Toho, jak se vlastně správně chovat a co je to ta správná ženská, jsem měla (a někdy ještě mám) plnou hlavu dlouhý léta, páč patřim do generace, který se v hlavě mlely doznívající hesla o „hrdejch traktoristkách,“ zároveň se slavnym rčenim „ženská má bejt v kuchyni puťka, v obejváku dáma a v ložnici ku*va“, nebo jak to bylo; zároveň pocházim z rodu hrdejch a statečnejch žen, teda aspoň mi to od malička tvrdily a názorně ukazovaly babička Agnes s matkou; a aby toho nebylo málo, žiju v době, kdy některý party žen hovořej o kvótách pro ženy v politice, managementu a tak vůbec v životě a jiný by radši u plotny anebo někde mezi tim všim, přičemž se leckdy zástupkyně obou táborů minimálně verbálně servou o sílu svejch argumentů. V důsledku toho jsem měla občas v hlavě pěknej guláš a lavírovala po obou stranách názorový úsečky, jen to fičelo. Byla jsem totálně odevzdaná, totálně hrdá, v důsledku toho totálně odkopnutá i totálně kopající (verbálně, samozřejmě!). V práci i ve vztazích jsem zkrátka ušla dlouhou cestu, která by se dala nazvat nějak takhle: „Od uklízečky k ředitelce a zase zpátky aneb – Jak to asi dopadne, hoja hoja hou?“

     Když se sjedeme v Sabatově a krom jinýho se vždycky zákonitě dostaneme k tématu Vztahy s muži a jak na to, a já poslouchám ostatní, musim se v duchu usmívat, páč mi přijde, že drtivá většina holek je vlastně mym zrcadlem, páč to, jaký maj starosti, jak se chovaj, jak řešej svý milostný karamboly a udržujou si svý milostný vítězství, už jsem zažila (teda spíš ty karamboly..). Někde jinde už jsem psala, že zkušenosti sou nepřenosný, takže když poslouchám March a její vtipný glosy na téma chlapi, je mi jasný, že většina z nás ji stejně bude už zejtra atakovat s prosbou o radu, jak se chovat když… A až se příště sejdeme, množina z těch, jimž se její rady dostalo, bude stejně zas řešit totéž. To jsme my, ženy nejisté, tápající, byť chápající.

     Ale nebudu se tvářit, jako bych měla úplně jasno, páč jinak bych vám psala od stolu v pracovně viktoriánskýho domku, zatimco muj lehce šedovlasej, inteligentní, velkorysej a pracovitej partner by sděloval zahradnímu architektovi, kam a jak přesně umístit kamenný základy budoucího kruhu a kdeže bude ten rybník s velkou vrbou… Jenom mi došlo, že základem mýho ženství by měla bejt konzistentnost. Páč proč furt řešit, jestli bejt tuhle víc maskulinní a támhle femininní, jestli támhle pipka a támhle coura, s timhle chytrá a s timhle pitomá, tady tichoučká a támhle zas ukecaná? Jsem jaká jsem, pro někoho hezká, pro jinýho nádherná, pro další šeredná, totéž v oblasti humoru, inteligence a profesních možností. A komu přijdu odporná, ať si trhne, páč jiná už holt nebudu. Celou tu dobu, kdy jsem nad tim dumala a snažila se najít klíč k tý správný ženský, kterou budou všichni milovat a respektovat, jsem nevěděla, že ho mám v ruce. Teda spíš uvnitř mě.

     Tam totiž od mýho narození bydlí ta správná ženská, teda já, kterou jsem léta ve jménu ambicí držela zkopanou někde v temnym koutku sebe sama. Vylezla teprve teď a netvrdim, že proces je dokonán, ale líbí se mi to a chutná mi to: Jsem to prostě já, ta blbka, co se bojí zašroubovat žárovku nebo dolejt kapalinu do ostřikovače a je schopná hodiny plkat o parfémech a botkách, aby vzápětí zmizela na pár dnů do hor a učila se komunikovat s energiema z jinejch světů…

     Jsem to já, ta dorotka, která záměrně pěstuje pouze přechodný známosti a cynicky se k tomu přiznává, aby celou tu dobu věděla, že mít chlapa dlouhodobě je přece jen lepší.

     Jsem to já, ta užvaněná vtipkařka, která je leckdy středem pozornosti na večírku a přitom nejradši sedí doma na gauči a čte nebo čumí na DVD, aby vzápětí vstala a během hodiny přichystala hostinu pro kámoše.

     A taky jsem to já, ta kavárenská vychutnavačka trendovejch drbů, která má nejradši obyčejnýho turka u Šotka či March v kuchyni, kde se u stolu vypráví drsný historky ze života.

     A nakonec jsem to já, ta panna, žena, matka, stařena i smrtka alias cípy pentagramu all inclusive, takříkajíc po čarodějnicku.

     Jsem to já, ta správná ženská pro někoho a úplně špatná pro jinýho...

ROSEANNE

linkuj.cz vybrali.sme.sk