byla, přestat se vídat s kamarády (hned po svatbě). Proč to? Aby věděla, že sedíš doma na zadku a čekáš, až na ni budeš moct upřít zbožňující zrak? Nojo, ale co teď? Prosím tě sebevraždu, neblázni, "kdyby to tak šlo jen na chvilku", :-) . Život má pro tebe ještě spoustu lepších překvapení, tomu věř. Dej si na čas, prožij si tu zradu i smutek, a poslouchej svou duši, co ti poradí. Však spolu na něco přijdete. Buď silnej a na nikoho se nelep, buď samostatnej a soběstačnej, a uvidíš, jak k tobě poběží. Jenže tys asi spíš takovej ten dobrák, co žije pro druhý, což? Tak to bys měl asi změnit nejdřív, a žít nějakej čas jen pro sebe.

beze srandy...jestli máš depky takový, jak píšeš, tak se vykašli ZATÍM na všechno okolo a švihem na psychiatrii!!!! Neni ostuda tam jít, je blbost tam nejít. Až ti pomůže odborník, pak se ti bude všechno ostatní řešit líp. Fakt :-))

jo, tak přesně tohle taky mám - co byla lež a co pravda z toho, co z manžela vycházelo směrem ke mně?, když se pak ukázalo, že má milenku. Není to lehké. Už všechno dělím ne dvěma, ale aspoň pěti.Kdyby věděl, jak se mi znechutil, snad by to ani nedělal... :o) Jinak: sebevražda je blbost, co z toho? umíš si představit, co děti? Zkus si připustit, že pro jedno kvítí slunce nesvítí a až děti dorostou, uvolní se Ti ruce k novému rozhodnutí. A neuškodí, když to ta Tvoje trošku pocítí, že by taky mohla přijít o svoje jistoty... NIČEHO SE NEDOPROŠUJ, naopak bych nasadila trošku odstup a převahu. Přesně dle ježibabky - máš i v rámci vztahu svou svobodu a jak sám vidíš, když se cele věnuješ rodině, moc oceněno to není. A na Tvém místě bych to s ní přestala řešit. Vypadá to, že to nemá smysl. Návštěva psychologa? Držím moc a moc palce.

Já osobně bych od ní odešel, ale pokud s ní přesto chceš zůstat, tak to vidím asi takto.

Problém je, že zjistila, že tě má jistého, že se nemusí snažit; tudíž se začala nudit a hledat jinde. Nevážila si tě. Byl jsi pro ni "závislák" - příliš ses na ni upnul a to nemají ženské rády.

Přesně, jak říká ježibabka: Obnov srazy s kamarády, nějak se zabav sám. Samozřejmě nemyslím, aby ses na ni vykašlal úplně, ale udělej si třeba 1 - 2 víkendy v měsíci jen pro sebe.
Zajdi si třeba po práci s partou, nebo sám na pivo, nebo na kafe, když pivo nepiješ. Nebo do kina. Nemusíš přece hned letět přímo domů. Jen ať má, o čem přemýšlet.
Pokud tě ještě miluje, tak uvidíš, jak se začne snažit, aby váš vztah zachránila. V opačném případě to skončí, ale nebude to žádná škoda, protože aspoň vyloží karty na stůl a ty budeš vědět, na čem jsi.

Prosím tě; za to žádná ženská nestojí ;-).

tak máš nejvyšší čas s tim začít. A taky kouřit. Vono se jen tak proniczanic neříká, že člověk, kterej nekouří a nepije, je schopen i vlastizrady.
A ženský takováhle dokonalost uplně děsí.

