Kudl@nk@

Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

Komentáře

Ahoj Vlasti, (ronja-h - Mail - WWW) 18.03.2004, 10:15:22

mám takovou zkušenost, že můj bývalý mi s ničím nepomohl, nic neudělal a ještě mi nadával, že není včas a chutně uvařeno... Rozešli jsme se po 6letém společném bydlení. Našla jsem si svou novou lásku a ten po mně nic nechce, neustále mi opakuje, že vařit vůbec nemusím, že si mám radši přečíst knížku - no poklad. Ale co tím chci říct: ten první byl zvyklý takhle od své maminky na 100% servis + nemusel nikdy nic dělat a ona byla udřená jako blázen a ten druhý měl úplný opak, musel si sám uklízet, umývat nádobí, sám si vařil (ne vždy) atd. Oba pochází z vesnice a oba mají stejné vzdělání. Takže je to strašně moc na výchově, proto jsem se zařekla, že jestli budu mít někdy syna, tak se rozhodně bude účastnit domácích prací, stejně jako dcerka.
Já tedy dávám "vinu" všem matkám, že své syny nevedly k samostatnosti a ke snaze pomoct jim.

Zázračné bytosti, (Pavla - Mail - WWW) 18.03.2004, 10:22:42

jsou ti muži, že??? I po nějakých 15 letech manželství mě stále ještě překvapují... Není to tak dávno, když jsem se jednoho dne vracela z práce, byl čas uzávěrky, mezitím jsem stihla absolvovat třídní schůzky mého mladšího dítěte, vyzvednout na poště rekomando, nakoupit a ještě se stavit ve Zverimexu (dodnes nevím, jak se tento obchůdek se zvířaty jmenuje nyní, tak používám vžitý totalitní termín Zverimex) pro granule pro psa, takže v jedné ruce tašku s nákupem, v druhé pytel s granulema, horkotěžko jsem se dotáhla k dveřím bytu, výtah nejel, no vlečte se zaplaťpámbůh jen tři patra (jsem silná, úspěšná žena) a v hlavě mi ještě zněly slova paní učitelky (s prospěchem žádné problémy, no ale to chování... :-( ). Manžel ležel v obýváku, v jedné ruce noviny, v druhé dálkové ovládání, na televizi teletext a jeho první slova byla: Miláčku, konečně jsi doma, tak se mi stýskalo... Jak ses měla v práci? Nějaké starosti? Chtěl jsem ti udělat radost, a tak jsem umyl nádobí, vyluxoval, uvařil........
Takhle jsem si to přeložila já. Ve skutečnosti řekl: Kde jsi tak dlouho? Není žádné pečivo, minerálky taky došly, tys ještě nenakoupila? Že ses zase flákala u sousedky na kafe, co? A pes shodil květináč, tak se musí ten koberec vysát, než se do něho zašlape ta hlína. A kde jsou děcka, tys jim dovolila jít ven? Jsem tu už od půl čtvrté (bylo něco po čtvrt na sedm) a mám hlad a v lednici taky nic není. A někdo by měl jít se psem....
A tak jsem vzala psa, sousedku a vyrazila do hospůdky ven na zahrádku na to kafe, pivo a grilovanou makrelu.

Taktak, Pavli... (Petra - Mail - WWW) 18.03.2004, 11:38:13

mužský, když jde "na jedno", dá si minimálně čtyři... atd.
Když jde "na chvíli", možná se vrátí ještě ten den :-DDD

Výchova (Lžička - Mail - WWW) 18.03.2004, 13:06:11

Ahoj všechny,
moudrá to slova. Hlavně ta o té výchově. Myslím ale, že to bude potřebovat víc, než jednu generaci. Patřím k té "mladší" i když ne nejmladší, budující právě své "hnízdečko", a po velmi dlouhých a výživných konzultacích s kamarádkami atd. jsem usoudila, že je tento mužský přístup je způsoben převážně výchovou. Potvrdily mi to i "ženský v prácu", kdy se jedna přiznala, že toho svého (27 letého) miláčka rozmazluje jak to jen jde a přitom brečí, že se nechce sestěhovat se svojí přítelkyní a založit rodinu. Bodejť by chtěl, nikde jinde se tak dobře mít nebude a on to ví.
Takže dámy, uvědomme si to a nedělejme peklo ze života našim budoucím snachám. Svět se mění, ale začít musíme u sebe.
Mějte se jak nejlíp umíte, já jdu chystat na zítřejší oslavu, samozřejmě že ne moji (svátek má Josef). Myslíte, že bude pomáhat? To jste na omylu. U nich doma to je přece ženská práce.

