Evca se odstehovala k Magde a k Jirkovi. Bylo moc fajn, ze mela kam jit, ale nervy mela stejne v kyblu. Velkym otaznikem bylo: Co ted? Na nasi koordinatorku se moc spolehat nemohla, a tak si zacala hledat rodinku na vlastni pest. Doma mi deticky vesele vypravely, jak se v horach koulovaly a stavely snehulaky, az mi z toho lezl mraz po zadech! Byly celkem dobre vyrekreovani a ja jsem si v duchu predstavila, ze do Vanoc uz zbyva jen mesic. Domaci mi venovala listky do divala na baletni predstaveni "Louskacek", kde Sarina tancuje andela. Tak jsem byla zvedava a mela jsem se zase na co tesit.

    V utery druheho prosince jsem v Americe presne pul roku. Ted uz budu jen odecitat. To je zvlastni. Od Jirky jsem k vyroci dostala obrovskou cokoladu, kterou jsme spolu s chuti zpracovali. Byla vynikajici! Take jsme si hromadne s Jirkou a Magdou poslali Loterii o Zelenou kartu. Jednalo se spis o takovy experiment a srandu, nez ze bychom cekali, ze zrovna na nas se stesti usmeje. Rodinka privezla z hor stromek, a tak se dnesni odpoledne odehravalo ve Vanocnim duchu zdobeni stromku. Na mysl mi vytanul opet ten pul rok – co mi vzal a dal? Hodne zmen a zivotnich zvratu a vsechno vyslo presne tak, jak tatka predpovedel v roce pod vladou Marsu. Nasla jsem si svou Vahu Maria a je mi fajn, mam svuj klid a citim se stastne a v pohode. Jeste me stale ceka ten krizovy osmy mesic, ve kterem to zabalila Magda i Evca, je to jako nejake prokleti. Ale ted radeji ziju pritomnosti, protoze tady se muze stat snad uplne vsechno.

     Pomalu se blizil konec skolniho roku, moje kurzy anglictiny koncily pristi tyden prezentaci vsech narodu navstevujicich tyto hodiny. My jsme si s kamaradkou Jitou pripravily nejake to povidani o Cechach. Necim snad lidicky obohatime a potvrdime, ze jiz nekolik let nejsme Ceskoslovensko a ze jsme nikdy nebyli soucasti Ruska, jak si mnozi lide mysleji. Vymyslet prezentaci o Cechach mi nedelalo problem, to uz jsem zazila na seminarich v Nemecku. Tam jsme se do toho dokonce opreli s takovym humorem, ze do Statnich svatku jsme zahrnuli vyroci Upaleni Jana Husa. Ivetka to vsechno zilustrovala a kdyz jsme se pak dostali k teto casti a nikdo se nesmal, tak nam doslo, ze to stejne nikdo nepochopil a mysli si, ze jsme celkem morbidci. Nakonec jsme to ale vse zamaskovali velikonocemi a vsichni byli spokojeni.

     Evca odjizdi na predem domluvenou dovolenou, tak celou estradu zmeska. Je celkem vyrizena z chovani jeji rodiny. Koneckoncu si uvedomuje, co je schopna udelat zena zavisla na hubnoucich prascich a alkoholu. Je to vazne sila. Odjizdi tedy s nejistou budoucnosti a koutkem smutku v dusi. Snad se vse v dobre obrati.Nas domek uz kompletne zari od stropu az k zemi a neni snad jedine misto, kde by nebylo nejake svetylko. Mozna, ze ty vyzdoby tu do Vanoc pribude jeste tolik, ze vanocni veceri budeme jist pred domem, protoze dovnitr se uz nic a nikdo nevejde.

     Domaci se chysta na velikou akci. Kazdorocne pred Vanoci porada pro Sarinu takzvanou "Party ze zazvorkoveho chleba". Vse spociva v tom, ze se nakoupi pernikove domecky, ktere se ale musi doma slepit, pozve se cela Sariny trida, nakoupi se silene moc bonbonu a sladkosti na zdobeni a uz se jede. Krome toho se jeste musi objednat stoly a strasna spousta zidli. Domaci se rozhodla celou akci poradat letos v garazi. Akce se nakonec povedla, deti si polepily krome domecku i oblicej a nekdo i obleceni. Nicholas nebyl skoro poznat, ja jsem sedela hned vedle nej, zhruba trikrat se sklopil i se zidli, ale ani to ho neodradilo od zdobeni a celkoveho entusiasmu.     

     Holcicky odchazely domu doslova napechovane cukrovim. Predtim je domaci usadila do zidlicek a precetla jim story o Pernikovem miminku, ktere honila liska a chlapec, aby miminko zachranil, upekl pernikovy domecek, ve kterem se miminko pred liskou ukrylo. Garaz vypadala jako cukrovy raj a holcicky spokojene zdobily a zdobily...

Katka Kolářová, Charleston, USA

linkuj.cz vybrali.sme.sk