| www.kudl@nk@.cz |
|
| O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé… |
|---|
 |
| manuál téma poradna tady a tam úkol pro vás fauna a flora próza a poesie nejen duše :-))) zážitky |
| FÓRA KUDLANKY |
| Hledej na Kudlance |
 |
| Marihuana, Mariška. Tráva - Hulení... |
| Trampoty sličné tlustice |
| Minutka za čtvrt hodinky :-))) |
| Gruppensex, swingers - aneb kam se ztrácíš, lásko? |
| Balzám na nervy |
| Žena v područí alkoholu |
| Žebříček nepopularity |
| NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY |
| Trak a já |
| Milovali jsme lištičku... |
| Když soužití sešedne |
 |
 |
| DOMŮ |
| dopisy do poradny |
| dopisy do redakce |
 |
Kudl@nk@ |
|
|
| ARCHIV |
 |
|
|
| KUDLANKA.CZ, ISSN 1214-7826 |
| Copyright (c) 2003-2006 |
| Šéfredaktorka: Mgr. Daniela Umlauf Goldwein |
| PageRank.cz |
 |
| O MAMINCE... |
| Rubrika: [úkol pro vás] Mila Kudlanko, rada bych znala nazor ostatnich – zkusim velmi strucne popsat svuj zivot a to co mne trapi. Nebojte, ze zacatku to sice vypada depresivne, ale konec je v podstate vesely. Je mi 34 let, mam dve o 10 let mladsi sestry. Muj otec byl alkoholik. V sedmi letech jsem onemocnela svalovou chorobou, nasi se rozvedli. Jezdila jsem do lazni a po nemocnicich. Nikdy jsem nebrecela, kdyz se na to divam s odstupem – byla jsem statecna. Pote se mamka podruhe vdala – opet alkoholik. V jedenacti jsem prestala chodit, nemohla jsem chodit do skoly – ucili mne dvakrat tydne doma.
Jeden den mne nalozili, prestehovali a odjeli. Najednou jsem byla sama. Od te doby jsem samostatna, nikdy jsem od nich nic nepotrebovala, zadne penize. Cesta to byla trnita – neumela jsem ani nakupovat – kdo by Vas to v ustavu naucil. Sestry pomalu rostly a zacaly mne postupne samy navstevovat, mame hezky vztah, ale jedna je v soucasne dobe v Anglii, druha v Nemecku. Mamka mne nastevovala tak dvakrat rocne. Nevlastni otec zemrel, nasla si hodneho pritele. Ja mam dnes vlastni firmu, nevydelavam miliony, ale muzu si koupit svetr kdyz chci, jit do restaurace ... mam pred svatbou, nemam se spatne. Mamka ma porad dluhy, je zahorkla, nema zadne kamaradky, porad resi co druhy, co sestry ... Kdyz dvakrat za rok prijede, tak je s ni sranda. Muj partner ji ma docela rad. Ja ji vsechno odpustila, porad ji volam a snazim se ji povzbuzovat. Ale ja mam pocit, ze si neumi poradit se svym zivotem. Mela tezky zivot, tri deti, manzel alkoholik, jedno dite postizene ... a jeji detstvi nebylo take idealni. Ja to vsechno chapu, ale porad cekam, kdy ji to uz docvakne. Ted je treba na nemocenske, vadi ji, jak se jeji pritel chova ke svym synum (oni ho tak trosku vyuzivaji – no spis si to ani neuvedomujou, ale jsou nesamostatni). Tak to porad resi; porad resi, ze se na ni vykaslaly sestry. Jenze ony uz to proste nezvladly, to porad poslouchat. V posledni dobe, kdyz s ni mluvim, tak bublam. Mam chut zacit kricet a rict ji: "Tak uz se "pip" na to konecne "pip" a prijed za mnou. Vzdyt ja bych dala cokoliv, abychom jednou v zivote byly, treba tyden spolu samy a byly v pohode. Nekam si zajdem, neco Te naucim, usiju Ti halenku ...." Asi pred rokem jsem uz jednou vybuchla a par veci ji rekla, ale nic se nezmenilo. Mam nevyhodu – jsem velice empaticka, takze kdyz ji zavolam, tak citim ten hnus, kterej si dela ze zivota. To je – podle mne – celkem dobrovolne utrpeni. Stoji mne strasne energie se s tim vyrovnavat. V podstate nechapu, proc se na ni nevykaslu ... Ja nevim, ma to tezky, ale kdo to ma lehky? Co myslite? Predem dekuji za Vase nazory. morgana |
|
Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu Komentáře
Morgano, (Olča holča - Mail - WWW) 08.02.2006, 10:45:29
nevím, co ti poradit, jen ti chci říct, že jsi strašně moc statečná a šikovná holka. Kdyby takových lidí bylo víc!!! Moc ti držím palce, ať se to nějak vyřeší, ale zvládla jsi horší věci, i tohle dokážeš! Smekám před tebou...
