najdu pod rubrikou zážitky - nebo krásno?

jsem měla tu čest takový dopis dostat, sice od jiné agentury, ale...

je mi 39, mám SEŠ a jazyky neumím, nejsem perspektivní:)

výhradně na pracáku nebo v inzerátech. Agentury podle mého názoru jen shromažďují informace o lidech - co s nimi dělají, je otázka, protože neznám nikoho, komu by práci sehnala agentura. Já, můj muž i syn jsme našli práci jedině vlastním soustředěným úsilím - návštěvy pracáku a odpovídání na inzeráty. Čím méně konkrétní inzerát, tím větší jistota, že jde o podvod typu rozesílání cenných informací a pod. Chce to na chvilku slevit z růžových představ a pak se vypracovat. Když poctivá práce není oceněna, hledat znovu.

Tak ti zkušenosti a znalosti jsou stejnfě na "ráz,dvá...."

jde o to, kolik ti je..jinak v mém věku - tedy okolo padesátky ti pracák nepomůže a konktrétní firma ti buď neodpoví vůbec, nebo podobně jako ty agentury, nebo tě pozve k nějakému pohovoru a pokud to není Herbalife, nebo něco podobného, tak ti maximálně řeknou, že ti zavolají, ale už o nich v životě neuslyšíš. Nejlepší je sehnat práci přes známé, nebo přes přátele. Já osobně neznám nikoho, komu by práci sehnal pracák.

Je to takovej klasickej typ zmrdifirmy, co se akorat napakuje a prinos zadnej. Kamaradi s tim maji obcas zkusenost, ne ze by praci shaneli, ale agentury je samy nahanej, no a kdyz o vyberu spickovyho odbornika rozhoduje pipina, ktera tomu rozumi naprosty kulovy, tak holt smula (ale pro tu agenturu, ze prijde o kseft - odbornik si praci najde i bez ni :)).

Kdybych hledala job, tak si nejdriv dam do kupy, co umim, pripadne co neumim a mohla bych se aspon castecne/casem naucit, sledovala bych inzeraty (zatim nezavazne) a strizlive odhadovala, jaky mam sance nebo jak si mam doplnit kvalifikaci, abych nejaky mela. Pak bych asi zacla tim, ze bych rozhodila site mezi prateli a znamymi, jestli u nich nekoho nepotrebujou, vystavila bych svuj zivotopis na ruzny servery (jobpilot apod.) (tam to sice organizuje taky asi agentura, ale ty firmy ji platej za to, ze primo muzou koukat na ty zivotopisy a kontaktovat samy potencialni kandidaty), vyhlidla si treba nejaky potencialni zamestnavatele (vetsi firmy ve meste...) a bud se koukla, jestli treba na webu neinzerujou volny mista (to tak casto je), nebo se jim zkusila primo nabidnout.

No nic, po matersky me to bude taky cekat :)

