2006, 22:27:32
o současné ekonomické situaci?
O Paroubkovi? Tvoje dítě asi nebude věřit na ježibabky, Otesánka, Červenou Karkulku, na prince a princezny... chudáček, snad jediný, co bude z toho asi mít, že mu o tom všem budou venku vyprávět děti a ty mu zase budeš poctivě vysvětlovat, že to jsou všechno bludy...
Ja (Jasmina - Mail - WWW) 10.10.2006, 23:48:43
uz taky musila vysvetlovat a to detem v 7. roce,kdyz premyslely a pak se rovnou a konkretne zeptaly-jestli to nahodou nejsme my,co jim ty darky kupujeme.Tak to uz jsem jim to rekla jak to je.
Zeptaly se,proc jsme tedy lhali. A rekla jsem jim to co zde psal uz toulavej-aby mely fantazii,ze pro tu jiskru v ocich,kterou mely z tech zahad jsme je nechaly verit.Pak nasledovalo vysvetlovani tradic.No-a deti nam duveruji jinak porad. Maji ted 10 let a porad jeste veri na vily.-To je v poradku,ja na ne v koutku duse verim taky.Takze nelzu. A v Jezise koneckoncu verim taky. A toulavemu-co by rad vedel,jak se Jezis narodil z panny? Proc ne?Clovek uz par let klonuje,takze kdyz se lidstvo dostalo tak daleko(a stejne jeste vse nezname)proc by mel byt pro Boha problem oplodnit pannu?
Měli jsme to v dětství přesně tak, (Minnie - Mail - WWW) 11.10.2006, 00:34:24
jak říká Johanka. Hráli jsme tu hru na "jako". Dárky JAKO nosí Ježíšek, po ulici JAKO chodí čert, anděl a Mikuláš... Ale nikdy jsme tomu opravdu nevěřili. A tak stejně jsem to pak dělala se svým synem, nikdy jsem mu nelhala, protože balamutit děti je sice jednoduchý, ale zbytečný a děťátka pak tápou a hledaj informace mimo rodinu. Synovi je dvacetjedna a máme ty nejlepší vztahy. Měli jsme je i před pár lety, když bylo děcko v pubertě. Nevyskyt se jedinej problém.
Fakt, že dítě uvěří rodičům, že dárky nosí Ježíšek a je k smrti vyděšený, když na ulici uvidí čerta, nemá, Toulavej, s rozvíjením fantazie nic společného. Ta se rozvíjí tím, že s děťátkem trávíme spousty času, že mu čteme, že mu vyprávíme, že si snim kreslíme, že ho vodíme do všech možnejch kroužků, že se spolu smějem blbinám... Dítě dospělýmu prvních pár let věří na slovo a zneužít toho a řikat tomu poezie dětství je ...přinejmenším neprozíravý. Takže se, Johanko, nemusíš bát, že bys dítě nějak poškodila, když to uděláš tak, jek máš v úmyslu. Ochudíš ho akorát o to rozčarování, o němž píše Myška...
Každému co jeho jest... (bb - Mail - WWW) 11.10.2006, 01:05:49
tradice, sváteční rituály, pohádky a pověsti patří k člověku,neodmítám je, protože mě těší se toho zúčastňovat.
Nedělat to stejně není k odsouzení, ale...no, nemám z toho dobrý pocit, jakoby se cosi trhalo a propadalo do studny zapomnění. Patří to k nám, k naší historii. Babička mi odmalinka říkala Podívej, padá hvězda, přej si něco...říkám to tak i dnes, kdyby jen to, myslím si to i dnes, když to vidím. Nijak si nepřipadám balamucena babičkou proto, že nepravila: Pohleď, milé dítě, vzhůru, na roj perseidů, obzvláště na průvodní světelné jevy, vznikající třením prachových částic rozpadajících se meteorů o molekuly vzduchu... :)
Pročetla jsem dizkuzi (Minnie - Mail - WWW) 11.10.2006, 01:16:59
a jsem z toho jelen. Vy všichni (kromě Johanky) fakt bulíkujete děti i při čtení pohádek..?! Tvrdíte jim, že trojhlavý draci, mluvící kocouři, živá a mrtvá voda atd. fakt někde existujou...?
Musej mít, chudinky, v hlavičkách pěknej guláš... Děti přece poslouchaj pohádky rády právě proto, že to NENÍ skutečnost, že ty hrozný příběhy vždycky dobře dopadnou a ony se můžou bát jen tak trošku, hezky doma v bezpečí... Ze stejnýho důvodu se pak dospělý hezky bojej, když se dívaj na horory... Syn měl,bb, taky "jiskřičky v očích", taky mával večerníčkovi i když věděl, že je animovanej a jak se to přibližně dělá...
(bb - Mail - WWW) 11.10.2006, 01:17:00
no a s Ježíškem jsme to od rodičů taky nebrali jako balamucení, když už jsme nevěřili, brali jsme to jako hezkou laskavou vánoční hru, a pokračovali v ní
Myslím, že se to dá vysvětlit, že jde o českou starou tradici, a o svátcích že se dodržuje. Kvůli dětem, aby ten náraz mezi racionálními rodiči a dětským kolektivem nebyl tak tvrdý :)
(bb - Mail - WWW) 11.10.2006, 01:21:05
Minnie, už coby dvouleté batole měl ponětí o výrobě animovaného filmu? :)))
Na noc jsem drsné pohádky o stínání hlav drakům nečetla, ony by draka litovaly a radily, jak se měl s Bajajou domluvit a tak :) Měly rády příběhy, Rumcajs, Cipísek, Kocour v botách, Mikeš, apod. Nijak jsme nerozebírali, co si vzpomínám, zda ty postavy žijí, nebo je to fikce...pro ně prostě pohádkové postavy žily, měly své příběhy...a pak z toho vyrostly úplně přirozeně a nijak je ten pohádkový svět nenarušil :))
Dvouletý ne, (Minnie - Mail - WWW) 11.10.2006, 01:44:31
ale tříletý už skoro ano, chodila jsem v tý době na VŠUP...
(bb - Mail - WWW) 11.10.2006, 01:58:02
Už mi to po práci a před spaním moc nemyslí, tak to asi nevysvětlím nejlíp.
Minnie, možná věděl, ale stejně si tu technologii nespojil s postavičkou, která pro něj byla živá. Nebo přesněji -pro něj to bylo "narození" té postavičky, žádná technika. I starší děti, které vědí, raději přemýšlejí o svých hračkách, o postavách z knížek a filmů tak, jakoby žily. Nepotřebují k tomu nalejvárnu od rodičů :) postupně jak dorůstají, tak odrůstají dětským představám, přirozený vývoj.
Vždyť to pořád říkám... (Minnie - Mail - WWW) 11.10.2006, 02:12:30
...hráli jsme hru JAKO že dárky nosí Ježíšek...čili laskavou vánoční hru, když tomu tak chceš říkat...