Ty první dny byly hrozné. Co dál? Zkusit to překlenout nebo to vzdát? Pak jsem se rozhodl to rozseknout, naštěstí jsme neměli děti tak ta volba byla jednodušší. Opětovné budování důvěry mi připadalo jako časově velmi náročná záležitost. Přitom snaha protějšku byla minimální.
Jak už říkali ti přede mnou, pokud chcete vztah zachovat, tak by se měla snažit především ona. Ale jestli se i přes jasné důkazy tváří jakoby nic a zapírá, tak budeš trpět dál a nic se nevyřeší.
To se z toho dostaneš daleko rychleji sám s cizí pomocí než při soužití se svou 'nejbližší'.

asi bych to taky tak udělala. To narušení důvěry hodně bolí. Možná po nevěře "toho" opravdu neubude ani o 1 cm, jak mi kdysi říkal jeden pán (ne, že bych se s ním až tak ztotožňovala), ale dodal k tomu, že je neodpustitelné, když děláme při nevěře z partnera blbce. Jestli se u toho cítíš jako idiot, pak není už moc co řešit. Je schopná ti zapřít i nos mezi vlastníma očima.
Ale NČ má taky pravdu. Však tady před nedávnem sama Veliká Kudlanka uveřejnila takový comix o tom, jak se do sebe dva zamilují a ona ho připraví o to, co měl do té doby rád. Výsledek, on ji kopne do p***. Ale fakt je, jak připsali mnozí, že realita je spíš opačná a je opuštěn ten, kdo se něčeho vzdá. Ztratí na přitažlivosti. Holt známé vody dobrodruhy nelákají. A ta tvoje asi dobrodruh bude.

to,ze kdyz se nechci rozvest z nejakeho nezistneho duvodu,napr; ze mam rada dva muze,nebo miluji dva muze,kazdyho pro neco jinyho a vim ze jeden proste neunese to,ze neni muj jediny,tak samozrejme zapirat.
Nebot takovemu muzi nemuze zena obcas vecer dat pusu a rict;"pa milacku,ja jdu ted zas na chvilku k Vendovi,vratim se k ranu"
Jo,jestli Danova manzelka se nerozvadi z toho duvodu,ze Dan 2x mesicne doma udela stojku a jeste ji dela pomysleni,-pak ano,pak z nej dela vola.
Ale to by snad mel Dan poznat za 16 let manzelstvi,koho si vzal.
Jo,muze manzelka milovat srdcem oba dva,muzou byt Dan s kamaradem jeji zivotni lasky.
jestli by ona nechtela lhat,byla by postavena pred volbu-bud jeden nebo druhy.Jenze kdyz chce mit oba-tak halt musi lhat.
Ale to jen tak filozofuju-tu zenu ani Dana neznam.

Jestli ona Danova manzelka nezapira a nechce se rozvest z toho duvodu,ze cejti jak na ni Dan visi a boji se,aby mu neublizila,zaroven vsak chce -inu zit.
Pak by to ale byl prusvih-byt trpen z litosti.
Neco se sebou Dane udelej,osamostatni se trochu,ukaz ze Tvuj zivot nezavisi pouze na manzelce a uvidis pak sam na cem jsi.-

má pravdu. Je fakt že já jsem taky takový blbec že po svatbě jsem se vzdala svých kamarádek a vlastně mě to ani nepřišlo důležitý se s nimi stýkat, první pro mě začala být rodina. A pak jsem se dozvěděla že mi manžel taky lhal v dost zásadní věci dost dlouho. Když jsem se ho ptala tak mi to vždy zapřel, měla jsem tušení a "dobří" v uvozovkách známý mi to vše řekli. Od tý doby místo aby se snažil tak byl protivnej a snad jsem z něj cejtila, že by si snad chtěl najít někoho živějšího. Nevím asi ne tak domácího nebo nudného. Není to lehký, ale po chození na kudlanku jsem si uvědomila jak moc je nejistota důležitá. Asi si se mnou taky byl až zas tak moc jistej, že se začal nudit. Na to mi bylo řečeno ať si najdu koníčky. No a když jsem si je našla tak najednou ho začalo zajímat kde jsem tak dlouho apod. Pořád jako ty přemýšlím jestli to má cenu, protože ani já mu už v té jedné věci nevěřím,a taky se ptám jestli je dobré být ve vztahu kde ta důvěra jednou odešla i přes ty ostatní klady. Je fakt že děti zatím nemáme o to to máš horší. Jediné jí opravdu ukázat že na ní svět nestojí, protože ona má kam přijít když se na ní dejme tomu ten její vyprdne, ona ví že ty budeš doma čekat. Ale co když zjistí že ty doma nebudeš? Že třeba najednou i nemusíš být?není to lehký vím.