Morgano, (Inka - Mail - WWW) 08.02.2006, 10:47:49
máš můj neskonalý obdiv za to jak jsi bezvadně zvládla svůj život i přes to, že jsi nebyla na stejné startovní čáře jako my všichni, nezůstala jsi zahořklá přes to všechno čím sis prošla a prožila. A svým životem jsi předčila mnohé jiné, kteří se narodili zdraví. Je to krásné číst pro změnu jednou něco takového, jsi velice silný člověk. Pomáháš lidem okolo sebe. Tady vidíš, že každý má svůj úhel pohledu na svět, ty máš jiný a maminka též. Nemůžeš nikoho donutit, aby to viděl jinak, to může udělat pro sebe jen on sám, ovšem když bude chtít. Alespoň takhle to cítím já, přeju Ti opravdu moc moc štěstíčka, lásky a zdravíčka v Tvém životě, protože Ty si ho opravdu zasloužíš!!!!
(Míša - Mail - WWW) 08.02.2006, 11:11:46
Stejně jako ostatní vyslovuju obdiv k tak silné ženě. A taky úctu k člověku, který i přes všechna příkoří nezanevřel na svoji matku.
Morgano, maminku asi těžko změníš, v jejím věku velmi nesnadně budeš odbourávat tu zatrpklost a hořkost, kterou získala tím svým nelehkým životem. Myslím si, že pokud byste byly spolu, daleko víc by tě mamka svým přístupem ničila, než-li je tomu teď, kdy se vidíte málokdy. Ale určitě jí řekni, co k ní cítíš a jak ji máš ráda. Jí to ohromně pomůže a možná se spolu konečně sblížíte tak, jak by to ve vztahu matka-dcera mělo být.
(jarka - Mail - WWW) 08.02.2006, 11:27:29
I já se přidávám k ostatním, kde se to v člověku vezme, že dokáže zmobilizovat všechny sily? Ještě v tak těžké životní situaci.
Myslím si, že Morgany maminka může mít někde hluboko pocit viny, může si myslet, že nebyla dobrá matka. Možná jí k tomu, že jí máš ráda řekni, že se na ní nezlobíš, že jsi jí odpustila.
Morgano, (Bara - Mail - WWW) 08.02.2006, 12:08:10
jsi opravdu uzasna zenska. Tvuj clanek mi zaslzel oci. Vis, asi bych mamince napsala dopis, kdyz to nejde si spolu sednout a povidat. Preji Ti do budoucna hodne stesti, moc si to zaslouzis.
Milá morgano, (mamča - Mail - WWW) 08.02.2006, 12:11:59
Pod všechno, co holky přede mnou napsaly, bych se ráda podepsala. Jsi statečná a samostatná holka, navíc s velmi vyvinutými samaritánskými sklony.
Neřeš maminčiny problémy. Nabídni vstřícnost, ale nevnucuj se. Tvoje maminka sice možná neměla jednoduchý život, ale podle toho, cos o ní napsala, spadá do kategorie lidí, kteří mají zvláštní nadání být soustavně nešťastní. Řekla bych, že z nejhoršího je už venku, děti má šikovné a samostatné, posledního muže hodného, tak ať si pořád nehledá důvody k zoufalství. Já bych na jejím místě byla šťastná, že i přes nepříznivé podmínky z mých dětí vyrostli báječní lidé, kteří mi navíc nic nevyčítají a podávají pomocnou ruku.
(Gréta - Mail - WWW) 08.02.2006, 12:24:40
Morgano, překonala jsi opravdu hodně. Co myslíš, že by si Tvoje maminka přála? Určitě aby její děti byly v životě spokojené. A to jsi dokázala a nemusíš si to kazit.
Ale jinak mám něco podobného, taky při setkání s mou mámou cítím její beznaděj a jak se v tom plácá. A trvá mi hrozně dlouho, než to zas odfouknu a jsem sebou. Taky si berete starosti svých matek víc k srdci než svoje? :-)
Morgano, kdyz jsem si cetal Tvoje radky, tak mi bylo do breku (mila - Mail - WWW) 08.02.2006, 12:36:23
jak se k tobe maminka chovala. Ale pravdu ma asi Jarka - ona si uvedomuje, ze se nechovala dobre, ze jako mama tak trochu selhala, a mozna i proto se ti vyhyba. Rozhodne bych se ji s pomoci nevnucovala, nic ji nedluzis. Je to sice porad tvoje mama, ale prijit a pozadat o pomoc (a omluvit se ti), by mela ona. Proti tobe nemela zase tak tezky zivot a nema pravo porad si stezovat.Drzim ti palce a moc te obdivuju.