...hráli jsme hru, že hvězdy plněj přání, i když jsme před tím vysvětlili, jak se to má s meteoritama a atmosférou, dodneška hrajem hru, že v předsíni žijou poltergeisti..ty od H.G. Wellse, co způsobujou praskání podlahy a nevysvětlitelný zvuky v domácnosti... Hru, že nad temným lesem poletuje Žvahlav, neboli Tlachapoud, ten z Alenky v říši divů, co má tlamu zubatou a ostrý dráp (děcko řvalo hrůzou a nadšením, když jsem mu to při noční cestě lesem vyprávěla) Hráli jsme spousty takových her, ale vždycky syn věděl co je realita a co je jenom JAKO...Děti totiž hru na "jako" milujou a berou jí smrtelně vážně...
jak nikdy? (Kalupina - Mail - WWW) 11.10.2006, 07:01:49
už ve dvou třech letech jste nevěřili na Ježíška? a to si to pamatujete? Oč šťastnější teda byly moje děti. Věřily tak do čtvrtý třídy. Ani rozčarovaný nebyly, vyplynulo to tak nějak samo, ale Vánoce milujou pořád a jak psala Pavla, na Ježíška hrajeme taky furt. A co se mě týká, tak mám z dětství krásnou vzpomínku: Bylo na prosinec teplo, my, děti z baráku, byly venku, aby rodiče měli na přípravy klid. Ani jsme si nehrály, jen jsme si povídaly o tom, kdo jak chtěl vidět Ježíška, kde se ukrejval a jak ho viděl klíčovou dirkou. A všechno jsme si věřily. Chudáci děti, který by do týhle debaty tenkrát přišly s tím, že žádnej Ježíšek není. Asi bychom ho "utloukly" fakty. Johanky budoucí děti žádnou takovou vzpomínku mít nebudou, chudáci...
Johanko, (Myška - Mail - WWW) 11.10.2006, 07:13:23
já jsem ráda, že jsem věřila na Ježíška, protože to stálo za to, i přes to pozdější rozčarování. To aby sis to špatně nevysvětlovala. Pokud bych od začátku byla rodiči přesvědčována, že nic takového není, byla bych ochuzená. A to bych nechtěla, tak jako bych nechtěla a nedovolila o tohle ochudit své děti. To patří do kouzla dětství a vzpomíná se na to celý život, na to tajemno, na ty upřímně psané dopisy Ježíškovi, na to, že si andělíčci dopis v noci odnesli, a na to napětí, jestli se přání splní... Jak vidím, někteří rodiče nejsou schopni něco takového dětem dopřát, a někteří tříletému dítěti vysvětlují učivo VŠ. Chudáci děti...
Já si vzpomínám (Ája - Mail - WWW) 11.10.2006, 07:45:22
na první třídu - o existenci Ježíška jsem byla přesvědčená skálopevně :-). Tu k nám před Vánoci vešla bolševická soudružka ředitelka, zeptala se, kdo věří na Ježíška. Přihlásila se nás tak polovina, možná dvě třetiny. Soudružka ředitelka nám sdělila prostou větu : Žádný Ježíšek není. A výsledek? Stejně jsem jí to nevěřila :-))) A nikdy později jsem si nepřipadala ošizená, i když jsem už věděla, jak to s Ježíškem je,nikdy mě nenapadlo, že bych kvůli tomu neměla důvěřovat rodičům.. A jsem za to moc ráda, za to tajemno, které s tím bylo spojené, bez toho by to prostě nemělo to kouzlo...
bb, (dorka - Mail - WWW) 11.10.2006, 08:13:24
Večerníčka Johanka nemusí řešit, páč nemá televizi... takže její potomci asi nepoznají ani ty krásný hraný český pohádky, který člověk vidí po osumdesátýpátý a stejně čučí znovu.
Jen aby jste se s tý nostalgie po svým šťastným dětsví nepos.... (Minnie - Mail - WWW) 11.10.2006, 09:30:28
Kolikrát mám opakovat, že jsme tu hru na Ježíška taky hráli, taky jsme se těšili, taky zvonil zvoneček, vánoce jsme milovali, hezký vzpomínky taky máme, všechno probíhalo stejně, jako v jinejch rodinách, lišilo se to jen tou drobností, že jsme v hloubi duše věděli, že ty hračky pracně sehnali rodiče. Věděli jsme to odjakživa, nebo-li až kam má paměť sahá, takže mi mohli bejt zak zhruba ty tři roky... Stejně jsme chápali, že Mikuláš je převlečenej soused, a to nám prozradila naše maminka záměrně, protože měla traumatickej zážitek ze svého dětství, kdy jí její strýc převlečený za čerta vyděsil tak, že nebyla k utišení a pamatovala si to do smrti...
A já jsem pak, stejně jako naše máti nám, vysvětlila synovi, jak se to má s nadpřirozenejma bytostma, a přestože ve čtyřech letech věděl, že čerti nejsou, pátýho prosince kvečeru se mě pro jistotu držel za ruku jako klíště, aby si ho náhodou nějakej ten čert neodnes... Byl, stejně jako já v dětsví, trochu přecitlivělej a kdybych ho byla utvrzovala v tom, že čerti, andělé, Ježíšek a jiné pohádkové bytosti vážně běhaj po světě, asi by se v noci budil hrůzou. Já jsem se totiž často v dětství v noci budívala a nemohla usnout strachem, všude ve tmě kolem jsem viděla číhající podivný, nebezpečný tvory a zlý duchy o nichž jsem pozitivně věděla, že neexistujou, až do dvanácti let jsme se pak při podobnejch pocitech stěhovala do postele k rodičům... Kdyby mně byli bývali neuklidňovali, a do očí tvrdili, že pohádkové postavy existují, asi by pak se mnou museli běhat po psychiatrech... VŠUP znamená, Myško, vysoká škola umělecko průmyslová a tam se vyučují mimo jiné obory animovaný film a ilustrace a grafika. Tam jsem, shodou okolností (přijetí na tu školu byl tehdy malej zázrak) začla studovat, když byl mýmu synovi jeden rok. (A končila, když mu bylo sedm) Na uměleckejch školách je výuka obvykle dost ležérní, takže si studentky-matky můžou občas děťátko vzít sebou. Takže můj syn, až kam jeho paměť sahá, chápal, že obrázky v knížkách a postavičky z animovaných filmů, nakreslili lidi jako máma a její spolužáci... A protože se, jako každý normální dítě, živě zajímal, o to, jak se co dělá, jak se co vyrábí, jak věci vznikaj, odkud se berou, nechal si rád pořád do kola vysvětlovat všechna možný techniky a technologie, který jsem byla schopná mu vysvětlit... Obrázky i kreslený filmy měl přesto rád a má je rád dodnes, ty "znalosti" mu v ničem neuškodili...
ach vy nektere dospele (Jasmina - Mail - WWW) 11.10.2006, 09:33:23
Vy nevite ze mate dar od Jeziska a taky to,ze detem muzete neco koupit je treba dobra vule Jezisova.
Jakou mate zasluhu na tom ze se vam vede dobre a muzete kupovat darky? Staci domluva par nejmocnejsich a v Evrope muze byt treba i jaderna valka a budete se divit,jak se potom budete samy modlit,a jak horlive. A pohadky mam rada dodnes,vzdy se tam najde nejake dobre pouceni.A to pouceni zaleze cloveku pod kuzi lepe formou pohadkoveho pribehu nez vysokoskolske prace o psychologii. A dobre poucovat se ma uz od detstvi,ne teprve od 18teho roku.