asi je kolovací, dostala jsem jich pár zvlášť když jsem řekla rok narození či poslala životopis předem, už neměli ani zájem o schůzku. Mám velice bohatou zkušenost s hledáním zaměstnání, takže mě asi jen tak nic nepřekvapí, beru to jako občasný sport. Takže já jako zájemce o práci, žena které je 42 let:
1. V zásadě se vyhýbám se personálním agenturám (nechají Vás projít různými testy včetně jazykových a jen Vám srazí sebevědomí a výsledek Vašich testů a jejich nabídek je nulový, sebevědomí teď moc potřebujete k hledání nové práce, takže se zbytečně nevysiluju) a nehledám inzeráty v annonci, jsou to samé zakuklené herbelaify, obchoďáci s teplou vodou....škoda času. Dobrá je Mladá Fronta dnes, čtou jí a inzerují tam takové slušněší či solidnější firmy, protože i inzeráty jsou dražší a tak do výběru svého zaměstance něco investují. S internetem nemám zas až tak dobrou zkušenost, protože jsem si tam dala životopis, rok se nic nedělo a teď po 3 letech mi stále chodí nabídky na práci a jsou mi už k ničemu.
2. V prvním telefonátu se snažím zjistit maximum:(mám soupis otázek) adresu, čím se firma zabývá, webové stránky, co po mně požadují, ale to je většinou dané již v inzerátu.
3. Vzhledem k mému věku ho v zásadě neříkám do telefonu a neposílám faxem či mejlem, je to ztracený čas protože jak se podívají na rok narození, tak odpoví už jen Ti slušnější a to záporně. Vždy to nějak zamluvím, požaduji schůzku s tím, že životopis donesu sebou.
4. Když jdu na schůzku vždy jsem čistá, upravená, učesaná v sukni a sáčku na podpadkách s kabelkou, lehce navoněná, čisté nehty, punčochy s lykrou Den minimum 15(aby se nekrčili na kotníkách) s životopisem vytištěném na pěkném papíře a v průhledných deskách. Byla jsem proškolena od kamarádky co dělala na personálním, je s podivem co všechno registrují od příchodu nového žadatele. No fakt je, že jsme před časem hladali nového zaměstnanace do luxusní prodejny skla v centru Prahy, bylo to i v inzerátu napsané a jen jsem zírala v čem a jak dokáží lidé přijít na první schůzku (mastné dlouhé vlasy, smrdí, černé dlouhé nehty, červené kraťasy a sandále, bundy s nápisy, táhl z nich alkohol, životopis ručně psaný na koleni v tramvaji.....no katasrofa)
5. Pokud to jde, mám proštudované jejich webstránky, abych o jejich firmě něco věděla.
6. Chce si dát pozor jestli máte nějaké zlozvyky když jste nervozní abyste si při pohovoru nekousali rty nebo nehty, ruce zůstali v klidu atd....nechám je vykecat a pak diskutuji k věci co mě zajímají.
7. Chce to být připraven na otázky typu:
- co očekáváte od naší firmy
- jaký si představujete plat, postup
- jaké požadujete výhody
- bla bla...
chce se to nebát, mluvit klidně, slušně, sebejistě a k věci, připravit si odpovědi, plat trochu 1/3 nadsadit, aby Vám dali ten co požadujete.

Co dodat dál, funguje to docela dobře.

pokud je ti dvaačtyřicet, přála bych ti totéž, až ti bude dvaapadesát i více. Též pomni, že tvůj ročník půjde do důchodu v šedesáti pěti letech. Přeju ti dobrou práci, ale není nikde psáno, že tvůj obchod s luxusním sklem nekoupí někdo jiný a neudělá z něj hernu, nebo sexshop.

o místo z organizačních důvodů, hledala.
Našla si inzerát jedné místní firmy a šla na pohovor. Seděl tam buran s nohama na stole a žral buráky. No nekecám! Ona vstoupila dovnitř, pozdravila a řekla:" Hmmm, tak tady já pracovat nechci. Tady bych se necítila dobře." On prý se nezmohl ani na slovo. Při odchodu ještě zahlédla, že dával nohy na zem a vstával. To už ale zabouchla dveře a odešla.

jsem zaměstnanec v malé firmě, která dobře posperuje, máme tu slušné zacházení, výplaty ve výplatních termínech a je tu pohoda, tu jistotu teď už nemáš nikde, proč myslíš, že jsem tolikrát hledala práci? Pan architekt šel do důchodu a zavíral ateliér, v jedné práci se rozkrádalo, v další nedavali výplaty 3 měsíce, v další nám je zpožďovali o měsíc.....super super.

když mi bylo 45, a mému muži 54. Chce to hlavně nevzdat a každý den se někde snažit.

ta padesátka to je jak ze zakletýho lesa. Měli jsme tu pána, jazykové znalosti super - 4 státnice, ale bylo mu přes padesát a ty blbý firmy ho nechcou. Chtěli mladý, tvárný, s menšími platovými nároky a nezatížené minulostí. Ze začátku chtěl každý pracovat u soukromníka, dnes by každý chtěl do státní služby. Časy se mění. Ti co píší, že zpro agentury nic moc, mají též pravdu.
Manžel ani syn bez práce nebyli, ale jen protože jeden slouží u kriminálky a druhý se dal včas na počítače a neustále si zvyšuje kvalifiakci - inu mládí vpřed a staří na svá místa. Přijde doba, kdy budu manželovi shánět hlídání na vrátnici...

je to funkční scénář solidního budoucího zaměstnance, ovšem jen pro solidního zaměstnavatele. Ale opět zde většinou platí magická padesátka. Tady je skutečně každá rada drahá, je to takříkajíc ad hoc - štěstí, známí, dobrý region, umět se orientovat. I tady do jisté míry platí že drzé čelo je lepší nežz poplužní dvůr. A ta křivka duševní odolnosti po čase zákonitě prudce klesá.