Není to i v druhé straně? (Kája - Mail - WWW) 18.03.2004, 17:06:08

Ale ale, dámy. Měl bych pár otázeček.
Co byste vlastně chtěly předělávat???
To, s čím jste se dobrovolně a svobodně rozhodly prožívat život?
Nebo to, co se z "toho" za vašeho mlčenlivého přihlížení časem vylouplo, popřípadě, to, co jste si samy vychovaly?
A nekamenujte mě hned, navíc by vaše šutry padly na nepravého, protože ženy hospodyňky, kuchařky, pečovatelky, služky, ve mně odjakživa budí hrůzu.
Ale divily byste se, kolik jich je. Berou cokoliv, jen aby na "tom" mohly uspokojovat tyhle své vášně. A na rozdíl od vás - kudlanek - jsou šťastné, když "to" konečně dorazí z hospody a prohlásí:"Jsem šíleně hladovej, protože v žádný hospodě neuměj udělat takovej guláš jako ty, ty moje mamino". Pak ještě vytře omáčku chlebem, protože knedlíky už došly, a usne s dálkáčem v ruce ještě před Peříčkem. A ona ví, že ON ji stále miluje, protože lepší důkaz lásky, než ten chlebem vytřenej talíř a spokojený odříhnutí pro ni neexistuje. Tak šťastná drátkuje hrnce, myje talíře, pere podvlíkačky, a přitom přede jako kotě. A má proč. Je krásné být milována.
Přeji vám nádhernej den. Kája.

Pro Káju (Radka - Mail - WWW) 18.03.2004, 18:08:20

Máš pravdu. Pokud se ženská rozhodne spojit svůj život s lemplem, kterého maminečka chovala jak v bavlnce, musí nutně počítat s následky. Já si to zkusila - mladá, blbá ve 22 letech. Dodnes vzpomínám na to, jak jsem těsně před porodem vysílením omdlela (vymalovala byt, uklidila, pověsila záclony, smontovala děťátku postýlku a ještě dojela do servisu s autem, aby bylo v pořádku, v případě nutnosti). Mužík mi dal na čelíčko mokrou utěrku a když jsem přišla k sobě, sladkým, přesladkým hlasem ze mně optal, jestli už konečně dodělám ten oběd.
Poučena svojí vlastní blbostí, jsem se rozhodla se již nikdy více se nevdávat. Pravda, za pár let jsem se nechala opět ukecat. Nicméně tam jsem začala zcela jinak. A věřte, nevěřte, ono to fuguje!
Dnes jsme dokonale sehraná dvojice, kdy zaskakuje jeden za druhého, dle toho, jak je potřeba. Mám nejbáječnějšího mužskýho na světě ale mám dojem, že by to bylo jiné, kdybych se chovala (jako v prvním případě) dle rad své matky - muž je živitel a ty se o něj musíš starat. Houbelec!
Moje milovaná švagrová (25 let) se také o svého "živitele" (brácha mého muže)skvěle stará 3 roky. Nosila mu i trepky a zouvala boty, naklepávala polštářek na kanapíčku u telky, teplá večeře samozřejmostí, vychlazené pivko také. Dnes mají miminko. Je sedřená jak kůň a těžce se hádají, neb novopečený taťka nechápe, proč se najednou stará jen o mimino a ne o něj.

