Zalhala jsem, že jsem byla s kamarádkou na vínu, ale byla jsem s bývalým přítelem, (jinak ve vší počestnosti, jelikož svého současného přítele moc miluji), vlastně jsem byla jen zvědavá, jak bývalý přítel žije, ale veškeré city k němu jsou dávno pasé.. chtěla jsem vše utajit, protože jsem předpokládala, že by to přítel nepochopil. Bohužel, moje lež byla odhalena.. Oba jsme si pobrečeli a on mi to odpustil, protože mě miluje a já jeho. Zapřísahala jsem se, že už to nikdy neudělám.

     Bohužel se úplně to samé opakovalo za dalších sedm měsíců, zase jen pokec ve vší počestnosti, který zorganizovala moje kamarádka (nebyla jsem sama s bývalým, byla nás celá parta lidí), opět na to partner přišel. Vše mělo opět šťastný konec, už jsme se sice málem rozešli, ani jsem neodporovala, věděla jsem, že je to moje chyba..  Přesto řekl, že mě miluje natolik, že bude znovu tolerovat moji blbost a budeme dál spolu. Já byla v tu chvíli nejšťastnější člověk na světě, protože i já jeho moc miluji a v tomto momentě jsem teprve všechno pochopila… už mu skutečně nikdy lhát nebudu, nic nestojí za to abych toho muže ztratila..

     Nutno říci že soužití s mým přítelem není nijak jednoduché, a moc dobře vím že leckterá žena by ho nesnesla. Od doby co se známe, se topí v dluzích z dřívějších „hovězích let“, leckdy zbudou peníze sotva na jídlo, natož na dovolenou, současně ho provází smůla a jak se to snaží všechno změnit, tak pracuje, že se vůbec nevidíme, je stále ve stresu atd.. Já ho finančně dost podporuji, prodala jsem auto, úvěrové karty, půjčila jsem si od rodičů, ve vidině toho že bude lépe, že jednou se z toho vyhrabat musíme a navíc, když jsem ho se svou lží dost zranila, musím mu přece pomoci.

     On je ale teď na mě poslední dobou zlý, a já mu všechno stále toleruji; říkám si „dokážu mu, že mi může opět důvěřovat, že jsem ochotná dost obětovat pro naši lásku, říkám si , že je na mě zlý, protože má starosti s podnikáním, čas nemá, protože hodně pracuje a dělá to vlastně všechno pro nás (jak to sám řekl)… často mi sice říká, že mě miluje, ale nechová se tak..

     Konečně k problému: poslední dobou jsme oba podráždění, hádáme se, jsme na sebe zlí. Při naší poslední hádce z něj vypadlo, že má ke mně blok, který nemůže překonat kvůli té mojí „dvojté lži“ a že je na mě zlý i proto, protože mi už nemůže důvěřovat, a bojí se, že mu to udělám znovu. Ale zároveň mě miluje a nemůže mě nechat odejít… že jsem jinak ve všem naprosto dokonalá a perfektní žena pro rodinu. 

     Řekl ať se na týden odstěhuji k rodičům, nemám mu psát ani volat, že si musí všechno ujasnit a srovnat v hlavě… říkal, jak mě miluje a přitom je na něm vidět, jak mu vadí moje přítomnost.

     Mohu ještě získat jeho důvěru? Je možné, že se mnou všechno ukončí?? Tak trochu si i přes to, co jsem provedla, zasloužím šanci, můj názor je ten, že kdo miluje, umí také odpouštět.. Moc se trápím, skutečně ho moc miluji a nechci o něj přijít.. Děkuju za názory a rady, Helča

linkuj.cz vybrali.sme.sk