dobře znám tuhle situaci, záleží jenom na Vás dvou. Já bych ji na tvém místě však neodpustila. Proč? Protože ona ještě není zrelá osoba. Někdo není dospělým ani v šedesáti, takže si myslím, že si Tě nezaslouží. Nevím, jaký je tady zvyk, jestli si jenom píšete zvesela, nebo opravdu jsi radíte. Držím palec a já bych uďělala všechno proto (poprvé, né teď), aby se nevěra nevopakovala. Pokud je to podruhé, nevím, nevím, někdo to má prí v génech.

prominte mi mou "češtinu", jsem cizinka, ale snažím se...:-)))

ze zabydlenýho bytu a pohodlí?
Teď nastala přesně ta správná doba k taky Tvýmu žití, a Tvá žena Ti k tomu dává plnej souhlas. Dyť vlastně - co víc si ještě můžeš přát!!! A věř mi, že se budeš strašně divit, kolik bezva krásnejch mladších bab na Tebe čeká. Jen si dej bacha a totálně nezblbni hned s tou první, to by ses zbytečně připravil o další a další.

odplatit nevěrou, super nápad. A co svědomí?

Pavle, máš dvě možnosti. Buď se s tím smíříš a budeš to tiše trpět (protože dělat scény ti nepomůže) nebo se rozhodneš k radikálnímu řešení. Jestli si své ženy už kvůli tomu nevážíš (a já myslím, že ne), tak setrvání v tomhle vztahu je podle mě o ničem. Jen o děti se nenech připravit.

její svědomí už ale neexistuje. Protože kdyby ho měla, pak se nic takového nestane, co tady píše Pavel.

...a jeste si bude klast podminky? To fakt svet nevidel.

Ja bych se sebrala a odestehovala se/vykopala ji z bytu (podle situace), nerikam na furt, ale minimalne na cas, aby si uvedomila (a ja taky!), co opravdu chce. Proste aby ji doslo, ze jde do tuhyho, a ze nejen ona ma pravo rozhodovat, jestli milostive jeste zustane, nebo odejde za milencem, kdyz je tak mily a pozorny.

"Moralni pravo" na ukonceni vztahu urcite mas, opakovana nevera + urputne lhani, to by bylo dost na kazdeho (mne by vadilo spis to druhe). A i pokud bys spis chtel vztah jeste zachranit, myslim, ze pauza vam obema jedine prospeje.

to sem si ani nevšiml. Dyť vona je uplně skvělá!!!
No tak toho využij, a ať de!!! Dyť to je to nejlepší, co pro Tebe může udělat :-))) A pro sebe určitě taky, když von je takovej pozornej...
Jen nezapomeň za ní pořádně zamknout a vyměnit vlošku, protože von Ti ji hodně brzy bude chtít poslat zpátky, nebo vona conejdřív uteče vod něj. A zase pak, místo klidu a užívání si, bys ji měl nakvartýrovanou u sebe, a zase Ti bude zahejbat s jinym, a zase Tě vydírat, atakdálatakdál.....

Myslimže Jan Neruda - Příběh dušičkový.
A další a další!

Pokud jsou uz dospele, pak to je uz jen problem Vas dvou. A tam bych volila variantu rozchod. PRotoze porad resit, zda verit nekomu, kdo mne opakovane podvadi, to neni zivot, ale prezivani a ne prilis stastne.

Pokud jsou uz dospele, pak to je uz jen problem Vas dvou. A tam bych volila variantu rozchod. PRotoze porad resit, zda verit nekomu, kdo mne opakovane podvadi, to neni zivot, ale prezivani a ne prilis stastne.

jestli to udělala znova a jak už tu padlo na Kudle, čím hrnec navře tím smrdí, ať jde, zbytečný trápení, důvěra v tahu. Ženskejch je fakt plnej svět, najdeš si takovou co si Tě bude vážit.

souhlasím, zamknout a vyměnit vlšku. To asi nemá cenu. Máš na lepší, hochu. Nestojí zato plácat se ve vztahu, který možná už dávno nemá cenu. Co možná, určitě. Máš na lepší, říkej si to pět krát denně a vona se Ti objeví, ta tvá pravá. Uvidíš.

