Jestliže bych každýmu, kdo chce "na rovinu" slyšet muj názor, ten svuj názor na rovinu skutečně řek, obávám se, že bych zustal na světě uplně vopuštěnej. To snad může udělat jen hodně velkej, řeknu to slušně, důvěřivec.

a co tedy Helena chce? Výměnou za odupštění hříchů svý snachy hlídat vnoučata? Ať už je snacha jaká chce, a dělá, co chce, je to v první řadě problém jejího muže (a nezáleží přece na tom, je-li submisívní nebo ne). Pokud on to nechce řešit, pokud on tuto situaci trpí a nemíní s ní sám nic dělat, tak to přece nemůže matka řešit za něho. Je přece dospělý a zodpovědný za sebe i své chování. I když je, jak píšeš, v podřízeném postavení, tak to musí být především on, ok koho vyjde snaha situaci změnit.

ale ona přeci nechce nic řešit... ona je "držhubná". Nic neříká, nic nikde nekomentuje. To jen tady si posteskla, že nemůže vidět děti. No, jednou za půl roku nebo dokonce za tři měsíce - to snad zas není tak moc. Nebo si i ty myslíš, že je to moooc
vlezlý?
Postěžovala si vlastně jen tady :-)Třeba čekala, že se ozve někdo, kdo jí řekne, že se to možná časem zlepší, co já vím... Nejspíš si přišla jen pro "nějakou útěchu". A dostala skotský střiky :-)))

aby děti viděla? To je to samý, jako kdyby si nějaká snacha posteskla, že jí tchýně nechce hlídat děti a že přece je od toho, když je babička. Taky to nezměníš, taky nenařídíš a tím, že si budeš opakovat, jaká jsi chudinka a jak se snažíš, a babička nechce a nechce a není zrovna ideální, tak ti to taky nepomůže a jen se budeš utápět v nějaké křivdě, jedno, či oprávněné nebo neoprávněné. Jediné, co musíš udělat, je snažit se vyřešit si to u sebe. Nečekat, že když je něco dané rodinným vztahem, tak to prostě musí fungovat. Ono to někdy nefunguje ani u vlastní matky a dcery.

CHtěla jsem ještě dodat, že holt v životě se kolikrát musíme smířit s věcmi, které jsou pro nás nepochopitelné a hodně bolestné a nepříjemné. Teprve až tuto situaci přijmeme, odpustíme a netrápíme se tím, pak se často věci změní v náš prospěch.

Kudlanko, nemyslím, že by se soucitu nedovolala, protože v podřízeném postavení je syn a ne jeho žena, ale proto, že se jim plete do života. Naše máma byla v šoku, když jsem se rozváděla, protože celých pětadvacet let netušila, že máme trable. Kdyby o tom věděla, byla by se angažovala, byla by zasahovala a to bych já zas nesnesla. Jak Helena ví, kde její snacha tráví volný čas? Syn se nejspíš svěřil a tím si zavařil. Tím bych neargumentovala. Míša mi včera ve svém příspěvku připadala taky dost drsná, ale musím si vždycky připomenout, že nejhorší vyděračky, které jsem potkala, všechno vždycky dělaly pro mé dobro, aby mi to pak mohly omlátit o hlavu a mít všelijaké nároky.
Mám taky dospělé děti a dávám si sakra bacha na nevyžádané oběti, na skryté vydírání a hlavně: na to, abych se jim nepletla do života. Rodiče dospělých dětí jsou na to, aby dávali záchranu a pomoc jen, když jsou o tom požádáni. A ani pak nemusej, když se jim nechce.

chtěla bych se tomuhle tématu věnovat víc - ono je to vlastně i víc témat :-))) - vzájemně propojených. A tak každou soudnou a hodnou dušičku jen a jen vítám!
To by v tom byl čert, abychom smutnicím (všeho druhu) neporadily a alespoň neukázaly ono pověstné světýlko v tunelu :-)))

výše psaný odkaz je pro tebe (no prosím, únava materiálu se projevuje: mrším na co sáhnu :-)))

k obrazu svému toho, kdo se změnit nechce. Kdo nechce vidět, neuvidí. Myslím teď Helenina syna. Řešení jeho rodinné situace (ovšem je docela možné, že mu to takhle vyhovuje - to nevíme) je jen na něm. Pamatuju si na své rodiče. Poprvé jsem si vybrala hodně špatně. Neviděla jsem jejich náznaky, že je něco blbě. Nebo spíš jsem dělala, že je nevidím. Dneska jsem jim vděčná, že mě nechali přijít samu na řešení, nabít si hubu a zase se zvednout.

souhlasím s tebou. Cesta do pekel je lemována dobrými úmysly. ALe to už tady padlo v předchozích komentářích k Helenině problému.
Nejvíc zla vždycky napáchá ten, kdo se snaží pomoct s dobrými úmysly tomu, kdo o to nestojí. Vždycky platí, že pomáhat se má tomu, kdo pomoct chce. Dokud někdo netuší, že by se mu mělo pomoct a proč, když nevidí ten problém, který vidí druzí zkušenější, tak je to marné. Tím myslím syna paní Heleny.
Ona nemůže vymazat snachu jen proto, že jí dělá dobře účast na swingers párty. Helena by si neměla nalhávat, že ji má ráda, když jí vlastně na ní vadí tolik věcí. Nemusí ji milovat. Musí ji akceptovat. Ve vztahu Helena - snacha má každá svou polovinu a nic je nenutí jedna druhou milovat, ale ani se je snažit předělat k obrazu svému. Snachu nezmění. To už tu padlo mockrát taky. Chápu, že jí vnoučata chybí, že se na ně jako pravá babička tolik těšila, ale jediné, co by snad mohla udělat, je dát to k soudu a jako prarodiče si soudně vymoct nějaký nárok na pravidelné návštěvy. Otázka je, co by to způsobilo v rodině konkrétně, co na to samotné děti, jestli by tohle řešení nenapáchalo víc škody než užitku.
Tož tak.

Vždycky si říkám, že už se na komentování vykašlu, ale po tomhle dodatku a při čtení všech komentářů se přece jen ozvu:
Milá Heleno, zdá se mi jako obraz doby, že naše děti se s námi nepářou (vím tlustší výraz, ale Daniela by ho musela odpárat). Tak jako novináři už nejsou vzdělaní literáti, tak jako mezi politiky není nikdo, kdo by pracoval pro blaho vlasti, tak naše děti a jejich potomci nemají ten respekt, jaký jsme mívali my (nebo aspoň někteří z nás). Fakt, že jste něčí matka nebo babička neznamená, že dostanete alespoň zdvořilé naslouchání. Tvoje slušnost nebude oplácena se samozřejmostí a tvoje ohledy nebude nikdo oplácet směrem k tobě. To neznamená, žes špatná matka. Neznamená to, že je to tvoje vina. Znamená to jen to, že tvoje dítě (a budiž ti útěchou že i to mé) prostě chytlo jiný vítr, zalíbilo se mu v jiném způsobu jednání. Je ve společnosti jiných lidí a jejich způsoby mu imponují. Vezmi to jako fakt a zkus se oprostit od citových vazeb, které tě ničí. Začni myslet na sebe. Budeš sama sobě mnohem vděčnějším příjemcem lásky než tví potomci, jen se to zkus naučit. Vyplatí se to tobě i těm dětem, věř, že mluvím z vlastní hluboké zkušenosti. Přeju ti hodně štěstí.

z minulého článkui mi také vyrazilo dech, není to jen tím, že se začalo mluvit o jejich otevřeném bebíčku ve vztazích tchýně - snacha, či zeť??? Za sebe chci říci jen to, že jsem jak v pozici snacha 2x, tak i v pozici potencionální tchýně. Ruku na srdce vy všechny snachy, jednou až budete tchýně nebude Vám ani malinko líto, že jakýsi přistěhovalec do Vaší rodiny bude utlačovat Vašeho bobečka, bránit mu, jemu kterého jste tak s láskou leta opečovávali se s Vámi stýkat???? Že nebudete moci vidět jejich děti tedy svá vnoučata???? Zvlášť až budete staří? Kontakt 4x do roka mi fakt připadá málo. Je smutné, že jsou lidé tak hloupí, tak moc si hrabou život a nedokážou se domluvit a strávit spolu hezké chvilky, vždyť o nic nejde, každý jsme nějaký. Leč nikoho k tomu bohužel nedonutíš, to je daný. Na to musí přijít každý sám.

Helenin problém je v tom, že situaci chce řešit tak, že se změní její okolí, všichni ostatní... Jistě, oni mají chyby, některé možná závažné, ale každý problém se dá řešit jedině tak, že se změnami začnu u sebe. Ať už je to spravedlivé, nebo ne...To je jedna možnost.
Další je, že se smířím se situací a akceptuji ji.
No a poslední je ta, že ze vztahů vycouvám a žiju svůj život.
Jiné cesty myslím nejsou...
Ale třeba se pletu :-))

Jo, to je ono! Lepe bych to nenapsala, jsou to slova a myslenky, ktera citim. Doba se proste meni. Meni se vsechno - respekt, vztahy, obetavost, slusnost a takt, nazory a kritiky, vychova, to co drive bylo tabu je dnes normalni a dalo by se dal a dal pokracovat...... Nekdo to chape, zduvodni a bere, druhy to nechape a tim mu vznikaji problemy, vyrovnat se s tim musi ovsem kazdy sam.