Kvuli jeziskovi (sasa - Mail - WWW) 11.10.2006, 09:34:25
jsem se porvala v 1. tride, kdyz spoluzak vykladal, jak to ve skutecnosti je, a ja jsem vehementne tvala na tom, ze v okamziku zvoneni zvonecku jsme byli VSICHNI spolecne v kuchyni :-) (i kdyz to pravda nebyla, ale co by clovek neudelal, aby prosadil svou). jinak jsme meli super byt, ze se dalo chodit kolem dokola, takze darky pod stromecek, rozsvitit svicky a prskavky v detskem pokoji se dalo z obyvaku, zatimco jsme cihali na zvonecek v kuchyni. jeste lepsi to mela kamoska, jejich dedecek nanosil darky pod stromecek pres terasu a zazvonil, takze u nich to bylo jeste tajemnejsi. nasim detem jsme take davali darky oknem ze zahrady az do doby, nez se delala nova omitka a prizemni okna se zamrizovala.
moje deti na jeziska verily ani nevim jak dlouho, proste to tak nejak samo vyplynulo. pamatuju si, jak nejstarsi dcera ve veku asi 9ti let vykladala ostatnim sourozencum, ze mikulas a spol. jsou jen prevleceny lidi a vecer pred spanim zpusobila hysterickou scenku, ze jsme dali puncochu na parapet v pokoji misto ven za okno. jak pry to tam ten mikulas nadeli... posledni dopis jeziskovi psala asi ve 14ti letech. zacinal roztomile: mily jezisku, vim, ze je to velmi povrchni prani, ale hrozne bych si prala podprsenku :-) dneska uz dopisy jeziskovi vetsinou nepisou, ale stejne musim v prosinci pravidelne obihat barak a kontrolovat okna, nekdy nekdo prece jen dostane zachvat nostalgie...
Kouzlo dětství, poezie dětství totiž neexistujou... (Minnie - Mail - WWW) 11.10.2006, 10:00:24
Je to jen mýtus, nános sentimentu kombinovanej s lehkou ztrátou paměti, jsou to ty růžový brejle kterejma se díváme do minulosti a rozněžňujem se a dojímáme představou sebe sama coby nevinného rotomilého pacholete...
Dětství je ve skutečnosti dost těžký nesvobodný, období a všechny děti nejsou nevinné čisté něžné bytosti. Už když mladý rodič začne docházet s děťátkem na pískoviště, může tam pozorovat, jak se lidstvo dělí na dvě skupiny. Polovina dětí staví bábovičky, buduje hrady a vůbec vědecky zkoumá okolí a tu báječnou hmotu zvanou písek. Druhá polovina té první krade kyblíčky a lopatičky, hrady a bábovičky rozdupává a mydlí první polovinu ukořistěnými kyblíčky po hlavičkách... Mohla bych snad i pokračovat, ale raději ukončím tenhle svůj záchvat grafomanství...
no Minnie (Jasmina - Mail - WWW) 11.10.2006, 10:17:10
ja si teda jeste pamatuju na detstvi))))jeste jsem nezapomnela ze jsem byvala mala.
Rada jsem neco tvorila(ja hodne malovala)a taky si pamatuju ze jsem obcas nekterym detem nicila jejich dilo. Takze ta "polovina" neni v detech ale uz v jednom kazdem diteti. Muj dedecek mi vstepoval od malinka pokoru a respekt prave formou ohromneho mnozstvi pohadek. Behem sveho zivota jsem urcite udelala par skopicin ale to hlavni je,ze clovek tim,jak roste a zraje si vybira cestu a ta je -bud v pravo ci v levo,nebo chces-li -bud si vybere cestu dobra a cestou se zdokonaluje a nebo naopak. Takze-souhlasim s Tebou,ze deti nejsou uplne nevinni ale....jsou tvarni. Jeste jsem neslysela pripad,kde by ditko jednou vyrostlo ve vraha diky klasickym pohadkam a vire na Jeziska.Ty jo?
Já jsem snad něco takovýho řekla nebo naznačila...? (Minnie - Mail - WWW) 11.10.2006, 10:29:40
Já jsem někde v týhle diskuzi zavrhla pohádky...?! To je těžký, tady se lidi tolik opájej svým dětstvím a svými příspěvky, že nečtou ani to, na co odpovídaj. Studovala jsem ilustraci a hádej co bych byla bývala nejraději ilustrovala..? Jo, správně, samozřejmě že pohádky. Z toho plyne, že jsem dětství taky strávila "tvořením" a trávim tak čas dodnes. S vírou v Ježíška to nemá nic společnýho.
Hm.., zvláštní, já sem nikdy v životě, ani v dětství, nikomu nezničila jeho dílo... Jsem holt kladnej hrdina.:-)
Nóó, tak mě je srdečně jedno, (Míša - Mail - WWW) 11.10.2006, 10:45:54
jestli je to mýtus, nános sentimentu apod., ale docela dobře si pamatuju, že Vánoce pro mě byly nejkouzelnější právě v době, kdy jsem na Ježíška věřila. Zrovna tak, když byly moje děti malé - nejpoetičtější Vánoce byly v dobách, kdy děti vyhlížely Ježíška z okna. V době, kdy prohlédly až k realitě, se kouzlo Vánoc začalo pomalu vytrácet, až se ztratilo téměř zcela. Nemyslím si, že naše vzájemná důvěta byla tímto nahlodána, ani že by děti utrpěly obdobím "nevědomosti" nějakou újmu. Pokud někdo napíše, že kouzlo dětství neexistuje a že dětství je dost těžký nesvobodný období, začnu přemýšlet nad tím, co si dotyčný(á) v dětství asi tak musel prožít. Já na své dětství vzpomínám zcela jinak a růžové brýle přitom nenosím.
souhlasim, (sasa - Mail - WWW) 11.10.2006, 11:06:28
ze detstvi je nesvobodny obdobi :-)
koneckoncu, velkou cast dne vas nekdo organizuje. hodne se to vylepsi tak nekde na stredni skole, to uz se clovek organizuje vicemene sam. argumenty, ze i dospely musi delat, co nechce, neberu. ono se podstatne radostneji myje podlaha nebo okopava zahonek, kdyz je to moje podlaha a ne mamincina :-) detsvi jsem mela takovy normalni, spis prima - skola, spousta krouzku, pomahat doma jsem musela, nikdo me nemlatil, mama obcas prudila za spatnou znamku, do skoly jsem chodila docela rada. ted se mam taky normalne, spis prima a dospela jsem rada. presto si nemyslim, ze detstvi je nejkrasnejsi obdobi lidskeho zivota, a ditetem bych znova byt nechtela. ja se organizuju rada sama.
Měla jsem úplně normální, běžný dětství, (Minnie - Mail - WWW) 11.10.2006, 11:22:37
ale uvědomuju si, zřejmě narozdíl od ostatních, že dětství se nám jeví jako kouzelné, poetické období, právě kvůli tomu časovýmu odstupu, protože na útlý dětství si každej pamatuje spíš matně a útržkovitě, každá ta vzpomínka se postupem času stává barevnější a zajímavější, stylizovanější, až to postupně už nejsou vzpomínky na dětsví, ale náš sen o našem vlastním dětství...
Saso a Minnie, (Johanka - Mail - WWW) 11.10.2006, 11:55:42
vidim to ulpne stejne. Nikdo me nemlatil ani nijak netraumatizoval, ale ted je mi daleko lip a do detstvi bych se nikdy vracet nechtela, svoboda, kterou ted mam, je naprosto k nezaplaceni.