je neuveritelne, jak prasky pomohou zvladat skutecnou depresi. Vim to z vlastni zkusenosti, cely problem pak budes videt uplne z jineho uhlu.
Dane, dost mi na cele veci vadi, ze ti nejaky dobrodinec posila dukazni material o nevere tve zeny...to mi smrdi. Co kdyz ti doopravdy neni neverna? Vzdy existuje stin pochybnosti.
Ale to je zatim zbytecne analyzovat, protoze celou situaci vime pouze z tve pozice. A tak, jestli mas rad sve deti, zenu i sebe, zkus nejprve vyresit problem s depresi a pak uvidis.
Sebevrazda je pomsta detem. Umis si predstavit jak to cloveka poznaci vyrustat s vedomim, ze jejich tata si vzal zivot? Na to nikdo nema pravo.
Umim si predstavit, ze ti musi byt moc a moc tezko. Uvidis, ze terapie ti pomuze nepoustet si veci uplne dovnitr a to ti pak da sanci lepe videt a zvladat problemy.
Drzim palce a prosim te, delej neco doopravdy.

Tvoje situace mi připomíná moji. Ač jsem dosud nevěrného manžela nevyhodila ani jsem neodešla, jedna věc mi pomohla. A to docházka k psychologovi. Našla jsem sama sebe a vrací se mi sebevědomí. Byla jsem ta "věčně hodná holka". Už nejsem. Psycholog mě ani nelituje ani nekonejší. Ukazuje mi nové pohledy na sebe. Takže Ti vřele doporučuji - mysli na sebe a zkus i tuto cestu. Hodně štěstí. Majka

vidím též jako momentálně nejdůležitější. Kdo si prožil deprese, ví, že to je nejlepší řešení - neutápět se v tom sám, už kvůli Tvým dětem. Podobně jako Aleně se mi též nezdá, když s "důkazem" o nevěře přijde neznámý "dobrodinec". Co když je to všechno jen podvrh? Chaty i emaily se dají zfalšovat, fotky se dají zmanipulovat. Jednou z možností je raději po ničem nepátrat, udělat tlustou čáru a začít znovu. Ale určitě si obnov vlastní sebeúctu tím, že budeš mít své kamarády, své koníčky, své hájemství. Nejhorší je, když si je partner (je jedno, ať je to muž, nebo žena) tím druhým jistý. Vždycky má ve vztahu blikat světýlko, že to s tou jistotou není stoprocentní, to pak oba partnery udržuje ve střehu a hlavně určitá nejistota vytváří prostor pro touhu a zároveň unikání. A to i po mnohaletém manželství. Držím palce, ať tuhle těžkou životní zkoušku zvládneš.

Ten kamarád, údajný milenec Tvé ženy, je ženatý? A kde vzal dobrodinec fotky, byl s nimi v ložnici, hotelovém pokoji?

Děkuji za vaše rady, zkusím se podle toho zařídit. Psychologa navštívím určitě, těch nemnoho kamarádů taktéž. Asi to půjde hodně těžko, ale nic jiného mi pravděpodobně nezbyde. No, třeba se časem uvidí.
Pro Alenu, Arianu a bb: maily se určitě dají zfalšovat, ale informace (velmi intimní), které zná jen ona a já (a které v mailu a chatu zazněly) si těžko někdo vymyslí. A fotky? No, určitě nebyly z hotelového pokoje, ale ... ale byly. Dost zajímavé. A co si chcete myslet, když jednoho dne se stavíte u pracoviště své ženy, že ji vezmete autem domů a vidíte, že s ním sedá do jeho auta a domů přijede za dvě a půl hodiny? A tvrdí, že dnes měli "hodně práce", o odvozu samozřejmě ani muk? Co její kamarádka, která o těch dvou věděla a podřekla se? Co SMS, které mu odesílala? Podotýkám, že JSEM SE JÍ V MOBILU NEHRABAL (dostala ho ode mne, ale nikdy jsem jej ani neotevřel, mohu přísahat), ale zkuste popřemýšlet, jak můžete znát obsah SMS, ačkoli ten mobil nedržíte v ruce. Jde to!!! A nebyl jsem to já, kdo je četl jako první! Například si děti hrají s počítačem a přes Bluetooth vám na dálku (i z jiné místnosti) přečtou obsah celého mobilu. Co její noční pláč a mluvení ze spaní k němu? Shoda jmen? To nejsou výmysly, a pokud vám tak připadají, tak se zkuste zamyslet nad tím, zda vy byste ve vašem případě takové věci pominuly bez povšimnutí.
Ale i tak vám opravdu a upřímně děkuji za rady a povzbuzení. Je mi lépe, i když bohužel nálada stále pod psa. No co. Asi jsem někde udělal chybu a jsem za ni potrestán.

