[CNW:Counter]
  www.kudl@nk@.cz   

O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé…
 
 
manuál
téma
poradna
tady a tam
úkol pro vás
fauna a flora
próza a poesie
nejen duše
:-)))
zážitky
 
FÓRA KUDLANKY
 
 
Hledej na Kudlance

 
Výstava pro kočku
 
Marihuana, Mariška. Tráva - Hulení...
Trampoty sličné tlustice
Minutka za čtvrt hodinky :-)))
Gruppensex, swingers - aneb kam se ztrácíš, lásko?
Balzám na nervy
Žena v područí alkoholu
Žebříček nepopularity
NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY
Trak a já
Milovali jsme lištičku...
Když soužití sešedne
 
 
 
DOMŮ
 
dopisy do poradny
dopisy do redakce
 
 
 

Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

 
 
 
ARCHIV
 
bloguje.cz
 
 
 
 
 
 
 
KUDLANKA.CZ, ISSN 1214-7826
Copyright (c) 2003-2006
Šéfredaktorka:
Mgr. Daniela Umlauf Goldwein
 
PageRank.cz
 
 
TRAK A JÁ - NAUČÍM SE TO NĚKDY? XVIII.
Rubrika: [zážitky]

Mám takový dojem, že povídání o tom mém „učení se na truckera“ bylo zatím dost a že bych měl napsat taky něco pro ty, kteří se zajímají o techniku. Je několik hlavních výrobců trucků: Peterbuilt, uznávaný jako nejluxusnější, který je také nejdražší a cena 100.000 dolarů za tahač bez traileru není neobvyklá. Potom Kennworth, Freightliner, International a GMC Volvo.

    


    Trochu stranou stojí Ford, není o něj však moc zájem, i když jsou lidé, kteří mají rádi zvláštnosti. Kapitolou zcela odlišnou je Mack, který stále stojí stranou a je oblíbený především na východním pobřeží, jezdí po městech a mezi nimi na krátké vzdálenosti. Jako transcontinental ho neuvidíte.    Pak je tu ještě Western Star, ten ale není oblíbený, protože je to kovářská práce a je moc těžký. Tam, kde se musí šetřit váhou pro placený náklad, to má své opodstatnění. Poslední je Marmon, kdysi nejlepší a nejluxusnější. Pro svou vysokou cenu a dlouhou dodací lhůtu je vidět opravdu málo. Ti hlavni výrobci v podstatě vyrábějí jen kabiny a skládají to dohromady. U značkového obchodníka lze koupit průměrný trak tak jak je objednávají dopředu. Kdo má své vlastní požadavky a ví co chce, objedná si svůj vlastní, s vybavením podle vlastního návrhu. Dodací lhůty překvapivě nejsou dlouhé, měsíc, dva. Motory běžně používané jsou Caterpillar a Cummins. K nim patří ještě Detroit, kdysi vidlicový šesti a osmiválec, velmi neoblíbený a všeobecně známý spotřebou oleje, ten z něj tekl všude. Potom firma vyvinula řadový šestiválec OHV serie 60, který se ihned dostal na špičku. Vybavený elektronickým vstřikováním, cruise control (to je to co hlídá a udržuje nastavenou rychlost), stál to co prostý Caterpillar.


     Provozní otáčky motoru mají u ostatních značek rozsah minimum/maximum 350 otáček a proto se používají tolikastupňové převodovky. Ono to jede i s devítistupňovou, ale motor není na to dost pružný a trvá dlouho, než se po řazení rozjede. Detroit jede v rozsahu 700 otáček a proto mu devítistupňová převodovka stačí. Je levnější a méně poruchová. To se ví, že se všem líbilo, že nemusí tolik řadit, pořád hlídat tachometr a ostatní "budíky". Computer to ohlídá za vás. Před nástupem Detroitu byl nejoblíbenější Cummins, který najede klidně 600,000 mil do generálky. Caterpilar je nejvýkonnější, ale snadno se porouchá, přitom díly jsou opravdu drahé a životnost podstatně nižší. Pochopitelně Ford používá svůj vlastní motor, stejně tak jako Mack. Kapitola převodovek je jednoduchá. Fuller Roadrunner. Liší se podle počtu stupňů, od 9 do 18. O té 18 vím že je, ale nikdy jsem se s ní nesetkal. Pak ještě existuje automatická převodovka Allison, ale není oblíbená. Další podnik dodává perování, jiný brzdy, atd.