chybička se vloudila, samozřejmě vyměnit vlošku, vlšku měnit už teď nemá cenu, hihihi.

kolik mají roků? Na tom bych stavěla řešení - jestli radikální, nebo nějaký druh dohody.
Ale říkat to dětem? PROČ? Sorry, ale tím se nepomstíš manželce, jen ublížíš dětem. Fakt nechápu :-(

věřit budeš, jestli věřit budeš chtít, v tom ti nikdo neporadí. A ona ti opravdu může být až na věky věků věrná, ale taky být věrná nemusí. Láska se nedá ani vynutit, ani vyloudit. Za to, že člověka (a dokonce i ženskou) přitahuje někdo jiný, než ten s kým bydlí, mohou především hormony. Byla jsem na tom podobně jako tvoje žena. Pořád jsem si říkala: dyť já ho mám přece ráda, co jsem to teda za mrchu. Časem mi došlo, že ho zas tak ráda nemám a že on se taky dvakrát nesnažil a když se pak našel někdo, kdo mě fakt chtěl, tak jsem šla jak ovce. Až když jsme se rozvedli, jsem si uvědomila, že jsem naše manželství vědomě ohrožovala a nechtěla nic vědět o důsledcích. Dneska jsme rozvedení, já chodím už deset let s někým jiným a světe div se, najednou mě cizí chlapi vůbec nepřitahují. Jsem totiž spokojená. Ten můj mě neodstrkuje, chce mě i s chlupama, má mě dost rád.
Je jenom na tobě, jestli to znovu riskneš, jestli jí odpustíš. Ona ta zraněná pýcha bolí totiž víc než samotná zrada. Ale morálkou bych se, na rozdíl od některých, moc neoháněla. O tom, co je morální ve vztazích mezi mužem a ženou se dají vést dlouhé spory.