ze asi mas pravdu...ale stejne, mas deti a vypadas na dobreho tatu a tak se musis vzchopit, nic jineho ti nezustava. Kdyz si naplnis zivot detma, par dobrymi kamarady a das se doporadku vevnitr(prasky na depresi jsou maly zazrak). Uvidis, ze jeste pujde zit a mit ze ziti radost. Kdovi co dobreho te jeste ceka. I kdyz tomu treba momentalne neveris.

bych radila opatrně. Možná jsou zázrak, ale jsou psychicky návykové. Znám ve svém okolí dva lidi, kteří nejsou schopni je přestat brát - asi je to s nimi jednoduší. Léčit se ale musí příčina, ne důsledek.

neradim je brat nekomu, kdo se jen blbe citi - a taky jsou jenom na predpis. Ale vim sama ze sve zkusenosti, ze kdyz jsem byla ve slepe ulicce tak mi fakt pomohli videt svetlo. Ja vim, zni to jako spatna fraze, ale tak to presne bylo. Situace se v te chvili nezmenila diky praskum, ale diky praskum jsem se na ni divala jinak. A taky jsem je brala po jistou dobu a pak jsem si od nich odvykla bez nejmensich problemu. Jenom na ne spominam s "nehou" :-), bez nich jsem byla na okraji propasti a najednou jsem ji mohla preskocit, zazrak...
Ale jako s kazdou chemii - pozor na zneuziti. To je jak s alkoholem. V malem mnozstvi muze byt podpurny, ve vetsim je to ale potvora.

jediná pomocná ruka visí z tvého ramene, řekl M. Twain
Jsi chlap, život je ještě před tebou.
Máš děti, přivedl jsi je na svět, tak NEMÁŠ PRÁVO jim teď zdrhat... co kdyby některé dítě bylo vážně, ale opravdu vážně nemocné? to bys taky chtěl utíkat ze života? Nebuď zbabělec! Bojuj! Ne za nevěrnou manželku, za život, za svůj zdravej a spokojenej život, a především za zdravej a spokojenej život dětí, které jsi do života přivedl.
Není vždy jen hostina, taky jsou dny chudý a špatný, ale všechno, zlý i dobrý, jednou skončí.
A - abych taky zakončila citátem:
Co mě nezabije, to mě posílí....

Držím ti moc palce!

Tvé vysvětlení to ukazuje v jiném světle, takže to asi je pravda. Teď je však třeba si ujasnit, zda oba chcete pokračovat ve vašem vztahu, nebo ne. Možná by vám pomohlo rozplést ten gordický uzel s pomocí odborníka - manželského poradce. Umím si představit, že v tenhle moment je toho na Tebe naloženo hodně, možná nevidís východisko. Ale jak už někdo přede mnou psal, psycholog Ti pomůže nahlížet na Tvůj problém i z jiných úhlů, které by tě teď nenapadly. Co se týká antidepresiv, je třeba počítat s tím, že se berou delší dobu, i po odeznění původních symptomů a pomalu se vysazují. Je možné se z deprese dostat i jinak než antidepresivy, třeba pomocí homeopatik.

Pořád jsi nenapsal, jestli je ten milenec ženatý, má děti?

pomohla mi homeopatila, Staphysagria.Nejen že jsem byla podváděná, ale i psychicky a fyzicky deptaná a po nich jsem se naučila odmlouvat, našla jsem si sama jinou práci v jiném městě(což nedovedl dlouho zkousnout). Nejsem bojovná povaha, vždycky jsem se snažila vše řešit v klidu. Dnes jsem na tom líp, o mnoho, ale ideální to není. Proto bych stejně radila rozchod. A držím palečky!