Co se tyce vanoc, mne treba prislo zase hezky, ze jsem odmalicka mohla zdobit stromek, kdyz jsem pak slysela (uz jako velka), jak mamincini kolegove vzdycky nejak vystrnadili deti z domu a nazdobili stromecek a pak to bylo "bezva prekvapeni od jeziska", rikala jsem si, ze ja to mela lepsi. Kazdej je jinej, nektery z nas jsme proste radsi, kdyz se na tvorbe veci podilime a muzeme nad nimi premyslet, nez kdyz jsou nam servirovany...kazdej oceni neco jinyho, proto nektery deti jsou rady, kdyz se jim nelze, a nektery naopak, kdyz jo. Ja ale lhat neumim ani v blbosti a fakt si neumim predstavit, ze bych diteti s vaznou tvari rekla, ze kdyz bude zlobit, odnese si ho cert. Sama jsem jako mala vsemu verila, barvite si to predstavovala, a hlavne ty osklivy veci, takze kdyby to nekdo rekl mne, taky by se mnou asi pak musel litat po psychiatrech. Kolik let jsem se jenom bala, ze me "daji do polepsovny"...ach jo. A co se tyce pohadek, taky jsem je vzdycky mela rada a nikdy nepremejslela nad tim, jestli to tak bylo doopravdy. Spis me teda pozdeji prekvapilo, ze mozna fakt jo (nektery pohadky jsou inspirovany realnejma vecma jako ta ruzenka, co dostala tetanus a tak :)). Deti o pohadky a vecernicky rozhodne nepripravim, ostatne uz ted mam na pocitaci sbirku ruznejch klasickejch kreslenejch krtecku a fiku a tak, takze to pujde snadno i bez televize :)
Původně jsem nechtěl do této, čistě dámské, diskuse vůbec zasahovat, (master - Mail - WWW) 11.10.2006, 12:10:14
ale nikdo se tu nezmínil o snaze, importovat k nám Santa Clause. O tom už tu také kdysi byla řeč. Ale nebral bych ho. Ježíšek je náš. I když je dnes holkám dost přes dvacet, stále se u nás mluví o Ježíškovi. Když je pak pozoruju při rozbalování dárků, jsou opět jako malé děti.:-) I já se divím, jak to ten Ježíšek věděl, že potřebuju ponožky, Flash Drive USB 2.0, flašku koňaku, novou košili, nebo že jsem se občas zastavoval v krámě a prohlížel si encyklopedii techniky? Asi vidí všechno...
Nakonec je u toho rozbalování srandy kopec. A pohádky? Jéje, co jsem se jich načetl, znova a znova a pak už jsem je shválně motal dohromady a byl jsem opravován a pasován za popletu. Když se mi už všechny zdály omleté, kolik jsem si jich jen navymýšlel... A pokud holky ještě neuměly číst, vyprávěly mi je slovo od slova přesně, jen podle ilustrací. Byla to krásná léta a snad ještě i budou, budu-li jednou dědečkem, dědkem či dědouškem Mecháčem. Strejdou už jsem...tak co?
na jeziska jsem verila (sasa - Mail - WWW) 11.10.2006, 12:27:10
do svych 7mi let, ale stromecek se u nas zdobil verejne. odpoledne se pak v pokoji otevrelo okno a pokoj se zamknul. a to i v dobach, kdy uz s jeziskem bylo davno jasno. to je asi o zvyku, co si clovek prinese z vlastni rodiny. nekde i ten stromecek prinese jezisek...
koledy v rijnu v obchodakach nesnasim... nevim, jestli tady nekdy zdomacni santaklaus, zatim mi prijde, ze se moc nechyta. stejne jako valentyn a svatek matek... ale mozna ziju v jine realite :-) nektere zvyky z vlastni rodiny dodrzuju, na nektere nemam silu. treba pravidelne sobotni vlaceni po vystavach. sice jsem za to dneska mame castecne vdecna, nicmene velkou stopu to na me nezanechalo a na vlastni deti uz fakt silu nemam. celit odporu 4 je mnohem narocnejsi nez 2 (navic, ja jsem byla velmi neodporujici dite). takze mam trosku cerne svedomi, ze mi z nich rostou kulturni barbari... taky jsme s mamou hodne zpivali u klaviru, diky tomu znam hrozne moc lidovejch pisnicek a koled. ale hudebni sluch mi nebyl dan a vycvik hry na piano moje mama vzdala po 3 letech meho usilovneho sabotovani, takze o to jsou me ratolesti take ochuzeny. ale hodne jsme si cetli, kdyz byli mali a malovali, to mi slo a bavilo me to
Sašo, (Ája - Mail - WWW) 11.10.2006, 12:51:01
jen malinká poznámka - svátek matek není žádný "zápaďácký import", to jen komouši ho tady zrušili a nahradili MDŽ...
A jinak - Santa Claus mě dost ničí a pevně doufám, že když to tu nevyhrál děda Mráz a jolka, že Santa Claus se taky nechytne :-)
(bb - Mail - WWW) 11.10.2006, 13:05:55
to, že z někoho vyroste svobodná, svobodomyslná, sebevědomá bytost je z velké části taky zásluhou dobrého dětství. I když si vzpomínáte na přemíru organizovanosti, dohledu, péče, nebo nedostatek pochopení ze strany rodičů, vcelku to asi berete jako normální průběh, poučily jste se z toho, co se vám jako dítěti nelíbilo a snažíte se toho vyvarovat u svých potomků. A v tom to spočívá.
Když někdo řekne, že bezstarostné dětství je mýtus, tak to většinou znamená, že měl právě takové normální dětství bez fyzického a psychického teroru, vyrostl v normálních poměrech s normálními rodiči, křivdy rodiči na něm páchané byly neúmyslné, způsobené nezralostí, neznalostí, ne komplexy méněcennosti, nebo jinou duševní poruchou. Že si teda nic nelakuje, že má běžné vzpomínky, hezké i méně hezké. Když je to jinak, tak se z toho ten člověk dostává celý život, promítá se mu to do všeho, nezvládá vztahy, vrací se mu dětské nálady, dětinské reakce, vymlouvá se ze závazků, vykrucuje ze slibů, řeší ještě ve 45 jak tehdy máma a co tehdy táta, atd. I když, nemusí to být jen chyba rodičů, že potomek nevyzrál. Takže i kdybychom už nechtěly být dětmi, když jsme se svým dospělým životem srovnané a celkem spokojené, problémy řešíme jak se dá a neviníme z toho rodiče, smůlu, vychovatelku z družiny atd., je to zásluhou i toho normálního dětství. I z těch normálních bylo některé idyličtější a jiné méně. Když někdo svoje dětství líčí hezky, soustředí se na hezké věci, neznamená to, že si vzpomínky lakuje, ani že má současnost o něco míň idylickou, a tak se utíká do dětství. Prostě mohl fakt mít sladké časy. Většina dětí, naštěstí, je má minimálně do nástupu do MŠ, některým to vydrží i déle :)
(sasa - Mail - WWW) 11.10.2006, 13:22:53
***poučily jste se z toho, co se vám jako dítěti nelíbilo a snažíte se toho vyvarovat u svých potomků***
tak to zas ne. rozhodne se mi nelibilo umyvat okna, hrat na piano, vyrejpavat sedmikrasky, lezt na strasne vysoke kopce, navstevovat starsi pribuzne, zavarovat jablka... ale u svych deti pomoc v domacnosti a dochazku do krouzku vyzaduji. nebot si myslim, ze premira volneho neorganizovaneho casu je metla ditete. taky jsem nesnasela mamin trpitelsky pohled, donesla-li jsem trojku ze skoly. svoje deti kvuli skole taky peruju, protoze zastavam zivotni postoj "vzdelani az v prvni rade". to je takova moje uchylka... aja: ja vim, ze svatek matek uz tu jednou byl, netvrdila jsem, ze je to novodoba vymyslenost nebo import, ale zrovna popolarni a zlidovely neni. vy snad nekdo, kdo nemate deti predskolniho veku (a tudiz se povinne ucastnite besidky), spontanne slavite svatek matek?
