Přítel Arthura přesvědčil, aby s ním šel do hospody (a pana Prossera, aby si lehl před buldozer). Tam mu oznámil, že Země bude asi za dvanáct minut zničena. A byla to taky pravda – k Zemi se blížila Vogonská stavební flotila. Ve chvíli, kdy Arthurovi právě kvůli stavbě dálnice zbourali dům, se ozval HLAS 2. Za chvíli bylo po všem, zkázu Země přežili jen Arthur a Ford, nalodivší se na vogonskou loď.

       V tu dobu prezident Galaxie, Zaphod Beeblebrox, slavnostně odhaloval nejnovější výkřik techniky – loď s nepravděpodobnostním pohonem "Srdce ze zlata". (Jen málokdo ví, že prezident Galaxie má za úkol nikoliv moc vykonávat, ale odpoutávat od ní pozornost.) A i ta hrstka si myslí, že konečnou moc má počítač. Zaphod byl v odpoutávání jeden z nejlepších prezidentů vůbec – dva roky z desetiletého funkčního období strávil ve vězení za podvod, měl dvě hlavy a tři ruce a spíš bylo záhadou, proč se vlastně stal prezidentem. Doopravdy to bylo jen proto, aby mohl ukrást Srdce ze zlata.

      Vogoni tvořili jednu velmi zarputilou slepou uličku ve vývinu 3. Prostenik Vogon Jelc byl typický Vogon, protože byl skrznaskrz zlý. A navíc neměl rád stopaře. Ford ovšem věděl, že Vogoni zaměstnávají jako kuchaře Dentrassy – ti měli sice rádi vogonskou měnu, ale Vogony jenom naštvané. Černí pasažéři byli ovšem brzo odhaleni. Ještě předtím si stačil Arthur přečíst o Vogonech v Stopařově průvodci 4 a tak věděl, že vogonská poezie je třetí nejhorší vůbec. Trochu jim jí bylo dopřáno, ale stejně byli vyhozeni ze lodi do vzduchoprázdna. Člověk může vydržet až 30 sekund. Avšak šance, že ho během oněch třiceti vteřin nabere jiná kosmická loď, je asi jedna ku dvěma na dvě stě šedesát sedm tisíc sedm set devět. Přesto po dvaceti devíti sekundách byli Arthur a Ford zachráněni kosmickou lodí Srdce ze zlata.

      Pokud budete zachráněni při tak vysoké hladině nepravděpodobnosti, musíte se smířit s různými průvodními jevy 5 (viz také Kyberiáda Stanislawa Lema). Po záchraně se setkávají nejen s Marvinem, paranoidním androidem, který už nechce slyšet nic o životě, ale hlavně se Zaphodem Beeblebroxem – ukázalo se, že ho totiž OBA znají. Byl to Fordův spolužák a bratranec z druhého kolena a taky člověk, který Arthurovi přebral holku. A tou byla astrofyzička Tricia McMillanová, pro přátele Trillian, v současné době taktéž členka posádky Srdce ze zlata.

      Ještě tu noc našli Magratheu 6. Tato planeta ale byla prozatímně uzavřena a protože Zaphod vytrvale ignoroval všechny výhružky, musel nakonec čelit hrozbě dvou raket s nukleárními hlavicemi. Všichni z toho naštěstí vyšli dobře (až na vorvaně, který vznikl z jedné hlavice a květináč petúnií vzniklý z druhé – oba tyto předměty spadly na povrch planety a byla po nich veta), a proto se chystali vydat na průzkum povrchu 7. Tam se rozdělili. Arthur zůstal na povrchu, aby za chvíli potkal starce, jenž se představil jako planetotvůrce (se specializací na pobřeží, zejména fjordy). Jmenoval se Slartibartfast.

     Ostatní se pokusili dostat do podzemních chodeb planety, zatímco Zaphod vysvětloval Fordovi, že neví, proč dělá věci jako je to, co se právě děje, protože si kdysi všechno naplánoval a pak zablokoval mozek, aby se na to nepřišlo. Slartibartfast vzal Arthura do továrny na výrobu planet a seznámil ho se skutečností, že Země byla vyrobena také v této továrně a financovaly ji myši. Myši totiž byly jen pandimenzionálními výčnělky hyperinteligentních bytostí, které se pokoušely zjistit otázku na odpověď Života, vesmíru a vůbec... Ta je, jak známo, 42.

     Jak ale zní otázka? Počítač Hlubina myšlení po dobu sedmi miliónů let zjišťoval odpověď a byl si jistý svým výsledkem, problém byl v tom, že nebyla přesně zjištěná otázka. Jakmile bude přesná otázka, bude možné pochopit i odpověď. A k tomuto účelu byl zkonstruován největší počítač vůbec, jehož součástí byla i organický život. Jmenoval se Země. To samozřejmě Arthura docela dostalo.

      Nicméně neméně byli překvapeni ostatní, když byli odchyceni, uspáni a po probuzení umístěni do katalogu planet, aby neotravovali. Zaphoda vzbudila až planeta celá ze zlata. Poté mohl dovyprávět, co se to s ním vlastně děje a proč si zablokoval mozek. Prsty v tom měl Juden Vranx, kdysi kapitán meganáklaďáku a posléze prezident Galaxie 8. Ten mu poradil, jak se má zmocnit Srdce ze zlata, ale ta část mozku, v níž je ukryt důvod oné loupeže, byla zatím Zaphodovi stále nepřístupná.

      Arthur byl představen myším, které deset miliónů let řídily planetu, aby zjistily otázku k té odpovědi a deset minut před koncem přijeli Vogoni a planetu zbourali. Myšáci Fanouš a Béda měli ovšem té práce až po krk a nechtělo se jim strávit dalších 10 miliónů let řízením kopie Země, zvlášť když našli Arthura, který by měl mít Otázku zakódovanou ve svém mozku. A tak ho chtěli odkoupit. Arthur ovšem na svém mozku docela lpěl a bylo velkým štěstím, že ve chvíli, kdy si chtěly myši vzít mozek násilím, byl vyhlášen poplach, protože na planetě přistála loď pronásledující Zaphoda kvůli krádeži Srdce ze zlata. Myši tím přišly o Otázku, a aby je doma nezlynčovali, trochu popřemýšleli, co by mohli za Otázku vydávat.

      Zaphod spolu s ostatními musel řešit úplně jiné problémy. Dva galaktické policajty s vraždomatickými pistolemi. Zachránil je Marvin, který si z nudy povídal s policejní lodí. Ta za chvíli spáchala sebevraždu a tím zkolabovaly i osobní počítače policajtů zajišťující životní pochody.

      Zanedlouho byla už loď se všemi na palubě několik parseků od Magrathey. A kam že směřovala? Přeci do Restaurantu na konci vesmíru...

Isarah

Právě jste dočetli stručný děj knihy "Stopařův průvodce po galaxii" -  Douglas Adams: The Hitchhiker's Guide to the Galaxy  

linkuj.cz vybrali.sme.sk