docela bych brala nějaký ten návod!

Já to s jednodenním půstem zkoušela podle Lunárního kalendáře, vydržet se to dá, ale nejkrásnější je pak ta slast, když se konečně můžete najíst!!! :o)))

Celkem mě fascinuje představa snadného hubnutí. Člověk celý rok nic pro své tělo nedělá a pak očekává, že během 14 dnů se vše spraví. Nechci vám brát iluze, ale NESPRAVÍ.
Jak píše třeba kalupinka, tak jednodenní půst se vydržet dá, ale pak se opět nacpe, předpokládám, že k prasknutí :-)
Stejné je to s různými dietami, ve světě existují specializované firmy na hubnutí, které vám jídlo dopraví až domů v malých miskách, stačí jenom ohřát (porce tak pro pětileté děcko). Ano, na dvacet minut takový oběd uspokojí, ale pak si člověk tuhle ďobne, tamhle zobne a sní toho za den víc než normálně. K tomu litr koly a pohroma je na světě.
Jediný prostředek na hubnutí, který znám, je pohyb. Nejlépe pravidelný a systematický a takový, při kterém se člověk zapotí. Ty kila se taky nenasbíraly za týden, ale postupně za několik měsíců až roků, takže se stejnou dobu budou shazovat. Trápit se hladem nemá smysl, člověk je celý den potom jako mátoha.

v kuchyni sním kus pečenýho masa, v obýváku brambůrky, v ložnici při knížce půlku bonboniéry atd. To se to hubne, panečku! :o)))

Možná si pamatujete na seriál "Vlak dětství a naděje", kde Helena Růžičková hrála roli Amazonky. Z toho, že byla tak při těle, jsem cítila obrovský kus jistoty a myslim, že u některých lidí je hezký a příjemný, když jsou trochu silnější. Líbí se mi to ... a nejsem nijak ulítlá, protože mám normálně štíhlýho partnera a sama taky nejsem obézní. Jen jsem prostě chtěla napsat, že někomu ty kila navíc sluší :o)

a co děláš o přestávce na oběd?

podle mě by měl člověk dřív, než začne (chtít) hubnout, trénovat vlastní vůli. protože celé hubnutí je jenom o tom, jestli to člověk vydrží, nebo ne. Jestli si člověk nedokáže dlouhodobě odepřít (sám od sebe) nějakou samozřejmost, tak nikdy ani nezhubne... prostě na to nemá...

baj, MarK.

ps: je to čistě můj osobní neodborný názor.