ODPOVĚĎ:

     Při určení výše výživného vychází soud na straně jedné z odůvodněných potřeb oprávněného (příjemce alimentů – potomka) a na straně druhé ze schopností, výdělkových možností a majetkových poměrů povinného (plátce alimentů – rodiče).

     V současné době neexistují žádné tabulky pro způsob výpočtu výživného, ani není stanoveno procento valorizace, anebo naopak předepsáno omezení dobou, po kterou není možno žádat o zvýšení výživného. Konkrétní výše výživného záleží na mnoha okolnostech, mezi jednotlivými případy nebo jednotlivými soudy se mohou tedy vyskytovat značné rozdíly. Každý případ se posuzuje individuálně, a nelze proto obecně stanovit minimální nebo maximální výživné. Pokud rodičem dítěte bude kupř. manažer s vysokým příjmem kolem 200.000 Kč měsíčně, může být odpovídajícím výživným i částka ve výši zhruba 30.000 Kč, byť ta zajistí potřeby nezletilého dítěte několikanásobně. Tam, kde to majetkové poměry rodičů dovolují, může soud rozhodnout nejen o pravidelných měsíčních splátkách, ale i o tvorbě úspor zabezpečujících zejména přípravu na budoucí povolání. .   

     Jestliže se rodič stane nezaměstnaným, je to jistě důvod ke změně poměrů, nicméně spíše jen na dobu krátkodobou, protože se předpokládá, že by si měl znovu najít novou práci a výživné platit z nového příjmu (vyhýbáním se zaměstnání rozhodnutí soudu neovlivní, ten totiž vychází z toho, jaký příjem mohl rodič za běžné situace dosáhnout, kdyby se mu nevyhýbal). I po přechodnou dobu však může rodič požádat soud o snížení výživného (např. jen pro několik měsíců); pokud by tak neučinil, je ovšem dále povinen platit ve výši uvedené v posledním rozhodnutí soudu.

     Alimenty se nestanovují jednou pro vždy – při změně poměrů mohou být na návrh jedné či druhé strany zvýšeny (či naopak sníženy) v závislosti na rozšíření potřeb oprávněného (dospívající student má větší nároky než kojenec) nebo zhoršení finanční a materiální situace povinného (z důvodu dlouhodobé nemoci, péče o další děti atp.).

     Dárky, kapesné a jiná příležitostná plnění, např. v průběhu styku povinného rodiče s dítětem, se do výživného nezapočítávají.