Co je špatného na chatování???:-)) Byť i třeba s "cizímin muži"? Copak tady děláme asi my?
ano, ano - tohle není chat, tohle je diskuze, že jo. Ale velký rozdíl tedy nevidím. Třeba snacha chodí jen sem? :-))

Před mojí reakcí bych chtěla pozdravit Helenu, a říct jí, že s ní soucítím a chápu, čím ona prochází. Nechápu ale některé z vás, kteří jí píšete tak hnusné reakce. Člověk si sem přichází pro radu, pro pohlazení a né, aby ho ještě někdo víc utvrdil v tom, že on je ten špatný. Helena s tím těžko něco udělá, to je sice pravda, ale skoro každý přeci chce pro své dítě to nejlepší a vidět alespoň párkrát do roka vnoučky. Nebo u vás to tak není?
Helča svého syna chce jen trochu podpořit, takový člověk na tom nemůže být jistě po psychické stránce nejlíp. Snaží se dělat to, co si jeho žena přeje, rozepře u něj nepřicházejí v úvahu. Nechce mít doma zle.

Viděla jsem to u svého (nevlastního) otce, ještě když jsem bydlela doma.
Máma si ho tak omotala kolem prstu, až to bylo neskutečný, táta jí dělal vše co jí na očích viděl. Musím podotknout, že už to ani nebylo ze zamilovanosti,ale právě pro ten "pořádek". Teď už dávno s našima nežiji, ale otec je s ní dodnes. Jen s tím, že už se trochu umí bránit. Dokonce jsme mu obě se sestrou radily, ať se s matkou rozvede. Ale víme, že na to je moc slabej a nedokáže to, přitom on sám ví, že by se měl líp. Ale pokrok přeci jen udělal, a to tím, že už se jí dokáže vzepřít a říct jí svůj názor.
Docela "úspěch" po dvaceti letech!!!
A matka se mu odvděčuje tím, že už asi pět let nebyla u své tchýně na návštěvě, před námi mluví o babičce jako o bábě... samé nehezké věci. Už jsme ale ve věku, kdy si umíme udělat svůj obrázek a názor. Ale ty malé děti to neumí. NIKDY JSEM NEPOCHOPILA, PROČ LIDÉ STAVĚJ NA LIDSKÉM NEŠTĚSTÍ A UMÍ BÝT TAK KRUTÝ A ZLÝ.

ale snahu babičky vídat se s nejbližší rodinou bych nehodnotila jako že se jim plete do života. Co je na tom tak divnýho ? Kdyby je nechtěla vidět a zapírala se před nimi, tak byste jí taky odsoudili ? A jestli snacha skutečně jezdí bez manžela na swingers párty - to přehlížíte jako věc, kterou taky doba nese? Já už tomu nerozumím. Připadá mi, jak psala Kudlanka, že mnozí máte s tchyněmi špatné zkušenosti. No a odnesla to Helena.
Heleno, takhle to nemusí trvat věčně. Jestli před dětmi špatně nemluvíš o rodičích, jednou se rozhodnou samy !!!!!

Co to jako má bejt??????????

jenže já z toho jasně čtu, že se jim pletla, a chtěla by i dál. Samozřejměže subjektívně s těma nejušlechtilejšíma úmyslama.

Můj názor!!!!!!!!!!!!

svoje jsem uz k tomu rekla. Mozna nejsem to prave rameno na vyplakani, ale opravdu nemuzu jen Helenu utesovat. Ja z ni citim jen same omluvy pro svou osobu - souhlasim plně s Peckou. Za swingersparty (pokud je to teda pravda) je trochu hustsi kafe, ale opet zduraznuju: Vi opravdu Helena, jak to mezi nimi vypada v intimnim zivote, jak se k ni chova denodenne, o cem se bavi, atp atp?
A mimochodem, Kudlanko, možná je opravdu syn prototypem "tyraneho muze". Ale nepsala jsi tady nakonec ty sama "tyranym zenam" mnohokrat veci typu: bez obeti neni tyran?

že se jim skutečně odsouzeníhodně do života pletla. Chce se stýkat normálka s rodinou a jednou si vyříkali svoje názory. To je teda nářez ! Zkrátka, jsou zde dvě vyhraněné názorové skupiny. Jen ta jedna je menší. Takže tak.

má myslím dost pravdu s tou obětí a tyranem. Co je za tím, že si to ten kluk nechá líbit? Z vlastní zkušenosti vím, že silná osobnost matky nebo otce dokáže tak zpracovat syna, že on hledá podobnou osobnost pro svůj další budoucí život. A když ji najde v podobě ženy, má většinou žena možnost dělat si s bývalým ušláplým synkem, co se jí zachce... vždyť tolerovaná nevěra na swingersparty (nejvíc mi na tom vadí ty nemoci, co může dostat a přenést i na děti) znamená, že ten kluk nemá kousku úcty sám k sobě!!!

a bohužel, i když mohou mít na to hodně vliv zážitky z dětství, nemusí to tak být v každém případě. Protože jak jinak byste vysvětlili v normální funkční rodině, že jedno z dětí vyroste do lenocha, podvodníka, zloděje - a druhé je třebas kvalitním člověkem? Přitom mají stejnou výchovu, stejnou lásku rodičů... Tohle říkám jen jako ilustrační příklad, proboha, to se k Heleně nevztahuje!!!
Tady spíš je k řešení psychická situace Heleny, která jen pasivně sleduje situaci v rodině syna. Která se bojí jakkoliv zasáhnout, aby se mohla stýkat s vnoučaty. Je samozřejmé, že i když "tam" je asi zcela držhubná, tak jí to jako matce určitě klid do duše nedává.
Doháje, ženský, dívaly byste se s klidným srdcem na to, jak je vaše dítě smutný (nemluvím o tom, kdy je třebas i fakt psychicky trápeno)?
A řekli byste si: ok, je to jeho život, jdu do bijáku, jedu na lyže, je mi to fuk... A klidně si to vymazaly z duše, z mysli?
Nevěřím vám, pokud jste jen trošku maminkama...

Jasněže dva vyhraněný názory.
To moje tchýně se taky JEN chtěla stýkat normálka s rodinou. A určitě si přála mít mě strašně ráda a abych já jí lásku opětoval. A chtělo to jen jedinou nepatrnou drobnost - abych se choval bezvýhradně podle jejích představ.
A jako bych tady nahoře četl její pláč.

já se takhle koukám na svou matku. (Ano uznávám, není to jako matka-dítě, ale jako dítě-matka, ale je to dost podobný.) Ona si ničí život, je nemocná, nic se sebou nedělá, všem se obětovala, všem jen slouží a ponižuje se... Co můžu dělat? Zabíjí se špatným životním stylem, rakovina se klidně může vrátit... Ale já, já musím žít!!! Já si musím žít svůj život, protože jak jste tu napsali - cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly. Takže, i když vím, že mě jednou asi čeká její hodně smutný konec - pro ni to nakonec bude vysvobození.

Porad mi z toho jaksi vychazi ze Helena nema chybu a za vsechno muze snacha..jestli z ni snacha toto citi tak ani Helena nemusi nic rikat. A kde jste prisli na to, ze syn je utapnutej?? To tady zazniva jako v podstate hotova vec..a to jen proto, ze stoji na strane manzelky..coz Helena prezentuje jako ze se boji manzelce vzeprit...kolikrat jsem tady cetla o "mamancich" - jak by chlap mel stat za manzelkou - Helenin syn se tim podle meho nazoru ridi..a zas je to spatne :-)
Jen pro poradek..zatim tchyne nejsem..jen snacha a mam zkusenost s tchani pohodarkou a i s tchyni nesnesitelnou :-)

beru to. ALe jak píše Kata - tchyně mohou být špatné i dobré. Rovněž tak snachy. Rovněž tak děti. Pořád mi z toho nevychází, že špatnější by měla být právě Helena. Ach jo, ta nám dává ! Musím si jít uvařit kafe.

beru to. ALe jak píše Kata - tchyně mohou být špatné i dobré. Rovněž tak snachy. Rovněž tak děti. Pořád mi z toho nevychází, že špatnější by měla být právě Helena. Ach jo, ta nám dává ! Musím si jít uvařit kafe.

Když já pořád nevím, co se vlastně po nás chce. Jestli teda jen nastavit ramínko nebo hledání nějakého schůdného řešení. Nastavené ramínko je prima, ale nic neřeší. A ta řešení evidentně bohužel bolí a výsledek nezaručen...jako u vztahů obecně vždycky. Ale jak už bylo popsáno pod jinými příspěvky - třeba si tu dcera stěžovala, že maminka má nevhodného přítele atd... atd... nic, než být tu pro ně, říkat jim, že tu pro ně jsem a čekat, nic jiného opravdu nevím....