Morgano, (Sisi - Mail - WWW) 08.02.2006, 13:04:29
při čtení Tvého příspěvku se mně rozbušilo srdce. Ani já jsem neměla snadné dětství, rozhodně na něj nevzpomínám ráda a nechtěla bych ho znovu prožít. Přesto mám teď s rodiči hodně dobrý vztah. Je to určitě i tím, že jsem se odstěhovala dál, vídáme se zřídka a opravdu si rozumíme. Křivda ale zůstává hluboko ve mně...
Moc Tě obdivuji, za Tvoji schopnost a sílu rvát se se životem. Přeji hodně štěstí a lásky do budoucna.
Pridam (Alicka - Mail - WWW) 08.02.2006, 15:31:49
jen svuj nazor. Onemocnela jsem velmi tezce ve dvanacti letech a maminka me nikdy nikdy nenosila v rukavickach. Hodnekrat padla facka. Taky jsem nebrecela a byla jsem silna a dodnes jsem, diky mamince. Verim, ze kdybych byla litovana a chodilo se kolem mne po spickach a rikalo se chudacek sem a chudacek tam, ze bych byla jina. Tak se divam na zivot jinyma ocima a vazim si kazdeho dne a miluji svou maminku takovou jaka je a byla. Ta doba tenkrat take nebyla nejlehci. Morgano preji Ti vse krasne a bud stastna - ja jsem MOC.
Dovolim si (Alenka - Mail - WWW) 08.02.2006, 16:57:11
sem dat neco co prislo na nasi webovou stranku.. Asi ti to Morgano bud blizke.
Jsme normalni rodina, ktera ma dite takove jake je a Zdendu vychovavame s laskou, ale presto mozna trochu prisne, Aby si uvedomil, ze v zivote neni nic zadarmo a ze jsou lide, kteri jsou na tom treba hur nez on, Myslim, ze svuj handicup nebere tak tragicky jen, protoze nikdy nepoznal nic jineho. Bylo mu pul roku, kdyz nam rekli, ze ma myopatii, svalovou distrofii. Litali jsme po lecitelich, shaneli infomace ale vsechno bylo zbytecne. Protoze je velice inteligentni nechteli jsme ho mit pohromade s detmi mentalne a telesne postizenymi a dali jsme ho do normalni skoly. Vymohli jsme si osobni asistentku, ale ma to hacek. Zeny nesmeji zvedat vic nez 15 kilo. Takze kdyz potrebuje Zdenda na zachod, asistenka mi zavola, ja musim odejit z prace a letim do skoly dat ho na WC. Ale to mi nevadi. Neumim si predstavit dat Zdendu nekam do internatni skoly. Je naprosto nesobestacny, nechodi, neudrzi ani sklenicku, aby se sam napil, potrebuje peci opravdu 24 hodin denne a to znamena i v noci ho nekolikrat otacet a to si pri nejlepsi vuli nedovedu predstavit jak by to nekdo delal. Navic mam strach se sikany a te se asi nelze ubranit ve skolach kde jsou fyzicky a mentalne postizene deti pohromade. Navic Zdenda je na nas dost fixovany, takze by tam i dusevne stradal. Myslim, ze kolektiv zdravych deti je nenahraditelny a tridni ucitelka si nemuze vynachvalit, jak jsou deti vuci sobe hodnejsi, jak Zdendovi pomahaji. Jaka je ve tride vyborna atmosfera. Myslim, ze integrace je to prave, co zdrave i postizene deti potrebuji. Bohuzel, aby Zdenda mohl chodit dal do skoly (6 trida je v poschodi) musi se vybudovat venkovni vytah. Skola na nej penize nema a tak....prosim, pomozte aby mohl zustat doma s maminkou a tatinkem! www.pomahamzdendovi.cz
(Wendy - Mail - WWW) 09.02.2006, 08:13:02
Co na všechno ještě říct - všechno podstatné už bylo napsáno. A já si při čtení příspěvku Morgany uvědomovala, jaké jsem měla a dosud mám, štěstí na dětství, rodiče, dítě, zdraví. To jsou ty jediné a pravé hodnoty, co se koupit nedají a přitom jsou nejdražší.
Morgano, život tě utvářel drsně, ale jsi velmi dobře připravená na život. A maminku ber, jaká je. Tvoje matka, tak ji cti, jak matce přísluší, lepší už to nebude, ale jsou i horší případy a rodiče si nevybíráme. Vždyť teď se situace obrací - za chvíli se možná ty budeš starat o ni. Jestlipak tě to někdy v těch nepěkných dřívějších chvílích napadlo ? Asi ne - a dokázala jsi to !!! |