42 je moc, nebo málo? Ve 42 má někdo už velké děti, které není nutné hlídat o prázdninách nebo pečovat o ně při nemoci. Ve 42 má obvykle ještě i celkem soběstatačné rodiče, kteří nevyžadují soustavnou péči. Ve 42 má ukončené vzdělání i dost zkušeností, praxe, znalostí, a současně síly, zdraví, ochoty se učit novému i energie to zvládnout. Tak bych řekla, že současné 40-50leté ženy by měly být pro zaměstnavatele optimální. Samozřejmě pokud nepotřebuje mladou modelku nebo hostesku, ale mluvíme o běžném zaměstnání. Na druhou stranu, dnešní 30ky budou za 10-15 let mít sice dost vzdělání, jazykových znalostí, široký rozhled atd., ale taky budou mít děti ve věku od 5 do 15 let...Takže budou ve svých 45 moc mladé? Nebo jak? :)

(pokud je známo, tak asi po 4 minutách v takovém případě dochází k nevratným změnám na mozku a zvolna blbneš a blbneš a blbneš...)

No, a pak už nikomu nebude vadit, že je nezaměstnanej :-))) Nehledě na to, že pak spíš dostane různé dotace, dary, přilepšeníčka...

tak tomu říkám hrdé a důstojné chování, jak předvedla Tvá žena při hledání místa. Klobouk dolů!

také jsem se setkala s tím,že jsem dorazila na schůzku o zamstnání, pán mě sjel pohledem nohy-prdel-prsa a zpět po té se podíval na životopis a řekl doslovně: na ten věk vypadáte velmi dobře, odvětila jsem: ale proto tady nejsem a veřte mi, že mám i jiné kvality. Jednou mi volal pán když jsem si podala inzerát na práci a hned po pazdravu mi říká, neuvedla jste rok narození, tak mu ho říkám a on povídá, ne nezlobte se to jste už moc stará, nashledanou a zavěsil. Dopálil mě naprosto do běla, že jsem mu okamžitě zavolala zpátky a velmi rázně jsem se ho zeptala kolik je jemu, že v tomto věku s úmrtním listem kapse rozhodně neběhám a doufám, že ještě 40 let nebudu!!! Tak jsem zvědavá jak na tom v mém věku bude on.

Znám spíš pojem optimální stav - provdána za milionáře.
Když je žena mladá, má malé děti - nebezpečí OČR. Když je ještě nemá, zaměstanavatel má strach, že žena přijde brzo do jiného stavu a bude končit. Když je už starší, ale ještě ne stará, přesto je neperspektivní a nemívá jazykové znalosti a počítačovou ohebnost. A pár let před důchodem ? No comment.
mastere, takhle jako tvoje žena bychom se měli chovat všichni. Jenže nedávný příklad ze špinavého prostředí, kde se kradly čisté věci,že, pamatujete na něj? zkrátka se vždycky nezadaří, o dobrou práci je nouze a zaměstnavatelé to vědí. Moc dobře. Jednou jsem musela prodávat nějaké akcie, přijdu do kanceláře, tam umolousaný maník v květovaných kraťasech, nohy taky na stole, povídám: "Tady je ta kancelář, co má dole ceduli? To jsem snad zabloudila do skladu kancelářských potřeb!" A šla jsem pryč, ale to jsem byla zákazník, pán, o nic mi nešlo. Jen to uvádím jako příklad - kdybychom se pokaždé takhle zatvářili, museli by ti na druhé straně přistoupt na nějaká ta zlepšení, že.

oni po Tobe chteli vek? Takovy veci jako vek, stav, pocet deti, pohlavi apod. nemaj co chtit a slusny firmy (treba Google :)) dokonce zakazujou, aby clovek psal do zivotopisu cokoli, z ceho by se to dalo odvodit :)

Ono je fakt, ze ten vek si stejne muzou aspon nahrubo odhadnout z toho, ve kterych letech clovek uvede, ze studoval, ale s tim uz se holt neda nic delat :)

s mnoha diplomy ze Západních univerzit bez JAKÝCHKOLIV morálních zásad. Jsou naprosto přesvědčeni, že 1) nebudou nikdy staří a nemocní
2) nebude se jich NIKDY týkat problém nezaměstnanosti
3) nejsou potřeba ZKUŠENOSTI ( sami je nemají a co už dosáhli )
Starší hlupáci jim předali řízení společnosti – firem v okouzlení nad přednostmi mládí- rychlost, agresivita, žádný sentiment. Žádný stupeň vývoje lidského myšlení nelze přeskočit, všechno má svůj čas. Proto naše společnost potřebuje ještě mnoho času, než se z extrému MLÁDÍ vrátí do normálu. Nám co je 50 už nic nepomůže, my se toho nedožijeme. Např. v Americe je zaměstnáno 48 % lidí s věkem nad 55 let. V Evropské Unii jenom asi 25 %. Mnoho starších lidí v USA i přes 65, 75 let stále dělá ve službách, má své podniky. U nás tohle neplatí, vláda nepodporuje živnostníky, ale nadnárodní podniky, dělnické profese a tam o starší nikdo nestojí.