řešila syna mé sestry, t.j. vnuka. Žil s v Praze s Lucinkou. Ta na práci moc ne, na návštěvě u našich našeho Martínka peskovala, atd. Klasika. Máma má takový zvyk, že když v noci nespí a "řeší" , tak pak píše dopisy. Tam to tomu dotyčnému pěkně vysvětlí. My jsme zvyklí... Psala i Lucince a děda měl za úkol DOPIS předat. Děda ho dal Martinovi a ten to roztrhal. Později se s Luckou rozešli, ale ne kvůli babče. Martin pak k našim přijel, Babče vysvětlil, že je dospělej, že si bude dělat co chce a ostatní do toho nemají co mluvit. Babča snad konečně pochopila, že je opravdu jiná doba a je jí nejlíp mezi kytkama a kočkama, Když chce vídat Martina, tak mu do života mluvit nesmí.

ale vidím, že se to tu pěkně demagogicky zvrtlo.
1)Mluví se tu o tom, že dnešní děti nemají ke svým rodičům respekt. NESOUHLASÍM!!!!!!!! Nelze mluvit takhle obecně o všech dětech. Já například mám úctu a respekt jak ke svým rodičům, tak i ke své tchýni. To spíš ona nemá respekt ke mně, co si mi kdy dovolila říci, to já bych si NIKDY nedovolila, i když při tom nechápu, proč bych já vůči ní měla být v podřízeném postavení. Ale jsem. A z úcty k ní jako ke staršímu člověku a k matce mého manžela to snáším. Zatímco ona se svými nelichotivými názory na mě netají, já si ty svoje na její osobu ponechávám.
2)Taky tu zaznělo něco v tom smyslu, že jako my = ty semetriky, co tu pomlouvají tchýně, souhlasíme s tím, když je bráněno styku vnoučat s babičkami. OMYL!!! Já osobně neschvaluju, když je bráněno udržování těchto vztahů, a to především z hlediska citového vývoje dětí. Není pro dítě nic příjemnějšího (a na co v dospělosti rádo vzpomíná) než rozmazlující babička s dědečkem. Ale s mírou a nesmí to být spojeno s nějakými hysterickými výlevy. Krom toho si prarodiče nemůžou chtít vynucovat styk s vnoučaty kdykoliv se jim to zamane, a to třeba v době, kdy se to rodičovstvu z různých důvodů nehodí.
3) Celkem lehce jste přistoupili na to, jak tu Helena vykreslila svoji snachu. My tomu můžeme věřit, ale taky nemusíme. Moje tchýně na základě toho, že jednou (když jsem byla těhotná) viděla mého muže (a svého syna) mýt okna, začala všem ve svém okolí vyprávět, jak jsem nemožná hospodyně, že všechny domácí práce u nás dělá její syn a já se jen válím. Zrovna tak bylo hodnoceno, když jsem chodila na volejbal. Vzhledem k tomu, že hrála smíšená společnost a manžel se mnou nechodil, bylo to ze strany tchýně chápáno tak, že se tam chodím kurvit. Manžel s tím problém neměl, ale ona z toho dělala takovou kovbojku, že jsem raději této aktivity zanechala. Takhle tedy beru i to záporné líčení Heleniny snachy. Může to být sice pravda, ale taky klidně nemusí. Na tom všem mě zarazilo to, kolik toho negativního bylo napsáno o snaše, kdežto jakákoliv zmínka o synovi se smrskla na označení "poškoláček". Zajímavé hodnocení...
4) My semetriky jsme tu byly vyzvány, ať si sebe představíme v roli tchýně. To si nemusím představovat - já jí jsem. Sice nepřímo, protože se jedná o dceru manžela z prvního manželství, ale já to tak diametrálně neodlišuju. Malé vnouče hlídáme, když jsme o to ze strany rodičů požádáni. Zrovna tak jsme ale schopni hlídání odmítnout, když se nám to zrovna nehodí. Na návštěvu k mladým nechodíme nikdy bez ohlášení. Do jejich partnerského soužití nezasahujeme, i když bychom mohli - není ideální. Nevlastní dcera si mi kolikrát postěžovala na toho "svého", vždy jsem ji jen vyslechla, ale nikoho nezatracovala, neboť vím, že kdybych si poslechla druhou stranu, uslyším naprosto jiné podání. Tudíž se do jejich rozepří nepletu a vím, že kdybych to udělala, jejich problémy naopak ještě vyhrotím. To si musí vyřešit oni sami dva mezi sebou. Někdy jsem z toho smutná, když vidím, že se holka třeba trápí, ale to je asi tak všechno, co můžu. Hodně se bráním tomu, abych stála na straně dcery a jejího partnera odsoudila jako špatného. Protože vím, že by to bylo neobjektivní a protože jsem si to zažila na svou kůži od vlastní tchýně. A nechci dělat ty samé chyby.

Já bych jen k těm steskům na dobu, která nepřeje úctě ke stáří připomenula Hálkovy Výminkáře. Nebo Dědovu mísu, vzpomínáte ze školy? Máme to značně zidealizováno, s dětmi a starými lidmi se nikdo nikdy nepáral, zejména na venkově, protože ničím nepřispívali, jen užírali. Nemyslím, že to tak bylo správně, ale doba není horší a už vůbec ne zlá, dřív se jemnou psychologií mezilidských vztahů nikdo nezdržoval. Tatínek byl v padesáti fyzicky v plné síle, ale zároveň už kmet, skuteční kmeti do ničeho mluvit nesměli, na jejich názor se nikdo neohlížel.
Každý ten příběh samozřejmě vidí prizmatem vlastních zkušeností, to znamená zkresleně, ale tím lépe, víc hlav víc ví.

je jiná, je hektická, to je fakt. Ovšem taky si nemyslím, že by tudíž muselo nutně být méně úcty, slušnosti atd. Můj sedmiletý syn (mimochodem pěknej vejlupek, abyste si nemysleli :-)) každého pozdraví, rozloučí se, poděkuje... a bývá poměrně často rozčarován, že mu dospělý na pozdrav neodpoví. Jo, jak si to lidi vychováte, takový to (já vím, ne vždycky) budete mít! Jasně, ujet může každý, ad partnerství, party a tak dál, já ale mluvím o základní výchově v rodině - ta by měla být pořád stejná. A kde nezdravěj rodiče, těžko čekat, že i děti budou starší respektovat a chovat se k nim s úctou!

Jestli nekdy chybi ucta ke starsim tak ze strany starsich zase chybi respekt k mladym. Protoze ti starsi proste vi vsechno lip :-)) A nemusi to opravdu rikat nahlas...ja osobne jsem na tohle "vlneni " dost alergicka a s mamkou budu mit konflikty o spravnosti mych rozhodnuti, zivotnich postoju a pristupu napr. k uklidu vzdy sporu..ale je to moje matka..byt to tchyne tak ji proste budu ignorovat..asi je to tvrdy ale je to tak..blizsi kosile nez kabat..ja proste na Heleny strane nikdy stat nebudu..na to z ni citim moc velkou zast vuci snase. Takze..RESPEKT..ale oboustrane HELENO.

protože vůči starším se chovám zásadně slušně a zdvořile (vlastně z podstaty ke všem lidem okolo), ale přesto si uvnitř dušičky myslím, že věk sám o sobě není zásluha. Skutečnou upřímnou úctu a respekt cítím jen k tomu, kdo si ji svým chováním zaslouží. A to jsou lidi jak starší tak mladší než já.

souhlasím absolutně s Vodoměrkou - co nezměníš, tím se nežer (i když je to příííšerně těžký), nepěstuj si svoje křivdy i kdybys byla stokrát v právu, zkus lidi přijmout jaký jsou a odpustit jim jejich chyby... spadne tím z Tebe těžkej šutr. Totéž naznačuje podle mně správně i Duna.
Souhlasím s Markétou a jejím zdravě střízlivým přístupem k vlastním dospělým dětem.
Ježibabka svůj názor říká malinko nasupeně a trpce (nebo jí křivdím?), ale taky to vzala vcelku za správnej konec.
Inko - jistěže každá milující matka leze po zdi, že nějakej cizák utlačuje jejího bobánka (nejedna to vidí i tam kde to není a cizák s bobánkem si mezitím třeba žijou šťastně a spokojeně). Ale copak existuje nějaká dobrá cesta jak cizáka donutit aby se dobrovolně a s chutí změnil? Pokud ji znáš tak zasloužíš Nobelovu cenu. Moudřejší matky to zatím řeší tak, že tiše skřípou zuby v ústraní a bobánkům radí se životem jen velmi opatrně. Nebo se pletu?
Wendy - ty výlety na swingers párty mně osobně přijdou taky naprosto šílený, ale pravda je taková, že ať je to příšerný jak chce, tak to není nelegální a snacha je dospělej svobodnej člověk. Helena nemá způsob jak to zastavit, takže se s tím musí smířit anebo se utrápit a vyrobit si žaludeční vředy. O tom, že by se snacha chtěla nechat Helou vychovávat aby změnila svoje zvyky silně pochybuju.

Maminka mého přítele si myslí, že budu určitě tou nejhorší možnou snchou. A asi budu :( Bez mučení se přiznávám, že neumím vařit, domácí práce mě nebaví, stejně tak mě nebaví sedět doma, studuji...

Muze mi nekdo objasnit co je swingers party?

tak společenský dýchánek, kde se sejde pár cizích lidí za účelem vzájemného sexuálního uspokojení tak nějak každý s každým, případně třeba pár souloží jen spolu za účasti ostatních pozorovatelů a spolusouložících...

