Už by mě v životě neviděl.
Když nejen, že s ním zůstala, ale dokonce s ním ještě přišla do jiného stavu, dobře jí tak. Ale na druhou stranu zabít ho... Když začne každý brát zákon do vlastních rukou, tak budeme na divokém západě (resp. v dnešní době - východě)...

z lidského hlediska, bych ji osvobodila. Znala jsem jednu takové děvče, taky tak zkoušela, při každé příležitosti nám vykládala co zase bylo, a že ještě jednou, tak že ho zabije, že je jí to už jedno. Ale ani na okamžik ji nenapadlo, že by mohla zbalit fidlátka a vypadnout od něj pryč.
Když jsme ji to navrhly, tak koukala jako puk. Pak se nám nějak ztratila z očí, takže ani nevím co s ní je.

Taky jsem měla takovou kamarádku.Vzala si policajta. Mlátil ji jak žito, štval proti ní i jejich dceru, pětiletý dítě jí řeklo,"ta krávo, ty mi nemáš co rozkazovat!" kdy po ní něco chtěla. Byla naprosto paralyzovaná hrůzou.Když šla k doktorovi se zlomenou rukou, s tím, že upadla v koupelně, doktor okamžitě poznal o co šlo, neb byla samá modřina a podal oznámení na policii..hahahaha..no samosebou, že se hlášení ztratilo - jak jinak a von ji tenkrát skoro zabil..no kdoví, jak by to dopadlo, kdyby se chlapec tenkrát nevožral, nevyboural se a na následky zranění nezemřel. Je to pomalu dvacet let a ona se do dneška klepe hrůzou, kdykoli na něj pomyslí. Takový ty kecy, jakože si za to může sama...kdo se do tý situace nedostal, nic o tom neví...co se týče těhotenství..jo, zkus mu říct, že nechceš....A u soudu všichni věřej tomu chlapovi, nevím proč, je to pravidlo.Ženská sebere odvahu, přijde domlácená polomrtvá k soudu a tam jí řeknou, že je to tvrzení proti tvrzení.Psychopati jsou manipulanti...jim věří každej.Jsou to komedianti.Utéct, jak známo není kam, za prvé je ta ženská většinou bez halíře, protože muž jí prachy nedává, s tím, že je blbá a neumí hospodařit, takže chudák táhne domácnost ze svýho. A všude mu to krásně žerou, když jsem se rozváděla, tak jsem dva roky nedostala ani korunu výživného...ze stejného důvodu, muž si nebyl jist, zda s penězi správně naložím a zda je utratím za ty dvě děti a všichni u soudu moudře pokyvovali - až konečně jednu soudkyni napadlo, že děti musej denně jíst, aby se dožily těch osmnáctin, kdy jim otec jako měl ty prachy slavnostně předat, abych je neokradla.Přeju Vaší kamarádce rozvedenou soudkyni, která byla provdaná za stejného vola a nyní je ráda, že šťastně unikla podobnému osudu.A všichni se intenzivně modlete, ať soudce není chlap.

pořád ještě ve statistice vedou tzv. domácí zabijačky ? Ještě donedávna vedly. Když chlap dlouhodobě vysíral tak, že ženská ho nakonec vzala po palici tím, co měla první po ruce nebo přímo v ruce. Ublížení na těle s následkem smrti. V afektu. Odehrávalo se zejména v kuchyních, takže nožem nebo paličkou na maso. Moje kamarádka říkavala : osvobozující rozsudek a návazně lázně ! Jenže tohle, to nebylo v afektu, to bylo spíš v defektu. Laborovat v tomto případě s mým oblíbeným - ono se řekne vypadnout, když není kam - není asi na místě. Moc ráda bych věděla, co takovouto ženu vede k tomu, že zůstává. A jako co u soudu máš figurovat Franto ty - svědek, ochranka ?

že měla kam utýct, ale on by ji vždy našel a zbil. Potom není úniku. Nejsme tak velká země, aby šla ráno nakoupit a už o ní nikdo nikdy neslyšel. Možná pro ni byla jeho smrt jediným řešením v absolutním zoufalství, strachu a útlaku. Právě proto, že u nás se bohuhužel vždycky věří těm chlapům.