(Dave - Mail - WWW) 18.03.2004, 19:07:34

Coby zástupce mužského pohlaví mám hrůzu z toho, kdyby moji ženu někdy náhodou chytl "uklízecí rapl" jako v případě Radky. Tedy vymalovat, uklidit, smontovat postýlku atd. Nebo něco, co dělá moje máma. Nejlépe 3 a více činností najednou - luxovat, mýt okna a leštit nábytek, k tomu ještě vařit atd. Pak to doma celý den vypadá, jako by tam řádilo tornádo, uprostřed toho všeho máma, naštvaná, že jí nikdo nechce pomoci (proč asi?) a že bez ní bychom shnili ve špíně. Milé dívky a dámy, smiřte se s tím, že my chlapi máme větší toleranci k ponožkám uprostřed obýváku a sníženou vnímavost ke špinavé vaně.
Chcete-li naši pomoc, musíte nás už od začátku zapojit do svých plánů, co chcete s námi společně dělat, a ne si usmyslet, že se TEĎ budou mýt okna a postavit nás před hotovou věc, případně vše udělat samy a pak remcat, jakého máte doma lempla. Lepší varianta je diskuse ve formě: "příští víkend bychom mohli spolu umýt okna, co říkáš?" A taky pomáhá, když nám řeknete, co se po nás vyžaduje (až přijdeš z práce, mohl bys prosím vynést koš a napsat s dětmi úkoly). Jenom velmi fyzicky unavený, připadně mentálně zaostalý chlap vám řekne, že ne.
Pokud máte za manžela nesamostatné přerostlé dítě, můžete si za to samy.

(ronja-h - Mail - WWW) 18.03.2004, 19:52:50

to Dave: nemáš pravdu s tím, co jsi napsal, že vás máme dopředu zapojovat do svých plánů. U mého prvního to bylo tak, že ať jsem mu to řekla týden dopředu nebo v ten den, zatvářil se jako trpitel všehomíra a s výrazem "ty jsi se asi pomátla" mi odpověděl, že v žádném případě nebude dělat ženskou práci... A šel si číst noviny. To jen tak na okraj...

(Dave - Mail - WWW) 18.03.2004, 22:05:35

to ronja-h: Nechtěl štupovat ponožky? A co ten druhý?
Podívej se, každý člověk je jiný, takže samozřejmě existují výjimky. Taky jsou domácí činnosti, které my chlapi děláme jenom s velkým sebezapřením. Třeba utírání nádobí. Nevím proč, ale pro nás je to ponižující práce.
Asi jsem se nevyjádřil přesně s těmi plány. Pokud doma o všem rozhoduje jedna osoba, tak ta druhá bude úkoly od druhé brát jako příkazy a bude se jim podřizovat s krajní nechutí (co si to zase vymyslela). Pokud se na rozhodování o chodu domácnosti podílejí oba, můžou se dohodnout, kdo bude vynášet koš, mýt nádobí, nakupovat, atd. a oba budou vědět, že se opět můžou domluvit a případně udělat změny.

ronja-h (Dave - Mail - WWW) 18.03.2004, 22:10:10

Mimochodem, taky jsem u maminky nemusel nic dělat a dneska mi vůbec nedělá potíže mé ženě doma pravidelně pomáhat. Takže výchovou to možná nebude.

No ono (Majka - Mail - WWW) 19.03.2004, 06:43:07

tech aspektu bude asi vice: vychova, geny uz nekde z praveku, kdy chlapi nedelali nic jineho,nez obstaravali potravu a starali se o rozsirovani potomstva a zcela urcite take, jak se chova partnerka. Je naprosto pravda, ze kdyz necham doma uprostred pokoje nejaky neporadek, vetsinou si toho partner nevsimne,ci to alespon nekomentuje.S nadobim pomuze, je fakt,ze ho neutira,jen nerad,podlahu vytre,vysaje,zehleni se obloukem vyhyba,s povlecenim perin pomuze...Kdyz se mi nechce varit,zapojim jeho.Zacnu: neudelal by jsi milacku ten tvuj gulasek, nikdo ho neudela tak jako ty - a uz ho mam u plotny.Takhle jsem ho postupne zaucila udelat omeletu,cinu a dalsi jednodussi jidla a jak dnes vali...Je ale fakt, ze to chce dipolmacii a strategii a na tu ne vzdy mam naladu.Ale radeji si sednu k pocitaci a napisi clanek pro noviny,nez se trapit nad tim,zda tu lezi od vcerejska nevyzehlene pradlo a zda koupelna uz breci po poradku.A nakonec,kdyz se mu/ji to nelibi,at si to udela sam/a.Ma ruce stejne jako ja,ne.Takze vseho s mirou, mile damy a zadne zavislosti s orosenym pivem apodobne.Kazdy-a mame sve hodnoty a zcela urcite se svet nezbori kvuli nezastepovanym ponozkam. Radeji bezte s ditkem do prirody a s manzelem do divadla.Zivot je kratky na to, abyste ho z valne vetsiny stravily/i otroctvim kolem plotny atd. Hodne stesti a hezke jarni dny damy i pani:-)