Toulavej to je pravda cos napsal.

dokud na vás nečekají nezaplacené složenky za činži, elektřinu a tak. Byla jsem v jedné pčrávnické firmě - německé. Pan doktor byl němec a vypadal jak vyvařený prase. Takže počítač, diktát v němčině, pohovor v angličtině, ovládání diktafonu..no byl spokojenej a nabídl mi zákonem stanovenou minimální mzdu. Tak mu říkám, že, se musel splést, že tohle je plat nekvalifikovaný Putzfrau a já přišla na místo Assistentin.A von mi řekl, že už nejsem nejmladší a taky chodím o holi a voni mají náročný klienty a ti vyžadujou někoho representábl..tak mu říkám:"Vy teda těch klientů asi moc nemáte , co?" "WArum?!" zařval pan doktor.Tak mu říkám, aby se čas od času mrknul sám na sebe do zrcadla a odešla jsem. Když vás párkrát potká ně+co takového, tak vás hrdost začně rychle opouštět.

jak psal(a) kiwi :) A může se o ty dary, přilepšeníčka a dotace žádat předem, jako o důchod? Protože do 50 daleko a kdo ví, abych třeba nepřišla o ty prebendy, co požívají dnešní 50níci.

víš, já to zas tak nechtěla napsat "na plnou hubu" - ale komu se v dnešní době dává nejvíc sponzorských darů? S obrovskou slávou a pokud možno s televizema?
Přeci dětem a lidičkám s víc než malým IQ... Chraň pámbu, nic proti nim nemám, ale kdysi jsem vyběhávala nějakou alespoň minimální dotaci pro sportovní oddíl hodnejch, slušnejch a učenlivejch dětí. A hádej, co mi několik pánů podnikatelů dělo?
Paní, mi už jsme dali na postižené děti, což pak jste to neviděla v televizi? Ti vaši jsou normální, ať se staraj rodiče...
A tak jsem si tenkrát řekla, že to je vlastně taková diskriminace naruby.
Kdyby těm mým nadaným a mrštným skřítkům něco chybělo, nebo měli poněkud zakalený úsměv, tak jsme měli naději...
Ještě jednou upozorňuju (pro případný kverulanty, kteří by mě nařkli z čehokoliv), že proti postiženým nic nemám!!!

ježíš, omluvte tu hrubku, koukala jsem na video a už skoro spím. Jen jsem si ještě "odskočila" ke kudlance :D

moc bych se divila, kdyby ty ubohý děti z těch báječnšjch darů někdy něci uviděly...bůhví, kam ty prachy jdou..dětem koupěj maximálně pár hraček nebo takovej blbostí..takhle totady funguje..je to bezedná díra. Pamatuju se, jak se kdysinějakej pan Důležitej kasal, co všecko voni dělají pro postižený lidi a co pracovních míst vytvářej..no tak jswem se rozjela - tenkrát do Karlína - na Svaz tělesně postiženejch. Jo, je to barák jak hrad, všecky kanceláře plný a když jsem žádala o jedno to vytvořený místo, tak mi nabídli akorát počítačovj kurz, přičemž si ho ovšem musím zaplatit...a laciný to teda nebylo.Já ty prachy neměla a oni mě ujistili, že i kdybych ten kurz absolvovala, že stejně není jistý, že tu práci vůbec seženu....počítám, že takhle je to s tou dobročinností všude.

