Jako přenos výborně slouží hurikány, neboli velmi intenzivní tropické bouře. Na rozdíl od klasických bouřek mají hurikány tu výhodu, že se dokáží po dlouhou dobu samy „živit“. Pokud setrvají v oblasti, kde je dostatečně teplý oceán, nastane tzv. pozitivní feedback. Hurikán začne fungovat jako motor, který snadno vypaří teplou vodu, pak si jí sám zkondenzuje, vyprší a znovu vypaří... Proto jediný způsob, jak hurikán zastavit, je většinou jeho kontakt s pevninou, kde přísun teplého „krmiva“ ve formě vody ustane. Ovšem ve chvíli, kdy hurikán konečně na pevninu dorazí, je už většinou tak silný, že všechno a všichni co mu stojí v cestě, mají smůlu. Neukončí přece svou cestu jen tak, ještě jednou všem ukáže, jakou energii v sobě za svou cestu nashromáždil.

     V tuto chvíli se dostávají do hry lidé. Vzhledem k tomu, že přímořské oblasti jsou velmi atraktivní místa, a hurikán často zasáhne hustě obydlené oblasti, jsou škody neuvěřitelné. Velký příval dešťů způsobí záplavy, zvýšená hladina oceánu zaplaví zbytek. Pak se přidá dopad větru, který může překročit 250 km/h a dílo zkázy je dokonáno.

     Podle amerických statistik zatím největší finanční spoušť napáchal hurikán Andrew v roce 1992 s 26,5 miliardami dolarů. Loňská Katrina ho ale velmi pravděpodobně předčí. Konečné škody dodnes ještě nejsou vyčíslené; předpokládá se ale něco kolem 150 miliard dolarů.

     A jak se vlastně vybírají jména pro hurikány? Se pojmenováváním hurikánů začal australský meteorolog Clement Wragge na konci devatenáctého století. Dával zásadně ženská jména, která prokládal jmény politiků, kteří mu moc nepadli do oka. Dnes je situace trochu pragmatičtější, asi zapůsobil vliv feministek a hurikány nyní dostávají hezky rovnoprávně jména obou pohlaví.

     Šalamounsky to vyřešili Japonci, kteří dávají svým tajfunům jména stromů, květin a zvířat. Pro každou oblast, kde hurikány vznikají, se vydávají jména každých šest let a pak se v abecedním pořadí použijí - pokud určitá tropická bouře dosáhne požadovaných parametrů. Když se nějaký hurikán projeví jako obzvlášť ničivý (jako například Katrina, Ivan a nebo Andrew), jeho jméno vypadne ze seznamu. Zbytek seznamu se „recykluje“ a použije znovu.

     Zajímavá situace nastala vloni, kdy díky dlouhé hurikánové sezóně v severním Atlantiku došla jména na seznamu. Nastoupila pak písmenka z řecké abecedy a tak jsme mohli například sledovat tropickou bouři Gama a nebo hurikán Epsilon. U Zety naštěstí hurikánová sezóna skončila...

     Předpovědi pro rok 2006 nejsou nijak optimistické, jenom v Atlantiku prý může vzniknout až 10 ničivých hurikánů. Nikdo neumí stoprocentně předpovědět, jak budou silné, či kudy se přesně vydají při svém putování k severu. Jediné, co víme jistě je, že v příštích pár měsících bude pár lidí uvažovat nad tím, jestli jim výhled na oceán za ty trable stojí...