Jestliže veškerý otcovský činnosti teď činí tvůj současnej partner, tak dcera určitě nemá citový deficity. Tedy - neměla by mít, pokud je u vás všeco ok. Pokud není, tak to ale není způsobeno tvým bývalým.
Alimenty snad dostáváš v pořádku, tak ho ježišmarjá nech bejt! Kdo nechce dávat navíc, ať nedává! Sám časem zjistí, že si škodil především sám sobě.
Ale taky není samozřejmě nutný, bejt závislí na jeho náladě při vobtejdennim čekání příde/nepříde. Vůbec nic se nestane, když několikrát příde a vy budete pokaždý třeba na vejletě!

Ahoj, jsem na tom podobně jako Jitka. Dokonce jsem se na tohle ptala i na OPD, ale bylo mi prostě řečeno, že mám být ráda, že platí alimenty řádně a včas. Hodně jsem nad tím přemýšlela a dospěla jsem k tomu, že pokud opravdu někdo nechce prostě ho nijak nedonutíte. Tak se snažím synovi nahrazovat tátu, jezdit na výlety a i přesto všechno o jeho tátovi mluvit normálně. nepomlouvat ho před ním. Já si myslím , že až bude dítě větší a bude více chápat samo pozná jak to bylo. U nás si ho nebere nejen jeho tatínek, ale i jeho rodičové...babička a děda mého syna...a o to víc je to nepochopitelné pro mě u nich....vnučce (dítěti své dcery se věnovali pořád) a malému od rozvodu nezavolají, neprojeví iniciativu i přesto, že jsem jim dala na nás kontakt a řekla, že sice vezmu telefon, ale hned jim malého předám, aby nemuseli mluvit se mnou...umí vyčítat jen minulost a vnuk je nezajímá. A malý se ptá a ptá...

chápu, že je to blbý, že Tě to kvůli malé trápí. Mám stejně starou dcerku, jsem taky rozvedená, ale - upřímně - co bych dala za ten váš model... Chápu Tvoji snahu uchránit malou před zklamáním - ale to si říkám, že by neměl být takový problém. Nešlo by zařídit, aby dcerka prostě o plánované návštěvě, telefonátu ap. prostě nevěděla až do doby, než se opravdu uskuteční? Sama jsem také holčičce začla nevyřizovat vzkazy od tatínka, že jí zavolá, protože pak nezavolal.. A když náhodou ano, tak to bylo příjemné překvápko.
Zařídit, aby si ji bral, jak má, prostě nemůžeš. Jediné, co můžeš, je snažit se minimalizovat zklamání z nedodržených plánů, můžeš dát malé zázemí a jistotu, že i když se tatínek příliš nezajímá, má svůj domov, kde ji všichni milují...
Věř ale, že tenhle model je pořád ještě lepší než model, když si tatínek sice dcerku bere, ale ty trneš hrůzou, jakým způsobem čas tráví (a na sociálce ti řeknou - dokud se nic nestane, nemůžeme nic dělat..), když tatínek usoudí, že holčička je už velká, a proto řadu konfliktů řeší přes ni, takže se potom zamotáváš do složitých vysvětlování dcerce, proč že se ten tatínek takhle chová... Víš - nemůžu říct, že by ten náš tatínek neměl vůbec zájem. (tedy - co se týče nějakých peněz navíc - holka, ani ťuk! I jen alimenty jsou problém - zvýšení šlo přes soud, pak přes odvolací soud, naštěstí tyhle spory už vyšší instanci nemají...)Ale ani bych po něm nic snad nechtěla, jen jedno - aby holce nemotal hlavu... I když jsme se rozvedli (a ne zrovna nějak báječně a v klidu..), snažila jsem se ji držet stranou konfliktů, o tatínkovi nepadlo (před ní tedy :-)) jediné špatné slovo, protože jsem si myslela, že má právo vyrůstat s pocitem, že má báječnou mamku a báječnýho taťku. Ale na druhou stranu obhajovat před dcerkou jednání, které je prostě očividně nehezké se podle mě taky nevyplácí. Jestli ji chceš naučit, že má být spolehlivá, že má držet slovo a tak, nemůžeš se před ní tvářit, že je v pořádku, když to ten druhý nedělá. Na to je podle mě už příliš velká. Neházela bych špínu, to ne, ale ani bych to neomlouvala. Proč tatínek nezavolal? Nevím holčičko, taky je mi to divné... namísto - asi má moc práce ap.