(Ještě Kája - Mail - WWW) 19.03.2004, 06:51:15

Jestli ono to taky nebude už v té větě "já taky doma ženě pomáhám". Nebo "ten můj mi nepomáhá". Proč? Tedy, proč má chlap jen pomáhat? Já myslím, že oba jsou rovnocenní, takže si nemají, co pomáhat, nýbrž oba se podílejí. A pomáhají si snad v případech chorob, nemohoucnosti, nebo při přidržování štaflí, nebo při přenášení letišť a podobnejch blbostí, na který jeden nestačí. Ale to snad zas není tak často.

(Pro Davea: - Mail - WWW) 19.03.2004, 08:46:27

Máš hrůzu z toho, že by ženu popadl uklízecí rapl? Pak jsi jeden z mála výjimečných, u nás to fungovalo podobně, navíc manžel mi sakra dával najevo, jakto, že jsem ještě nestihla to a tamto, když jsem už vlastně doma na "mateřské dovolené" a jen se válím a nedělám. A vadil mu i jediný hrníček od kafe ve dřezu. A o tom, že by mi s něčím pomohl, ať už jsem ho na to připravila opatrně a nebo přímo, měl vždy odpověď, že ženská je od toho, aby doma uklízela, vařila, starala se o děti, prala, prostě všechno od úklidu WC po vynesení koše byly jen a jen ženské práce a jeho otec taky nic z toho nedělal a tudíž ani on to dělat nebude. A nedělal. Ještě mi vyčítal, že ho otravují děti, když přijde z práce a chce si v klidu přečíst noviny, že proč zalévám kytky až teď, když je on doma(asi jsem si na to měla vzít v práci dovolenou), o tom, že by někam šel s dětmi, to ho nenapadlo ani náhodou.
Jo, Dave, a my ženy zcela jistě utíráme nádobí s nadšením, není přece lepší zábava než sex, utírání nádobí a štupování ponožek, že?

(Faninka - Mail - WWW) 19.03.2004, 15:51:18

Potkali se, zamilovali, začali spolu žít..pohádka. Já se zamilovala do muže, který doma v mladém věku dřel jak kůň (tím chci dokázat, že ne vždy výchova má dobrý dopad), máma ho cepovala jak na vojně, všechno dělal bez řečí, ze začátku vztahu mi pomáhal, když jsem vařila, myla nádobí, zametala...stačilo zeptat se, zda něco nepotřebuji a mě to ve tváři vykouzlilo úsměv. Můj přítel na mě oceňuje, že ho nepředělávám, nechci předělat, že ho tak respektuji. Jenže ze začátku, když jsem hledala práci, jsem měla spoustu času a energie na to, aby doma bylo vše OK. Teď pracuji, chodím dom jen o dvě hodiny dřív než on. Tytam jsou doby, kdy se ptal, zda chci pomoct. Tvrdí, že vaření, nakupování, domácí práce jsou kompenzace za to, že chodím dom dřív než on. No, Kájo, co bys řekl na tohle? Já chápu, že přijít v šest z práce a hned k dřezu, mít doma nabručenou ženskou otrávenou, že si radši zavolá s kámošema a jde ven. Jenže zkuste se vžít do kůže bab. Ona to není sranda starat se o všechno. Souhlasím s tím, že jsme dvě svobodné bytosti, sdílet s tím druhém dobré i zlé. Ale tak mi poraďte. Proč ten druhý bere jako samozřejmost, že je na stole jídlo, vypráno, vyžehleno, vysáto atd. a on sám šáhne na nádobí jednou za měsíc. Je to přeci o respektu, o úctě k tomu druhému. Já mu přeci držím štafle, když něco montuje, já mu pomáhám umýt auto, podržím mu nářadí. Tak proč on to nemá také tak? Nejsem maniak na uklízení, právě naopak. Když nemusím, tak neuklízím. Nemáme doma nepořádek, ale že bych musela mít pořád vyprané záclony, umytá okna a všechno v pucu. To ne. Však ono se to nezblázní. Asi mě spousta žen odsoudí, ale mě nevadí, že jeho špinavé ponožky leží v ložnici třeba týden. A stejně jsem kvůli tomu našemu "nepomáhacímu" nedorozumění proplakala spoustu nocí. Hmm, chlapi, co radíte? Neumím si představit, že budu jednou budu máma a budu mít k tomu všemu ještě dvě, tři další pacholátka, o které budu pečovat. Ať se na mě chlapi nezlobí (ženské taky), ale obě pohlaví mají svoje. Jsou chlapi, kteří se vyžívají v tom, že je jejich ženské šikanují. Hodný chlap se nechá většinou uhnat. Hodný holky mají zase pěkný darebáky. Ve vztahu holt vždycky jeden z nich hrát prim a mít víc navrch. Všem vám přeji jen to nej a sluníčko do duše.

