| www.kudl@nk@.cz |
|
| O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé… |
|---|
 |
| manuál téma poradna tady a tam úkol pro vás fauna a flora próza a poesie nejen duše :-))) zážitky |
| FÓRA KUDLANKY |
| Hledej na Kudlance |
 |
| Marihuana, Mariška. Tráva - Hulení... |
| Trampoty sličné tlustice |
| Minutka za čtvrt hodinky :-))) |
| Gruppensex, swingers - aneb kam se ztrácíš, lásko? |
| Balzám na nervy |
| Žena v područí alkoholu |
| Žebříček nepopularity |
| NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY |
| Trak a já |
| Milovali jsme lištičku... |
| Když soužití sešedne |
 |
 |
| DOMŮ |
| dopisy do poradny |
| dopisy do redakce |
 |
Kudl@nk@ |
|
|
| ARCHIV |
 |
|
|
| KUDLANKA.CZ, ISSN 1214-7826 |
| Copyright (c) 2003-2006 |
| Šéfredaktorka: Mgr. Daniela Umlauf Goldwein |
| PageRank.cz |
 |
| DISKUZE - VĚŘÍTE NA VÁNOČNÍ ČAROVÁNÍ? |
Rubrika: [téma] Utrhnete-li na svátek sv. Barbory (4. 12.) třešňovou větvičku, a vykvete-li na Štědrý den, máte svatbu do roka jistou, stejně tak hodíte-li střevícem směrem ke dveřím a pokud po jeho dopadu směřuje špička ven… Vzpomínám, jak jedna moje dlouholetá pražská kamarádka měla velmi těžce nemocnou švagrovou. Tehdy jsem pro ni, pro potěchu, vymyslela extra čarování – „pečená přáníčka“.
Prostě: vánočkové (nebo obyčejné buchtové, jak je libo) těsto, nakrájíte na kousíčky, připravíte špejle – ale ještě předem si na papír vytisknete různá přáníčka. Např.: Cesta do zahraničí, Hodně peněz, Hodně zdraví, Nová láska, Prémie, Nečekaný dárek, Oslava… Prostě cokoliv, na co si vzpomenete (když to dělávám normálně, tak tam přimotám – pro vyrovnání – i nějaké to přání nepříjemné, ale tenkrát jsem jich napsala hodně a všechna byla jen a jen optimistická). No, pak z kousíčku udělám placičku, zabalím do ní proužek papíru s přáním, znovu stočím – buď do kuličky, nebo udělám z proužku uzlík – a dám upéct. Upečené napíchám na špejle, dám např. do velkého hrnku – a už je vše připraveno k věštbě J. Každý si pak tři vytáhne. Kamarádka tehdy balíček odnesla do nemocnice a tam si při návštěvě všichni losovali. Její švagrová byla potěšená, protože jí vyšlo jen a jen všechno báječné J. A – díkybohu, nakonec všechno dopadlo opravdu dobře… Vzpomínám ale, jak jsme jednou čarovali při štědrovečerní večeři (už je to třiadvacet let!), kdy s námi u stolu seděl ještě můj manžel, otec Lenky a Roberta. Lili jsme olovo, pouštěli lodičky ze skořápek… Lodičky dětí - ač byly každá ve svém rohu, se vzápětí po rozsvícení přikulily k té mé. Manželova kousek popojela, pak normálně svítící svíčička zaprskala, zhasla a lodička se převrátila na bok… Zanechalo to v nás dost divný dojem. Zapomněli jsme na nepříjemnou věštbu – až do následujícího května, kdy manžel zcela nečekaně během jednoho dne zemřel… Bez nemoci, bez havárie… Pak jsme na dlouhou dobu raději veškerá kouzlení vynechali. Až když se Lenka seznámila se svým nynějším manželem, tak si utrhla barborku… Ještě ráno na Štědrý den byla všechna poupátka zavřená – a najednou večer se jedno otevřelo. Dnes má poupátka dvě živá J. Přiznávám, že i já jsem si tenkrát utrhla jednu pro sebe, a když mi vykvetla, tak jsem se jen smála. Protože – že na mě někde v New Yorku čeká Jirka, to jsem zatím nevěděla… Zkoušeli jste také někdy štědrovečerní věštby a čáry? |
|
Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu Komentáře
jablicko (gastonka - Mail - WWW) 12.12.2005, 06:21:48
V naší rodině máme z vánočního čarování strach. Kdysi dávno, když byl můj táta dítě, rozkrojil jeho bratr na Štědrý den jablíčko. Uvnitř byl křížek.
