Není nic zvláštního kdyby se jí líbily holky. A podle toho co píšeš to tak vypadá. Je více než možné že je bisexuální. Já bych jí řekla, že ale moje náklonnost je pouze přátelská a nic víc. Nemusíš vůbec panikařit, možná si to sama pořádně srovnává v hlavě a sama neví víš. Není to o tom že by svého přítele neměla ráda, může ho milovat ale může se jí líbit i druhé pohlaví a právě u toho alkoholu ses to dozvěděla i ty a druhý den se možná za to trošku styděla proto o tom žádná zmínka. A vlastně své stanovisko už jsi jí řekla.

Mám podobnou zkusennost s jednou mou kamarádkou, vzdy pod vlivem alkoholu mi davala najevo svou naklonost. Nekdy jsme se sesli, popili a ona u mne prespala. Jednou mi vlezla do vany ... no byla jsem pekne vydesena a nedala nic znat. Ale pak jsem ji jednou pri rozhovoru naznacila, ze jsem vazne jen na muze. Udelala jsem to nenapadne, kdyz jsme nic nepili a pouzila jsem k tomu vymysleny pribeh. Aby to nebylo tak naprimo. Stykali jsme se pak dal. Dulezity je chovat se normalne. Ono se to casem srovna.

Žijeme v 21. století, takže naštěstí už není homosexualita (resp. bisexualita) považovaná za úchylku, deviaci nebo dokonce nemoc. Ber to stejně, jako by ti, dejme tomu, vyznal lásku tvůj kamarád, kterého bys měla ráda, ale nemilovala ho. Chovej se k ní naprosto normálně, zvlášť pokud už o tom nemluví, popř. kdyby na to opět přišla řeč, tak ji odmítni úplně stejně jako chlapa. Řekni jí, že ji máš ráda, ale jen jako kamarádku, nic víc.

Ti ujasní jak na tom jsi Ty sama a pokud to cítíš jinak tak slušně odmítni jako chlapa co se Ti nezamlouvá, Krisitina to napsala hezky.

taková švédská trojka - to taky nemusí bejt špatný. :)

Ty nezklameš o))).

Už jsem pár krát psala svůj názor na některé články.Bylo to o lásce a týrání,pak o hubnutí,ale stále jsem čekala že narazím na toto téma..Jsem Bi.Před devíti lety,jsem si to přiznala.Našla jsem odvahu a přestala jsem se za to stydět.Pár let to bylo docela v permanenci..tím myslím,nějaké zamilování do holky,nějaký sex ve dvou nebo ve třech!Dnes je to pro mě zcela normální.Nestydím se to přiznat,pokud na to příjde řeč.Vždyť přiznejme si..pánům se mazlení dvou slečen přece strašně líbí!Ano přiznávám,jsou i jedinci,kteří se o partnerku rozhodně nehodlají dělit.Ani s mužem,ani se ženou!Není to nijak úchylné,ani nejde o nemoc,ani si to žádný rodič ,který má Bi nebo Homosexuálního potomka,nemusí dávat za vinu..Pokud to je soukromá záležitost a nepohoršuje to okolí,nikomu do toho nic není!Myslím,že kdyby jste věděli co se líbí vašemu sousedovi,nebo třeba sourozenci,co zkouší,aniž by jste to věděli..pak už by jste možná nic vědet nechtěli..je to život..Takže Eliško,pokud ti kamarádka vyznala lásku,nebuď zděšěná,ber to jako kompliment.Prostě jí příležitostně řekni,jaký z toho máš pocit.Proč tě to tolik překvapilo..protože pokud si o tom nepromluvíte,postavíte mezi sebe zeď.Věřím,že o její přátelství stojíš.A jenom proto,že poznala nebo poznává své druhé já,jí přece od sebe neodvrhneš!Navíc,jí můžeš ublížit..protože pokud je teprve v procesu poznávání,jestli je Bi nebo né,může jí tvá negativní reakce dostat do stavu,kdy se bude cítit špatná a zkažená pro okolí.My ženy jsme přeci citlivé duše,ale také dokážeme být skvělé přítelkyně.Ale nesmíme dovolit,aby nám to zničilo cokoliv,co se objeví a je neznámé.To přece neznamená,že to musí být špatné.Dál se chovej,jako kamarádka.Ona není chlap na lovu,který si zaslouží odpálkovat,je to tvá přítelkyně,která v tobě našla něco krásného a přitažlivého.Upřímnost..to je má rada.Natali

Vám všem za názory jak se nejspíš kamarádka cítí a proč jedná tak jak jedná. Sice jsme se už za tu dobu viděli, chováme se k sobě jak kdyby se nic nestalo a ještě jsme si o tom nepromluvili, takže ani nevím jestli se k tomu mám vracet a probrat to s ní. Je pravda, že se mi nechce, protože ani nevím jak bych začala. Myslím si, že buď se "hledá" a nebo je vážně bi, jak psala například Natali a je pravda, že i kdyby taková byla tak to pro mě stále bude má nejlepší kamarádka.