Jinak těm podnikatelům, kteří nepřispěli na zdravé sportující děti, protože už přispěli na postižené, se vůbec nedivím. Na tomto principu solidarity přece charita stojí. Pomáhá se slabým, hendikepovaným, tam, kde z různých důvodů nestačí rodič, stát neplní svou funkci atd. Lítost, soucit s těmi, kterým osud nedopřál, hraje roli. Těm hendikepovaným se charitou umožní zlomek toho, co ostatním dopřejí jejich rodiče. Vždyť to tak funguje i u zvířat, slabá mláďata chrání i ostatní členové stáda, smečky, pokud je rovnou po narození nezlikvidují. Zdravá, silná mláďata hlídá a opečovává jen jejich matka. Jinak myslím, že i ti zdraví sportovci mají své sponzory, dárce, mecenáše. Je fakt, že ČEZ, SAZKA aj. podobní si to mohou dovolit při svých miliardových ziscích, na druhou stranu, nemusely by. Je plno menších firem, které by si stejně tak mohly dovolit vydat 10 tisíc, a nedají je, a to ani na postižené. No a pokud chce někdo něco dát a má volit, protože prostě nemůže přispívat všem, tak mi přijde logické, když přispěje slabším, avšak zdaleka nijak odsouzeníhodné, když zasponzoruje svůj jachtařský klub.

ve sněmovně se rok co rok rozděluje něco jako z rozpočtu. Zní to asi zvláštně, když víme, že rozpočet je už léta deficitní, ale je to tak, že každý rok z plánovaných výdajů cosi nevyčerpaného zůstane. Za tyto peníze pak poslanci bojují, a tak třeba vybojují...co myslíš, třeba? novou knihovnu ve svém volebním obvodě? Nevím o žádné takové, ale vím, že pan poslanec Ivan Langer takto vyloboval 8 milionů pro svůj oblíbený golfový klub. Soukromý golfový klub, s normálním provozem normálně hrazeným z příspěvků členů a reklamy aj. zdrojů, jako mraky jiných sportovních klubů. Že si do golf klubu nechodí zahrát pár jamek postižené děti je nabíledni. Přesto jsme to tak nějak zasponzorovali ze svých daní my všichni. Co s tím? :)

Znám plno lidí v tom věku, makají jak mourovatí, pokud marodí, tak nejkratší možnou dobu, nemocenskou mají dávno předplacenou, vždyť po desetiletí platili daně, zdravotní a sociální pojištění. Do důchodu mají 10 a více let, nečerpají žádné sociální dávky, protože děti mají velké a sami mají v těchto letech většinou nejvyšší příjmy, jaké kdy měli, a z nich platí nejvyšší daně a ostatní odvody. Jen tak pro představu, máme ve firmě 49letého. Maká jak šroub, zodpovědnost mu není cizí, dobře vnímá úzkou souvislost mezi množstvím i kvalitou odvedené práce, úsporou nákladů, ziskem firmy a odměnami pracovníků. Bez reptání, je-li třeba, pracuje o víkendu a kromě vánoc i o svátcích. Nestane se, tak jako u 25letých kluků, že si poněkud protáhne víkend nebo dospává včerejší pařbu, a tak přijde pozdě a neschopen sednout za volant. Promarodil asi tak stejně dnů jako ti mladí - nějaká ta chřipka, drobný úraz oka, nic zvláštního. Lepšího zaměstnance si nemůžeš přát. Za rok 2004 si vydělal čistého 292 000. Aby je měl, odvedl z hrubé mzdy do státní kasy 48 211 na sociálním a zdravotním pojištění a dalších 46 501 na daních. Za jeden rok. Kolik jsme za něj odvedli my si ani nepřej vědět. A teď bych tedy ráda věděla, na jaké ty dotace se může těšit:)

nojo, asi jsem to podala moc nejednoznačně, tak znova a s vysvětlivkama:

no, asi všem po 50 přiškrtěj kyslík... kiwi - Mail - WWW) 14.08.2006, 12:37:33
(pokud je známo, tak asi po 4 minutách v takovém případě dochází k nevratným změnám na mozku a zvolna blbneš a blbneš a blbneš...)
No, a pak už nikomu nebude vadit, že je nezaměstnanej :-))) Nehledě na to, že pak spíš dostane různé dotace, dary, přilepšeníčka...
TAKŽE TEĎ TY VYSVĚTLIVKY:
když nedostaneš do plic kyslík, když prostě bude víc než 4 minuty tvůj mozek bez nutného a potřebného množství kyslíku, tak - jak už i výše uvedeno - "dochází k nevratným změnám na mozku a zvolna blbneš a blbneš a blbneš...
A další vysvětlivka: když budeš mít IQ dejme tomu 4 letýho dítěte, tak ti asi bude jedno kolik bereš, kde si, co si..
No, a dostaneš se někam mezi podobně postižené, a protože oni jsou občas někým obdarováni, tak máš jakous takous naději...
-------------
Jinak já si totiž nemyslím, že by někdy někdo dával nějaký sponzorský dary "obyčejnejm" chudákům...
-------------
OK, pokud je to ještě nepochopitelný, tak zas napiš :-D

jinak si to prostě nedovedu vůbec představit, jak přesně jsi mě popsala. Jenom ty peníze, tam je to o 100 tisíc míň – asi ses přepsala, to nic. Ale jinak to sedí do mrtě i s tou zodpovědností . . . :-)

proč by měli sakra škrtit kyslík jen 50níkům.