Pro bb: je ženatý, má děti (ale už dospělé). Je to podstatné?
Pro Hani: mám takové obavy, že pokud to ona neukončí (jakože asi ne), tak opravdu mne to za nějakou dobu, až to přebolí budu řešit stejně. Jestli se toho dožiju, doufám, že snad ano, daly jste mi návod a budu se jej držet. Jenže si neumíte představit, jaké myšlenky se mi derou hlavou, když jdu kolem rozjetého náklaďáku (to je vyloženě momentální úlet, pak sám sobě vynadám do idiotů). Ale je to jakoby mne něco do té cesty (kolejí) táhlo...

kdybys chtěl zkusit homeopatika, tak je třeba vyhledat vynikajícího homeopata. Homeopatika mají tu vlastnost, že léčí celého člověka, pomáhají mu řešit problémy nejen fyzického, ale i duševního rázu, obtížné situace a vztahy. Pro každého jedince je třeba najít ten "jeho" lék, který je jedinečný. Proto je důležité, najít si vynikajícího homeopata s dlouhodobou praxí. Pokud bys měl zájem, mohu dát kontakt. Můj email: kadiffa@seznam.cz.

Myslím že je hloupost přesvědčovat Dana o tom, že ten "dobrodinec" který mu poslal zprávy a fotky, si všechno vymyslel. Kdo a proč by to dělal. Když někdo mu poslal takové důkazy, věděl proč. Navíc, to co Dan popsal, upřímně řečeno, bylo by mi to jasné jako z čistého nebe blesk. Dane, nikdo radu přesně co máš dělat tady nedá, můžeme jen říct své názory. Navíc, pokud to Tvoje žena nemíní sama ukončit, tak moc možností asi nemáš. Buď zabojovat o děti a zůstat s nimi sám, a nebo nastoupit dlouhou cestu s nejistým koncem, tím myslím vytrvalejší boj o manželku. Nejsou mi známy Tvoje vztahy doma, poměry...ale ti tví kluci by měli být teď pro tebe takovým útočištěm a hnací silou k tomu, aby ses s tím vším popral. A pak, nevím ale tuším, že Tvoje žena moc není přístupná ten vztah ukončit. Mám jen takový pocit, že nejvíce by jí to vyhovoalo tak, aby ona dostala svoji volnost ale nepálily se žádné mosty. Navíc, pokud jde o dlouhodobější vztah, je pravda že to okamžitě utnout asi nedokáže. Bude určitě následovat spousta dalších kontaktů, rozhovorů, telefonátů, setkání...pak to může utichnout ale je jen na ní, jak si bude za svým stát. Asi není jednoduché se rozhodnout a zajít za odborníkem a poradit se s ním co máš dělat. Možná právě proto jsi psal sem, na Kudlanku. Přesto by bylo dobré, někoho takového vyhledat...Nejdůležitější je teď se zaměřit na kluky a na sebe !! Myslím že je nejvyšší čas abys i ty občas někam zašel, něco si koupil, však přečti si tady v historii, rad je opravdu hodně. Nic neuspěchávej, nechej tohle v sobě trochu plynout, protože taková rána potřebuje delší čas. V jednom máš ale pravdu, pokud se rozhodneš v tomhle zůstat, tak až to přebolí, tak se to po nějakém čase zase vrátí a zase budeš stát před stejnou otázkou. Odpustit něco takového je opravdu těžké. Držím palce !!

no myslím, že dost podstatné, ne?
Když je ženatý a není volný, chce taky jen takovou bokovku, asi netouží po tom se rozvést a začít nový život s náročnější mladší ženou.
Zeptala bych se ženy, jak má představu o budoucnosti, jestli chce zůstat s rodinou, a současně mít milence, nebo se chce rozvést a milence pustit (protože on se na stará kolena asi nerozvede) a žít jako samoživitelka? nastínila bych jí tyto možnosti, kdyby se udiveně ptala, proč samoživitelka, no tak samozřejmě výživné platit budeš, v soudem určené výši, ale tys neměl mimomanželský vztah, tak proč by ses měl sám starat o děti?
Uvidíš, jaká bude její reakce.

