Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

Rychle jsem vytočila informace a pak zavolala Robertovi na mobil: „Kluku vrať se, Jirkovo letadlo vůbec z New Yorku neodletělo, mělo prý nějakou závadu!“ Než přijel zpátky, stačila jsem zjistit: prý se něco porouchalo a letadlo se muselo vrátit… Následovalo celodenní volání na všechna možná čísla – shánění informací.      Ke všemu ještě ten časový posun – je tam o šest hodin méně, v New Yorku tedy po třetí ranní. Tady, v „našich končinách“, pochopitelně, nikdo nic nevěděl… Až k večeru  jsem zjistila, že cestující byli odvezeni do letištního hotelu a snad další den… Lety oběma směry byly zrušeny.<?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />

No nic, takže cestující jsou v pořádku, určitě se něco bližšího dozvím, až se mu podaří dostat do Prahy J J J.

Konečně - v pátek ráno jsem zjistila, že „muž toho jména“ byl nejspíš odbaven a přiletí přes Amsterodam. Hned jsem zjišťovala, kdy to bude, abych pro manžela znovu poslala auto, ale bohužel, ani před příletem, ani po mi nikdo z pověřených nepotvrdil, že je na palubě – prostě, není tam, snad přiletí jiným. „To víte, už se jedná o více než 400 lidí, které bylo nutno rozstrkat do už plných letadel… Musím přiznat, že se ke mně letištní personál choval velmi pěkně, uvážím-li kolik lidí, kteří nevěděli, co je s jejich příbuznými a známými, je neustále bombardovalo… Ale bohužel, nemohli mi stále říci, kdy a do kterého letadla se Jirka dostal. Další den? Co s nimi asi je? Jsou v hotelu?

Ach jo, bylo všechno pochopitelně jinak!  

     V NY nejprve opravdu odletěli, ale po určité době se prý ozvaly v letadle nějaké divné rány… Jirka, který už „zná“, hned konstatoval, že se nejspíš něco porouchalo. A také jo: vzápětí se ozval rádiem hlas kapitána, že se, bohužel, budou muset pro závadu vrátit zpět. Asi dvě hodiny pak ještě kroužili nad New Yorkem, protože letadlo muselo vypustit veškeré zásoby benzinu… Přistání bylo „tvrdé“, ale vše dobře dopadlo. Jen okolí letadla prý připomínalo záběry z katastrofického filmu: všude kolem množství houkajících a blikajících hasičských vozů, sanitek… Vrátili se tedy do haly, čekali – prý bude závada odstraněna. Nebyla, takže je nakonec odvezli do hotelu. Brzy v ranních hodinách pak už byli zase zpátky na letišti.

Jirka se nakonec dostal do letadla směr Amsterodam, které na ruzyňské letiště přistálo před jedenáctou dopoledne. Kufr, který si chtěl vyzvednout, se nenašel…

     Když mi Jirka zatelefonoval – a nebyl v NY, ale už tady, v Praze, byla jsem fakt překvapená – neměl přeci tady být! J – nojo, došlo totiž k omylu, k chybě – v New Yorku do seznamu pasažérů špatně napsali jeho jméno: Místo prvního písmenka jeho příjmení, které je „U“, bylo „L I“, Odletěl tedy neznámý pan LI…A v Čechách zase hledali jen pod oním „U“… V noci nám pak přivezli ztracený kufr.

Jen ze zvědavosti jsem sledovala, kdy zase letadlo oběma směry poletí. Letělo znovu cca za týden, zase potíže…Ale to snad už znáte z televize…

Teď má Jirka odletět tuto neděli ráno. No, jsem zvědavá. Už jsem se ho ptala, co bude chtít v neděli k večeři. Prý si koupí hned pizzu, on ale mluvil o té už v NY – chacha… vysvětlila jsem mu, že se ho ptám na „pražskou" nedělní večeři... J.

daniela@kudlanka.cz

linkuj.cz vybrali.sme.sk