Rozejít se můžou vždycky, to bych považovala až za to úplně poslední řešení, když všechno ostatní selže. "Ženskejch je plnej svět, najdeš si takovou co si Tě bude vážit." Žen jsou fakt mraky, ale on nechce nějakou jinou, on chce (alespoň si myslím) tu svou, kterou má rád a se kterou vychovali děti. Kterákoli jiná žena i kdyby byla ze zlata, tak to nebude ono, protože to prostě není ta jeho se kterou maj za sebou už kus společnýho života. Pokud Pavel odejde, tak si dvakrát nepomůže, protože to je z louže pod okap - buď být v nevyhovující stávající situaci nebo být sám, s prázdnejma rukama a muset si hledat nějakou novou lásku, začínat od nuly, ztratit domov a všechno co léta budoval... Té manželce na Pavlovi pořád ještě evidentně dost záleží, jinak by svou nevěru tak pečlivě netajila, takže bych viděla jistou šanci na zlepšení.
Já bych na místě Pavla prostě ještě nevolila tak radikální řešení jako je definitivní rozchod, ale zkusila bych situaci obrátit ve prospěch Pavla, aby on nebyl v tý pozici podváděnýho a žebrajícího o věrnost nebo opouštěnýho. Což takhle zkusit na manželku třeba šokovou terapii ? o). Něco ve stylu vlídným a pohodovým hlasem říct:" Víš co, miláčku? Mám Tě opravdu moc rád a pokud máš dojem, že bez toho cizího chlápka vážně nemůžeš být, tak já Ti prostě nebudu bránit ve štěstí. Tak jo, dělej si co chceš a co ke svýmu štěstí potřebuješ, nerozbíjej rodinu a já ti toho chlápka teda nezakazuju. Ovšem na druhou stranu, nechci sedět doma v křesle a trápit se co kde s kým děláš. Stejnou svobodu, kterou nabízím Tobě, chci i pro sebe. Když přijde vhodná příležitost, tak taky malinko pozapomenu na svou věrnost, ale nebudem kvůli tomu hned zahazovat naše manželství, ano?" A žádný další výčitky, hořkost, prosby, přesvědčování, předhazování důkazů a dohledávání viny a neviny... Prostě nasadit vyrovnanou vlídnou tvář a vyčkat nějakej čásek co to provede o).
V prvním okamžiku manželka určitě zůstane vykuleně zírat, překvapí ji to... a začne jí bezpochyby v hlavě šrotovat, aby si uvědomila co opravdu chce a nechce, jak moc jí záleží na manželovi a jak moc na milenci... Pavel se tím jakoby dostane z tý nerovný situace kdy jen prosil a žebral o lásku a věrnost... a manželka najednou bude postavená před úplně jinej problém než je maskování vlastní nevěry, bude postavená před to jak se vyrovnat s případnou nevěrou manžela. (Pavel ten čas vyčkávání kam se touhle dohodou všechno přesune může zatím strávit tím, že se bude míň zdržovat doma a nebude svou ženu informovat o všem kde zrovna ten čas strávil. Může se víc zaměřit na svůj vlastní život tak jak ho žil zasvobodna - začít si hledat nový přátele a koníčky a jakoby se malinko odpoutat od toho společnýho manželskýho života a malinko oživit svůj vlastní volnej čas... a nechat ženu v lehký nejistotě kde a s kým vlastně teď svůj čas tráví on. Jen by asi nebylo úplně moudrý honem si taky nějakou milenku najít. On může být věrnej dál, ale manželka nebude v tomhle směru vědět na čem je... A taky tím získá čas Pavel, aby se dokázal na svoje manželství podívat trochu z odstupu a srovnat si co vlastně chodí jeho žena hledat jinam a proč). A pak tomu všemu prostě nechat čas a počkat co to přinese. Buď si manželka uvědomí co všechno by mohla v Pavlovi ztratit, nevěra nebude mít už tu lákavou chuť zakázanýho ovoce a místo coby byl přitažlivě nedostupnej milenec, tak jí najednou začne mezi prsty proplouvat manžel. Bude si muset vybrat, kterej vztah chce víc pěstovat a zachraňovat... a přitom to nebude tak, že by jí Pavel dával nůž na krk stylem "buď já nebo on". Pavel nebude za toho zlýho.
Já vím, že je naprosto šílený schválit ženě nevěru a poslat ji ať si klidně podvádí dál, ale prosby a vyhrožování už Pavel bez úspěchu zkusil a teď vlastně nemá způsob jak tý nevěře zabránit. Pokud ta manželka nebude chtít přestat sama, tak si stejně Pavel nemůže být ničím pořádně jistej. Tak ať to zkusí pro změnu "po dobrým" a uvidí, buď se manželce rozsvítí nebo se manželství rozpadne tak jako tak.
Já vím, že tenhle nápad je úplně praštěnej, ale přijde mi tak absurdní, že by to nakonec třeba mohlo i zabrat.

mluvil o teorii, že vztah je jako gumovej provázek - když chceš druhýho víc připoutat, tak mu povol... Teď je to tak, že manželka ze vztahu jakoby utíká a Pavel běží za ní, snaží se ji dohonit, aby byli zase spolu... ale ona utíká za tím cizím mužem a Pavel ji nemůže dostihnout. Když se Pavel zastaví, nadechne a rozběhne jinam, tak si najednou manželka bude muset vybrat, jestli poběží za Pavlem, doběhne ho a budou zase spolu nebo jestli poběží za milencem a Pavla nechá ze svýho života utéct.
Je to takhle divně řečeno, ale lepší příměr mě nenapadá, tak odpusťte o).

Jinak mě dost překvapuje, jak většina radí Pavlovi rozvod a hledání nové partnerky. Všimla jsem si toho i u jiných příspěvků, když se probíraly třeba jiné problémy. Copak se opravdu vše musí řešit rozvodem? Jasně, že někdy už není jiná cesta a v případě notorických alkoholiků a agresorů jsem pro všema deseti, ale jinak bych se pokaždé zamýšlela, zda nelze ve vztahu udělat nějaký nápravný krok. Vždyť ona nemusí být chyba jen v Pavlově ženě, třeba jí opravdu velmi chybí Pavlův zájem a tak podobně. Třeba taky ne. Co my o nich vlastně víme? Tak proč doporučovat hned tak radikální řez? No, a na ty děti si tu vzpomněla akorát Pecka. Což je dost smutný.

ale mnohem snadněji se řekne než udělá, když jednou někdo u Tebe ztratí důvěru je to v kýblu, ale když to pak udělá znova, nevím co dodat...
K čemu pak je takový volný manželský svazek kdy každej má někoho jinýho a proč? Kvůli odrostlejm dětem, kvůli majetku? A i kdyby to manželce za čas nakrásně došlo, ten ublíženej se už posune někam dál, je to asi na člověku co je ochoten ztratit, riskovat nebo ustát a rozdýchat a taky proč vlastně. Každej jsme jinej a volíme jiná řešení...