já vím, že je to moc těžké období velkého životního zklamání, kdy to co si v životě postavil a pro co jsi dlouhou dobu žil se sesypalo jak domeček z karet. Ale život jde dál a děti Tě budou potřebovat, nesmíš si sahat na život, je to to jediný co jsme v životě dostali zadarmo a měli bychom si toho náležitě považovat. Taková ženská Ti nestojí za to, abys odsud odešel a nechal tu děti samotné. Já tuhle situaci velice dobře znám, prožila jsem si jí na vlastní kůži a tak taky vím, že to má určité vyvojové varianty, teď je to začátek kdy se v Tobě mísí lítost, vztek, ublížení, smutek ze všeho ztraceného - vztahu i těch let, ztráta důvěry k někomu velice blízkému, nepochopení jak jen mohla a tak dlouho a s čistým svědomím, s kamarádem.....? Otázek je milión a všechny nezodpovězené. Když jsem se dostala do tohoto stádia včetně myšlenek na sebevraždu, donutilo mě to zamyslet se sama nad sebou, kam až jsem se nechala tou situací dohnat. Zapřemýšlela jsem a došla k tomu, že potřebuji odbornou pomoc (psychloga), pomohlo mi už jen to, že jsem se vykecala někomu, kdo Tě poslouchal, koho nezáš, můžeš mu říci své niterní pocity a on Tě nebude nijak soudit a ze mně tak nějak vyšlo ven to trápení, v klidu jsem si vše urovnala v hlavě a pak jsem si zašla do lékárny a zakoupila bylinné pilulky "Kozlík lékařský", je bez receptu, brala jsem ho i 3x denně po 2 pilulkách a moc mě to zklidnilo deprese a pak se věci opravdu jinak řeší. Uvidíš sám, až se to v Tobě uklidní jak se budeš chtít sám rozhodnout. Také jsem se nechtěla rozvádět, milovala jsem ho, ale postupně se to ve mně nějak bortilo, nemohla jsem se s ním už ani milovat, ani mu věřit, navíc stále mi lhal, že to ukončí ale bylo to jinak, to je totiž běh na dlouhou trať a na to já neměla a ani jsem už pak mít nechtěla. Každý člověk má svůj limit a za ten by jít prostě neměl a partner by ho měl znát! Jen stále nechápu, proč jí to vše neřekneš, co všechno víš a všekeré důkazy, já zastávám názor vyložit karty na stůl alespoň z mé strany. Postupně časem, jsem dospěla k názoru, že s takovým člověkem nemohu už dál žít a to ani kdyby chtěl. Protože v době řešení, že spolu zůstaneme se ani nijak moc nesnažil, já ano maximálně, ale postupně Ti docházejí síly. A pak už nemáš do toho vztahu co dál dát a abych se nechala využívat jako domácí servis nebo jen na šukání, na to jsem měla moc velikou hrdost, řekla jsem si, že jen kvůli dětem, ale ty to cítily mnohem lépe a dřív než já, že je to špatně a tak jsem to ukončila. Víš, občas si i ten druhý musí uvědomit o co přišel. Život nikdy nekončí, je jen na Tvém rozhodnutí jak se bude vyvíjet dál. Někdo to ustojí a někdo prostě ne. Já volila tu druhou variantu, že začnu znova a po čase snad s někým jiným, až se zklidním a odpočinu si. A zvolila jsem dobře, nemohla bych žít dál s člověkem, který mi tak moc ublížil a ponížil mě, časem vše přebolí a dokážeš mu i odpustit a to tak, že si na to už ani sama nevzpomenu. Byl to dobrý životní krok. Hodně štěstí, je nás víc nejsi sám.