ale asi to nebudeš ty, protože s penězi jsem se neupsala, škoda :)

jen mu ty prachy přej, když si je zaslouží a je zodpovědnej, jak říkáš :-)))

ze i kdyz mi bylo nejvic ouvej, tak od navratu do Cech me odradila prave ta skoro nemoznost najit tam kolem padesatky slusnou praci...
Tady ve Statech je tohle uz dlouho uzakoneny, a tak i kdyz mi bude 70 a budu zenska, pokud budu chtit delat stehovaka a budu tvrdit, ze to zvladnu, tak me nejspis zamestnaji - ale stejne rychle propustej, kdyz zjisti, ze na to nemam. Tady kazdyho zajima kvalifikace a schopnosti - ostatni je muj problem a firma ho za me resit nebude (male deti atd.). A zase - pokud nebudu schopna si ho poresit sama, sbohem a satecek. Ale on je tady vubec uplne jinej system, zadna nekonecna neschopenka na obycejnou chripku, atd...
A kdyz si predstavim, ze po mnoha letech zkusenosti se slusnym (i kdyz tvrdym) zachazenim ze strany firmy bych se mela pokouset o zamestnani nekde... jak to tu popisovali ostatni...brrr.

jó já bych těch 100 tisíc navíc taky bral, to je škoda, že mně je nevyplácíš. Jenomže jak se znám, já bych je stejně někde procestoval a za chvíli neměl zase nic. To jsem holt celej já, u mě se peníze moc dlouho neudrží a musí do světa :-(
a to, že mu je platíš znamená, že jsi majitel a máš firmu ?

Cestování je velmi dobrý způsob utrácení peněz. Jeden z nejlepších.

Dobrý den. Také já chci přispět do diskuze. Přes patnáct let žiju v Austrálii, kde sice nyní pracuji pro sebe, ale chtěla bych se vráti kvůli rodičům. Tatínek onemocněl rakovinou. Mám ještě mladší sestru a také žije v zahraničí.Angličtinu i počítač ovládám možná o něco lépe než spousta lidí tam, ale můj věk je asi ta nejhorší překážka. Ani si sama sobě nechci přiznat, kolik mi to vlastně je ... Mám strach, bojím se... Jsem už dlouho pryč a shánění práce je pro mně ten nejhorší zlý sen.

nějak mi nejde ti napsat - vrací se mi e-mail - napiš mi tedy ty, ano? Ahoj, daniela

Milá Danielo. Děkuji za odpověd. Jsem zoufala, protože onemoceněla i maminka se srdcem. Nyní je tam moje sestra a přiletí i můj syn asi na měsíc. V říjnu už tam nebude nikdo. Vím, že nemám výběr, musím se vrátit, ale co bude dál? To mě děsí. Známé tam moc nemám, je už to dlouho, co jsem odešla. Na svůj věk nevypadám.Jsem velice štíhlá a svižná, dělám taky cvičitelku ve fitku, ale jen na přivydělání. Za to není moc peněz asi nikde. Moc ocením jakýkoliv názor a každá dobrá rada pomůže v téhle těžké situaci. Děkuji. šárka

Pokud vím,tak v Praze je stále nejnižší nezaměstnanost, a kudlančí pražandy ti jistě taky poradí. Nebo pedagogické minimum a učit jazyk ?

Ahoj Danielo. Tvůj email došel, moc děkuji, každá rada pomůže. Mám sice už nějaké nabídky na práci, ale je to všechno pyramidový prodej, něco jako Herbalife atd. Tomu moc nevěřím. Možná, že to funguje, pro někoho. Učit angličtinu je určitě lepší nápad. díky. šárka

učit můžeš hned a určitě se tím dá docela dobře uživit.

Můžeš taky zkusit překládat, jestli tě to bude bavit.