Znám případ ženy opakovaně brutálně napadané manželem. Jednou přešla do obrany a vzala si na to dva kuchyňské nože. Odsouzena byla za původně za vraždu, ale soud při hlavním líčení změnil kvalifikaci na trestný čin ublížení na zdraví s následkem smrti, kde je sazba od pěti do dvanácti let. Byla odsouzena na pět let, ale po dvou letech ji propustili.

kde bylo něco podobného. Až jednou mi po silvestrovské půnoci na dveře zabouchala jejich vyděšená holčička, že tatínek asi maminku zabije... Šoupla jsem ji do pokojíčku ke svým dětem, zamkla a běžela tam.. Byt dost zdemolovanej, střepy, pomlácený kytky...a on seděl u stolu, pil, ona skrčená vyděšená v koutě, otevřený balkón v osmém patře...
Měla jsem fakt dost nahnáno. Začala jsem se s ním jen tak bavit, kupodivu mi začal odpovídat, ale bylo vidět, že je dost mimo.
Pak se mi podařilo zavolat policii. Když přijeli a viděli ho (on chlap cca 185cm statný, oni dva dohromady jen o něco víc, třasořitkové), tak prohlásili, že to je jejich rodinná záležitost, že se do toho nemůžou míchat: "Zabil ji? Nezabil. Udělal jí něco? Neudělal. Tady nemáme co dělat..." a chtěli odejít. V tom mě napadlo, že on (aby měli posychrovaný byt po jeho rodičích) tam není trvale hlášen... OK, takže ho odvedli, on si před domem zavolal taxíka a odjel k rodičům. Odpoledne, až se vyspal, byl zase zpátky.
No, zatím všichni žijou :-(((

přesně o tom jsem psala, jsem ráda, že to funguje. No ráda - je to smutný, viď ?

DAnielo - neměl tam TP, takže honem vyměnit zámky. Ale to by asi bylo řevu a napadání na veřejnosti, co ? Velmi dobrý na tyto případy je institut soudního zákazu přiblížení se k určené osobě.

já zase znal holku, která od toho svého utekla po 5 letech neustálého bití až poté, když se vrátila z ARO, kde skončila, když ji málem zabil železnou tyčí. Já přece nemluvil ani o tom, aby mu řekla, že nechce, ani o tom, aby ho udávala, protože spravedlnost v našem státě už dávno umřela - utopila se v penězích, obzvlášť když agresor je policista nebo se aspoň s policisty zná. Já mluvil o tom, utéct od něj. Když odhlédneme od toho, že se musel agresivně projevovat už dřív - agresivním se člověk NESTÁVÁ, agresivní člověk JE, a že po určité době chození a poznávání, by to musela vidět; to nemá rodiče, kamarády, kteří by ji třeba na krátkou dobu pomohli? Vždyť jsou i různá centra pro oběti domácího násilí, atd.

jsem poznala několik přímo "luxusních" případů domácího násilí. A že to bylo fakt hustý, jak se teď říká... Jenže - pravda je to, co tu psaly přede mnou ostatní: ta žena
a) má už vymytou hlavu,
b) nemá absolutně už žádné sebevědomí,
c) všichni už na ni kašlou, protože si léta stěžuje a nedá si říct...
d) stopro nemá kam jít - na chvilku snad - ale na furt?
e) nemá nic - většinou už delší dobu...

f) - ž)... bohužel, lidi od toho dávají po čase ruce pryč, je jim to nepříjemné, obtěžuje je ta skuhralka, je to stále stejné, zvyknou si - a nakonec - NAKONEC si řeknou - on má asi pravdu, jak s takovou může vydržet...

tohle je fakt. V okolí máme pár, pravda - trochu jednodušší - kde se on přistěhoval do bytu ke své přítelkyně, na kterou je psána nájemní smlouva. V bytě bydlí pouze na základě jejího souhlasu a je naprosto jedno, zda tam má či nemá trvalý pobyt, neboť tento údaj nezakládá žádná vlastnická či užívací práva k objektu!! Nu a milý "on" ji mlátil jak žito, nesčetně kráte zasahovala policie, když v noční košili pobíhala okolo domu a on za ni s kudlou v ruce. A výsledek všeho?? Po těchto výstupech udělá cukrbliky a ona ze strachu, že by zůstala navždy sama mu otevře vždy znovu nejen náruč, ale i dveře od bytu..... tak takovým to osobám se fakt nedá pomoci... :(.....