Tedy neco jako za nasich mladych let, co se oznacovalo slovem gruppensex. aha

Já jsem taky asi trochu staromódní, ale jestli ta snacha skutečně na s.p.jezdí, tak něco hodně není v pořádku. Dámy, ten váš by to trpěl ? a zadruhé, snachy tchyni apriori odmítající existují. Je jen otázkou, zda tato zde diskutovaná k nim patří.
Vyrábět si žaludeční vředy s něčím, co nemohu změnit, je kravina. To máte pravdu.Ale zrovna tak nemohu změnit svůj postoj ke svému dítěti, trápit by to trápilo....

V Helenine psani mi chybi jakykoli naznak sebekritiky. Proc dcera se oborila na svou matku pri vyzvednuti sveho ditete? Zrejme svoji matku zna a proto ta jeji reakce, ne? Tato scena dokazuje, ze pani Helena neni tak dokonala, jak se tu prezentuje.
A ze v nas nevyvolava sympatie zminka o jejim synovi-podpantoflakovi? Protoze to jen dokazuje, ze neco v jeho vychove bylo spatne, kdyz ma tak nizke sebevedomi. Chlap ma mit zdrave sebevedomi a vychova na sebevedomi ditete ma velky podil. Takze odpoved na otazku, zda jste neco neudelala spatne ve vychove, zni ANO, UDELALA. Vas syn nema sebevedomi, nezna svoji cenu, kdyz zije ve vztahu, s kterym neni spokojeny, neresi jej a jen trpne preziva. Mela jste mu vstepovat od raneho detstvi, ze je jen na nem, jak bude zit, ze ma schopnosti dosahnout toho, po cem touzi a ne trpne doma cekat, az se manzelka uraci vratit ze swinger parties.
Jak uz tu zaznelo, chcete-li zmenit vztahy se svymi blizkymi, zmente sebe, nebot ted uz je pozde sve deti vychovavat.
A me zkusenosti z role snachy a dcery?Rikejte si, co chcete, ale soucasna starsi generace v Cechach nerespektuje sve dospele deti a dokud bude chybet vzajemny respekt, tak vztahy nebudou stat za nic.

Proc z jedne rodiny muze vzejit vzdelanec i zlocinec? Nebot i kdyz jste napsala "pri stejne vychove", tak zadna stejna vychova deti v jedne rodine neexistuje uz z toho duvodu, ze kazdy jsme jiny a tak ke kazdemu at chceme nebo ne se chovame odlisne a i kdyz se snazime byt k detem spravedlivi a v nasich oci to tak vypada, tak nezabranite, ze jednomu se to bude zdat jako krivda. Uz to, ze sourozenci maji odlisny vek a kazdy vek chce sve, tak nemuze byt jejich vychova stejna. Starsimu neco vzhledem k jeho veku neco povolite, ale i kdyz se snazite to vysvetlit tomu mladsimu, tak stejne v nem bude jakysi pocit nerovnosti. Vzdy je nekdo lepsi a tak ten "horsi a slabsi" sourozenec to muze brat dost tezce a uz je zalozeno na problem. Proste da se pochopit, ze deti stejnych rodicu a pri jejich "stejne" vychove jsou zcela ve svem osudu nepodobni.

teda já bych celou republiku nedefinovala tak nekompromisně jako ty.Mluvit za celou současnou starší generaci - hm, to je síla. Ale jak píšeš, říkáme si tady co chceme - a to je dobře. Snad si Helena z toho něco vybere !
Tak co Heleno, proč to všechno je ? Co si myslíš, že děláš třeba špatne i ty ?

dát za pravdu Daniele, že občas se děti prostě přes všechnu výchovu mohou časem vybarvit poněkud jinak. Osobnost je kombinace genů a výchovy, těžko říct jestli je submisivita Helina syna víc vrozená nebo víc podmíněná výchovou a dnes už je to taky svým způsobem jedno. Teď je prostě potřeba vycházet z toho že to tak je, hledat "viníka" nezmění dnešní situaci.

to mas pravdu, negeneralizovat. Jsou i vyjimky a doufejme, ze tech tolerantnich a vzajemne respektujicich se bude pribyvat. Moje babicka tvrdila, ze stari rovna se moudrost a ja mlada jeste nevim, co je to zivot a tak nemam pravo na sve nazory. Legracni, ze? Smutne je, ze tomu verila. Mi tchanovci i rodice se mi pletou do vychovy deti, ma prani ignoruji, vzdyt uz sve deti vychovali, tak prece vedi lepe nez ja, jak se o dite postarat. A tak bych mohla pokracovat. Ze by jsi tohle nikdy neslysela?

HELENA si tu jen posmutnila, že neuvidí vnoučata, na která se po dlouhé době těšila.
Taky mj. řekla, že její syn je tak trochu bačkora.(Kdyby nebyl, možná, že by tyhle problémy nebyly.) No, proč ne, každej jsme nějakej.
Ale nikde jsem nečetla, že by nějak dirigovala jeho rodinu, že by se snažila mu do manželství kecat. Něco jiného je, že si postěžovala, jak dopadl. Panebože, proto je Kudlanka anonymní, aby to bylo možné!!! S něčím podobným se přeci nebudu vytahovat v práci!!!
Stejně tak to s vnučkou. Panebože, proč by měla na ten víkend vadit jedna čtyřletá holčička, zvláště když je to neteř? Když přijede i s "hlídací babičkou"? A celým zaopatřením? Taky tu nikdo nekomentoval to, že se nikdo z nich nenamáhal to nějak slušně odmítnout, pokud se jim to nehodilo. Proč tedy nezvedli telefon a neřekli: mami, teď se to nehodí, tak třebas jindy. Ne, HELENA přeci píše, že je sama musela prosit o nějakou odpověď... A že ani na třetí dotaz se neozvali. Nakonec ten poseroutka zavolal sestře... No, to ostatně přesně dokazuje, jakej je to hrdina. Prostě - netroufnul si to říct rovnou, zase tím pověřil někoho jinýho.
OK, ale jeho submisivitu tu přeci neřešíme!!!
Tady byl jedinej problém - a věřím, že by ani nebyl, kdyby se ti dva chovali trochu slušně: Kdyby se na její nabídku, že přijede, ozvali, že se jim to nehodí atd. A ne to nechat bez odezvy.
Co je tohle za jednání? Kde je obyčejná mezilidská slušnost? Vy se snad také tak chováte v práci, ke svým známým, k rodičům a dalším - že tohle schvalujete?
Docela jsem měla sto chutí už na kudlu nechodit, když jsem si četla některé ty krvelačné reakce, které "všechno věděly, všechno znaly, především to, jaká je HELENA špatná". Ale nějak si v duchu říkám, že to snad není možný, vždyť přeci když se jednalo doposud o nějaký jiný případ, tak jste byly tak fajn, tohle byla opravdu vždycky přímo on-line sociální terapie, jak tu už někdo napsal. Ano, tady si člověk měl možnost nezaujatě popovídat, probrat svoje těžkosti s ostatními a nemusel se bát, že to pak proti němu někdo zneužije.
Ach jo, je mi líto, že jsem se tak rozčílila, ale nemyslím, že chudák Helena ještě odepíše. Takovouhle psí hlavu jste tu ještě nikomu nenasadily.

si myslis, ze Helena svyho syna nevedla k samostatnosti, odpovednosti a sebevedomi? Nechces doufam,rikat, ze ona ho vychovala jako podpantoflaka.
Podle me ona ho vychovala dobre a ted je znicena z toho jak se mu to trochu vymklo z rukou. Ale von se treba jeste vzchopi. Urcite je jeste z tech synu, ktery byli na vojne :)
Jasne ze on si zaridil svuj dospelej zivot sam a co si nadrobil by si mel sezrat. Ale uvedomte si, ze jeho manzelka chodi na naky party a jak tady nekdo naznacil neni to jen obycejny disko nebo 'zpivana'.
Mam takovej dojem, ze ten syn je az moc slusne vychovanej kdyz se doma poctive stara o decka, chodi makat a kdyz je jejich maminka buh vi kde.
Se vzijte trochu ne? jak by vam bylo kdyby vase mama tejden v kuse nekde trajdala kdyz to neni zrovna treba na sluzebni ceste. maly decka chteji a potrebuji oba rodice, ikdyz to tak vetsinou nebejva....vsechno jde kdyz se chce. Nerikam zase, ze ona maminka nema pravo na zabavu a vlastni volno, nechtel bych po ni aby sla z prace za plotnu a utirat harantum prdele a nosy, to by asi brzy zesilela...jen se mi tohle zda divny. Ale zase jak si to mladi zaridili takovy to maj. tak doufam, ze i on se obcas dostane sam z baraku za zabavou, treba na vodu.
ja bych teda asi takovou zenskou vedle sebe nechtel.
Radsi bych dal decka na hlidani babce a sel bych swingovat s manzelkou. Ale on asi kazdej na ty verejny sex. projevy neni, co? Vy s tim mate nekdo zkusenosti, byli jste swingovat nebo jste si menili partnery?? Ja jsem asi staromodni, mam jiny starosti.
Ono bude jednou zas lip, Helen uvidis.
treba se tvymu synovi rozsviti a docvakne mu nebo zenu prestanou ty swinger party bavit a 'usadi' se.
kazdopadne vnoucata si jednou udelaji svuj obrazek a kdyz budou chtit byt s vami tak prijdou.