že manželka je v tomto případě už vlastně rozhodnutá. A taky, Margot a Míšo, každý prostě není stavěný na takové to nevázané manželství "ty si dělej co chceš a já si taky budu dělat, co chci". Zvlášť, jestli Pavel svou ženu ještě pořád miluje, pak stejně nebude mít na nějaké hledání partnerky náladu nebo to budou jen takové chvilkové náplasti, které ublíží třeba ještě i té druhé. Opravdu si myslíte, že by trochu nejistoty do manželství Pavlovi mohla pomoci? Já si myslím, že úplně stejně pravděpodobně může dojít k tomu, že Pavel zjistí, že jeho volný způsob života je manželce stejně šuma fuk. A pokud ale jemu na ní stejně bude dál záležet (citová odpoutání jsou jedna z nejhorších), tak se stejně bude trápit. Já nevím, jestli té manželce na tom manželství tak moc záleží. Spíš bych (vzhledem k opakovanosti té nevěry) tvrdila opak. Teď neposuzuji její důvody, mohou být i oprávněné, ale bojím se, aby Pavel setrváním v tom svazku neztratil i poslední špetky sebeúcty.

ten volnej svazek jsem mínila jako velmi dočasnou záležitost, která by dala oběma prostor k zamyšlení co vlastně kdo z nich chce a kolik je do společnýho vztahu ochoten dát. (Dlouhodobě nebo trvale mi to taky přijde nesmyslný, chápu Tě.) Třeba by je to dočasný "odloučení" mohlo přivést zpátky k sobě a oba poněkud názorově posunout dál, on by třeba trochu pochopil co ženě doma chybělo a ona by třeba mohla maličko pochopit jak je hnusný muset žárlit... No anebo by to třeba skončilo úplně jinak, kdo ví. Je to jenom jedna z mnoha cest, ale i tak mi přijde ještě brzy hnát to rovnou k definitivnímu rozchodu, na ten je vždycky čas. I kdyby "jenom" kvůli těm odrostlejm dětem. Prožili spolu velkej kus života, tak mám pocit, že si ještě trochu dluží pár šancí nějak to manželství spravit.

Ahoj,

k prispevku Margot: rozhodne si nemyslim, ze rozchod je z louze pod okap, "bude si muset hledat novou lasku" - proc proboha? To kazdy musi zit v partnerstvi, kdo je v nem, je automaticky stastny, a kdo neni, je nestastny? I kdyz partner neni vylozene alkoholik nebo agresor, muze se objevit situace, kdy "uz to proste neni ono", a pokud jsou uz deti velke (termin "odrostle" jsem brala tak, ze se jimi nemame zabyvat, protoze se o sebe postaraji samy), tak clovek neztrati ani prilis mnoho z toho rodinneho zazemi - deti se uz mohou samy rozhodnout, se kterym rodicem jak casto se budou stykat.

Proste je na kazdem, aby se rozhodl, jestli to za to stoji. Ano, bral jsem si toho druheho s nejlepsimi umysly, ano, urcite byly chyby na obou stranach, i na te moji, ale to nemusi byt nutne duvod pro to, aby se to clovek za kazdou cenu snazil lepit, pokud tam to zasadni (ucta a duvera k partnerovi) chybi.

Pavle, to se nas neptej, zda to ukoncit. Kdyz uz je to jeji druha odhalena nevera, kdovi kolik jich mohlo byt ve skutecnosti, tak zrejme se ji neceho ve vasem vztahu nedostava a hleda to jinde. Pokud nebude mit zajem na vasem vztahu pracovat, pak asi by jsi to mel ukoncit, nebot jak ji verit, ze nehleda dal, co ji chybi.

co se na ten příběh podívat z druhé strany?

vyborny napad a jak to chces zaridit?