jsi kluk nebo holka ?

protože většinou je to opravdu o hrozném, nepřekonatelném strachu, co bude, když ho
a) udám
b) opustím
V případě a) vyšetřování, soudní tahanice, kdy "on" je stále na svobodě, má k ní volný přístup, tudíž jí může kdykoli pěkně vylupat.
V případě b) je to naprosto stejné. Možná mohou pomoci rodiče, ale ani tam není záruka, že to 100% vyjde. A přátelé, kteří jsou většinou společní, případně pouze jeho, se do toho nechtějí plést. Společnost je prohnilá a najít člověka, který by se takové chudinky zastal a toho parchanta zřezal, tak to aby s lucernou hledala.

jo, kdyby bylo všechno tak jednoduchý. Tihle psychouši si nikdy nevyberou ženskou, která je rázná, sebevědomá a rozhodná a která může případnou ránu okamžitě vrátit. Většinou je jeho obětí chudinka, která nezřídka z podobně narušeného prostředí pochází. Navíc je dlohodobě svým partnerem manipulována a přesvědčována, že je to všechno její chyba, a že on ji"trestá" za něco co "provedla" A ŽE JE TO PRO JEJÍ DOBRO.Ono samo o sobě jít na policii, je jen pro silnou povahu..koukaj na ní samý chlapi, který jí navíc nevěřej a mají jí za zlý, že jim jednak přidělává práci a druhak, že jim narušuje výslednost snižování zločinnosti, ergo je připravuje o prémie.Mě k dokonalýmu štěstí stačilo, jak se mnou jednali, když mi před měsícem ukradli kabelku...a to šlo o houby.Navíc ta chudinka je obvykle hrůzou bez sebe a pomalu ze sebe nedokáže vypravit souvislou větu, o tom, že je zralá na psychiatra nemluvě.No a pak tam nakráčí elegantní frajer, kterej je snadno přesvědčí, že jeho žena je nebezpečnej magor a že ten chudák je vlastně on....Navíc taková centra fungují tak asi rok a to jen ve velkých městech..třeba ve Štěchovicích nic takovýho není. a za kým jít..většinou je taková ženská izolovaná od vnějšího prostředí natolik, že žádné zas až tak dobé kamarádky nemá. Jak jsem řekla psychopati jsou vynikající manipulátoři a dokud není mrtvá, všichni věří jemu.O sankcích musí rozhodnou soud ..no to snad ani nemusím komentovat. Je to bludný kruh a navíc tak holka je už tak zoufalá, že buď zabije sebe nebo jeho..něco ti povím, moje kamarádka měla taky takovýho "frajera" a zbavila se ho díky tomu, že dělá zapisovatelku u soudu, a ten každýho přesvědčoval, že mu zahýbá (ona) a že ten milenec k nim leze okýnkem od záchoda, které ústí do světlíku sousedící s vedlejším domem, kam vedou schody. I mně zblbnul tak, že pokaždý, když jsem u ní byla tak jsem koukala okýnkem od záchoda a hledala ty schody...kdo tu hrůzu nezažil , tak neví o čem je řeč...málokterá týraná osoba v sobě najde tolik síly, aby se účinně vzepřela...navíc..vykládej tohle někomu cizímu.....

Moje mamka se rozváděla pěkných pár led nazpět,je tělesně postižená,můj otec,chlastal,občas ji i nějakou praštil,dostal se i do křížku se zákonem,pro drobné krádeže.A u soudu ji ženská soudkyně řekala,že prý může být mamaka ráda,že si ji někdo vzal,rozvod se táhl a preotahoval.Až soudyni vystřídla chlap,rozvedl je okamžitě.myslím,že soudkyně mohou být někdy okouzleny mužem a uveří spíš jemu.(vyslechla jsem rozhovor dvou žen o ženě kterou její manžel mlátli a o které říkaly,kdoví jestli si to ona nezasloužila........)Někdy najde spíš pochopení chlap,pro tyto věci,alespoň moji kamarádi říkají,že chlap kterej mlátí ženu,je prevít a patří pověsit za .....do průvanu.

