Od te doby byla uplne jina. Tusila jsem ze chodi s 15ti letym Stevenem. Steven i pres to, ze jeho rodina nebyla bohata (zili jen s maminkou a byli tri sourozenci), mel porad nove veci, spoustu penez. Kradl? Prodaval drogy? Asi oboji. Snazila jsm se uklidnit, rikala jsem si, ze vic uz nemuzu udelat. Mam kontakt s Jardou, mam Krizovou situaci, Support, Detsky servis... A taky  muzu zavolat Mentalni zdravi a nebo policii. Takze pokud se dostanu k telefonu.....ale presto jsem se citila strasne sama. Krizova situace mi  rekla, abych se zamykala, kdykoliv jdu do sveho pokoje – ale jak mam tak zit? Najednou mi prisla na mysl Jardova slova. "Vyhod ji ven, zavri dvere a uz ji nepoustej  dovnitr!" Ale ja  vim, ze to nikdy nedokazu. Uklidnovalo mne  jen vedomi, ze ted mam vsechny noze zamknute v pokoji... Nejradeji bych kricela a kopala kolem sebe! Jedna dobra vec je, ze ted myslim uz citim, kdy mi hrozi nebezpeci.  Ale to neni mozne.

     Dalsi den byla sobota. