Tohle ještě není všechno, ten výstražný e-mail, který jsem spolu s nejméně pětadvaceti dalšími adresáty dostala, ještě pokračoval:

      „Po příchodu domů a kontrole šamponu se mi ulevilo, neboť můj šampon (Vidal Sasoon) SLS neobsahoval. Bohužel, další šampony, jako Vo5, Palmolive, Paul Mitchell, nový Hemp Shampoo od Body Shop atd., tuto látku obsahují. V Clairol's Herbal Essences je první uvedenou látkou (což znamená tou převažující) právě Sodium Laureth Sulfate. Po zavolání jedné příslušné společnosti a sdělení, že jejich výrobek obsahuje látku, která způsobuje rakovinu, odpověděli: "No, my o tom víme, ale, nemůžeme s tím nic dělat, protože tu látku potřebujeme k vytváření pěny." Mimochodem, SLS k vytváření "bublinek" obsahuje také zubní pasta Colgate! Průzkum ukázal, že pravděpodobnost onemocnění rakovinou byla v osmdesátých letech 1:8000, zatímco v devadesátých už 1:3, což je nesmírně vážné. Doufám, že to vezmete vážně i vy. Předejte tuto informaci ostatním, snad se tak přestaneme "prodávat" rakovině. Jedná se o naše zdraví.“ A pak tam ještě byla adresa nějaké pennsylvanské zdravotní organizace...

      A teď, přátelé, jak je to opravdu:
      V textu zprávy jsou zaměněny názvy a zkratky látky: SLS je ve skutečnosti Sodium Lauryl Sulfat a je považován za silné dráždidlo; SLES je právě zmiňovaný Sodium Laureth Sulfate, který nemá tak dráždivé účinky. Také se dá těžko předpokládat, že by výrobci kosmetiky do svých přípravků mohli legálně používat látky, o nichž je známo, že jsou karcinogenní. Na stránkách www.hoax.cz jsou dva dopisy, které J. Džubák poslal jak na ministerstvo zdravotnictví, tak i firmě HENKEL. Pro zajímavost uvádím část z vyjádření ředitelky odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví:

     Tenzidy (detergenty) jsou povrchově aktivní látky, které jsou jako součásti mycích a čistících prostředků určeny k čištění povrchů. Odstraňují nečistoty z povrchu předmětů tím, že je smáčí a převádí je do vody, kterou jsou pak smývány. Jde o látky, které se používají desítky let a jsou součástí nejen kosmetických prostředků určených k čištění povrchu lidského těla, ale i většiny chemických přípravků určených k čištění jak v průmyslových provozech, tak v domácnosti. Vzhledem k širokému použití ve velkých objemech byly tyto látky od nepaměti předmětem opakovaných toxikologických studií a nikdy nebyl prokázán žádný účinek ve smyslu karcinogenity. Jedinou prokázanou negativní vlastností je jejich schopnost dráždit kůži (i sliznici oka) při aplikaci ve vodném roztoku ve vyšších koncentracích. Vzhledem k tomu, že navozené podráždění kůže je pouze dočasné, zcela reverzibilní a bez trvalých změn na kůži, využívá se schopnost Laurylsíranu sodného mírně podráždit kůži i k diagnostickým účelům. Aplikace na kůži pro diagnostické účely slouží pro zjištění, zda má daný jedinec zachovanou přirozenou schopnost reaktivity kůže a zachované obranné mechanismy nebo zda trpí sníženou reaktivitou, která např. souvisí s poruchami imunity, nebo zda jde naopak o jedince s abnormálně zvýšenou reaktivitou kůže. Laurylsíran sodný se tedy používá v řadě toxikologických studií jako "kontrola", neboť jde o látku zcela bezpečnou při aplikaci na kůži, jejíž mírný potenciál dráždivosti je přítomen pouze ve známém rozmezí koncentrace látky ve vodě.
     V recepturách kosmetických prostředků se tenzidy používají vždy v takové koncentraci, které dráždivé účinky pro kůži nemají. V případě průmyslových čistidel nebo prostředků pro čištění v domácnosti jsou někdy používány vyšší koncentrace a receptura výrobku obsahuje i další, potenciálně agresivní látky pro kůži, které zvyšují čistící vlastnosti výrobku. V tomto případě, kdy existuje reálné riziko podráždění kůže, upozorňuje výrobce v textu pro spotřebitele na nutné použití ochranných rukavic a dalších ochranných prostředků, které podráždění kůže při práci zamezí.
     Laurylsíran sodný, Sodium Lauryl Sulfate (SLS) a jeho pro kůži šetrnější varianta Sodium Laureth Sulfate (SLES) jsou pravidelnou součástí kosmetických prostředků, jako jsou šampony, tekutá mýdla, pěny do koupele nebo i zubní pasty. Bez přítomnosti SLS/SLES v receptuře kosmetických prostředků by tyto výrobky ztratily své mycí a pěnící schopnosti. SLS, jehož CAS (chemical abstracts service) číslo je 151-21-3, ani SLES, jehož CAS č. je 9004-82-4 a 1335-72-4, jsou uvedeny jako obvyklé, bezpečné ingredience ve vyhlášce č. 75/2003 Sb., kterou se stanoví seznam ingrediencí kosmetických prostředků, jejich názvosloví, funkce a podmínky použití a varování.

     Žádná z těchto látek není uvedena mezi chemickými látkami, které jsou klasifikovány jako látky nebezpečné ve vyhlášce č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a přípravků. Nahlédneme-li do známých databází chemických látek (např. ChemKnowledge, RTECS a pod.), které uvádějí toxikologické vlastnosti chemických látek, pro SLS a SLES žádné nebezpečné vlastnosti (kromě potenciálu dráždivosti) nejsou uvedeny. Zprávy o možných karcinogenních (rakovinotvorných) účincích těchto dvou látek je proto nutno považovat jako nepodložené.
    

     Tak, a zase jedna bublina splaskla... daniela@kudlanka.cz

linkuj.cz vybrali.sme.sk