Sašo, (Ája - Mail - WWW) 11.10.2006, 13:28:07
jo, vždy mámě přinesu kytku nebo bonbonieru... Myslim, že si to zaslouží a že ji to potěší.
Sašo, (Myška - Mail - WWW) 11.10.2006, 13:31:17
samozřejmě, že slavíme svátek matek. Já od dětí (20 a 16 let) vždy dostanu kytičku, a moje maminka zase od nás. Taky jdeme na hřbitov za babičkami a tetami. Jako když je normální svátek nebo narozeniny. Zato neslavíme MDŽ právě proto, že to komáři tak prosazovali.
Ahoj Bardotko, už se mnou mluvíš? :-)) Napsala jsi to hezky. (master - Mail - WWW) 11.10.2006, 13:40:54
Jako vždy. Jen jsem chtěl malilinko poopravit Tvoji poslední větu...některým to vydrží déle, já dodávám, že jiným tzv. FURT. :-)))))
A jsou i tací, a věř mi, že je znám, denně jsem s nimi v kontaktu, že už se do těch zlatých časů dětství opět dostávají. . . . (Jen mám obavy z těch plenek. Z ničeho, pouze z plenek...) :-)))
(neonka - Mail - WWW) 11.10.2006, 13:44:00
tak já jsem za Ježíška ráda, stejně jako za pohádky a všechno to rodičovský "klamání".
Nepamatuju si žádný zklamání, když nastaly pochybnosti, byla jsem šťastná že jsem přišla na pravý stav věcí a těšila se, jak budu taky našim kupovat dárky. V pubertě jsem Vánoce nesnášela, neb co já bezvěrec budu ty křesťanský pitominy slavit a teď už zase Ježíškovi i píšu a bavím se koumáním o co si mám napsat aby to určitě přinesl a naši jsou rádi že ví co mi mají koupit. V Ježíška věřím, je to to obdarování, radost z dárku, z obdarování, z přítomnosti blízkých... A saně? princové? kouzelné babičky? Taky jsou, jenom vypadají trochu jinak.
sašo (neonka - Mail - WWW) 11.10.2006, 13:57:58
a svátek matek je vážně zavlečený imperialistický výmysl. Ale zavlekla ho sem už paní Masaryková za 1. republiky, takže se může jevit jako naše tradice :-)
neonko (Jasmina - Mail - WWW) 11.10.2006, 14:09:42
pravdu diz,zrovna jako carodejnice,bubaci)))
Jejda a ze nektere cerodejnice jsou fakt se vsim vsudy,jen se oblekaji moderneji)))snad ze nelitaji na kosteti,za to litaj v autech,kdyz spechaji.Hlavne na cervenou)))
ja jsem proti organizovanosti :-) (sasa - Mail - WWW) 11.10.2006, 14:17:38
kdyz chci udelat mame radost, nepotrebuju k tomu datum. navic nas je doma tolik, ze jsou pouze 2 mesice v roce, kdy nic neslavime a jsou mesice v roce, kdy uz je toho fakt moc :-(
protoze se u nas bojkotovaly vsechny komunisticke propagacni akce, mela moje matka v obdobi mdz vzdy schizofrenni pocity. vzdy obdrzela ruzna oteviraci srdce a vykresy se snezenkami a barevnymi napisy "moje mila mamo", ktera jsme povinne vyrabeli v hodinach vytvarne vychovy. snazila se tvarit aspon trosku radostne nebo aspon jen malo zhnusene, ale moc ji to neslo :-)
btw. jeste k tomu lhani (sasa - Mail - WWW) 11.10.2006, 14:23:37
co vy zastankyne pravdomluvnosti k detem vzdy a za vsech okolnosti? co vas postoj k detskym vykresum a jinym vyrobkum? jasate, kdyz vas potomek donese nejaky vytvor a zada si jeho vystaveni nebo jste uprimne a reknete mu, ze s tim budete bydlet maximalne do pristi soboty?
já nikdy nevím kdy svátek (Inka - Mail - WWW) 11.10.2006, 14:32:47
matek je, ale připomenou mi to vždy obě děti, které chodí pravidelně s kytkou, Takže jí běžím rychle koupit také a vyrážím k mamince. Valentýna také slavíme, dostanu vždy obrovskou kytici a jdeme do restarace na nějakou romantickou večeři, nebo si jí uděláme doma, ale nějakou speciální. Rozhodně jsem nikdy Jěžíška nebrala jako balamucení dětí, spíše jako velmi hezkou tradici a vůbec celé svátky adventní, chodili jsme na vánoční výstavy betlémů, vánočních ozdob, bonsajů, vánoční koncerty v kostelech, nebo rodinné pečení cukroví, vyprávění příběhů z dětství, vyrábění adventních věnců, vánočních ozdob a výzdoby domova, společné strojení stromečku. To je prostě krásná sváteční atmosféra, jako by se čas zastavil při setkáních s rodinou, kdy voní Frantíci nebo Purpura a baští se cukroví. Ani já jako malá a ani moje děti nebyly zklamané, kydž zjistily, že dárečky kupují rodiče. Naopak také moc rádi nám sháněli dárečky, navzájem si píšeme přáníčka pro Jěžíška a předáváme. Můj syn Martin (20) :)) mi dokonce včera říkal, že už píše Ježíškovi ať mu nic nekupuje, že dělá sbírku na novou lednici, kterou potřebuje, tak aby o tom Ježíšek zavčas věděl a zbytečně se nezdržoval dárečkama. Já taky píšu Ježíškovi a dávám to manželovi a on zase píše "Pere Noel" a dává mi také psaníčko. Pohádky jsou krásné a moje děti je zbožňovaly, je to vyprávění tradice, dobra a zla, zrovna tak jako jsem s dětmi četla dětské biblické příběhy, dodnes se rádi se koukáme na zfilmování biblických příběhů. Nebo různé báje a pověsti z Českých hradů, zámků a tvrzí. A na dětství vzpomínám moc ráda zrovna tak jako moje děti, bylo plné her a dobrodružství, hezkého přátelství, různých akcí, sportu, prvních lásek, masopusty, karnevaly, posvícení, co se u nás na vsi dělo na velikonoce...jééé užili jsme si opravdu moc hezky. A vydrží mi to na "furt"!!!