V následujícím roce zemřel na zápal mozkových blan:-(
nic není náhodou, (Inka - Mail - WWW) 12.12.2005, 08:38:27
jen tomu nechceme nebo nemáme čas věnovat pozornost, spousta drobných událostí v životě nám dává vědět jak žijeme a co bychom měli dělat, ale opravdu málo kdo nad tím přemýšlí. Měli bychom se i zamýšlet když se nám něco nečekaného přihodí, tak proč se to stalo, protože všechno má svůj význam i když tomu nechceme věřit, včetně snů. Jsou prostě věci mezi nebem a zemí, ať chceme nebo nechceme. Měla jsem jeden duchařský rok, už je to moc dlouho a oproti své vůli se na mě lepili historky lidí, které jsem léta znala i lidí naprosto cizích, které jsem potkala a oslovili mě a bez jakéhokoliv důvodu mě začali svou historku vyprávět, bylo to skutečně velice kuriózní, s některými duchy jsem se nakonec dostala i do styku, ale vše dobře dopadlo, i když to ze začátku bylo dost hrůzostrašné a vyvolávat jsem se to rozhodně nesnažila, ba právě naopak.
Zvyky (master - Mail - WWW) 12.12.2005, 10:10:32
MY, příznivci aTea, :-))) tímto tedy ateisté, dále registrovaní i neregistrovaní skeptici všeho druhu, se domníváme, že všechny zmíněné vánoční zvyky, vyšlé z tradice, nemohou nijak
ovlivnit následnou budoucnost kráječe(čky) jablka, odlévače(čky) olova, házečky střevícem či čarováním s kávovým sedimentem nebo jakkoli obcovat s duchy. Inko...taková velká holka...! Jsou to jen a jen hezké zvyky. To samotní lidé jim postupně přisoudili jakousi kouzelnou věštbu budoucnosti a pasovali tento neškodný a hravý vánoční obřad na dogma. Jen množina okolností a náhod je příčinou, zda se některá vdá nebo zda odejde někdo blízký. A dovolím si tvrdit, že i s rozkrojenou hvězdičkou v jablku. Ale joooo, já vím, že budu terčem... :-))) Také jsem zkoušel krájet jablko. Mockrát. Tedy nééé proto, abych si cosi zjistil, ale proto, že ta potvora slupka byla a stále je čím dál, tím víc tvrdší. Zrovna před chvílí, v rámci povinné absorpce vitamínů. :-))) S nesnědeným jabkem v tašce nesmím domů! (Asi abych se dožil vysokého věku, cha, cha, cha...) Kdykoli, zdůrazňuji KDYKOLI, jsem rozkrojil jablko po "rovníku", byla tam vždy hvězdička. Rozkrojil-li jsem ho přes "póly" - od stopky k bubáku, vykrajoval jsem srdíčko. Žádný úmrtní kříž tam nikdy nebyl. A olovo jsem odléval a klepal kdysi dávno, ještě ve středověku (do štajcny), ale jen proro, že se nedaly koupit diabolky. Nedivte se, že jsem zaskeptikovaný skeptik a že jsem z toho rozpačitý...:-)) Nemám důkazy PRO!
musím se bránit Masterku, (Inko - Mail - WWW) 12.12.2005, 11:13:01
já s duchy neobcovala, přišla jsem k tomu docela nevině a nebylo to moc přijemné, škoda, žes tam nebyl se mnou ty ateisto. Bylo to docela náročný, byla jsem hrůzou bez sebe... radši to už nebudu rozebírat... je to naštěstí pryč. Tyhle vánoční zvyky já nedělám, ale jednou když jsem byla opravdu na dně, tak před poslední hloupou myšlenkou jít na Nuselák, jsem si skočila k velmi dobré kartářce, řekla jsem pouze dobrý den a pak už jen ona mluvila, byla to má zatím jediná návštěva tohoto druhu, je to už 10 let, ale vše se do puntíku splnilo, včetně toho, že mi řekla, to co jsem prožila a co chci udělat. Tak jsem to pak přehodnotila. Ale řekla mi tenkrát takové podrobnosti a to mě nikdy neviděla a neznala, ani nikoho z mých známých, byla jsem pro ni naproslo cizí člověk. Některým věcem jsem tenkrát nevěřila, ale řekla že to tak bude v dosahu 10 let a tak to opravdu je.
Jo Inuš, pravda pravdoucí (NČ - Mail - WWW) 12.12.2005, 12:24:44
Já teda taky nevobcuju. I když, jak tak vo tom svym vobcování přemejšlim, nelze vyloučit ani vobčas čarodějnici (např. Marcela...)
Ale nikdy nic nejni bez příčiny. To už by taky klidně mohl někdo trapně tvrdit, že třeba kruhy v obilí nedělají síly nadpřirozený, nýbrž nějací vtipálci, žejo.