zdar

i kdyz nepatri mne, prece jenom se do Heleny dokazu vzit a Pajda mi mluvi z duse. Jsko je to uplne pochopitelne normalni, kdyz mama se pardon kur.. s cizima chlapama, ze? Hlavne at jim do toho babicka nezasahuje! Jinak je spatna a ja nevim co jeste. A ona ani do tohoto zasahovat nechtela,s tim se trapi sama. Jen si predstavte ze mama muze domu dovlect cokoliv, vcetne AIDS! Uvedomujete si, ze ma sex s uplne cizima chlapama co potka na internetu? Ono je chatovani a chatovani. ja kdyz budu tady chatovat s masterem, tak mi z toho nehrozi pohlavni choroba a nebo tehotenstvi (odpust Mastere ze jsem si jako priklad vybrala tebe) . A to uznejte ze uz je trosinku do rodiny zasahujici. Kdyz by si zena stezovala, ze manzel chodi na grupensex, ze nema doma zadna prava, ze je mu jedno jestli place a prosi ho, ze ji vadi kdyz "kopuluje" s cizima zenskejma a mozna i chlapama, ale ze ho miluje a nechce o nej prijit...jake by byly reakce si dovedu predtavit. A tohle ja mama syna, kterej je ve stejne situaci. A vy se na ni vrhate, jenom ze chce obcas videt vnoucata! Ja budu taky jednou tchyne na zabiti a Wedy urcite taky. Urcite i Daniela.protoze my vsechny budeme touzit po tom sva vnoucata videt!
Heleno jeste jednou ti drzim palce a doufam, ze bude zase lip, jak rika tvrde i.

Helena se zde zeptala kde dela chybu, holky co ji poctive odpovidaji a preji Helene jenom to nejlepsi jsou zatracovany. Psi hlava se nasazuje na snachu, matku dvou deti a ucitelku z povolani. Pochybuji ze by kdyby Helena sama zvedla telefon a zavolala synovi jak se maji, ze je ji moc smutno po detech a jestli muzou prijet na vikend i s vnuckou at ji syn zavola druhy den kdy ktery vikend se jim to hodi, ze by Helene syn navstevu u deti zakazal. Helena dela chybu v komunikaci, se synem jenom e-mailuje a pak 3X urguje e-maily, protoze se tak muze vyhnout konkretni reci. Je Heleny syn submisivni? Ne neni, protoze si dovolil mamince rict NE. Pro Heleny zenateho syna by na prvnim miste mela byt manzelka. Ten poseroutka co zavolal i sestre prece poslal mamince e-mail kde napsal "PROMIN, tento tyden se nam to nehodi." A Heleny reakce je verejne zhanobi jeho manzelku, probere verejne jejich sexualni zivot na kudlance. Ze Helena neodepise? Proc by odepisovala, taky tady neslo o diskuzi ale o to zhanobit snachu coz se Helene pvedlo na 1. Pani ja ziram. Tak mne napadlo coz tak pozadat snachu a syna pani Heleny o vyjadreni k tomuto love story.

kdyby vychovala sveho syna dobre, tak nebude ten syn plnit prani sve manzelky a nestykat se s matkou. A napsat sve matce, ze budeme ZLI, no promin, to bych si ke sve matce nedovolila. To je pekny HULVAT, takhle vyhrozovat. Sorry, tady je neco spatne. I ja mam syna a doufam, ze se mi ho podari vychovat tak, aby si vzdy zachoval svoji dustojnost.
Pajdo, my snad nejsme krvelacni. Helena si tu postezovala a my se ji snazime kritikou se na tu svoji situaci podivat z jineho uhlu. Vzdyt vse ma svoji pricinu, duvod. Uz se to tady omila po nekolikate. Ano, je to blbe, ze ty jejich vztahy jsou spatne, ale tady se nezmuze nic, nez ze se Helena prestane litovat s tim, ze ona nic, to ti mladi, ale jit k mladym jinou cestou treba i s trochou sebezapreni. Heleno, preji Ti, aby se Vase vztahy vylepsily. OK, ti mladi jsou nevdecnici nevychovani, ale tak se jich zeptej, co od Tebe ocekavaji a Ty se sebezapri, neurazej se a vyhov jim a bude po problemech. Drzim Ti palce.

že děti se dají vychovávat jen do určitého věku, pak už zbývá jen doufat, že to dobře dopadne. 30 letému synovi kecat do manželství je asi opravdu nesmysl.
Další věc - snacha jezdí na swingers party - jak se to Helena dozvěděla? Nejsem kladný hrdina, ale jsou věci, které bych své tchyni opravdu neříkala.

to víš, že jsem i o tomhle slyšela, vím o tom. Jak už jsem někde výš psala, jsou snachy dobré i horší, právě tak jako tchyně dobré i horší. A každý zde soudí podle sebe, podle své zkušenosti. Tebe oni dusí, fandíš mladé.
Jitko, tohle nikdo nehlásí, ale svět je malý. Jsem zvědavá, jestli nám Helena napíše, jak se to dozvěděla...

řečeno už bylo mnohé, ale jak to tu tak pročítám, je mi nějak smutno... Přijít si sem pro pofoukání bolístky mladá ženská, všechny, nebo aspoň většina z vás bude foukat a mít pochopení. Přišla sem žena zralá, s nálepkou "tchýně" a rázem je váš přístup jiný. On asi nikdo není dokonalý, zpravidla v takovýchto záležitostech bývá pravda někde mezi, ale úplně Helenu chápu, že ji ničí ta bezmoc, že MUSÍ přihlížet tomu, kterak její snacha chodí na swingers party (ať se to dozvěděla, jak chce, to je přece v tuhle chvíli jedno - pokud za ní nešpionila s baterkou a kuklou přes hlavu, což nepředpokládám...) Že ji ničí, že vidět vnoučata je takový problém... Ať je její syn vychovaný, jak je, jsem přesvědčená, že její snaha vychovat ho, jak nejlíp jde, byla 100%. Víte - dámy - kritičky - po bitvě je každý generál... A hoď kamenem, kdož jsi bez viny... Tak jen tak - to jsem vám chtěla říct - je mi smutno... A ještě pro úplnost - aby si snad někdo nemyslel - tchýní doufám ještě hodně dlouho nebudu - má holčička je zatím ještě malé osmileté kuřátko...
A ještě pro Helenu - drž se, držím Ti palce a přeju pevné nervy... Víš, myslím si, že není úplně normální, že by si chlap nechal dlouhodobě líbit takové jednání, jaké mu nabízí Tvá snacha.. Ale - je už velkej - musí si na to přijít sám... A Tvá úloha v této věci je jen stát stranou, doufat, že prozře a být připravena - když budeš požádána - o pomoc.. A - ještě jedno a - při tom čekání na zlepšení se z toho nezbláznit ;-)

Ahoj,

nebudu hodnotit situaci jako takovou, ale mam dojem, ze si Helena idealizuje sveho syna. Pokud jsem dobre pochopila, tak veskere ustrky a zklamani, kterych se ji dostalo z jeho rodiny, byly jmenem celeho rodicovskeho paru, neni tedy jasne, kdo je puvodcem. Vidim casto, ze si rodice proste nedokazou pripustit, ze jejich dite je takove, jake je (proste nejakou konkretni vlastnost u nej neprenesou pres srdce), a jelikoz nechapou, proc by se to dite tak chovalo, kdyz "prece takove neni", schyta to vsechno jeho partner - "on ho/ji navedl", "od nej/ji se to naucila".

Manzelka, jakakoli semestrika, tezko muze synovi zakazat videt parkrat za rok matku, pokud on chce a ma ji rad. Ale takhle to vypada, ze ani syn se do toho nehrne, i kdyz si to Helena nepripusti. Takze bych vubec neresila snachu, jestli se ucitelka, swingerka nebo cokoli, resila bych, zda je neco nejasneho v konkretnim vztahu mezi mnou a synem, promluvila bych si s nim, ptala se ho, co mu na mne vadi, co mam delat...a hlavne bych se ho nesnazila porad omlouvat. Proste pokud se ke mne dite s rodinou zachovalo sproste, je to skutecne vina hlavne toho ditete - kazdy ma mit nejakou zodpovednost a slusnost minimalne ke svemu vlastnimu rodici.

