Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

Všichni si určitě řeknou, že přece není žádný problém se s někým seznámit a navázat vztah. No, ale já sem zjistila, že v mém případě to začíná být opravdu velký problém. Ono se řekne seznámit, ale jak? Tak např. v práci, kde trávím většinu času, jsem jediná svobodná osoba, stejně tak v domě, kde již druhým rokem bydlím sama ve vlastním bytě. Nemám ani žádné koníčky, při kterých bych se mohla seznámit s někým nezadaným (hlavně na sport jsem velký antitalent). Nechodím ani nikam do společnosti, protože nemám s kým. Jak jsem již naznačila, všechny kamarádky jsou vdané, takže na mě jim času opravdu moc nezbývá. A že bych šla někam např. na diskotéku sama? No to asi ne. Ani na každoroční dovolené u moře (kam mimochodem jezdím buď sama nebo s rodiči) jsem nenarazila na nikoho nezadaného. Tak jsem si řekla, že zkusím seznamku. Nejdřív v reg. rádiu (z 90 % se ozvali vězňové z Mírova!), pak jsem zkusila dokonce seznamovací agenturu i seznamku na Internetu. Ale všechno bez úspěchu – ať už z mé strany nebo ze strany toho druhého. Podotýkám,že sice nejsem žádná lvice salonů, ale ani žádná ošklivka, postavu by mi asi pár žen i mohlo závidět, vážím totiž 52 kg. Snad nejsem ani přehnaně náročná ve výběru partnera. Ten poslední, z toho Internetu, se mi velmi líbil, dokonce jsem si myslela, že se to začíná slibně vyvíjet, ale on to nebral nijak vážně, až se nakonec přestal ozývat úplně.  Snažím se to brát sportovně, ale hlavně o víkendech, dovolených a vánočních svátcích se cítím strašně sama a dost mi to leze na mozek J. I mamka na mě už tlačí, kdy se dočká toho vytouženého vnoučátka. No, má pravdu v tom, že mi ty pověstné biologické hodiny už začínají tikat. Takže tímto prosím o radu. Co mám dělat? Lenka <?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" /> 

ODPOVĚĎ:

Docela dlouho jsem přemýšlela, co a jak Lence odpovědět…a pak jsem si řekla  (protože Lenka v téhle situaci není sama), že její případ použiju jako názorný. Já vím, že se říká: „na každý hrneček se najde poklička“, ale raději nebudeme čekat, až se nějaká ta poklička sama objeví. Rozhodně je někde chyba.

A protože já většinou razím heslo: „za všechny své průšvihy dávám vinu sobě“, navrhuju vám všem – všem volným, nezadaným – abyste společně onu chybu nalezli a přišli na způsob, jak svou „správnou pokličku“ co nejdříve najít. Nekamenujte mne, opravdu to tak je, věřte mi..  

Nejprve tedy zkuste – podle výše psané výpovědi – nalézt oněch pár bodů,  tzv. průšvihových. (Slibuji, že návod nakonec napíšu…) J J J. Ahoj, daniela

poradna@kudlanka.cz

linkuj.cz vybrali.sme.sk