(Wendy - Mail - WWW) 12.12.2005, 19:53:38
No jasně že kruhy v obilí dělají neznámé síly a kartářka ledacos uhodne. Někdo věří na náhodu, jiný na osud, jiný je přímo věřící a někdo nevěří na nic. Tak už to na světě chodí...
Jeste k tem krizkum (Jarka - Mail - WWW) 12.12.2005, 21:38:25
Jsou ruzne odrudy jablek a jedny maji jadrinec kdyz se rozkroji jako krizek, a druhe jako hvezdicku. Ted ovsem vyvstava otazka, proc zrovna rozkrojim ten krizek, nahoda? A tak to radeji nedelam, protoze to vzdycky v cloveku zanecha neprijemny pocit.
jsou veci ktere se nedaji rozumne vysvetlit (Mrska - Mail - WWW) 13.12.2005, 01:37:57
souhlasim s Inkou. Lidi jsou ruzne citlivi. Nekdo to vnima a jiny ne. A vsechno co se nam v zivote prihodi se prihodi z nejakeho duvodu. Abysme se zamysleli, zvazili pristi krok, nebo se z toho poucili. Nekteri se ale nepouci nikdy a budou se muset znova a znova plahocit tou mizerii co si na sebe usili. No a co? Dobre jim tak.
Hele NČ (Inka - Mail - WWW) 13.12.2005, 12:11:05
Ty jsi takový vtipálek už jsi někdy dělal kruhy v obilí? To by mě zajímalo.
Tedy, (Margot - Mail - WWW) 13.12.2005, 23:49:50
já vánoční jablka taky nekrájím a nijak se nepokouším "čarovat". Můžu stokrát chápat rozumem, že jsou to jen pověry, ale kdyby si někdo z rodiny rozkrojil jablko a jadřinec byl prožraný červem, tak bych z toho měla fakt nepříjemnej pocit. A navíc mám dojem, že je okolo mně toho "čarování" i tak dost. Nemám ráda takový ty mrazivě nepochopitelný náhody. V naší rodině tenhle druh divnejch náhod vypadá třeba tak, že jakmile se narodí dítě nebo probíhá těhotenství, tak v tom období někdo v rodině zemře. Za posledních dvacet let nebyla výjimka a babička tvrdí, že to tak bylo vždycky. Poslední byla moje dcerka, pár dní po té, co jsem zjistila svoje těhotenství, nikdo krom manžela to ještě nevěděl a rodičům jsem to nechtěla telefonovat, když jsme tam plánovali cestu o víkendu... a než přišel víkend, tak zemřela prababička.
A když kdysi zemřel manžel babičce - celá rodina šla ze hřbitova, venku prázdná ulice, jen po protějším chodníku šel cizí obyčejný člověk. Přešel na ten chodník u hřbitova, minul pozůstalé a odkráčel. Všichni zůstali jak přimražení, protože ten člověk divnou shodou náhod vypadal jako přesná kopie toho, s kým se na pohřbu loučili.
Margot (Marie - Mail - WWW) 14.12.2005, 09:24:25
tak to jsem si uvedomila taky.
Kdyz bylo memu prvnimu synovi 10 mesicu, zemrel mi otec. Za deset let bylo druhemu synovi 10 mesicu a zemrela mi matka. Je to jen nahoda?
(gastonka - Mail - WWW) 18.12.2005, 20:20:05
Milý mastere,
nejsme rodina ani nábožensky ani duchařsky založená. Ale jabko na Vánoce prostě krájet nebudem a basta ! :-)) Jinak...máš vždy ve všem tak jasno ??
gastonko, (master - Mail - WWW) 20.12.2005, 09:18:30
až dnes jsem si přečetl Tvoji otázku. Ale to víš, že NE! Ale v náboženství a v duchařině jasno mám. I když - před léty se mi moc líbil angl. seriál o Hopkirkovi. :-))
Nejde o to, (jana - Mail - WWW) 28.12.2005, 12:41:07
jestli kartářka něco ví, vědět to může. Jde o to, odkud to ví, a jestli se s tím chceme spolčit.
Pověra je a pověra, a je-li někdo věřící, rozuměj v Boha, některým věcem věřit nemůže, ba nesmí, i kdyby chtěl. Vzájemně se vylučují. A náhoda? Náhoda neexistuje, jen neznáme soubor všech okolností, nebo nemáme možnost to pojmout, ale logický systém pracuje. Jde o to, do čeho chceme a nechceme vrtat, a co chceme a nechceme vidět. Neboť s čím kdo zachází, tím také schází, a na nevšímavost se doplácí. |
Na duchy také nevěřím, ale jednou jsem jednoho potkala:)))