Snad tady nechcete hledat viníka. Voto přeci nejde. Ten pán neví, jak dál, ať to bylo jak bylo. Jediný, co by uplně votočilo situaci by bylo, kdyby von ji mlátil a tady v dopisu si to nechal pro sebe. Ale to snad néééé.
Já to vidim furt stejně. VONA jeho zbavila závazku věrnosti jednostrannym porušenim asi uplně všecko, co k tomu patří. Tak k čemu von by jí měl vyhrožovat navopak svou nevěrou atd? Vona se ho taky neptala, jesli a kde smí roztáhnout nohy.
Takže uplně vpoho, neboj se užívat radostí s jinejma babama, a jí náleží přesně podle rady Margot: "miluju tě, nechci ti bránit, klidně padej za svym štěstim." A kdyby náhodou vypadla za svym štěstim, tak skutečně neprodleně vyměnit tu vlošku! A taky si zacpat uši před Jezyňčim škemránim, na kerý URČITĚ brzy dojde "Smolíčku, pacholíčku...."

Na tuhle nevěrnou ženskou máte poněkud jiný metr než na tu ze swingers párty. Ale možná to bude jen tím, že většina má špatné zkušenosti s tchyněmi...
Pavel, ta, se kterou máte děti bude vždycky jen ta jedna. Ale zase status quo za každou cenu ? To asi musíš posoudit skutečně sám.

Jo, ženskou, která jezdila za jinejma a to ještě furt za jinejma - tu jste téměř "posvětili" jako matku blahoslavenou, tak tohle fakt nechápu. Tahle je "nevěrná jen s jedním", děti má velký a vy byste ji zabili. Wendy, taky si myslim, že v tamtěch odpovědích asi všichni vypsali svou zášť ke své tchyni, jinak si to neumim vysvětlit.

Taky by mě zajímal názor z druhý strany. Tý ženský na vztahu s Pavlem nejspíš ještě záleží, ale něco jí vadí tak že musí alespoň na chvíli utýct. Někdo má deprese, jinej je zas nevěrnej. Pavle, jak se chováš ty k ní? K dětem? Trocha věnovaný pozornosti, obdivu a umytýho nádobí ještě žádnýho chlapa nezabila. Nesmíš přistupovat k tomu co ti dává jako něčemu samozřejmýmu. Je to dar, dáváš dost na oplátku?

do tý swingující matky se nikdo nenavážel jen proto, že ona nebyla jádrem článku. Tam šlo o to, že maminka chce řešit problémy svého dospělého syna, což je hovadina a navíc přesně na tohle bude asi dost lidí sem píšících pěkně alergická, protože se to v našich rodinách děje v množství větším než malém (myslím ty pokusy o řešení problémů dospělých "dětí"). Věřte tomu, že kdyby si tu postěžoval onen manžel swingerky, dostala by tu na kudle co proto :-) Jenže to je jeho blbost, že to neřeší, do toho nikomu nic není, a sorry - ani jeho matce, pokud se jí neptal na radu. Mně by odjela žena swingovat jen jednou, při návratu by našla tu vyměněnou vloŽku. (Šiškovák promine :-))

někdy stačí zahrát divadýlko. Jedna moje známá, když se dozvěděla o manželově nevěře, se psychicky zhroutila a začala docházet do manželské poradny. Nevím, jestli jí to poradili zrovna tam, ale jednoho dne si nechala obarvit vlasy, začala se malovat, hezky oblékat a občas se večer vytratila s tím, že jde za kamarádkou a vrátila se s kytkou. Ne, neměla amanta, to všechno byla jen komedie, která měla za následek, že ten nevěrník začal na svoji manželku příšerně žárlit, a pak pomalu nevytáhl paty z domu, aby ji měl pořád na očích. Bohužel, musím přiznat, že happy end to nemělo, protože ta známá si to hrozně pohnojila tím, že mu v slabé chvilce prozradila, jak to bylo doopravdy a byli zase na začátku. Ale chci tím říci, že někdy stačí jen náznak toho, že mě ten druhý nemá tak stoprocentně jistou, a že na něm nevisím jak balvan. Je to přesně tak, jak tu zmínila Margot slova pana Plzáka. Ovšem zda je tohle případ Pavla, nemám tušení, protože ve své mužské strohosti toho tady uvedl setsakra málo.

