Problém zůstal nevyřešen až do roku 1849. Vynalezl a k patentování ve Spojených státech si jej zaregistroval pod číslem patentu US 00006281 v roce 1849 jakýsi pan Walter Hunt, tehdy třicetiletý mechanik, jinak velice nápaditý člověk. Do té doby vynalezl stroj na spřádání lnu, zvonek pro tramvaje, ostřič nožů… A pak, když  jednoho odpoledne přemýšlel, jak zaplatit neodbytný dluh – pouhých 15 $, tak z kousku drátu, se kterým si hrál v ruce, vytvořil primitivní pružinku, kterou umístil do místa ohybu – a po chvilce byl jeden z nejběžnějších spínacích prostředků na světě…Pod názvem The Dress Pin. Později byl přejmenován na safety pin (což se do českého jazyka v doslovném překladu dostalo coby známá „sichrhajcka“).

     Walter Hunt měl hlavu stále plnou nápadů, bohužel neměl na financování jejich výroby a většinou naletěl a sám ze svých vynálezů nic neměl. Tak to dopadlo i v tomto případě: věřitel nebohému vynálezci slíbil, že mu dá 400 dolarů jako odměnu za práva na tento špendlík – a že mu za to dá celých čtyřista dolarů!!!      

     Chudák Hunt byl nepříjemně postižen, měl „tunelové vidění“, což znamená, že viděl všechno rozmazaně, jen ve středu vidění měl zaostřenou část... Přeneseně by se však dalo říci, že i přes svou tak nepříjemnou nemoc - do budoucnosti viděl velice ostře. Jeho vynález je totiž věčný J.

daniela@kudlanka.cz

linkuj.cz vybrali.sme.sk