Druhý den v určený čas jsem vešla do místnosti, kde sedělo již cca 36 dalších uchazečů různého věku. Asistentka mi podala papír A 4, kde chtěli ode mne vyplnit všechny předchozí zaměstnavatele – to ode mne ale získali den předtím v mém životopise, takže jsem vyplnila jen své jméno a příjmení a další kolonky jsem proškrtla a připsala tam „viz mé C.V.“.  Ostatní uchazeči pilně vypisovali formulář... Po chvíli mne vyzval manager firmy k pohovoru, který probíhal podivně – muž si neustále zálibně prohlížel své nehty na rukou a chvilkami si je zabrušoval pilníčkem …. „Vařila“ jsem jak lokomotiva – nesnáším nevychovance, ale ovládla jsem se.

      Pak mi předložil jakýsi papír, abych jej podepsala a pak prý budu mít šanci si vyzkoušet na vlastní kůži jeden den – od 8 hodin ráno do večera 18 hodin – u nich tu opravdu „nejhorší práci“, abych je přesvědčila, co ve mně je... Až se prý všichni vystřídáme, udělají další kolo výběrového řízení a jednoho z nás přijmou. Tohle navrhoval všem a na každý den určil vždy dva případné zaměstnance.     

      Když jsem si chtěla papír určený k mému podpisu přečíst, vytrhl mi jej z ruky, že prý to je pouhá formalita a co tam prý chci číst. Odvětila jsem, že přeci každý člověk si předem všechno přečte, než něco podepíše.  Manager mi na to odsekl, že asi nemám až tak veliký zájem o nabízenou práci a tudíž si prý spolu již nemáme co dále říci. Všichni ostatní pak velice rychle podepisovali ony papíry a honem honem mu je strkali do rukou.

     Stihla jsem u jednoho postřehnout část věty:  „vzdávám se honoráře …“ -  a v tu chvíli mi všechno došlo. Tato společnost patrně dělá pravidelná výběrová řízení, kde nachytá vždy dost hlupáků, kteří bez čtení podepíší, že se vzdávají honoráře a pak tam po dvojicích jeden den pracují. Vezmeme-li v úvahu, že tam bylo cca 36 lidí a na každý den mají přijít pracovat dva snaživci – má společnost na 18 dní vystaráno v podobě více než levných pracovních sil – hlupáků, kteří jim skutečně udělají nehorší práce zadarmo a ještě rádi a opravdu ze všech svých sil :-))).

     Když jsem tento svůj postřeh řekla nahlas, byla jsem ihned vykázána z místnosti a statní uchazeči byli dotázáni:  „je tu ještě někdo, kdo nemá zájem o dobrou práci?“  Takže jsem odešla a se mnou ještě dva muži. Ostatní sklonili hlavy...

      Nemám na to žádný důkaz, takže nemohu oné společnosti prokázat jejich neserióznost a pokus
o podvod, což mne strašně mrzí. A tak Vám to tady píšu, abych varovala nezkušené před hulvátstvím a vychytralostí některých firem. Dávejte si na ně pozor …

Jana Nagyová – Praha

linkuj.cz vybrali.sme.sk