Rozhodně – já si tuhle radost právě chtěla udělat J. A jak se tak probírám vystaveným prádlem, rozhoduji se mezi jednotlivými vzory, barvami, druhy krajek... zaposlouchala jsem mimoděk do rozhovoru. Přiznávám, zaujal mne...  Ale ne, ony se bavily se o nemoci! o tom, jak dlouho bude asi potřeba v nemocnici zůstat, jaký je „ten“ doktor – a mezitím komentovaly prodavačkou nabízené prádélko. Ano, jednoznačně vybíraly vhodné krajkové kousky jen na „onu příležitost“...

     Já vám téměř zcepeněla – uvědomila jsem si, že muž, jehož očím je toto nové intimní oblečení určeno, muž, před kterým chce být hezká, je její ošetřující lékař… Ach jo, v určitém věku je to nejspíš už jen doktor, před kterým se ještě snažíme vypadat hezky, mít pěkné novoučké prádlo... Nezdálo se mi přitom, že by ona dotyčná byla osamocená, nejspíš má doma toho svého, dědka jediného. Ale – ten by asi něžný dezén krajky na podprsence neocenil… Já vím, ten doktor si toho taky nevšimne,  ale nejspíš je to asi jediný muž, před kterým se ještě snaží být pěkná…

     Že by to bylo věkem? Ale – věkem koho? Snad, kdyby „ten její“ byl vnímavější...

M.j.  Dáma to byla na svůj věk pěkná, štíhlá, upravená, žádná „kysénka kredenciózní, babózní“ :-)))

Marion

linkuj.cz vybrali.sme.sk