No, zrovna jsem se bavila s kamaradkou, ktera se uz skoro dva tydny skryva pred svym byvalym.
Rozesli se uz asi pred pul rokem prave kvuli jeho agresivite a jemu minuly tyden nejak hrablo a rozhodl se ji zabit. Napadl ji, skoncila v nemocnici...a ted ho honi policajti, ona spi po ruznych azylovych domech a on ji neustale vyhrozuje, ze je mrtva. Zatim se mu dari uspesne skryvat, ale jsou uz na nej vydane dva zatykace, tak snad ho brzy lapnou.

O tu kamaradku mam ale dost velky strach, vzdycky kdyz se s ni loucim, tak se obavam, jestli ji nahodou nevidim naposledy...

jak jste zde uz rekli-obet byva tak zdeptana ze se nedokaze ani poradne vyjadrit,policie byva casto nazoru ze kazdou zenskou je treba mlatit takze tyrana zena ma pocit ze ji nikdo neveri a nikdo nepomuze.To ji rozhodi jeste vic.
Tyrani pousteji takovou hruzu-treba ze si ji najdou vsude -ze je takova zena paralyzovana.
Ja bych se na vse vykaslala a sla treba do tramtarie pod most nez s nim byt pod jednou strechou.Spalila bych mosty a urcite par let nekontaktovala zadne spolecne zname a radeji ani rodice-kdybych mu verila ze je schopen mne hledat a zakroutit mi krkem.-To ale kdybych nemela deti.No co by mne jineho drzelo-prace?Barak?to bych ztratila i tak kdybych mela zhebnout nebo jit do lochu.
Ale kdyz jsou deti....to je pro matku pruser.
Pro Frantu B.-nedavno jsem cetla ze v Cechach taky soud osvobodil zenu,ktera zabila tyrana.Ma to porad cenu k tomu soudu jit a vylicit vse pro jeji prospech.
Ja bych ji omilostnila,hovado co zbije tehotnou zenu tak,ze potrati-nema ve spolecnosti misto.-Udelala dobry skutek.

tos mi přeipomněla - asi tak dva roky nazpátek dávali v TV film "Noci s nepřítelem" (nebo tak nějak) s Julíí Roberts - a tam je přesně popsáno, jak se stalo, že si vzala násilníka.Před svatbou se neprojevoval, naopak, byl milej, něžnej, dělal jí pomyšlení a prvních pár měsíců to byla idylka.Pak to začalo jen velmi zvolna - napřed drobná buzerace - jakože nebyly všecky hrníčky otočený stejným směrem, a to kulminovalo.pak přišla první facka a na to milostná scéna, jakože ji miluje a již nikdy...no a pak už to jelo..ať dělala, co dělala, bylo to špatně a následovalo zmlácení - prý jen pro její dobro.Nakonec se jí podařilo uprchnout, ale avšak musela změnit totožnost a "zemřít" i pto svoje rodiče, sourozence a přátele - No, bylo to v Americe, a tudíž dostala novou identitu a odstěhovala se na druhej konec země. I tak ji našel..a teď si představte, že žijete v zemi kde z jednoho konce na druhej je 400 kilometrů a přejedete ji v pohodlí za jedinej den - i s přestávkama na jídlo. A teď : Zčeho budete žít? na všecko potřebujete občanku.Potřebujete zdravotní kartu, co kdybyste onemocněli?Na nic nemáte nárok, neb jste úředně mrtvá.Záchranná centra jsou, ale jsou z dobrovolnejch sbírek, stát na to nedá korunu..je to naprostá beznaděj..a zatím z toho - v této zemi není východiska