Nevzpomínám si, že by tu někdo napsal, že je Helena špatná, že je nedobrá máma a babička. Halóóó - je tady někdo, kdo si tohle snad myslí??? Já jsem přesvědčená o tom, že Helená není špatná (respektive nemá špatný charakter), že je skvělá máma a děti vychovala dobře. Problém vidím v tom, že ona by ty děti ráda vychovávala dál a krom toho i jejich partnery a děti dětí(byť si to neuvědomuje). A od toho se odvíjí to ostatní, protože - marná sláva - dospělé děti (ony už mnohdy i nedospělé) se tomu zuby-nehty brání.
Říkáte tu, že jsme Heleně nasadili psí hlavu a že ji přespříliš kritizujeme. Opět opakuju, že nikdo neřekl, že je Helena špatný člověk. Jen mnohé z nás včetně eNČého, coby zástupce mužské populace, na základě svých životních zkušeností vidíme (anebo cítíme), kde Helena chybuje. Že to od nás nepřijala jako podnět k zamyšlení je její volba. My jsme ji ale nechtěli ranit a ublížit jí, abysme si zahojili nějaké svoje mindráky, chtěli jsme jí pouze dát radu, kde by mohla začít řešit pro ni nepříznivou situaci. Jinak si nemyslím, že to od nás "schytala" jen proto, že není mladá ženská. Pročítám všechny příběhy z poradny na Kudlance včetně reakcí a řekla bych, že tam mnohé ženy (i muži) dostali daleko větší "sodu".
Ája píše, že je jí z toho všeho smutno. Ájo - i mně. A víš proč? Protože tu Helena napsala, že její snacha už nemá maminku a že ona jí tu matku svojí láskou nahradila. Že ji má ráda stejně jaké svého syna. Myslím si, že je to čirý alibismus, který si ani sama Helena neuvědomuje. Prostě jí to tak nějak nemohu věřit. Je-li tomu tak, co byla zmíněno jinde, že se všichni vídávají tak 4krát do roka, ptám se, kdy měly obě ženy čas vybudovat si tak vzácný a křehký vztah matka-dcera? Řekla bych, že tomu tak není, a proto je mi z toho smutno. Protože tam, kde by se měli mít lidé rádi (a teoreticky po tom prahnou), tomu tak není. Proč to nejde?

on ten první článek, podle mně, dost vyzněl jako že Helena občas poněkud zasahuje dětem do jejich věcí a tady žádá o radu co kde dělá špatně. Tak se všichni snažili najít to jádro pudla a naházeli jí na hlavu kdejakou možnost co většinou tchýně dělaj mizerně a co může dělat špatně Helena, kde se zdá že chybuje... To byl ten základní důvod ke kritice. Pokud chybu najde, tak ji může zkusit napravit a ty vztahy s dětmi nějak vylepšit. O to tady přeci jde, ne?
Pokud jí jen politujem a schválíme, že snacha je příšerná (což klidně možná opravdu je) a Helena je fakt chudák, tak to možná Helenu na chvilečku potěší, ale dlouhodobě jí to nijak nepomůže. Naopak ji to může utvrdit v sebelítosti, která, i kdyby se Hela litovala stokrát právem (a to nikdo z nás neví jestli opravdu ano nebo ne), je jenom cesta do pekel, do slz a do depresí.
Já mám po tom všem co tu bylo napsáno a probráno pocit, že Helena dělá chyb minimum, ale třeba si jen se snachou nesedly v povahách a názorech, kdo ví... ale vzah se vždy musí pěstovat z obou stran. Pokud neumí svoje děti nějak přivést k tomu, aby ty vztahy chtěly nějak víc opečovávat i ony (a těžko říct, jestli k tomu děti dovést vůbec jde, ze všech těch víc jak sto komentářů k situaci Heleny jsem nevyčetla ani jednu jedinou dobrou radu jak by to šlo snadno a účinně zařídit), tak zbývá jen to co nabízíš Heleně i Ty - tedy dát tomu čas a prostě počkat až se synovi rozsvítí. Jistěže je příšerný pokud snacha střídá chlapy a ohrožuje zdraví rodiny, jak se tu naprosto správně vztekala myslím Alenka, ale k čemu to máme Hele znovu potvrzovat? Co s tím Helena může dělat? Zřejmě nic. Tak akorát může popichovat a snachu si proti sobě nabrousit, což snacha zřejmě znovu vyřeší zmrazením vztahů a "nepůjčováním" vnoučat. Nebo může manžele rozeštvat a dohnat případně i k rozvodu, kde vnoučata přiřknou matce a přijde o ně nejen babička, ale rovnou i syn. Podle mně Helena teď nemá žádnou šťastnou volbu a nemá smysl ji litovat a utvrzovat ji, že je fakt všechno příšerný, to ona ví i bez nás. Podle mně jí fakt zbývá jen počkat a vydržet, dát tomu čas a zkusit si na celé věci hledat to lepší a k tomu lepšímu se upínat. Nebo se třeba poctivě zamyslet, jestli přeci jen někdo z těch, kdo se jí tu snažil ukázat obvyklé chyby tchýní nemá špetku pravdy...
Každopádně ale to nejhorší co teď může dělat je zkoušet nějak tlačit na pilu.

jo, souhlas. Jen mám prostě nějak pocit, že k tomu vydržení je třeba hodně síly a že nějaké povzbuzení aspoň na chvíli ty síly třeba může pomoct dodat. A i náměty k zamyšlení jsou určitě na místě - jak jsem říkala - ona pravda bývá někde mezi, málokdy jsou takovéhle věci vyloženě vyhraněné jen na jedné straně, ale i ty náměty si myslím, že jdou sdělovat trochu citlivě... Toto diskuzní forum (či jeho část), se ale na Helenu sesypalo jak vosy, a to je to, z čeho mi bylo smutno... Jiné tazatelky, "netchýně", tu najdou mnohem více pochopení... A přijde mi to o to smutnější, že Helena sem psala s bolístkou, s trápením, s bolavou dušičkou... Nemyslím si, že dobrá náplast na bolavou dušičkou, je ostrej kopanec do ní (jakkoli i třeba oprávněný - i když v tomto případě je i toto podle mě minimálně diskutabilní). Prostě mě zamrzel ten nedostatek citu...

Já se ještě jednou vracím s jednoduchou radou Heleně. Opravdu si myslím, že by měla svoje děti spíš stále jen zvát, zvát a zase zvát. Nemyslím si, že je dobré, aby se rodiče samy pozvaly k dětem na návštěvu. Sama jsem snacha i tchyně a ještě moc dobře si pamatuji ty stresy před nahlášenými návštěvami rodičů. Ono se to s malými dětmi všechno doma hůř zvládá a ta domácnost často není na ukazování. Oni ti „staří“ ať chtějí nebo ne, stále mají tendenci „dobře“ radit. I já mám takové škuby.
Rodiče k nám přijížděli na narozeniny naše a našich dětí, ale jinak jsme jezdili my k nim. Teď to praktikuji se svými dětmi zrovna tak. Oni k nám rádi přijedou, třeba i na několik dní Já už mám čas si vše předem připravit a pak se všichni můžeme spolu krásně užít. Když nás pozvou, jedeme je navštívit, ale sami iniciativu nevyvíjíme. Myslím, že není důležité, kolikrát se s dětmi vidím, ale jak hezky a kvalitně vzájemné setkání prožijeme. Myslím si, že tady má možná Helena ještě prostor to řešit.
Jinak je opravdu těžké vynášet nějaké soudy o lidech, které neznáme. Věřím, že nic není tak špatné, aby se to nedalo spravit. Čas je mocný čaroděj a někdy se stanou věci, ve které jsme už ani nedoufali.
Přeji hezčí příští.

netluč mě, třeba jsem to jen vůbec nepochopila a totálně se pletu, ale ona to ta Helena celé popsala tak nějak trochu divně. Jakoby stylem že Helena to všechno dělá dobře a myslí dobře a děsně se snaží atd. a jen ty děti zatrolený (hlavně snacha) jsou jak dubovej pařez a dělaj chyby. Mám z toho takovej divnej pocit jako kdyby Helena některé dost důležité věci nepřiznala nebo je prostě opravdu nevidí, nevím jak to popsat a nemyslím to zle nebo útočně. Ty nevysvětlené věci kdy se děti i Helena chovají navzájem fakt divně trochu vypíchla Stáňa v posledních komentářích za minulým dílem. To přeci není normální, aby se děti k tak moc hodný a pohodový mámě jak to tu Helena popisuje chovaly bezdůvodně tak divně. Proč obě děti nezávisle na sobě matku nařknou z nevhodnýho chování k vnoučatům? Syn z toho že máma něco (vztahy, spory...?) řeší přes prťata a dcera z poštvávání proti rodičům. Je chyba jenom v těch dětech? Pokud i v Heleně, tak jaká? Chyby dětí Helena nenapraví, ale ty svoje by mohla a věci by se pak snad hnuly k lepšímu. Nějakej zakopanej pes tam být musí a přijde mi smysluplnější a užitečnější toho psa identifikovat a řešit než Heleně jen dávat "morální podporu". I když ta podpora je taky moc dobrá a důležitá.

ja bych Helene jeste poradila tohle. Upevnit si vztah se synem tim, ze mu jednou tydne zavola vecer OTEC. Prepta se jak se mu dari, co vnoucatka, vyridi pozdrav od babicky, chlapsky si pokecaji na rovinu muz s muzem, chlapi mezi sebou si toho maji mnohem vice co rict. Opravy okolo domku ci bytu, opravy auta, opravy spotrebicu. Nasi kluci tatovi casto volaji a o opravach prokecaji cele hodiny. Kdyz si rodice upevni vztah se synem tak i ty ostatni problemy se casem vyresi.

