Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

Když mi bylo tak pět, naučila jsem se číst. Nebylo to nic těžkýho, u nás se furt válely knížky a noviny a tak. Doma jsme měli (a mám ji stále) krásnou knížku zvanou Kytice od K. J. Erbena.  No, jestli se pamatujete, tak v tom hodně starým vydání byly takový hrůzostrašný dřevoryty. No a tenkrát  - bylo to v létě... seděly jsme s holkama u Švarců (rodiče jedné mé kamarádky) v prádelně na neckách a já – jakožto jediná gramotná – jsem tu Kytici předčítala svým kamarádkám Iloně a Vlastě (to je ta, co dělá u soudu v Ústí n.l.); byla to hrůza a všecky jsme se krásně bály.

     Tím pádem jsme neslyšely naši babičku, jak mě volá k obědu. Ta mě nakonec vyhmátla a jak mě hnala domů, tak mě celou cestu mlátila tou knížkou. Můj děda už měl nalitou polívku a tak koukal, čím mě to ta babička řeže...  tak jí Erbena sebral a pak se mnou chodil po příbuznejch a vytahoval se: "Naše Alenka už čte básně".

     Von chudák byl ze čtrnácti dětí, nedostalo se mu vzdělání, po kterém velmi toužil, neb sotva mu bylo sedmnáct, začala první světová a on se ocitl na Pijávě. Ale stejně byl fantastickej. Vzpomínám, že odebíral dvoje noviny – jedny český, jedny německý, sám se naučil krásně a plynně rusky, nádherně kreslil a maloval. A hrál na strunné nástroje, fakt nádherně, dokonce hrával u Tamburášů v Ústí nad Labem. Jeho velký sen byl, abych alespoň já byla "Někdo!" a to „někdo" znamenalo být učitelkou. Nikdy jsem to nechtěla, protože jsem musela už jako dítě doučovat svého přiblblého bratra. Bohužel, já se moc nepovedla... vobě ruce levý.. ani malovat jsem nikdy neuměla.

     Když jsem přišla do puberty, chtěla jsem se naučit aspoň na kytaru. Tak děda nakoupil literaturu, podle který by se to naučil i úplnej debil a začali jsme hmatama. Čímž to taky skončilo, protože mám pracny jak medvěd a krátký prsty. A to mě zase honil po baráku děda, mlátil tou kytarou a babička mě musela zamknout na půdu, aby mě nezabil...
     Ale s tím učitelováním děda snad skutečně zasáhl, i když pak už z nebe – protože já nakonec ve škole opravdu jako kantorka skončila.  Alena T.      

linkuj.cz vybrali.sme.sk