(víš že ještě nedávno, nevím jestli pořád, je Alena nejfrekventrovanější jméno v ČR?) právě proto mě tak učaroval ten zákon, mají ho v USA a ten praví, že násilník má zákaz přiblížit se k dotyčné osobě na já vím kolik metrů. Když to poruší, mohou ho nekompromisně zavřít. Otázkou je, jak by se dodržoval zde. Že. Známe to.

na tohle tema od Olgy Somerovy - O cem zeny nesni. vsechny do jedny to byly holky s problemovym detstvim a bez sebevedomi. to je presne ono - kdyz nektera rika: me by prastil jenom jednou. takovy zensky se totiz do problemu nedostavaj. agresivni a despotickej chlap si totiz vzdycky najde zenskou, u ktery mu to projde, nikdy ne tu silnou.

bohuzel...ne vsechny z problemoveho detstvi a bez sebevedomi,bohuzel,takovy manipulatorsky tyran dovede to sebevedomi vzit.Devce vychovavane v duchu ze veskera prani se vyslovuji jasne,ze kritiky kdyz maji byt-tak opravnene,ze se vse resi domluvou-kdyz narazi na manipulatora,zustane jen civet na to ze neco udela tak-a je to spatne,tak to tedy udela jinak-a je to taky spatne,tak to tedy neudela-a je to taky spatne))))facky a pesti obvykle prichazeji az pozdeji,kdyz uz je obet schopna uverit i tomu ze si je zaslouzi.
Alenko,je to nekdy tak,ze nasilnik pouze vyhrozuje ale kdyz zena odejde-tak ma klid.Ale jsou pripady-a mozna i vic nez dost,kdy takove hovado tu zenu pronasleduje jeste leta,v lepsim pripade proto ze ji chce "srat",v horsim ze ji chce oddelat.
Je dobre ze se to tady omila-lide maji jeste moc predstavu o tom ze si zeny vymysli nebo ze je to dokonce bavi-dostavat narez -a to obetem rozhodne nepomuze.
Nesmime zapomenout ze i muzi byvaji obeti-ikdyz daleko casteji psychickych natlaku.Jsou ale i vyjimky-mela jsem sousedku-hromotluka a jeji manzel tintitko-a ta ho taky rezala.
To pripominam proto aby jsme neupadly do mysleni ze jen zeny byvaji obeti a ze muz si vzdy poradi-je mnoho pripadu,pry v USA i Canade-kdy zena vychytrala, muze ci dokonce snoubence pekne zrujnovala po vsech strankach.
Takove zeny delaji dvoji zlo-kazi reputaci pravym zenskym obetem.

já sama jsem padla do takové léčky, předtím jsem byla sebevědomá, veselá, někdy pěkně paličatá a rozhodně ne zakřiknutá. On byl zpočátku skvělý, obletoval mne, sliboval hory doly a plnil to. Pak jsme se vzali, narodilo se první dítě, zůstala jsem na mateřské a najednou na mě nebylo nic dobrého. Udělala jsem to tak a bylo to špatně, zkusila jsem to příště tedy jinak a zase špatně, přesně, jak psala Jasmína. Nejhorší byly ty chvíle, kdy jsem si na to chtěla postěžovat - od matky jsem slyšela, že žena má muže poslouchat a udělat po jeho a myslet si svoje, i když ona sama si na to stěžovala, že se tak žít nedá. Její hlavní obavou bylo, abych se nedejbože nevrátila k ní i s dětma. Když se narodilo druhé dítě, bylo špatně vše, co jsem udělala já nebo to starší dítě. Do toho všeho ještě přišla tchýně a hrozila se, co všechno jsem si dovolila, že jsem špatná už i jen tím, že se vůbec opovažuji stěžovat si na jeho chování. Z mladé a jiskřivé ženy se stala přímo ukázka oběti psychického nátlaku, ale to mi vůbec v tu chvíli nepřišlo na mysl. Jen jsem si prostě myslela, že já jsem tak neschopná, že neumím vyjít s mužem po dobrém. Že za to můžu já tím, jak jsem paličatá a neschopná dělat kompromisy. A bylo to přesně naopak. Když se na to koukám nyní, tak nevěřím, jak moc jsem byla schopna kvůli nějakému pochybnému "klidu" ustupovat. Pak to bylo horší a horší a padla první rána. Pak druhá a to už jsem nechtěla snášet. Když pak uhodil i první dítě, probrala jsem se. Nejhorší byly jeho řeči o tom, že když se dám rozvést, tak mě potrestá tím, že ublíží dětem. Protože kdyby ublížil mě, nebo mě i zabil, měla bych to moc jednoduché. Ale když udělá něco dětem, tak mě to bude bolet o to víc. Odsuzujte mě, jak chcete. Nakonec jsem se rozhodovala mezi tím, jestli se zabít a když už, tak sebou vezmu i děti, aby tu nezůstaly s ním a netrápily se ještě i tím mým zbabělstvím. Nakonec jsem to riskla a rozvedla se. Během rozvodu jsem si užila naschválů do aleluja. Zalomenou zápalkou v zámku počínaje a sebranou poštou ze schránky, než jsem vyměnila zámek, konče. Bolestivé vzpomínky se však z hlavy ještě hodně dlouho nevymažou.