Nezdá se mi, že se Helena snaží děti vychovávat i v dospělosti. Která z matek se nesnaží svému dítěti poradit, pomoct, má-li pocit, že je to třeba? Jen musí počítat s tím, že to dítě nepřijem, toť vše. Kdyby se nezajímala, nestarala, možná by se dočkala nálepky Lhostejná matka bez zájmu o děti, sotva vyletěly z hnízda...Zdá se mi, že je Helena prostě obyčejně nešťatná z toho, že nemá se svými dětmi a vnoučaty takové spojení a propojení co dřív. Nezdá se mi ani, že by to byla chybou jen někoho z nich a už vůbec ne důsledek charakterové vady :) Spíš chyba v komunikaci mezi těmi čtyřmi (syn s manželkou, matka a dcera). Možná je Helena na děti fixovaná a ráda by celou rodinu tak nějak propojila, aby "to bylo trochu jako dřív, co je na tom špatného? Děti nic a nikdo nenutí to přijmout, měly by však mít dost sebevědomí, sebeúcty a úcty k matce na to, aby to odmítly jemně a slušně. Divím se, že tak zpochybňujete to, co Helena napsala. Jasně, výkladů a možností je spousta, ale to přece vždy, vždyť i vy píšete o svých zkušenostech se vztahy, s rodiči, tchýní/tchánem, jen jednostranně, však to ani jinak nejde("jen jestli to tak je, jen jestli to nebylo jinak, co když..."), takže každý z těch příspěvků by mohl být zpochybněn...k čemu by to bylo? Pokud Helena píše, že snacha chodí na swingers party, že dcera na ni vyjela kvůli vnuččino záchvatu a syn jí na opakované dotazy ohledně návštěvy odpoví nakonec vyhýbavě a posléze s jemně výhružným dodatkem Budeme zlí...berme to tak, že to tak je, a reagujme na to. Mně to v pořádku vůbec nepřijde, nic z toho. Líbí se mi jedno výše navrhované řešení, a to, aby si s klukem zkusil promluvit otec. Možná se dozví, že synova žena chodí na sw parties s jeho tichým souhlasem, protože tak vyřešili svůj sexuální nesoulad a jako partneři a rodiče mohou fungovat dál, a víc že o tom nechce povídat a rozhodně ne s maminkou...třeba se tatínek dozví, že je syn docela na dně a že tak vztekle reaguje jen proto, že si neví s momentální situací rady...možná že momentální situace je důsledkem jiného problému, o kterém rodiče nemají tušení...takže, jsme zpátky u té komunikace. Začala bych, být Helenou, u toho tatínka (H. manžela), ať si s klukem zkusí promluvit, třeba někde mimo domov, u skleničky... A Helena taky tak, s dcerou. Bez výčitek, jen sdělovat svoje pocity, obavy, a že nejasnosti vedou k nedorozuměním. To, že maminka nevyčítá, ani nevyhrožuje svým zhroucením apod., by mohlo dceři dát jasný signál, že matce jde jen o dobré vztahy a poklidnou komunikaci, a mohla by se otevřít ke sdílnosti...P.S. Nejsem tchýně ani snacha :) jsem matka, a taky dcera, dle rodičů až moc na nich nezávislá :)

Nerozumím tomu, jak může Helena mluvit o své snaše ve smyslu "neštěstí nechodí po horách, ale po lidech" a jedním dechem dodávat, že by jí ráda byla za matku.

Samozřejmě záleží také na tom, jaké vztahy mezi nimi byly dřív, jaké v dětství a jaké potom, co se děti osamostatnily. Ačkoli se říká, že minulost je minulá, budoucnost nejistá a jediné, co je skutečné, je přítomnost, u vztahů to není tak docela pravda, jak víme asi všichni. Čili, pokud maminka děti ovládala podle jejich názoru až moc pevnou rukou a nepřipouštěla diskuzi dřív, dokud nemohly protestovat, nepřipustí ji ony jen tak lehce teď, když si mohou vybrat...pokud se rozhodly vybrat si život víceméně bez matky, je to jejich volba a nic s tím neudělá. Jen se, snad, může snažit na tom změnit, ale dá to dost práce, u ní. I kdyby se k něčemu takovému děti ze svých niterních důvodů rozhodly, neopravňuje je to k hrubým reakcím. A samozřejmě, pak ani nemohou nikdy požádat o jakoukoli výpomoc.

Samozřejmě záleží také na tom, jaké vztahy mezi nimi byly dřív, jaké v dětství a jaké potom, co se děti osamostatnily. Ačkoli se říká, že minulost je minulá, budoucnost nejistá a jediné, co je skutečné, je přítomnost, u vztahů to není tak docela pravda, jak víme asi všichni. Čili, pokud maminka děti ovládala podle jejich názoru až moc pevnou rukou a nepřipouštěla diskuzi dřív, dokud nemohly protestovat, nepřipustí ji ony jen tak lehce teď, když si mohou vybrat...pokud se rozhodly vybrat si život víceméně bez matky, je to jejich volba a nic s tím neudělá. Jen se, snad, může snažit na tom změnit, ale dá to dost práce, u ní. I kdyby se k něčemu takovému děti ze svých niterních důvodů rozhodly, neopravňuje je to k hrubým reakcím. A samozřejmě, pak ani nemohou nikdy požádat o jakoukoli výpomoc.

***Bohužel, jak se říká, neštěstí nechodí po horách, ale po lidech*** Nemyslím si, že tahle věta se vztahuje přímo k následující o tom, že snacha je učitelka. Myslím, že tím Helena uvozuje celé povídání o tom, co ji trápí.

tak rika i veci ktere tak moc nemysli vazne. Proste v te bolesti krici tu svou pravdu a nevidi bolest toho druheho. Vcera byl na Dr.Phil podobny pribeh matka versus nastavajici snacha. Ale i te mamince Dr. Phil vysvetlil, ze muz ma stat 100% za svou manzelkou. Coz syn Heleny udelal a za to ma u mne ten kluk kredit, tohle je u neho positivni, za to bych syna i pochvalila, ze se mi tohle na nem libi, ze stoji 100% za svou manzelkou, ze je videt z e jsme ho dobre vychovali. Prala bych Helene aby na ty dve bolesti co zde popsala nasla ten pravy lek. Ja byt Helenou zacala bych u sebe, syna bych dala na starost otci a ja bych se zamerila na dceru s vnuckou, nebrala bych si tu malou tak casto a na tak dlouho od maminky, hlidala bych ji spise u dcery a asi bych dceri poradila detskeho psychologa aby poradil jak vyresit ten problem s loucenim, z ceho ta mala na strach, ceho nebo koho se tak boji. To co Helena poslala neni normalni chovani u 4 leteho ditete. To dite ma z neceho panickou hruzu.

ale na psychologa taky ne. nektery deti jsou takovy. vubec nemusi mit z niceho panickou hruzu. kolegyne v praci ma stejne starou holcicku a ta uz jako male miminko vriskala, kdyz ji matka zmizela z dohledu, nikdo jinej nesmel ani tlacit kocarek. pocitam, ze maly miminko asi panickou hruzou netrpi :-) dneska holka stropi hysterickou scenu, kdyz si ji kdokoli prijde vyzvednout (at je to tatinek nebo babicka, a za chvili je po breku a je u taty i babicky spokojena. stropi scenu, kdyz ji do skolky prijde vyzvednout nekdo jinej nez cekala, jen tak, ze veci nejdou, jak si ona maluje. jinak je docela normalni :-) halt je jen trosku konzervativni, pomalu se prizpusobuje zmenam sveho okoli, a je tvrdohlava a cholericka. s tim se neda moc delat, jen cekat, jestli z toho vyroste a obcas si dat dvojku cervenyho. podotykam, ze matka ji nijak zvlast nerozmazluje. proste je to original

vzdyt ji neznam, ale z jejiho dopisu mam proste divnej nedefinovatelnej pocit, ze se trochu plete, do ceho nema. ja mam treba hrozne hodnou tchyni, ale jeji sklony bejt uzitecna a pomahat mi a starat se o my deti jsem rozdejchavala 10 let. nase vztahy se velmi zlepsily po te, co se 3 roky starala o sveho stareho tatinka a me nechala dejchat. jinak chapu, ze se nekomu nelibi, kdyz k nemu prijede navsteva se 4letym ditetem. z toho by me taky kleplo. ne kazdej je z malejch deti na vetvi. ja napriklad jsem docela rada, ze mam uz deti (4) pomerne odrostly a z puldenni navstevy svych synovcu (5 a 3 roky) jsem vzdycky dost hotova. at si babicka vezme vsechny deti k sobe treba, kdyz se maj navzajem rady a chtej se uzit. a s dobre minenejma radama bych taky byla opatrna. svou mamu mam treba moc rada a rozumime si, ale na reci (i jemne naznaky :-) ), jak mam vychovavat deti startuju na prvni naslapnuti i u ni.

vazne neznam v okoli nebo u znamych zadne 4 lete dite, ktere by, se kdyz se vraci domu rozplakalo, zacalo kricet a klepat se a kdyz maminka ktera se o dite udajne vzorne stara, na dite zacne kricet, tak dite pomalu dostava nervovy zachvat. Kazde dite se na mamu tesi. A kdyz i babicka tohle oplace, a jsou z toho s dedou jeste par dnu vyrizeni tak tady neco neni OK.

