Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

 pevně třímaná za ruku babičkou „pražskou“, cupkala v parku po cestičkách, kde se na trávu nesmělo ani šlápnout, a z dohledu zmizet nepřicházelo v úvahu. Jak jsem mu záviděla! Jak jsem si přála být také „jezeďačkou“ jako on! Jak jsem opovrhovala Prahou, kde jediný kousek svobody poskytoval vybetonovaný dvorek v bloku vysokých, studených vinohradských domů! Jak jsem spěchala každé prázdniny na venkov! Návraty domů byly tísnivé, dětský pokoj tmavý a tajemný, odcizený …

     Táhlo mě to jinam, každou cestu vlakem jsem si užívala jako báječné dobrodružství – kdo ví, co bude TAM? Jak krásné místo, jak příjemní lidé? Dlouho, předlouho jsem toužila vidět Francii, Anglii, Nový Zéland, Kanadu.

Stalo se, že jsem založila rodinu, a najednou bylo všechno jinak. V Praze možnost bydlet nebyla, a já jsem si byla jistá, že se bez té pitomé Prahy obejdu. Vždyť tak žije spousta lidí! Ubi bene, ibi patria, mládí vpřed, s chutí do toho a půl je hotovo. Elán mě přešel, když po letech jsem ještě stále bydlela v neratovické garsonce, se dvěma dětmi, které šly z nemoci do nemoci, a s manželem, který dojížděl domů jednou za čtrnáct dní s kufrem špinavého prádla. Pardon, mesdames, oprava: prvně přijel s kufrem plným ČISTÉHO prádla, jenom bylo celou tu dobu zmuchlané v ranci a proložené dvojím uleželým spodním prádlem a jednou košilí, což jediné celou dobu nosil. Když mi při pohledu na to nadělení klesla čelist, pravil s vláhou v oku: „Ušetřil jsem ti spoustu prádla.“ Vsaďte boty, že podruhé to neudělal.

     A tak už mi bylo najednou  40, koupili jsme byt v Praze, chystali se začít chodit do divadel, muzeí a na koncerty. Místo toho jsme se odebrali k soudu, kde nás na počkání rozvedli. Náš krásný, nový, vytoužený velký byt jsme vyměnili za dva, (pro mě samozřejmě ten menší, ale útulnější). Bylo to maličké, ale mé, každý kousek nábytku, každý obrázek jsem si vybrala sama, i dominantu bytu, obří kanape s polštáři a dekami, kde se dá hnízdit ve všech polohách, no, a začala jsem jezdit ven, kam mě srdce táhlo. Nejdřív s dětmi, potom sama, nakonec s druhým manželem ... Francie, Španělsko, Alpy, Řím

linkuj.cz vybrali.sme.sk