ale naštěstí jsem takhle daleko nemusela dojít.Já když se opravdu naštvu - což je tak ve frekvenci jednou za pět let - ale stojí to za to. Nejsem vrah jen proto, že v podstatě nevidim a tím pádem se nestrefím.Po svém prvním muži jsem po několika letech buzerace a korencování hodila skleněnou dózu na cukr a to takovou silou, že se tato rozpadla na prach a v PANELU!!! vyrazila ďolík - zbylo jen ouško a rozsypanej cukr.Takže on moc dobře věděl, že kdyby šáhnul na mě nebo na děti..no vidíte, to už bych byla dávno z kriminálu venku.Ale měla jsem štěstí, on byl samá "kámoška" a tak k nějaké poté, comuž jsem ho poslala "Kamsi" odešel - aby mi ukázal. Jo, ukázal. Zatímco před tím jsem se nedostala do postele před třetí ráno, ted den jsem sice probrečela , ale v sedm dvacet jsem si v uklizeném bytě s najedenejma a vykoupanejma dětma v postýlkách, sedala ke kafi.Bylo mi, jako kdybych zdrhla z vězení. Zavolala jsem kamarádce a řekla jí to a ta letěla k mý mámě..ta druhej den přijela (já nebydlela v Praze) pomohla mi sbalit věci a odvezla mě domů.No a bylo.Za tohle jsem jí dodneška vděčná, nevím, co bych tenkrát dělala, mateřská byla 500 měsíčně. Podala jsem žádost o rozvod - no to jste neviděšli u toho soudu. On tam sliboval hory doly, plakal, zpíval, tančil řval..no a měla jsem soudce-chlapa (asi je to individuální) - tento mi měl za zlé, že chci opustit někoho tak žasnýho - dva roky jsem se rozváděla.Celou tu dobu jsem nedostala korunu výživného, neb soudce nabyl dojmu, že chci svého muže pouze vydírat za účelem bezpracného zisku. No po několkátém napadení jsem pochopitelně svůj názor nesmlčela, a můj muž tam stál, zvedal oči k nebi a dělal:CCCCC - aby všichni viděli, jak jsem blbá a gresivní a jakej von je chudák.Jo..jsou taky týraný chlapi..ale těch je fakt málo..a mají víc možností úniku. Mužskýho zaměstná každej , mámu s dětma ne.

kdybys jen viděla toho mého, jak to u soudu hrál, jaký on je chudák, jak je bez peněz (došel v triku Umbro a v riflích značky HIS), na nohách boty za tři tisíce a já oblečená made in sekáč, protože jsme moje peníze projedli a proprali a pročistili v zubních pastách a sprcháčích a šamponech, jinými slovy můj příjem šel na byt a stravu a jiné potřeby pro domácnost, zatímco on si za své peníze kupoval oblečení jen pro sebe, financoval své koníčky a kupoval svůj benzín do svého auta, a jak mi bylo řečeno, já rozfofrovala všechny peníze, co jsem měla, a on si mezitím ušetřil hezkých pár sto tisíc, což mi bylo předhazováno. No dnes to vidím jako černou komedii, ale v hlavní roli už bych nikdy být nechtěla.