Ta cena (tehdy fakt veliká) byla také důvodem, proč jsem se pídil po receptech a tenkrát jsem si také ručně opsal vzácnost nejvzácnější, knížku „Počítání nudliček v jarní polévce". Byla to v mém mládí jediná čínská kuchařka vydaná v Čechách, která se snažila a poměrně s úspěchem i popsala nejen několik z  pravých receptů, ale navíc přiblížila kulturu čínské kuchyně. Však také pro správnou přípravu národního jídla – aspoň jak tvrdí opravdoví odborníci – je potřeba znát něco o místě, kde kuchyně vznikla, důvody, proč je něco uděláno právě takhle a ne jinakhle. Slavil jsem tehdy se svými dobrotami úspěchy mezi známými, protože jsem je zval na pravou „Čínu“.

Po letech, až tady v Americe, jsem narazil na zcela jinou kuchařku, samozřejmě v angličtině, která mi "Počítání nudliček" osvětlila z úplně jiné strany, zato ale způsobem nejjednodušším a nejsrozumitelnějším. Dva z tam nalezených receptů – a poměrně jednoduché – vám dnes nabídnu  (i když teď můžete kdykoliv jít do čínských hospůdek, stejně jako si najít další návody na různé „číny“) a rozhodně nechci tvrdit, že je čínská kuchyně jen snadná a jednoduchá. To rozhodně není. Ale, proč si nezpestřit jídelníček o něco dobrého z téhle oblasti, co lze připravit snadno a rychle. Inu, proč ne, když to jde J?