A bude hůř!
Jenže Tobě radit? Víš sama nejlíp, co a jak, ale nic nezmůžeš! Jen snad oprav to Tvý "nechci jí nic vymlouvat"... Vymlouvej, vymlouvej, vymlouvej!

obávám se, že v tomhle stádiu s tím nezmůžeš nic. Tvá máma je asi zamilovaná a tak ani nemůže být objektivní. Navíc člověk má v zamilovanosti sklon přehlížet a naprosto ignorovat to, co jiným bije do očí. Nemůžeš dělat nic, jen doufat, že to mamince dojde. A jen jí asi dát najevo, že jsi tam pro ni za každých okolností.

když někdo nechce pomoci, tak se mu pomoct nedá. A Lucčina máma evidentně pomoci nechce. No a taky v tomto stádiu jakékoliv vymlouvání či opačný názor akorát přetrhne ten "už tak jen malý kontakt", jak Lucka píše. Navíc je máma dospělá, plnoletá a svéprávná, ví, co dělá a je za své jednání zodpovědná.

To jako myslíš Vodomilko vážně? :-(((((

a ty si snad myslíš, že ji poslechne? Když je na tom tak, tak nevidí, neslyší, nebo spíš nechce vidět, nechce slyšet... jediný, co z toho bude, že se na Lucku naštve a bude si myslet, že jí prostě nepřeje její štěstí. Kdybys byl ve stejné situaci, tak prostě taky nevezmeš ani dobře míněnou radu a budeš si myslet, že ti to akorát závidí. Copak nechápeš, že tomu, kdo o pomoc nestojí a nežádá, se pomoct nedá?

že ty bys v podobné situaci nebyl... to bylo myšleno jen řečnicky...

Mám jednu známou, která je dost těžká diabetička od dětství a svoje onemocnění bere jako velký handicap i co se týče navazování partnerských vztahů. Abych to řekla jasně: před lety byla velmi vděčná, že se o ní začal zajímat jistý mladý muž bulharské národnosti. Snad aby si to vzhledem k její vážné nemoci dotyčný snad nějak nerozmyslel, rychle si ho vzala a již před svatbou otěhotněla. Oba žili u její maminky a hned po svatbě to začalo: novomanžel nechodil do práce, ale velmi rád papinkal a ještě více rád bumbal, a to především alkohol. Ta známá má samozřejmě invalidní důchod, takže novomanžele musela pomáhat vyživovat její maminka. "Mladej" nejen že nechodil do práce, ale ani doma nepřiložil ruku k dílu, jen se vyvaloval v posteli, anebo chodil na tahy se svými soukmenovci. Manželka se naopak nesměla stýkat s žádnými přítelkyněmi. Po porodu se otec o dítě absolutně nezajímal, skončilo to nakonec fyzickým násilím (dokonce i atakem na tchýni), policie si u nich podávala dveře a následoval rozvod. Uplynulo trochu vody a mladá maminka s dítětem opět byla vděčná, že o ni projevil zájem další muž. Tentokrát to byl Ukrajinec a situace se opakuje naprosto stejně. Chlast, násilí, ponižování ženy, nezájem o rodinný život atd.atd.

ale to sem právě NEVĚDĚL, CO DĚLÁM!

a nechal by sis v té době poradit? Spíš si myslím, že bys každého poslal někam, že to není tvoje starost a ještě by sis zanadával, co tě vůbec otravuje s nějakýma dobře míněnýma radama...

Vo tom, že jí nejni rady, vo tom sem psal hned první, eště před tebou.
Pak sem si už jen dovolil reagovat na Tvůj, s prominutim, holej nesmysl, že máma ví, co dělá. To je všechno!!!

A ty prozivas stejnou bezmoc, jako kdyz se tvoje dite zamiluje do nevhodneho partnera. Pisu BEZMOC, protoze se to jinak nazvat neda. Nevim, jak na tom maminka je financne, ale je nadeje (ktera je zaroven tragedii), ze ji dojdou penize na financovani mileho a jeho party. Ja nevim, co bych na tvem miste delala, ale asi bych se snazila s ni komunikovat dal.Aby vedela, ze ji mas rada,ikdyz nesouhlasis s jejim jednanim.

Ale souhlasím s NČ taky bych se snažila vymlouvat a zdůrazňovat, taky mě jako Milu napadlo, že až jí dojdou finanace, pochopí rychleji. Měla jsem s maminkou podobný problém, leč neměla přítele, ale nastěhovala se k ní kamarádka pozor v mém věku, původně na víkend, leč zůstala na pár měsíců a nepracovala, bydlela, nechala se živit, vodila tam mamince spoustu známých..... Nemohla jsem to absolutně pochopit, že jí nic nedochází, byla naprosto zmatená, kamarádka byla obrovská manipulátorka a s maminkou to obrovsky uměla, mohli jsme s bratrem říkat cokoliv a nebylo to nic platné, pochopila až když jí došly peníze...sama dodnes nechápe jak se to mohlo stát!