Sašo, (master - Mail - WWW) 11.10.2006, 14:49:52
já teď zkusím být chvíli vážnej. :-)
Každý výkres, výtvor dítěte, v každém jeho věku, něco o tom dítěti vypovídá. Vypovídá, jak to či ono vidí (vidělo) těma svýma dětskýma očima. A když ten svůj výkres přinese mámě ukázat, asi se mu líbí a očekává zhodnocení, spíše však pochvalu. A pochvala znamená motivaci. Ne však za každou cenu. Jak už jsem psal, našim dvěma holkám je přes dvacet a žena má spoustu těch dětských výtvorů stále schovaných v pojízdném šuplíku pod válendou, dnes už prázdného dětského pokoje. Je-li venku ošklivo nebo když má žena uklízecí mánii, řekne, že bychom měli vyklízet. Znamená to vyhazovat nepotřebné věci. Já už tu větu přímo nesnáším, ale vždy, když dojde na otevření šuplíků, prohlédne si to a řekne: "...ale tohle přece nemohu vyhodit, ona si s tím dala takovou práci...no uznej, že je to hezké..." a na 5 let je to opravdu hezké. A tak to pokračuje, šuplík se zavře a vyhazuje se něco úplně jiného, abychom nebyli zakrámováni. Asi tak. Nostalgie je mocná čarodějka. :-)
Saso, (Johanka - Mail - WWW) 11.10.2006, 14:50:41
k tomu lhani a detskym vytvorum a pranickum, priznam se, ze uz ted se toho uprimne desim, protoze fakt nevim, jak na to budu reagovat...treba se ve mne s porodem probudi natolik intenzivni materske city, ze budu skutecne nadsena z kazdy patlaniny :), to by asi byl idealni pripad, ale jestli k tomu nedojde tak nevim, asi udelam neco mezi, tedy ze hezky podekuju, ke kvalite se nevyjadrim a na nastenku to povesime do doby, kdy to nahradi dalsi patlanina :).
Ale ja jsem asi divna, nemam potrebu si schovavat ani pranicka k svatbe, ani nedelam "dokumentacni" fotky ("my na dovolene" "my doma o vanocich" apod.), proste vsechno to povazuju za kramy do baraku :) A jinak taky nemam moc rada organizovany slaveni. Uz jsem zrusila svatky, manzelovi jsem v podstate zrusila i narozeniny, protoze je ma mesic po vanocich a komu by se chtelo hned neco dalsiho shanet :), valentyna a svatek matek povazuju za komercni natlak az citovy vydirani. S manzelem si skoro kazdej den delame radost tim, ze jeden treba koupi tomu druhymu neco dobryho, obcas mi on jen tak prinese kyticku, nebo si najednou vecer rekneme, ze si zajdeme "na rande" (na jidlo, do kina...), a tahle spontannost a to, ze chceme tomu druhymu delat radost kazdej den, mi prijde daleko lepsi nez nejaky planovani a organizovani.
no asi je to o přístupu k dané věci, (Inka - Mail - WWW) 11.10.2006, 14:50:55
moje rodina to nebere jako organizovanou povinnost, děláme to všichni rádi a moc se na to těšíme, manžel který vyrostl v jiné zemi byl překvapený tím co se u nás děje na vánoce, zdobení, adventní věnce na každém stole a vesele každý večer zapaloval svíčky a každou neděli přidával novou, mazal a pekl s náma cukroví, dělal vánoční výzdobu. A když se na to v konverzaci někde narazí tak nadšeně vypráví u sebe doma jaké máme krásné tradice, že to ještě nezažil, je u toho vždy spousta legrace.
Sašo: moje děti měly v pokojíčku velikánskou nástěnku, kde si sami dělaly výzdobu, toho co udělali a vyrobily, také na poličkách různé výtvory, byly dost kreativní a bylo na těch věcech vidět, že je dělají s láskou, nepamatuju se, že by se mi něco nelíbilo. Sami si to pak třídily a měnily za hezčí co udělali a co už se jim okoukalo. Zrovna tak jako si vystavovali své různé diplomy z táborů a kursů, přijetí do škol....byli na to hrdí a mě a manžela to těšilo. Teď už jsou velcí a tvoří si svůj domov a tak jako když byli malí mi to stále ukazují a vpráví co ještě chystají a probíráme jak by to mohlo být ještě hezčí a to je na tom to hezké.
(Minnie - Mail - WWW) 11.10.2006, 15:21:29
Co se týká velkolepého slavení narozenin a fotografií typu "náš výlet na Konopiště", máme s Johankou dneska zřejmě splynutí duší, protože to taky nemám v oblibě.
(Něco jiného jsou dětské narozeniny, to jsme samozřejmě slavili jak se patří, s dortem se svíčkama a některým vysněným Legem...) Jelikož je můj syn nadán hudebně i výtvarně, neměla jsem, Sašo, s jeho výtvory problém, dobrá polovina mě fakt nadchla a chválila jsem ho zcela upřímně. U těch ostatních jsem mírně mlžila nebo trošku radila, co zlepšit, rozhodně jsem neodsuzovala, neb by děcko bylo demotiváno...
Jezismarja (Jasmina - Mail - WWW) 11.10.2006, 18:39:59
Tady takoveho dohadovani-tradice-netradice.
Jestli nekoho tradice stresuji at je nedela.Ale jsou jini co je miluji-vzdyt je to hra.V sedi vsech dnu dela lidem radost,ze si nazdobi cely dum,vzdyt ti dospeli se vraci do svych detskych dnu zaroven delaji radost detem.A znam par zen,co si s cukrovim vylozene vyhrajou,shaneji dalsi recepty,vymenuji si zkusenosti-neni tohle snad hobby? A pak -nazor ze jde hlavne o obchod-jo,mam taky pocit ze se to prehani,kdyz uz ted cele tri nedele vidim v obchode mikulasske figurky atd. Ale malo platne, ikdyz sem tam od muze dostanu pozornost ale nenajit nic pod stromkem,-protoze to je jen komercni zalezitost,nedostat kyticku na valentyna-protoze je to komercni zalezitost atd.-prislo by mi to stejne lito,nu a coz teprv detem. A to mne decka otravuji ted s haloweenem,ja to nikdy neslavila,nu to mam zatvrzele tvrdit,ze je to kravovina,ony mi mozna na to smutne kyvnou,to jo a pak to nejak budou vysvetlovat ve skole kamaradum-proc u nich doma se neslavi a tise zavidet...no ja mam mekke srdce,tak ja jim tu dyni koupim a vydlabu a proste jim sezenu nejaky strasidelny prevleceni a zmaluju je-at maji radost,at si hrajou. Az budou dospeli-tak asi zas si budou hrat s tema svyma detma.Nakonec-vzdyt i pro mne je to hra,kdyz mam moznost si povesit na zed umele pavouky a pavuciny...tradice,tradice-to jsou proste prilezitosti k tomu,aby lidi obcas nemysleli na nic "dulezityho" a aby se uprimne slezli,pobavili zatancili.Az se zbavime vsech tradic-zbyde nam ze zivota jen prace,prace,prace....sem tam obcas odpocineme na nemocnicnim luzku. A fotky z dovolene?Jojo,az mi bude 70,a pravnoucata pak reknou ze ta jejich prababi byvala pekna zenska-jo to mne potesi.Bez fotek bych nemela dukazu)))) A detske obrazky?-Taky jsou na zdi a meni se,pac jich pribyva kazdym dnem a tak i nabyvaji na kvalite.Ty stare jsou v supleti.Az mne zas chytne nostalgie,budu nad nima vzpominat)))))
ano, a to je právě ono, (Pecka - Mail - WWW) 11.10.2006, 19:41:15
když někdo má rád tradice a je to pro něj oživení všedních dnů, tak je to nádherné. Já jsem bohužel trošku v tomto směru postižená, protože naše máma povýšila veškeré tradice na zákon a vše muselo být vždy naprosto přesně a když se rituály odchýlily jakkoliv od zaběhnutého, tak to byla katastrofa...:-(. Takže já jsem v dospělosti nadšeně většinu tradic zrušila. Samozřejmě, taky máme svoje rodinné rituály, ale jakmile začnu mít pocit, že něco dělám, protože BYCH MĚLA - pryč od toho! :-). Samozřejmě se přizpůsobuju dětem a jejich potřebám, ale na tradicích opravdu nijak nelpím.
no prave Pecko (Jasmina - Mail - WWW) 11.10.2006, 20:39:23
Myslim si ze dospely clovek si muze tradice regulovat a to i co se deti tyce.