A ještě jedna věc - NČ - nemyslím si, že být "na výletě" ve chvíli, kdy je soudně určen styk s dítětem je úplně nejlepší řešení... Z "výchovného hlediska" pro otce určitě, ale nejsem si jistá, jaké "úřední" důsledky by to mohlo přinést...

by byly vesměs - žádný!
I kdyby von se i vodhodlal, úředně to řešit, jakože tomu nevěřim, musel by pak nutně úřední rozhodnutí předevšim plnit von sám! A "úřední" probírání záznamů, kdy měl přijít a nepřišel, by mu rozhodně nebylo příjemný.

no asi máš pravdu... Nevím, proč se těch "úřadů" tak bojim :-)) Ale ještě jedno riziko mě napadá (a tohle znám jaksi z praxe... bohužel) - a to tatínkovo vysvětlování dcerce - víš, já si tě chtěl vzít, ale maminka nám to zkazila, odjeli jste na výlet, já na tebe čekal a jsem z toho moc smutnej... Tak jde jen o to zvážit, jak velkej vůl dotyčnej tatínek je, jestli by byl tohodle schopen...

Tomudle vydírání pomocí dětí se zabránit jistě nedá. Ovšem, to už teda by muselo bejt hodně velký hovado, takhle se mstít pomocí osmiletýho drobečka!!!!
Jde teda jedině o to, aby i holčička sama poznala, že je pro ni daleko lepší užít bezva výlet, nebo kino, nebo sáňkování s mámou a nynějšim "tátou", než bejt s pravym tátou zavřená třeba u babičky, nebo v hospodě, nebo jánevim.
A až na to Šmudlinka přijde, po dvou - třech víkendech, je po vydírání.

možná bych spíš dcerku šetřila zklamání tím, že bych schůzky domlouvala s tatínkem a jí bych nechala až to příjemné překvapení, že zrovna přišel. Jinak bych to asi neřešila, tvůj přítel jí má rád, tak co, ona si ten názor udělá sama a to velice brzo.

no - jedno takový hodně velký hovado osobně znám - bohužel... Jakože dovopravdy existujou... Jen se bojim, že u těch prcků to zas nejde tak rychle a jednoduše, že by se to spravilo po dvou třech víkendech.. Je mi jich líto - dětiček, co maj zmatek v hlavě..

Mám z toho dojem, že snad ji má i rád, ale je pod pantoflem, pěkně v tom plave. Bůhví, jak na tom von je ve svý nynější rodině. Malou raději domů ani nevodí, třeba nestojí o výčitky nynější manželky, bojí se i výčitek o penězích navíc a dárcích, který nemá soudně nařízený.
Vždyť von je docela možná k politování víc, než dcerka, která má úplnej domov s mámou i dnešním tátou doma.
A jasně, telef stopro dohoda před každou návštěvou není dneska problémem.

to se bohužel mýlíš. Takovejch "hovad" je většina...a nejen chlapů ale i ženskejch. Jako by těm lidem vůbec nedohořelo, že neublížej v první řadě bejvalýmu, na kterým si chtěj zchladit žáhu, ale že nejvíc ublížej tomu dítěti! Kéž bys měl pravdu, bohužel nemáš....
A dítě si jistě časem názor udělá, ale kupříkladu mně to trvalo asi deset let.... než jsem přišla na to, jak se věci mají doopravdy a přestala jsem se tvrdošíjně držet toho, že oba moji rodiče jsou dokonalí ale každej říká něco úplně jinýho....

No ale já sem to nemyslel obecně, nýbrš jen pro tendle kongrétní případ. Kdyby chtěl dcerušku ovlivňovat, tak snad by ovlivňoval a ovlivňoval.
Zatímco sem se dočet, že Jituli ale nevadí nějaký ovlivńování. Jí vadí opakovaná zklamání dcerky, kdy se na tátu těší, a von na ni prdí zvejšky.
Vono ale skoro nikdy nejde mít uplně všecko, a myslim, že Jíťa s kamarádem a její dcerka jsou na tom daleko líp, než někde v "uplnejch" rodinách, kde si rodiče přes děti řešej veškerý svý vzájemný averze a mindráky.

jasně, s tím samozřejmě souhlasím. Holt by chtěla aby to bylo ještě lepší, což chápu. Ale ty máš pravdu, že to zdaleka není špatné....

