| www.kudl@nk@.cz |
|
| O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé… |
|---|
 |
| manuál téma poradna tady a tam úkol pro vás fauna a flora próza a poesie nejen duše :-))) zážitky |
| FÓRA KUDLANKY |
| Hledej na Kudlance |
 |
| Marihuana, Mariška. Tráva - Hulení... |
| Trampoty sličné tlustice |
| Minutka za čtvrt hodinky :-))) |
| Gruppensex, swingers - aneb kam se ztrácíš, lásko? |
| Balzám na nervy |
| Žena v područí alkoholu |
| Žebříček nepopularity |
| NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY |
| Trak a já |
| Milovali jsme lištičku... |
| Když soužití sešedne |
 |
 |
| DOMŮ |
| dopisy do poradny |
| dopisy do redakce |
 |
Kudl@nk@ |
|
|
| ARCHIV |
 |
|
|
| KUDLANKA.CZ, ISSN 1214-7826 |
| Copyright (c) 2003-2006 |
| Šéfredaktorka: Mgr. Daniela Umlauf Goldwein |
| PageRank.cz |
 |
| Tady, kde jsem doma, kde to miluji |
| Rubrika: [tady a tam] Jsem něco jako ortodoxní vlastenka, což v mém případě znamená, že bych – možná – mohla žít kdekoliv na zeměkouli, ale musely by tam určitě být hory, lesy, voda ... Ale nejraději – nejraději jsem u nás. Miluji moře "tam" – třeba v Chorvatsku, protože je čisťoučké a kolem něho se majestátně tyčí vápencová pohoří místy porostlá lesy. Ale i když je tam krásně – není to doma, není to "tady" ... u nás. Mám ráda Kanadu, kde jsem nikdy nebyla (bohužel), protože mám pocit, že to je jedna z mála zemí, která se klimatem a přírodou podobá trochu té naší.. Ale žít tam pořád – to bych asi nedokázala. Určitě by mi "tam"... chyběli lidé v chalupách, na které můžu "tady"... zaklepat, když potřebuji pomoc,nebo se třeba jen tak zastavit na besedu. I když si hodně lidí v této době "hrabe" jen na svém písečku, přece jen jsou mezi námi stále ještě lidé, kteří se dokáží zastavit, popovídat si, poveselit se, poradit; kteří si umějí ještě hrát s dětmi – ale i sami. A tohle musím mít ... Určitě by mi chyběly Hradčany se Zámeckými schody a výhledem na střechy malostranské, Petřín s Nebozízkem a lanovkou, ve které se hrozně bojím, taky Vltava s Vyšehradem a Šemíkovou skálou, pod kterou vede tunýlek pro tramvaje, nebo uzoučké uličky Starého Města pražského, pak taky Máchovo jezero, Jizerské hory s rozhlednami (nejmilejší je mi Bramberk na kopci Krásný), nebo hora Říp, kde údajně kdysi Praotec Čech nazval naši zem jako Čechy, pak ještě jihočeské rybníky a taky MORAVA a její dědinky, odkud pochází moje maminka a já tam dodnes moc ráda jezdím a tamější lidé mi neříkají "Pražanda", ale moc hezky: "naša Jana" a to má pro mne cenu zlata, soli a života. Miluju nenáročné cestování a moc ráda bych poznala další země (až se příště narodím, určitě už na to budu mít peníze, protože se pokusím převtělit do nějakého plůdku v bohaté rodině..), ale teď cestuji v rámci svých finančních možností, což znamená v překladu: za hodně málo. Nedávno jsem byla u svých příbuzných na Moravě – konkrétně na Valašsku, kde jsem byla jako svědkyně mé milé neteře na její svatbě. Bylo to moc krásné setkání, přestože jsem polovinu svatebčanů vůbec neznala, ale po chvíli jsem znovu slyšela "naša Jana" a byla jsem "jejich" celou duší i srdcem. Mám "tam".asi taky kus svého kořene, který neumím vyrvat a asi ani nechci, protože je mi tam dobře. Moc rádi cestujeme jak my, tak i naše dospělé děti ale odjakživa si všichni při návratu říkáme zas a znovu: ... Všude je dobře, ale DOMA je nejlíp, protože je to ... "tady" ... Jana, Praha 3 |
|
Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu Komentáře
( - Mail - WWW) 07.12.2003, 14:13:21
|