re 19.03.2004, 08:46:27 (Dave - Mail - WWW) 19.03.2004, 16:51:36

Každý má takový život, jaký si ho zařídí. Jistě jsi nepoznala svého manžela až 5 minut před svatbou. Určitě jste si celou dobu, kdy jste spolu chodili, jenom nekoukali tiše do očí, ale mluvili jste spolu, a ty jsi tak měla možnost poznat jeho názory. Určitě jsi aspoň jednou viděla, jak žijí jeho rodiče, takže jsi moc dobře věděla do čeho jdeš. Pokud jsi byla ochotna přistoupit na to, že budeš doma za služku, můžeš poděkovat jen a pouze sama sobě. Pokud jsi se vdávala s myšlenkou, že si ho časem převychováš, byla jsi velmi naivní.
Samozřejmě, že mám hrůzu z toho, že by ženu popadl uklízecí rapl. Zažil jsem to nespočetněkrtát v podání mé mámy. Ona by byla schopna uštvat sebe i nás všechny jenom proto, že za 14 dnů jsou Vánoce. Všechno se muselo udělat teď hned najednou. Když byl všude největší chaos, mámě začalo docházet, že se to nestíhá a začala nás, děcka, hystericky komandovat, ať tohle uděláme, tamto uklidíme, a proč nám to tak trvá atd. Prostě "idylka a pozitivní motivace". Naštěstí tohle moje žena nedělá, takže nemáme problém spolu dělat jakékoliv domácí práce.
Mohla by mi některá ze čtenářek vysvětlit, co vás, ženy, vede k takový hysterickým úklidovým záchvatům, kdykoliv se blíží nějaký svátek?

(ronja-h - Mail - WWW) 19.03.2004, 19:22:34

to Dave: Já v žádném případě žádný uklízecí rapl nechytám, uklízím normálně přes rok, tak nechápu proč ještě vyšilovat v jediné dny, kdy je volno... Prostě uklidím normálně, jako vždycky. Ale moje máti takový rapl má a to pak všechny zbuzeruje, dokonce jednou vynadala i mně, když jsem tam přišla na návštěvu, že ona tady uklízí na svátky a já ji ani nepomůžu - no poděs. Absolutně nebrala v úvahu, že mám svou domácnost, ale to už je z jiného soudku, moje matka je šílená sama o sobě... Sorry, moc jsem se rozepsala :-)

lenoch (eva - Mail - WWW) 19.03.2004, 20:19:04

Též jsem narazila na "milého lenocha", který se mi odměnil za mou péči tím, že si našel ještě lepší uklízečku,kuchařku a opatrovatelku.Prý chodím pozdě z práce a dostatečně se o něj nestarám.Na mou otázku: "a kdo se postará o mě"? neuměl odpovědět. Nyní jsem sama a užívám si nádherné svobody. Nejsem uštvaná a omládla jsem minimálně o deset let. :-))