Doma mam malo mista a ony by rady na sve narozky pozvaly nejmene pul tridy deti.To si dovolit nemohu,takze si pozvou jen ty nejlepsi kamarady a tech je nejvic do 6 deti.To snad na oslavu staci,tudiz jsou nuceny se ucit skromnosti,maji predstavu co lze a co ne a pritom slavi-vlk se nazral a koza zustala cela. mam kamaradku co nenavidela vanoce-prave z toho duvodu co pises-vse musilo byt naprosto presne a ty stresy kolem toho. Tak to vyresila ze cukrovi nepekla s tim ze to halt neumi,tudiz jak matka tak tchyne,pres veskere hudrovani-po case pekly automaticky i pro ni a deti a taky zadne hloubkove gruntovani predvanocni se u ni nikdy nekona-pac vanoce maji byt svatku klidu a miru. Ale stromek,darky a kapr-to u ni nechybelo,takze atmoska byla. jednou jsem slysela o jedne rodine s detma,kde se oba rodice konvertovali-tusim k jehovistum?-a najednou-vanoce prestaly,oslavy narozenin taky-to teda ty deti asi Jehovovi vdecni moc nebyly.
Rozpolcený ježíšek: (KITI - Mail - WWW) 11.10.2006, 23:52:31
Ono to s tím ježíškem bývalo docela složité.
Vzpomínám si, že já na něho nevěřila nikdy, protože za nás asi chodil děéduška Moróz a jolku jsme kradli v lese, takže jsem později jako matka necítila potřebu ježíška nějak personifikovat. Navíc nám moc pomohli v mateřské školce, kde si děti samy zdobily stromeček a můj synek nešikovnou ručkou jednu kouli rozmáčkl. To mi ihned odpoledne bylo při "přebírání" sděleno a já příště s děckem "předávala" nové 2 koule (asi jsem si chtěla šplhnout, či co). Na občasných návštěvách cca měsíc před vánoci babičky zmínily termín ježíšek, ale dítě zřejmě netušilo, oč jde a ani se neptalo. Doma jsme spolu pekli cukroví a stále se ochutnávaly nepovedené kousky. Byl tam náš pracovní a herní stůl a pod ním spousta mouky. A pak přišel onen večer. Při průchodu tajemně vyzdobeným obývákem jsme dítě do kuchyně pronesli s rukama na očích, to abychom před večeří nevyplašili tajemného dobrodince, který přičarovat kouzlo vánoc, ale kdyby jste mě zabili, nevzpomenu si, že bych o něm nějak výrazněji hovořila. Přesto dodnes vidím nepatrnou postavičku vzhlížející k stropu, pod kterým končil onen "obrovský" osvětlený strom a vidím horečné rozbalování dárků a radostné výkřiky : "Děkuju Ti, Ježíšku!" Asi to je v genech, či co...
Pro Ježíška (NČ - Mail - WWW) 12.10.2006, 06:28:40
Jaroušek píše Ježíškovi: "Ježíšku, pošli mi bratříčka!"
Ježíšek odpoví: "Dobře Jaroušku, pošli mi na hodinu maminku!"
sasa (13:22)...no to je právě ono :) (bb - Mail - WWW) 12.10.2006, 09:14:03
Poučení bylo míněno z krizového vývoje, třeba způsob trestání, nebo příliš utažený režim, a tak. Vyrovnaný rodič si to přebere, a nepřenáší to dál. Převezme instinktivně to dobré.
Teď nemyslím nepodstatnosti, drobné osobní zlozvyky, které nesnášíme u rodičů a pak je sami provozujeme:) Kroužky a pomoc doma je normální požadavek, v rozumné míře prospěšný, tak jsi to převzala taky. Kdyby ses "poučila" tak, že bys je do ničeho nenutila a nic po nich nechtěla, tak by to byla známka, že vaši to přehnali, a ty si to kompenzuješ u svých dětí opačným extrémem...což se neděje, jak správně říkáš, přemíra neorganizovaného volna není dobrá. Víš a chápeš, že se jim to třeba nelíbí, ale trváš na tom, co jim prospívá. V tom podle mě spočívá ta "laskavá a milující, přitom pevná rodičovská náruč". Plno rodičů tohle neumí. Dávají dětem najevo, že jsou divné, horší, když nechtějí pomáhat, sportovat, hrát na flétnu a učit se 3 jazyky, že nic nedokážou, nemají ambice, že normální je chtít to dělat atd. Děcka pak mají komplexy, že nestačí požadavkům, že nejsou tak dobří jak rodiče, nebo jak by si rodič přáli, a je zaděláno. Myslela jsem si vždycky, že je to záležitost týkající se spíš starší generace rodičů, jenže není. Pro spoustu rodičů je nemyslitelné říct potomkovi Hele, naprosto chápu, že se ti to nelíbí, že je to nuda a otrava, jak říkáte vopruz, na tvém místě v tvém věku bych si myslela to samý. Nedá se s tím ale nic dělat, takovej je život, když nechceme žít v izolaci a jíst kořínky. Mě to občas taky leze krkem, ale má to i svý výhody... Ti rodiče to nemyslí špatně, naopak. Jsou prostě přesvědčeni, že tím by potomka demotivovali, že by mu tím dali návod k zahálce, že by tím shodili sami sebe.
jo hloubkové úklidy, (Inka - Mail - WWW) 12.10.2006, 09:24:51
tak ty jsem bytostně nesnášela a v zásadě jsem se jich neúčastnila a vlastně ani nikdo z rodiny, moje maminka vlastně ani nevím proč se hodlala před každými vánocemi vyuklízet k smrti, nikdy jsem to nepochopila, ale bylo to dost nesmyslné, ona přepírala všechno čisté prádlo ve skříních které se dlouho nepoužívalo, přemývala všechno sklo a porcelán, okna, všechno nádobí, police, myslím, že nebyla věc kterou by neumyla. To já v zásadě nedělám, uklizeno mám pořád, pravidelně když mám během roku chuť, tak nějakou polici či skříň přešůruju, přeberu a systematicky uklidím byt bez hektiky a už od adventu máme svátky, nazdobeno a chodíme na návštěvy a návštěvy zas k nám a užíváme hezké chvilky, koncerty, vánoční výstavy. Rozhodně Vánoce pokaždé prožívám v klidu a naprosté pohodě, koukáme na telku, odpočíváme, cpeme se cukrovím...nikdy jsem z toho povinnost nedělala a ani naše rodina to tak necítí, máme Vánoce rádi, a nakonec maminka pod tlakem našich argumentů na stará kolena přestala běsnit a už ty uklidy tak neprožívá a nedělá.
