Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

K podobným "kouskům" už byla potřeba pořádná dávka odvahy. Magellan je vzpomínán jako první mořeplavec, kterému se to vskutku povedlo. A v jeho případě to byly dokonce cesty dvě – jedna začala v roce 1511 a vedla do Indonesie. Ta druhá, která se mu stala osudnou - v roce 1521 (přesně 27. dubna) byl na Filipínách zavražděn - měla stejnou délku, ale opačným směrem. Jeho tehdejší cesta začala s flotilou pěti lodí a dvě stě padesáti muži posádky. Zpět domů se vrátila jen jedna jediná plachetnice se sedmnácti námořníky! Portugalský mořeplavec, který se plavil na Španělských lodích, pojmenoval oceán Pacifikem (pacific = klidný), snad proto, že v době jeho plavby byla voda vskutku klidná.
O 268 let později (v r.1789) vypukla nejznámější námořní vzpoura lidských dějin. Ale nepřebíhejme událostem. V prosinci 1787 vyplouvá ozbrojený obchodní třístěžník Bounty na Tahiti. Úkolem posádky bylo získat sazenice chlebovníku a tyto doručit do Britské Západní Indie. První úkol byl splněn, ale vzhledem k tomu, že na anglických lodích panovaly nesmírně kruté podmínky a kapitán Bligh zřejmě překročil všechny meze, došlo ke vzpouře. Do čela vzbouřenců se postavil jeho první zástupce – poručík královského námořnictva Fletcher Christian.       

    Možná si vzpomenete na film Bounty, kde hlavní roli tohoto sympatického poručíka zahrál Mel Gibson. Jak už to v amerických filmech bývá, tak jedním z důvodů, proč se ke vzpouře přidal, byla láska… (Byl tam prostě fantastickej... ach...:-))))  Ale zpět do reálu: kapitán s hrstkou věrných byl vysazen na člun a proti očekávání se mu povedlo dostat se do bezpečí. Po návratu do Anglie podává dne 14. 3. 1790 u námořního soudu žalobu na vzbouřence. Bounty se mezitím vrací zpátky na Tahiti, část mužů se rozhodne zde zůstat a zbytek posádky spolu s několika domorodci (ve filmu pochopitelně i s tou, po které Fletcherovo srdce prahlo) vyplouvají na lodi Bounty do bezpečnějších končin Tichého oceánu. Poručík Christian se totiž v lodní knihovně dočetl o existenci Pitcairnových ostrovů kdesi daleko v hloubi oceánu... Málem se sám stane obětí vzpoury, když námořnící přestávají v existenci ostrovů věřit. Dne 15. ledna 1790 (tedy téměř devět měsíců po vzpouře) zakotví u břehů ostrova Pitcairn. Vzbouřenci vynáší z lodi vše užitečné a pak ji zapálí (kotvící loď by je mohla prozradit). Ocelová kotva lodi Bounty byla o mnoho let později vytažena ze dna zálivu a zůstala dodnes zachována jako jeden ze svědků událostí před více než 200 lety. 
  O tom, co se asi na ostrově dělo, dál napsal volné pokračování francouzský spisovatel Robert Merle v knize Ostrov. Když byl totiž ostrov později “znovuobjeven”, žily na něm jen ženy a jeden muž. Podle jiné legendy se Fletcher Christian vrátil inkognito do Anglie a po prozrazení jeho totožnosti se mu údajně podařilo uprchnout.  
   Posledním dobrodruhem, jehož výročí plavby připadá do dnešních dnů,  je před dvanácti lety zesnulý Thor Heyerdahl. Norský cestovatel a spisovatel se rozhodl dokázat, že byla možná dávná migrace lidí na jednoduchých plavidlech. Heyerdahl a malý jeho malý tým odjeli do Peru, kde si zhotovili plavidlo, pokud možno přesnou technologií  jako tamější obyvatelé - používali stromy a jiné materiály, a zhotovili si vor – onen slavný KON – TIKI - který byl co nejvíc podobný původním plavidlům domorodých obyvatel. Plavili se předlouhých sto jeden den kolem 4.300 mil napříč Pacifikem... Jediná moderní "výbava", kterou s sebou měli, bylo rádio; živili se pouze tím, co jim moře dalo. Nakonec se slavným vorem k cíli dopluli a kniha o této cestě se stala bestsellerem. Dokumentární film o Expedici vyhrál Cenu filmové akademie v roce 1952. pavla@kudlanka.cz

linkuj.cz vybrali.sme.sk