A Žid se opět nabídne, že mu pro pití dojde. Zatímco je pryč, druhý Arab vstane a naplive mu do levé boty. Žid se vrátí dá Arabovi džus a pak všichni sedí a užívají si let. Před přistáním Žid vklouzne do bot a hned je mu jasné co se stalo. Naštvaně se obrátí na Araby: "Proč? Proč to, prosím vás, musí byt? Jak dlouho to ještě bude trvat? Ty boje mezi našimi národy, ta nenávist, ten odpor, to plivání do bot a močení do pití?"

Vedoucí velkého oddělení si pozve do kanceláře nové zaměstnance, aby je uvedl na pracoviště. Hned, jak vejdou, se ptá prvního: "Jaké je vaše jméno?" "Karel." "Člověče, nevím, kde jste dosud pracoval, ale tohle si nezvykejte. Tady je zvykem, že podřízení se oslovují příjmením, aby to nesnižovalo autoritu nadřízených – takže já říkám podřízeným Novák, Zelenka a podobně. A podřízení mně smějí říkat pouze pane Veselý a nebo pane vedoucí. Jasné? Tak znova, jak se jmenujete?" "Karel Miláček!" "OK, tak poslyšte, Karle, pracovní doba je..."

linkuj.cz vybrali.sme.sk