v tomhle smeru (sasa - Mail - WWW) 12.10.2006, 09:30:40
je idealni vetsi pocet deti. chudak jedinacek, aby chodil do baletu nebo na fotbal, na aglictinu, na piano, na keramiku, do skauta, nosil jednicky... :-) zatimco bojovat na vice frontach je dost vycerpavajici. clovek taky s postupujicim casem umdli a dostane rozum a navic to nezvladne vsechno zaplatit. takze maruska chodi na anglictinu a jenicek do skauta a jaruska hezky cvici a na tonicka uz nikdo nema nervy, tak se prevazne vali doma na kanapi... maruska s jaruskou dostanou sodu za kazdou trojku a nad dvojkou se nikdo radostne nerozplyva, ale jenicek je znacne natvrdly a za dva roky maminku vycvici, ze trojka z diktatu je fantasticky uspech... :-)
(bb - Mail - WWW) 12.10.2006, 09:31:31
to byl ještě dodatek k tomu, co jsem psala před tím
U nás se vánoce taky chystaly i s generálním úklidem, mě to nevadí, když je to v dostatečném předstihu. Prosinec si tím kazit nehodlám, navíc mívám koncem roku i tak fofr, tak si volno doma nechci ničit leštěním. Vánoční úklid jsem předsunula, dělám generální podzimní úklid.
az se jednou konecne vsichni odstehujou (sasa - Mail - WWW) 12.10.2006, 09:37:00
tak si pak uklidim a vymenim zamky :-)
Velký úklidy (NČ - Mail - WWW) 12.10.2006, 09:41:10
tzn. vánoční, velikonoční, atd., musejí dělat jenom šmudly. Pořádnej člověk (hospodyňka) má uklizeno celej rok.
(bb - Mail - WWW) 12.10.2006, 09:52:37
záleží na tom, co který člověk považuje za uklizeno. Když utřít prach a vyluxovat, tak do jde celej rok soustavně.
Pro mě patří do velkého úklidu umytá okna, vyprané záclony , vyluxováno za skříněmi, umyté radiátory, uklizení a vytření komory, vytření spíže, umytí lednice - a to dělám jednou měsíčně, ne pořád. Probírka šatníku, rozebrání a umytí postelí - roštů, vyprání koberců a vyčištění čalounění, to 2x do roka, a to už je ta generálka. Protože když se pustím to takové akce, tak k tomu samo i ta okna, dveře, nábytek, a tak. Prostě se mi líbí, když je celý ten byt najednou, v jednom čase, uklizený a čistý. I s pomocí firem na koberce apod.
(bb - Mail - WWW) 12.10.2006, 09:56:31
a nebaví mě roztahovat to do delšího období, víc mi vyhovuje věnovat tomu 2x ročně 2 týdny, a jednou měsíčně jeden den, než průběžně tu něco, tam něco...navíc jsem perfekcionista, jak do něčeho sáhnu, neumím to udělat napůl, takže bych se neomezila na jednuý skříń, jedno okno teď, druhé za týden...
NC diky :-) (sasa - Mail - WWW) 12.10.2006, 10:00:34
tebe bych teda na navstevu pozvat nemohla... leda, ze by ses do toho uklidu chtel zapojit.
pocitam ze, a/ nemas doba zadne vyrobce bordelu, kteri jsou v provozu 24 hodin denne b/ nemas vic mistnosti nez 4 c/ necoura se ti nikdo permanentne ze zahrady domu a zpet d/ nemas pod drevenou podlahou strusku ja, kdyz dorazim v pet odpoledne domu, pouklizim kolem kleci, prolustruju pripravu do skoly, napisu cvicny diktat a cviceni z anglictiny, uvarim veceri, nakrmim zver a zazenu to vsechno spat, je 9 a ziva moc uz me nedonuti v tuhle nekrestanskou hodinu zacit uklizet. souhlasim, jsem smudla. kazdej holt mame nejakou vadu na charakteru :-) vcera u me byly 2 kamosky (taktez majitelky ptactva, tudiz majici pochopeni pro mou domacnost). navsteva probihala asi nasledovne: rychle se vybalilo nejake jidlo k zakousnuti, strasne rychle jsme to mazaly a hltaly, abychom byly rychlejsi nez ti ptaci, prubezne jsem jim rvaly ze zobaku salam a chipsy a menily je za housku a piskoty, do toho jsme jim louskaly orechy. no a pak jsme se rozhlidly kolem sebe - no a pak jsme dostaly zachvat smichu, protoze jinak bychom musely zacit plakat...
(bb - Mail - WWW) 12.10.2006, 10:06:11
nejsi šmudla, jsi velmi zaměstnaná matka bez smyslu pro dril ;)
sášenko (NČ - Mail - WWW) 12.10.2006, 10:19:04
Tak proč si nepořídíš hospodyni tak na 4 hodiny denně?
Např. v Rodinných poutech je hospodyně samozřejmostí.
jj, NC (sasa - Mail - WWW) 12.10.2006, 10:22:46
hospodynka, to je muj sen :-)
ale to vis, jsem statni zamestnanec :-( casto mivam cukani, ze i tak bych se rada s ni o svuj plat rozdelila. ale zase prisly nejake pozadavky na autoskolu a zajezd do anglie a rovnatka, tak zas nic. smula :-(
master, 11.10. 13.40 (bb - Mail - WWW) 12.10.2006, 10:24:21
jasně, já tu mluvím se všemi :)
o něčem jo, o něčem ne, o něčem chvíli a pak už ne
(bb - Mail - WWW) 12.10.2006, 10:25:37
saso , tak rozděl (práci) a panuj :)
ten vyluxuje, ta sklidí nádobí do myčky, ten uklidí klece...
Sášenko, máme společnej sen (NČ - Mail - WWW) 12.10.2006, 10:27:33
To bude asi tou absencí jablek ve stravě.
Hospodyňku - blonďatýho andílka, tak kolem 20, v kraťounký zástěrce, kouří cigára.....
bb (sasa - Mail - WWW) 12.10.2006, 10:30:30
ja rozdeluju a panuju, ale bordel pribyva rychleji nez se stiha likvidovat. asi mame doma nejakou cernou diru nebo co...
(bb - Mail - WWW) 12.10.2006, 10:32:34
jen jestli to nevidíš moc černě ty :)
a nebo máš málo úložných prostor...kam dát ptáky, kam děti, kam věci :)
NC (sasa - Mail - WWW) 12.10.2006, 10:35:36
ja na detailech netrvam. pro me je dulezity udaj pocet vyzehlenych kosil a vytrenych m2/min. pro me za me, muze mit na sobe pri tom skafandr a 140 kg, ja si sednu na zahradu do lehatka a koukat budu jinam... treba na sousedovic chlapecka, co jsem ho jeste nedavno doucovala matematiku a hele, jak on od ty doby vyrostl...
bb (sasa - Mail - WWW) 12.10.2006, 10:54:51
me to v zasade zas tolik nevadi. svagrova ma o 2 deti, 5 ptaku a 4 psy min a vypada to u ni velmi podobne :-) akorat se ji doma tak neprasi. jen je treba radne lustrovat navstevy :-)
uloznych prostor mam bohuzel hodne a k tomu manzela, kteremu je lito cokoli vyhodit. takze svadime kazdodenni boje - ja neco nacpu uplne dolu do kose ev. popelnice a on to 5 minut po prichodu domu najde :-( a zachrani :-(
(bb - Mail - WWW) 12.10.2006, 10:58:00
i na to budeš jednou v domově důchodců s láskou a dojetím vzpomínat :))
hlavně že se máte rádi a jste spokojení, o to jde |