objeví se nový subtyp viru chřipky,

tento kmen může vyvolat závažné onemocnění člověka

dochází k snadnému a trvalému přenosu mezi lidmi

     Virus H5N1 splňuje první dvě podmínky, je novým virem pro člověka (virus H5N1 doposud necirkuloval v lidské populaci) a do současnosti je známo více než 100 potvrzených případů onemocnění člověka s více jak polovinou fatálních průběhů.. Pokud se tento subtyp dostane do lidské populace, nebude mít nikdo protilátky. 

     Veškeré mutace viru vedoucí ke vzniku pandemické varianty musí tedy vést ke snadnému přenosu z člověka na člověka. Riziko této mutace existuje, stejně jako existuje příležitost vedoucí k přenosu viru na člověka. Tato možnost bude stále po dobu cirkulace viru v ptačím rezervoáru, a proto se tato varianta může kdykoli v budoucnu změnit v pandemickou.

     Chřipkové pandemie jsou nápadné  rychlým šířením onemocnění prakticky ve všech zemích světa. Jakmile dojde k takovému šíření infekce, je zastavení pandemie považováno prakticky za vyloučené, neboť virus se kapénkovou nákazou šíří velmi rychle. Fakt, že virus může být vylučován ještě před nástupem prvních příznaků, přispívá k riziku rychlého šíření po celém světě prostřednictvím asymptomatických cestujících (zejména leteckou dopravou).

     Závažnost onemocnění a mortalita provázející infekci pandemickým virem se může velmi lišit a nelze ji odhadnout před vytvořením vlastní pandemické varianty viru. Během minulých pandemií se pohybovala „atack rate“ v rozmezí 25 – 35 % celkové populace. Za nejpříznivějších okolností, tj. za předpokladu, že nový virus způsobí jen mírné onemocnění, se celosvětově předpokládá  úmrtí 2 – 7,4 miliónů osob (podle dat získaných z roku 1957). Predikce pro virulentnější variantu viru jsou mnohem vyšší. V roce 1918 během mimořádné pandemie Španělské chřipky zemřelo nejméně 40 miliónů osob.

     Pandemie může rovněž způsobit rychlý nárůst nemocných, kteří potřebují hospitalizaci nebo alespoň lékařské ošetření, což může dočasně překročit možnosti zdravotního resortu. Rovněž vysoký podíl nemocných nepřítomných v práci může narušit další základní služby (například policie, doprava a další). Protože populace bude zcela citlivá vůči nové variantě, nemocnost může uvnitř dané komunity vzrůstat velmi rychle, což může lokálně způsobit dočasné výpadky v sociální i ekonomické sféře. Nicméně v důsledku současné globalizace (propojení služeb, trhu a medií) mohou mít tyto výpadky zesílený efekt. Na základě dosavadních zkušeností se očekává nástup druhé pandemické vlny do roka.

     Protože všechny země budou během pandemie zřejmě vystaveny nouzovým podmínkám, je pravděpodobné, že i možnosti poskytování mezinárodní pomoci zemím budou limitovány. Rovněž jednotlivé vlády mohou dávat přednost ochraně  vlastního obyvatelstva.

Dva přípravky (oba ze skupiny inhibitorů neuraminidásy):

     Oseltamivir (Tamiflu) a zanamivir (Relenza) mohou snížit závažnost infekce způsobené sezónním virem. Inhibitory neuraminidázy jsou účinné pouze jsou-li podány do 48 hodin od nástupu prvních příznaků onemocnění. V případě jejich podávání při infekci H5N1 může tento lék zlepšit prognózu pro přežití pouze v případě včasného podání, nicméně doposud není k dispozici dostatečné množství klinických dat. Předpokládá se, že virus H5N1 je citlivý vůči inhibitorům neuraminidázy.

     Dříve známá skupina antivirotik, tzv. inhibitory M2 kanálu,  tedy amantadin a rimantadin, by teoreticky mohla být k léčbě pandemické chřipky rovněž použita, ale rezistence vůči těmto látkám se objevuje velmi často a rychle. To může významně snížit její účinnost při léčbě pandemické chřipky. Některé z momentálně  cirkulujících variant viru H5N1 jsou vůči M2 inhibitorům plně rezistentní Nicméně vytvoření pandemické varianty reassortmentem stále ponechává možnost, že budou tyto látky účinné. V případě inhibitorů neuraminidázy jsou hlavními významnými a limitujícími omezeními pro masivní použití v případě pandemie jak nedostatečná výrobní kapacita,  tak i  poměrně vysoká prodejní cena, což může tyto látky učinit pro některé země zcela nedostupnými. Při současné výrobní kapacitě, která byla v nedávné době čtyřnásobně zvýšena, by trvalo deset let, než by bylo vyrobeno takové množství oseltamiviru, které by umožnilo léčbu 20% světové populace.

(Použitá literatura: Překlad z Weekly epidemiological record 44/2005, str. 377-388 „Avian influenza: frequently asked questions“)

linkuj.cz vybrali.sme.sk