s mym otcem. Kdyz jsem byla mala(nasi se rozvedli kdyz mi byly tri roky) strasne mi tata chybel. Moc jsem chtela mit tatinka jako jine holky. Ten muj posilal alimenty a jinak jsem mu byla ukradena. Pak jednou mi to vysvetlil tak ze on ma svoji rodinu a ja do ni nepatrim a ze kdyz odesel od mamy tak mne proste nechal mame..Bylo to stejne jako v tomhle pribehu, proste slibil..neprisel....
No tech ostud do jsem mame nadelala v touze mit tatinka! Kazdeho chlapa jsem ji cpala. Dnes kdyz se podivam na film "Jak vytrhnout velrybe stolicku" tak vidim sama sebe. Kdyz jsem rikala cizim muzum, ze u nas mohou spat, ze maminka stejne spi sama!!!!! A mamince bylo 22 let! Muj vlastni otec nakonec emigroval do Svycarska a kdyz jsem emigrovala ja, tak se na mne naprosto vykaslal a odmitl mi podepsat papir, ktery by mi umoznil okamzite odjet do Svycarska. Takze fakt, odepis ho, nezmeni se, nikdy z neho otec tve dceri nebude. Jo mimochodem patrne NC ma pravdu. Muj otec je taky silne pod pantoflem, protoze jeho zena mela ve Svycarsku rodinu, ktera ji zalozila financne a tak on ted musi slapat jak ona piska. Psal mi asi dva dopisy,zadala jsem ho o setkani, byla jsem zvedava jak vypada muj otec) Mel podminku ze u toho musi byt jeho zena. Nic jsem nenamitala ale oni stejne nakonec neprisli. Tak to bylo naposled co jsem cekala a on neprisel! Ovsem to bylo o 30 let pozdeji, kdy jsem ho zbytecne jako mala holcicka cekala u okna. Ale byly casy, kdy jsem sebou nosila jeho fotku a snila o nem..tohle "tatinkove" nevedi co pachaji na svych detech! Citila jsem se tak ohavna, ze ani vlastni otec mne nechtel!! Je to proste bolest pred kterou svoji dcerku bohuzel nemuzes uvarovat.Asi bych otce prestala kryt. Jen nenapadne, jako treba kdyz neporijde rict :"no vzdyt uz ho znas!" Proste nepodporovat vztah, neprodluzovat agonii. Jen je mi divne tvoje dcera neprilnula k tvemu novemu partnerovi!

Jitko, nevím,ale nezdá se mi, že bys byla až tak v pohodě ve svém nynějším vztahu a určitě nemáš minulost se svým bývalým dořešenou.Zkrátka chceš mu trochu zavařit a následně ho od dcery dlouhodobým působením odloučit. Přestaň se tvářit jak matka Tereza a nech ho žít. Jak se bude se dcerou stýkat je jeho věc a dceři budeš akokrát ubližovat tím, jak ji budeš litovat. Za chvíli ji otce zošklivíš.Užívej si života a toto neřeš, vždyť je tolik aktivit a možností, co můžete s dcerkou podnikat!

Jitko, nevím,ale nezdá se mi, že bys byla až tak v pohodě ve svém nynějším vztahu a určitě nemáš minulost se svým bývalým dořešenou.Zkrátka chceš mu trochu zavařit a následně ho od dcery dlouhodobým působením odloučit. Přestaň se tvářit jak matka Tereza a nech ho žít. Jak se bude se dcerou stýkat je jeho věc a dceři budeš akokrát ubližovat tím, jak ji budeš litovat. Za chvíli ji otce zošklivíš.Užívej si života a toto neřeš, vždyť je tolik aktivit a možností, co můžete s dcerkou podnikat!

ja jsem to nejak nechtela rikat, ale mne taky pripadne ze ten soucasnej Jitcin vztah mozna nebude to pravy vorechovy!

ať už je Tvůj současný vztah jakýkoli, přestaň krýt otce, malé vysvětli přiměřeně jejímu věku a při vhodné příležitosti, že tatínek bude chodit nepravidelně, tak aby nečekala. Klidně jí můžeš říct, že má otec novou rodinu, a jeho nová žena s ní nepočítá. Když to podáš vhodnou formou, budeš se divit, co je tak malá holčička schopna pochopit. Ale bude ji to bolet v každém případě. Rozhodně ho nekryj, neomlouvej, neprotahuj agónii, bolí to pak déle, než při radikálním řezu.