že by to chtěla napravit, pouze schovat před dětmi, které už jsou velké, mají vlastní život, je to takový alibismus, hlavně nebýt ten kdo to manželství pokazil, memít tu vinu. Vyhrožovat tím, že jestli to řekne dětem, tak odjede? Podle mně pouze hledá impuls, který to odstratuje, protože k tomu nemá sama odvahu. Když už s milencem plánuje týdenní dovolenou, to už je asi vážné ne? Tohle přece nedělají lidé po měsíčním občasným šukání (pardon). Jestli pak také se také ona snaží vcítit do toho jak je Pavlovi (již po druhé), asi ztuha. Pro toho kdo má někoho je to vždy mnohem jednoduší než pro toho kdo zůstává sám. Oni jak ty rozchody, tak to znovunabytí důvěry májí různé vývojové varianty a obojí je moc těžké. Někdo to ustojí, někdo ne. Je to podle povahy. Ale jak říká NČ jestli chce ať jde, nemá smysl násilím někoho držet, proč?

takhle nějak jsem to myslela, řekla jsem rovnou, že by nebylo moudré, aby si Pavel taky honem honem našel milenku (tím by situaci jen dorazil), ale aby svou ženu trochu znejistěl a počkal... Jestli žena začne žárlit, pochopí jak Pavla zraňovala a dá tím žárlením najevo nakolik jí na Pavlovi záleží... nebo jestli "volný manželství" vezme všema deseti a Pavel si aspoň ujasní, že fakt nechce pokračovat v manželství, kde jedné straně stačí žít jen vedle sebe a ne spolu... prostě mám pocit, že by se tím odhalily některé nejasnosti a ti dva by si v mezičase ujasnili co dělali vůči tomu druhému špatně... a buď by je to dovedlo zpátky k sobě nebo rozdělilo úplně (k čemuž by pak ale asi dospěli tak jako tak)... Ovšem pokud je na někoho takový "volný manželství" moc ostrá záležitost (což plně chápu), tak by podobnou službu mohla udělat třeba dohoda, že se na měsíc dva jeden z nich odstěhuje a zkusí si žít sami. To je totéž v bleděmodrém - dají si čas, aby si oba ujasnili jak moc jim na sobě navzájem záleží a jestli je to manželství spíš ke slepení nebo k rozchodu.

to taky může dopadnout tak, že se to celé obrátí proti Pavlovi. Jinými slovy, manželka může přejít do protiútoku, že on je jí taky nevěrný, takže proč by byla ona. A ze zkušeností vím, že v takové situaci ta strana, které už na tom vztahu nezáleží, nepřipustí argument, že to byla vlastně ona, kdo si s tím začal. To jen tak na okraj...

Von má přeci plný právo si najít vopravdickou milenku a taky si trochu užít. A jesli se tim urychlí vodchod tý jeho rašple, tak mu to jen prospěje. Přeci je naprosto pod jeho důstojnost, aby hrál jakýsi "kytkový divadlo" jen proto, aby vona začla žárlit.
A proč vůbec by se měl snažit udržovat nefunkční vztah s ******, když už to není potřeba ani kvůli dětem?

no ale aspoň by tedy bylo rovnou jasno a Pavel by věděl na čem je, ne? "ta strana, které už na tom vztahu nezáleží, nepřipustí..." Teď má pochybnosti komu a jak na čem záleží... a zvažuje situaci zleva zprava... a plácá se v tom.