na počítači jdou dělat nejrůznější "zázraky"..vím ro, protože můj syn je počítačový grafik.Takže je docela dobře možné, že šlo jen o "legraci" a nebo to byl někdo, kdo tě prostě - ať už z jakéhokoli důvodu, právě do této situace chtěl dostat. Třeba to byl někdo, kdo chtěl ublížit tvé ženě, lidi dokážou vymyslet neskutečný věci.Počítačové triky bych nepovažovala za důkaz.Takže áš dvě možnosti - buď své ženě věřit - a je docela možné, že ti nelže - nebo jí nevěřít - a pak od ní odejdi. Život protkaný žárlivými scénami vysílí tebe i jí.A nakonec se stejně rozejdete. Ale važ své činy! Člověk totiž nemůže dokázat, že něco neudělal, když to neudělal....a počítačový trik není důkaz. Spíš bych se zajíámala, která "dobrá duše" ti ty obrázky poslala a hlavně, co ji k tomu vedlo. Možná, že budeš zatraceně překvapenej.

doufám, že nevěříš těm "naivkám", které pochybují o nevěře tvé ženy. Tady je to opravdu jasné jak facka. Přála bych ti, aby ses rozvedl a dostal děti do vlastní, nebo alespoň dö střídavé péče. Přijít o děti by byla opravdu velká ztráta. Přijít o prolhanou kurvičku bude vysvobození. Na světě je spousta ženských, který by si tvých kvalit vážily, nepelešily se ti a nedělaly z tebe pitomce. Jenže ty tu svoji kurvičku táááák miluješ.... to je pak těžké. Tak to ti přeju, ať alespoň od ní nic nechytneš - a opravdu se divím, jak s takovou můžeš dál něco mít, když víš, že to do ní před chvilkou strkal někdo jinej. Sorry za drsný přístup, nevěra mě fakt ekluje.

to vždycky bude tak, že když to dva dělají, tak jim u toho třetí nesvítí. Nestává se moc často, že jsou milenci přistiženi přímo při... Je pravda, že nejde dokázat, že se něco nestalo. Na druhou stranu u nevěry se ve většině případů vychází z nepřímých důkazů.
Jinak se mi líbí příspěvek "pomlčky" i Halky, i kdyz je trochu drsnější :-).

třeba už je taky po těch 5 ti letech z nevěry svého manžela unavená.

jsi ve svém hodnocení Danovy manželky dost přísná. Jsi ochotná dát ruku do ohně sama za sebe, že Ty bys nikdy ve svém životě nevěrná nebyla? Indiáni mají hezké přísloví, že by člověk nikdy neměl odsuzovat nikoho, v jehož mokasínech minimálně šest týdnů nechodil.

jasne ze nevera se stat muze, a myslim, ze i svetci ;), na druhou stranu mne neprijde blba ani tak ta nevera, jako to, ze z manzela dela uplnyho debila. Zatloukat v pripade, ze by se to urcite nedozvedel (protoze k tomu doslo treba na dovolene s neznamym snedym Italem a nikdo nic nevi), je asi setrnejsi, ale pokud ma manzel tolik dukazu nebo aspon duvodnych podezreni (a to aniz by se snazil, tedy neni to projev paranoidni zarlivosti) a ona se neprizna (a nevyvrati to nejakym rozumnym zpusobem), naopak mu do oci lze, tak je proste bezcharakterni a nema spetku ucty k nemu ani k sobe.

Jak je patrno z nadpisu, ještě jednou vám všem děkuji. Cítím se opět o něco lépe, tím, že jsem se vypovídal i tím, že se našli lidé, kteří mi poradili nebo alespoň řekli svůj názor. Vidím, že život opravdu umí s lidmi pořádně zatočit a že je spousta z vás, kteří měli podobný osud.
Halko, není se zač omlouvat. Stejný názor na nevěrné manželky (jenže bez zdrobnělin) jsem měl ještě před několika měsíci též. A všiml jsem si také, jak pokaždé, když jsem své mínění vyslovil nahlas, jak to v mé ženě hrklo a jako by jí něco ranilo. Tenkrát jsem to prostě nějak přehlídl. Ještě bych pochopil, kdyby ke mně měla odtažitý odpor, nebo kdybych byl totální impotent či zahýbal já jí, ale to se nestalo.
Pro ostatní: budu rád, když se mi třeba ještě někdy s radou či slovem útěchy ozvete, třeba i do mailu (viz nadpis tohoto příspěvku). Zjišťuji, že jsou lidé, kteří mi pomáhají a jsem jim za to vděčný.

A nebylo by ti lépe s nějakým chlapem?