Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

V kuchyni bylo teplo, otec ležel na gauči, četl noviny, a maminka stála u plotny. Feministky prominou. Bylo to nenápadné, ale stalo se: z kuchyní zmizel gauč. Nezbylo na něj místo. Kuchyň se smrskla do výrobní linky, kterou k nám exportovala Amerika a pověsila ji na zeď. Lehadlo se přestěhovalo do obývacích pokojů, jen rozsortýrování návštěv zůstalo – byly ty, které chodí do kuchyně a ty, které chodí do obýváku. Sympatičtější byly vždycky ty "kuchyňské", tam jsme se dozvěděly my děti věcí – že stará Kropáčková už zase nezametla schody, mladá Dvořáčková se musí vdávat a Voženílek už zase přebral a spal se psem na balkoně.

     Laskavé vzpomínání odehnalo připomenutí praktických kuchyní, které postupem času zjednodušovaly práci. Třeba petrolejové vařiče, kterým se říkalo Primus, nebo vařiče na líh. Firma ETA vyráběla od padesátých let roboty, byly v litinovém pouzdře a měly spoustu nástavců zvících ramena jeřábu. V šedesátých letech se už dělaly mixéry, v dalším sledu šly grily, pak opékače topinek a ponorné vařiče. Hitem 60. a 70. let byla Remoska – tedy já ji mám dodnes, jednu doma v kuchyni bez gauče, jednu na chalupě v kuchyni s gaučem.

     Čistící prostředky se prodávaly ve skleněných lahvích, později v pľastových, u nichž se ustřihl zobáček – stejné se používaly na sirup a olej a občas docházelo k omylům, jako třeba výroba výborné vody se šťávou z jaru. Nebo – smaženice na Jaru, to taky nebylo k zahození a hrozně to smrdělo. Užívalo se Eso, Zuzka a Žabka v lepenkových krabicích. Lino se leštilo Bistrolem, mosaz Sidolem a nábytek Diavou.

     Jo a ovoce, ovoce se zavařovalo do sklenic se skleněnými víčky a mezi nima koukala ta úžasná růžová gumička. Na nákup se chodilo se síťovkou, do oken si lidé dávali domečky na počasí, za dveřmi stály botníky a všude řval rozhlas po drátě. A víte, kdy byl zrušený ?

     A když si představíte, že byly doby, kdy nebyla televize, tak to už je vážně na omdlení, takže toho radši nechám. Před chvílí mi totiž volal kamarád z Floridy a protože jsme drbny a semeleme všechno možné i nemožné, sdělil mi, že mají doma takovou normální pračku, a ta s jeho ženou normálně komunikuije. Sdělí jí, kam má co nalít a nasypat, co má zmáčknout, a že má vypadnout a kdy se má vrátit. Nevrátí-li se včas, volá na ni, shání jí, už zbývá jen to, aby si pro ni došla a vynadala jí. Tak jsem si vzpomněla jak jsem na chalupě ondyno prala na valše své krásné bílé ručníčky a sousedovi chlapec přišel za svou matkou a řekl jí : "Co to ta teta dělá divnýho v tý vaničce?"

     Na pohodlí a fajnový věcičky si člověk rychle zvykne a tak miluju video a DVD rekordéry, digitální foťáčky, mikrovlnky, počítače, mobily, i tu svou němou pračku...

Wendy, žena z domácnosti

linkuj.cz vybrali.sme.sk