No, o tom by se dalo polemizovat, jestli je maminka opravdu šťastná. Spíš jde o to, že má pro koho žít. To se potom leccos překousne a člověk se vlastně rád obětuje. Pokud byla dlouho sama a teď se naskytlo tohle, zřejmě si říká, že lepší "tohle" než "to předtím". Lucka by jí musela nabídnout nějakou lepší alternativu, a to asi nebude v jejích možnostech.

A ty prozivas stejnou bezmoc, jako kdyz se tvoje dite zamiluje do nevhodneho partnera. Pisu BEZMOC, protoze se to jinak nazvat neda. Nevim, jak na tom maminka je financne, ale je nadeje (ktera je zaroven tragedii), ze ji dojdou penize na financovani mileho a jeho party. Ja nevim, co bych na tvem miste delala, ale asi bych se snazila s ni komunikovat dal.Aby vedela, ze ji mas rada,ikdyz nesouhlasis s jejim jednanim.

dve stejne reakce..jo, souhlasim s Misou..Lepsi alternativou by byl asi jen lepsi chlap, ale.. kde ho vzit a nekrast..

nebyl za pár tejdnů vylovenej z nedaleký přehrady, vobutej ve slušivejch betonovejch botkách.

nebo "jakejkoliv" chlap. Může to být i společné soužití s dcerou (či dalším dítětem) a případně i s její novou rodinou, nebo velmi dobrá kamarádka, která je vždy při ruce, či nějaká libovolná aktivita, která naplní maminčin život. Aby prostě nezůstávala sama a nemohla si uvědomovat ten tíživý pocit osamělosti. Jak se říká - "Nejhorší je NIC".

ale pokud je ji kolem 50ti a zila dele sama, tak na ni musi pusobit mladsi milenec jako balzam.A asi si sama uvedomuje, ze "neco" na te jeji znamosti smrdi, protoze se prestala stykat s dosavadnimi znamymi a i s dcerou (asi se za ukrajince tak trochu stydi, ale zaroven je z neho vedle). Asi je ten pocit, ze ji nekdo bere jako pritazlivou zenu, za to stoji.. ty alternativy, co navrhla Misa, tak ty muze delat i az bude uplne stara..

když ona žádnou radu nechce a určitě si myslí, že ani nepotřebuje. Momentálně je oslněná fyzickou přítomností muže a ostatní jde stranou. Možná ji všechno docvakne, až ji "přítel" podrazí nebo ji provede nějakou lumpárnu. A pak bude důležité, aby byla Lucka s maminkou a podržela ji. Je to jako s dětmi: rodiče se snaží, aby se dětem nic nestalo, stále jim radí, zametají cestičky, atd. Ale děti někdy potřebují padnout na čumáček, aby se poučily a pochopily, že to s nimi rodiče mysleli dobře.

Takovahle zenska nevidi neslysi :). Mame podobny pripad v okoli, cekame, kdy to prejde (= ona prohledne), a uz to trva asi tri roky. Nastesti spolu nebydli, ona zije s detmi a ty ji to zakazaly :)

Jedine, co bych doporucovala, je dat trochu pozor na rodinny majetek - je to samozrejme jeji vec, nema-li nezaopatrene deti, ale pokud by stala o rady, tak bych napr. vyrazne *nedoporucila* svatbu (k soubydleni uz bohuzel doslo).

A jinak proste cekat, ale byt mila, davat najevo, ze se mi ten chlap pripadne nelibi (ale zaroven s tim vysvetlit, proc konkretne), ale ze to na vztah k mamince nema vliv, ze ji mam rada a chci se s ni stykat, ale je treba lepsi, aby on u toho nebyl a tak. No a treba trochu zapremysli.

Dokud je ji fajn a neuvedomuje si, ze je zneuzivana, je lepe nechat ji byt, je stastna. Ve chvili, kdy to bude vypadat "no, moc mi to nevyhovuje, ale nechci byt opustena!", tak se ji pak vic venovat, vysvetlovat a uklidnovat, ze zivot nekonci a chlapu je tisic :) (Pripadne ji poslat na dovolenou ci jinym zpusobem dostat mezi lidi.)

kdy žena volí jinou alternativu místo té "zůstat sama", že ? Nojo děvčata, ale když chytne stará stodola, jak se říká, tak přes to vlak nejede. Vidíme to tu všichni, jen maminka ne, potom to vidět začne, ale bude si něco namlouvat a kdoví jak to skončí. Nedivím se, že Lucka, která se na jejího přítele nedívá očima zamilované, ale střízlivé ženy, je nešťastná. Vždyť jde o její maminku. A to i proto, aby nezůstala na stará kolena bez prostředků. Oni se ti Ukrajinci s ničím moc nemažou. Kdyby byla jen chvíli šťastná a spokojená, každý máme podobné vzpomínky, přejeme jí to, žejo ? Jenže tohle může mít nepříjemné následky. Lucko - dozoruj. Nic jiného v téhle chvíli dělat nemůžeš.