    Důležitou částí je řidičova ložnice, sleeper. To je výrobek dalšího výrobce, ale už se liší podle finálního jména traku. Ty tam jsou doby jednotlivých hrobečků-rakví, do kterých se prolézalo dírou v zadní stěně kabiny. Přišly sleepry delší, pohodlnější. Také vyšší, s patrovou palandou, takže týmy mají každý svou postel. Pak nastoupilo Volvo s integrovanou kabinou, kde už není zadní stěna dělící sleeper od řidičského prostoru. Ve vysoké dvojpostelové verzi je to už docela slušný životní prostor. V zimě v létě traky parkují s běžícím motorem, to kvůli klimatizaci a motory se vypínají jen na chvíli pro tankování.


     Palubní deska se také liší podle objednávky. Potřebných měřičů není moc, tachometr, otáčkoměr, to kvůli řazení. Měřič tlaku vzduchu, teploty vody, pyrometr, měřící teplotu turba. Ovšem na přání lze mít měřiče tlaku vzduchu v pérování, teploty oleje v motoru, převodovce a diferenciálech, měřič hladiny vody v chladiči... Výsledkem je, že se tam člověk radši ani nekouká. Řada vypínačů, kromě běžných světel a ovládání topení a klimatizace ještě dva vypínače motorové brzdy. Jeden, kterým se zapíná, druhý na volbu brzdění dvěma, čtyřmi nebo šesti válci. Motorové brzdy nejsou běžné, hodně podniků věří, že to ničí motory.   Dva knoflíky parkovacích brzd, jeden jen pro trailer, druhý pro trak. Zabrzdění traku zabrzdí i trailer. Brzdy, samozřejmě vzduchové, se konstrukcí zcela liší od brzd doma. Hlavní rozdíl je v tom, že když evropskému tahači dojde z jakýchkoli důvodů vzduch, nic ho nezastaví. Když se to stane americkému, brzdy se zablokují a nic s tím nehne. Jedna náprava na traku a jedna náprava na traileru má u brzd válec s membránou navíc, je tam osmitunová pružina, která drží brzdy zabrzděné. Teprve tlak vzduchu způsobí otevření čelistí. Je to komplikované, protože u této nápravy se brzdí tak, že se vzduch ze systému odpouští, zatímco u ostatních brzd naopak dodává. Výsledek – bezpečnost – ale stojí zato.
     Poslední částí popisu je spojka. Je to zvláštní, všechno se dělá pro pohodlí, servořízení je běžné i u osobních aut, ale spojka u traku je důsledně mechanická, žádné posilovače, ale mohutný pedál s táhlem. Šlapat na to, to už člověk něco cítí! a tak jedna z prvních věcí, kterou se každý učí, je řadit beze spojky. Převodovky jsou důsledně bez synchronů a spojka se musí sešlapovat dvakrát, při řazení dolů s meziplynem. Kdo tohle ještě pamatuje u osobních aut? Řadit bez spojky ale není těžké, je jen potřeba dobře zvolit otáčky motoru a mít cit, netlačit na řadící páku, jen jemný tlak. Jde to dokonce překvapivě snáz než se spojkou a jak se to člověk naučí, používá spojku už jen na rozjezd. Michal Málek, Boise, Idaho

linkuj.cz vybrali.sme.sk



Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

Komentáře

Další (Pavel - Mail - WWW) 29.04.2004, 13:04:14
Další skvělý článek o truckeřině za oceánem - jen tak dál a díky moc. Netrpělivě čekám na každý další díl. Zajímalo by mě, jak to tam je dnes, některé věci ve vyprávění mi připadají trochu zastaralé. Používá se v trucku třeba GPS??? Díky

Trochu nesouhlas (tomastruck - Mail - WWW) 04.12.2004, 19:13:22
Až sem jsem dočetl všechny kapitoly bez jediné připomínky. Ale je vidět, že Michal je hodně dlouho z Čech, protože zmiňovaný systém brzd se používal v CZ již na slavných Tatrách 815 cca v roce1986

Moc prosíííím!!! (Pavla - Mail - WWW) 31.03.2006, 19:55:24
Dobrý den, jsem na automobylní škole a máme mít referát o vzduchových brzdách.Na internetu se mi nepodařilo nic najít(nic konkrétního)prosím, zda byste mi mohli na Email poslat alespoň něco o vzduchových brzdách.(jak fungují,jednookruhové,dvouokruhové systémy,..)Pokud možno do středy.Byla bych Vám moc vděčná.Děkuji Kvapi

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text: