Nasi posledni zastavkou bylo Polyneske centrum. Jednalo se o rozlehly areal, kde byly vystavene jednotlive vesnicky. Dohromady jich bylo sedm a kazda patrila jednomu ostrovu ve Francouzske Polynesii. Mistni lide z jednotlivych vesnic reprezentovali svou kulturu, zvyky, bydleni a jidlo. Pripadalo mi, ze se kolem me stale neco deje. Bylo to opravdu zajimave, a i kdyz hodne lidi podotyka, ze je to spise komercni centrum, tak ja si osobne myslim, ze jsem se dozvedela hodne a rozhodne me to nadchlo pro dovolenou na Tahiti ci Fiji.

     Vrcholem dne byla vecerni show, kde prislusnici jednotlivych kultur tancili, zpivali a hrali. Vse bylo dokonale osvetlene a ozvucene. Rekla bych "Raj na zemi". Vratili jsme se pozde vecer. Ve stredu nam Magdi onemocnela. Totalne lehla, mela horecku a vsechno ji bolelo. Mely jsme s sebou prasky, tak si dala paralen a zalezla do postele.  

     My s Gabi jsme si daly leharko na plazi. Magde zanedlouho otrnulo, a tak se nas vydala hledat na plaz. Pri ceste se ji ale udelalo spatne a omdlela! Dikybohu, jacisi lide ji pomohli. Nastesti nebyla daleko od hotelu, z poslednich sil se dobelhala zpatky a volala nam. My jsme ji samozrejme pribehly cele vystrasene na pomoc. Nedalo se nic moc delat, ale musela uz pak cely zbytek dne lezet.

     Na ctvrtek uz jsme mely zamluveny "Paradise Cove" aneb "Oziracka na plazi". Magdu jsme vzbudily pred odjezdem, vyhrabala se z postele a dala se dohromady. Chtela to s nami urcite podniknout. Vse vypadalo velice slibne. Bylo nadherne slunecne odpoledne.

     Na plazi uz pro nas meli pripravene obrovske stoly a podium a par mensich domecku s ruznymi rucnimi pracemi a zajimavostmi.   S holkama jsme si spolecne vyrobily naramky na ruku z pravych kvetu plumerie a prosly si celou tu paradu. Daly jsme si bajecne drinky, Magda zustala o vode, ale i presto se ji zase udelalo spatne, tak jsme si sedly na odlehlou travnatou loucku a s Gabcou jsme privolaly prvni pomoc. Magdu si odvezli na zanovnim vozitku kamsi na osetrovnu, kde stravila zbytek vecera. Pozdeji vsak tvrdila, ze to bylo moc fajn, zapovidala se s mistnim zdravotnikem, ktery ji potvrdil, ze ma nejspis „hawajskou chripku“, ze pry tam ted radi jakasi epidemie.    

     Ja s Gabou jsem se odebrala na jidlo. Melo to byt ve stylu Hawaje. Nebylo tam nic extra a fakt v nicem nechybel alespon kousicek ananasu. Take jsme si daly par drinku a za poslechu polyneskych rytmu jsme stravily zbytek vecera.

     V patek uz jsme se vydaly pouze my s Gabou na lod. Chudak Magda si s nami uz netroufla, jeste se necitila uplne dobre. Lod byla obrovska a plna chtivych turistu. Pilo se, jedlo a tancovalo. Byla to zabava. S Gabou jsme udelaly perfektni fotky.

     Zapadu slunce na Hawai se nic na svete nevyrovna. Zatim je to nejhezci zapad slunce, jaky jsem kdy videla. S Gabou jsme take koukaly po chlapech, ale vazne, zadne objevy jsme nevidely. Pouze spousta ozratych hlasitych Americanek a spousta tancechtivych Japonciku ci Cinanu.

     Tak jsme zase zustaly hodne holcicky :-))

Katka Kolářová, Charleston, USA

linkuj.cz vybrali.sme.sk