to dite ale breci, i kdyz se louci s mamou a ma jit k babicce :-)

viz tvoje reakce v komentarich k 1. dilu "Jsem spatna mama". tam se naopak zastavas deti a podezrivas helenu, ze jim "ublizuje". cituji:
Aleno to je to nac se ptam i ja (Stana - Mail - WWW) 22.02.2006, 16:59:46
Helena pise ze se ta mala chova stejne kdyz jde od maminky k nim. Proste pri jakemkoliv louceni ta mala zacne plakat a silet. Helena pise ze vnoucatka nerozmazluje, ze nesnasi vymazlence a vzteklouny kterym babicky a dedeckove zobaji z ruky, ze je na vnoucatka take umerne prisna (co je podle Heleny umerne prisna?) kdyz si to zaslouzi (tady o trestu rozhoduje Helena a ne rodicov deti?). Jenze syn Heleny si nepreje aby babi vse resila pres deti nebo budou zli 1- Heleny syn svoje deti pred babickou chrani. A Heleny dcera rika, aby babi malou nenavadela a neblbla ji 2-Heleny dcera chce chranit holcicku pred babickou tim, ze ji zakaze kontakt. Jsou Heleny deti nevdecne? Nebo jako zodpovedni rodicove jenom ochranuji svoje deti pred opici laskou babicky? Helena na mne pusobi jako dominatni osoba, ktera si hodne protireci a hraje na city. Napriklad tady v diskuzi pochvali jenom ty tri kteri rikaji to, co se Helene libi, ostatni ji dali "nakladacku" protoze si dovolily s Helenou nesouhlasit. Fakt je, ze kdyz Helena se sama pozve na vikend ke snase a k synovi a nabidne jim ze jim pohlida deti at si mladi neco naplanuji a nekam si zajdou, tak Helena hrube zasahuje do rodiny sveho syna a diktuje vsem co maji o vikendu delat.

kdyz otec jednou tydne zavola dospelemu synovi a prepta se, jak se jim dari, je to hrube narusovani soukromi? Ne, syn muze hovor sam kdykoliv ukoncit ale synovi dame vedet ze jsme zde kdykoliv bude neco potrebovat. Kdyz dceri na pozadani budu u ni hlidat dite, je to narusovni soukromi? Ne dcera potrebuje pomoc pri hlidani. Heleny dcera je rozvedena, ta mlada holka ma asi hodne vlastnich problemu kdyz place k vuli tomu, ze tam bratr malou nechce.

puvodni clanek a neda mi, abych jeste neprispela svou troskou do mlyna:
1) heleno, dost mi pripominas moji tchyni (mimochodem zlata to zena). taky by se pro rodinu rozkrajela. naprosto nekriticky zboznuje sve syny, me, vsechna vnoucata, jsme naprosto skveli dokonali a vsechny chyby jsou nam odpusteny (tedy zadne chyby co by staly za rec proste nemuzeme mit :-) ). stale pripravena pomahat: prinesu, sezenu, pohlidam, prijdu ti poskladat plenky, umeju nadobi, budu vozit kocarek, nechcete prijit na obed (nechceme, protoze doma je desne prace a clovek tak zabije celou sobotu), boze jak me to S*ALO!!!!! :-D jeste nez se mi narodila prvni dcera, uz jsem mela na tchyni slusnou alergii, protoze jsem si porodila svou malinkou krasnou holcicku a furt mi ji nekdo rval z rukou :-) clovek by si mel poridit deti ve dvou vlnach - nejdriv pro sebe a podruhy pro babicky. dneska by me miminko v naruci babicky nechalo ledove klidnou :-)
tim, jak davas najevo, jak o ne hrozne stojis a jses ochotna tolerovat jakkekoli chovani k tobe, stavis se do role obeti a cloveka to svadi obet obcas trosku potrapit, kdyz je to tak snadne a jednoduche (a nerikejte, ze ne). nemela bys na sobe nechat drivi stipat ani za cenu pripadne rozmisky, nebo zatni zuby a smir se s tim, ze jim obcas rupnou nervy a rejpnou tam, kde vedi, ze to boli. ja bych si neco takovyho svy matce rict nedovolila, protoze vim, ze by me klidne poslala nekam. tchyni bych si to taky nedovolila (neb jsem slusne vychovana :-) ), ale vim, ze bych mohla.
2) ze dcera tece pri loucicich scenach chapu- dite rve, bude rvat tim vic a dyl, cim se to bude prodluzovat a do toho ty se ji snazis uklidnovat. kazdej mame nejakou vadu na krase, holcicka holt tuhle, tak ji vrazim matce mezi dverma a mizim a neresim to.
3)4 dny predem jsi je oslovila, ze prijedes na vikend! no nazdar, to bys me teda taky dostala. na takovy veci (jako ze o vikendu budu mit uplne jinej program, nez jsem planovala) se napriklad ja musim dusevne pripravovat aspon 14 dni. taky jsi mohla trosku upresnit ty urgence: jestli jsi jim napsala v utery a "urgovala" ve stredu, ctvrtek a patek, je jiste nevychovane, ze ti neodpovedeli. ale jestlis je urgovala v utery dopoledne, utery odpoledne a utery vecer, taky bych asi nebyla pratelsky naladena. ale uznavam, ze heslo "nebo budeme zli" je ohavne i po urgenci v utery ve 23:59. proc jim pises (jestli jsem spravne pochopila, ze jste si mailovali)? proc nezavolas? to by ti museli nejakou odpoved dat hned... mail i sms se da snadno ignorovat, telefon tezko, prinejmensim ti musi odpovedet, ze se domluvi se zenou a da ti vedet.

myslim, ze mas 2 moznosti: bud neriskovat konflikt a smirit se s tim, ze obcas nejakou schytas, nebo se ozvat (proste az po tobe zas priste vypochodujou pekne jim rict, ze "takhle se s maminkou nemluvi" - pohadat se ciste o vztazich matka-dcera nebo matka-syn, zadny jejich rodiny problemy, co chudinky deti, snachu do toho netahat vubec, a pekne zoci voci nebo po telefonu, zadny pisemny vylevy) a pocitat s tim, ze se treba nekdo urazi, vsak on se zase driv nebo pozdeji odurazi. nebudes si pripadat jako rohozka, co si o ni kazdej otre boty.

a vnoucata si pucuj k sobe domu, tak si je uzijes stejne nejvic a vsichni budou spokojeny.

nejak mi unika souvislost :-)

jak Helena ví, že snacha chodí na swingers párty. Určitě se jí k tomu snacha nepřiznala a nevěřím tomu, že by jí to řekl syn. Já to prostě vidím tak, že Heleně její snacha nevoní od samého začátku. Už jen to, že o ní mluví jako o snaše a nemá pro ni "jméno". Psala sice, že nechce nikoho jmenovat, ale kdyby o ní psala křestním jménem, určitě by nikdo nepoznal o koho jde. A to, že vnučka od Heleny nechce jít k mamince, jsem taky zažila. Na mateřské dovolené jsem onemocněla a potřebovala občas od manželovy maminky hlídání. Hlídání vypadalo tak, že dceruška trůnila na nočníku, který babička vydržela i 20 minut držet a houpat s dcerou na nočníku celou dobu a přitom jí zpívat. Já jako matka tohle nesvedla, protože jsem měla v té době tak velké problémy s plícema, že mi dělalo potíže i mluvení, kdy se mi nedostávalo vzduchu. Natož, abych dceru tak dlouho mohla houpat na nočníku a přitom zpívat. Stejně i kdybych byla zdravá, tohle bych nedělala, protože mi to nepřijde normální. Když jsem se vrátila od lékaře a přišla do bytu, tak babička povídá dceři: "řekní dobrý den", jako bych byla cizí paní a ne maminka. Dceru přitom držela v náručí a když jsem napřáhla svou náruč k dceři, abych si ji převzala tak babička bezdůvodně říkala "neboj, to je jen maminka" a přitom ji ochranitelsky držela a vůbec se nesnažila mi ji předat. Skončilo to tím, že dcera začala pofňukávat a nechtěla ke mně jít. Je zajímavé, že když hlídala moje maminka, dcera ke mně radostně běžela a přitom má moji maminku ráda.
Když kdysi manželova maminka přišla k nám a nevěděla, že jsem doma, tak ještě v předsíni oslovila mého manžela "ONA není doma?". Ona pro mě taky nemá jiné pojmenování než ona. Vdaná jsem 23 let a za tu dobu ještě manželovi rodiče nepochopili, že by mu neměli organizovat víkend. Oni prostě zavolají "v sobotu je třeba jít na zahradu dělat to a ono", zatímco já měla třeba v úmyslu jet na výlet. Manžel pak má chudák problémy, protože já se kolikrát neovládnu a řeknu mu, že se má rozhodnout, komu dát přednost a řeknu mu to vyčítavě a on pak řeší dilema, s kým si to rozháže. Nebylo by lepší, kdyby se ho rodiče nejprve zeptali, zda si něco neplánujeme než aby mu nařídili, co má o víkendu dělat?
Heleniny problémy mi připadají, že si za ně může sama.

ale ty na to koukáš optikou své vlezlé tchyně a tchána. Soudíš podle své rodiny tu Heleninu.