Hysterické úklidové záchvaty (Radka - Mail - WWW) 19.03.2004, 22:12:06

Já tedy nevím, jak u ostatních ale u mne to bylo dáno výchovou. Od dětství platilo blížící se svátek = generální úklid. Návštěva = úklid.
Normální stav = uklizený byt, vypráno, vyžehleno, uvařeno, upečeno a umyté nádobí - pak teprve to ostatní. Má matka dovedla tyto záchvaty k dokonalosti. Při mytí oken vyškrabávala špínu z okenních rámů i špendlíkem.
Z téhle magořiny jsem se dostala až po pár letech (kdy jsme se odstěhovali dostatečně daleko od mojí maminky) a já zjistila, že se pohoda v manželství neodvíjí od perfektně naklizeného bytu, vyžehleného prádla a srovnaných hraček. Docela úleva.:-))

Pravda, moje maminka k nám chodí zřídka, neb těžce nese že okna nemyji každý měsíc, na koberci občas najde chlup z našeho psa, že se v dětském pokojíku nacházejí hračky na zemi, v koupelně najde košík s vypraným a nevyžehleným prádlem, v obýváku je na stolku místo krajkové dečky a vázičky hromada časopisů a knížek a linoleum v kuchyni není naleštěno. Je to pro ní tragédie.

Jak poznat muže (Lucka - Mail - WWW) 20.04.2004, 15:01:19

Zdravím všechny přispivatele a musím uznat, že na každém příspěvku něco je. Vše se četlo skutečně zajímavě a dovoluji si také něco málo přihodit. Ve svých 15 jsem se "šíleně" zamilovala do muže, s nímž jsem pokračovala ještě další 3 roky. Nezažila jsem nic jiného než pohled na tehdy ještě kluka! ležícího u televize s dotazem na večeři, na oběd a na snídani - střídavě podle hodiny. Dále se občas vyskytla věta : nechceš s něčím pomoct? - a ignorantský úsměšek./výše uvedený 100% servis je více než výstižný/ Největší pravdou tohoto fóra je tato: tak, jak se chová otec vašeho přítele k jeho matce, tak se bude chovat on k vám. Mně to řekl můj šéf, který se na ustaranou hysterku nemohl dívat a nebýt jeho, bůh ví, jak bych skončila. Ne každá žena si něco takové projde a ne vždy vás okolí upozorní na to, jak asi by ten "vztah" měl vypadat. Tohle vám všichni řeknou až poté, kdy se sama rozhodnete. Pravdou je, že jsem rozhodně nebyla tak chytrá a tak sebevědomá, jistá svých kvalit a sama sebe jako Dave. Ale zkušenosti dělají člověka a formují jeho charakter. Nyní mám přítele, s kterým jsem si vyjasnila hned několik skutečností - vyděláváme stejně, chodíme do práce na stejnou dobu, oba umíme řídit auto..... tím pádem nechápu, proč by se domácí práce neměly dělit stejným dílem.Odmítám být služkou. A dámy věřte mi, pokud nemáte nějaké extrémní závazky a máte 10% možnost přežít sama, opustit takového atypa je mnohem jednodušší, než to na první pohled vypadá... Základní pravidlo č.1 jenž mě drží při životě - Budu se milovat, ctít a uznávat, nikdy se nezradím, budu o sebe pečovat v nemoci i ve zdraví v bohactví i chudobě a neopustím se až do smrti.

Jak poznat muže (Lucka - Mail - WWW) 20.04.2004, 15:01:22

O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé…



manuál téma poradna tady a tam úkol pro vás fauna a flora próza a poesie nejen duše :-))) zážitky

FÓRA KUDLANKY <a href="http://www.blueboard.cz/anketa_0.php?id=405627">Anketa</a> od <a href="http://blueboard.cz/">BlueBoard.cz</a>

Hledej na Kudlance



Marihuana, Mariška. Tráva - Hulení...
Trampoty sličné tlustice
Minutka za čtvrt hodinky :-)))
Gruppensex, swingers - aneb kam se ztrácíš, lásko?
Balzám na nervy
Žena v područí alkoholu
Žebříček nepopularity
NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY
Trak a já
Milovali jsme lištičku...
Když soužití sešedne





DOMŮ

dopisy do poradny
dopisy do redakce




Kudl@nk@ domovská stránka
Kudl@nk@ do oblíbených