teda Pavle, hlavně ty by sis měl ujasnit, co vlastně chceš. Udělala to jednou, podruhé, udělá to zas. Na tobě je, jestli to chceš snášet a odpouštět jí to, takový ty pravidelný kruhový scénky: nevěra - odhalení - lítost - slib - chvíle klid - nevěra - odhalení - lítost - chvíle klid a zase dál. Pokud to chceš snášet, tak nesmíš řešit to, že ti byla, je a bude nevěrná, páč ti to tak vyhovuje. Pokud ti to nevyhovuje, tak to musíš začít řešit. No a když se nemá ona k tomu, musíš to udělat ty. Pokud ti to vadí natolik, že to dál nesneseš, odejdi. Jen to rozhodnutí musí přijít od tebe, z tvé hlavy, ne proto, že ti to tu poradil někdo z čtenářů. Protože pak bys toho mohl pozdějc třeba litovat a jediný, co by tě štvalo, je skutečnost, žes poslechl radu nějaké kudlanky. Takže se, hochu, rozhodnout stejně musíš sám. To za tebe nikdo nevyřeší.

správně, máš pravdu.

jako MUDr Vágner svoji Simonku. Ten si to teďka, chudinka, teda krutě vods*re!
Takže kdyšuš, tak udělej aspoň něco jako chlap, zmačkni pořádně a drš...!!!

to je postava skutečně neskutečná ! To už mi je bližší Andrea, když si to všichni nechají líbit..? Nebýt tam ona, už mě to neba.

že sem se včera zpronevěřil. Při reklamách v RP sem přepnul na čt2, a voni zrovna dávali fakt zajímavej a skvěle udělanej dokument vo vejbuchu v Černobýlu, a tak sem se už k RP nevrátil :-(
Ale teď mám výčitky, ve čtvrtek budu trochu dost mimo! Tak si řikám, jesli bych si za to neměl sám sobě určit pokání, např. povinnym sledovánim Ulice v 18.45. ???

a působilo to - jak jinak - dost depresivně. Tak jsem se vrátila z ČT2 na RP,víš NČ ? Způsob pokání ti nemohu doporučit ani vyvrátit, neb jiné seriály nesleduji. Budou to ale všechno asi stejné perly. Ale kdyby ses chtěl pobavit na dobré detektivce, až se budeš chtít třeba zase odměnit, tak Hallmark od 20.00

Včera hned po Černobylu, ve stejnou dobu každé úterý.
Na chladný únorovo březnový večer je dobrý čtvrteční Sherlock Holmes. Minulý týden Pes baskervillský, zítra další.

Depresívní, to jo. Mě ale zaujala spíš ta ryze technická stránka celý věci. Myslim, že takhle, a abych to pochopil i já, to eště nikde neukazovali.
Synkopu imunity sem, bohužel, pak prošvihl, měl sem nějaký fotky k úpravě a na přetahování na flešku, abych si je mohl vytisknout v práci (to bych ale fakt neměl).
Jo, Holmes!!! Tojo!

Ano, NČ, způsob zpracování ČB byl poněkud jiný než ostatní předkládané dokumenty...

.

.

Už si přemýšlel, proč je ti nevěrná? Možná má k tomu důvod, možná doma ležíš na gauči a je s tebou nuda - možná ne. Mluvili ste spolu, zda vám oběma vyhovuje vaše milování.

Hela: to tedy znamená, že když je s ním nuda,nebo neklape něco jiného (a přišla na to po 20 respektive 15 letech !) je důvod toho druhého podvádět? Tak mu to měla říct a požádat o rozvod,pokud by se neřešil problém. Jí ale o to přece nejde. Jde jí o to spát s jiným chlapem... Prostě ji vyraz (tedy, nevím,jak to máte z bytem :-) ) a nic neřeš. A že se bojí,abys to neřekl dětem? Jsou velké a měly by znát opravdový důvod rozchodu (rozvodu), jinak se ti může stát, že tě začnou nenávidět a až později zjistíš, že jim nakukala nějaké blbosti o tvé nevěře, tvém nezájmu, .... Oznam ji, že podáš žádost o rozvod a možná bude mazec. Ona by asi chtěla manžela, rodinu a ještě si užívat jinde. Znamená to, že je i ve své dospělosti značně nedospělá.

Jak se zachovat, záleží na tom co chceš.
Takže nejdříve si srovnej, co vlastně od života očekáváš a pak podnikni kroky k realizaci.
Chceš manželku/družku na kterou není spolehnutí ?
A nebo chceš nějak smyslplně využít volného času, který Ti její nevěrou vznikne ?

Máš plno možností - záleží na Tobě (vlastně na každém z nás) :-).

Je lepsi takovy vytah ukoncit.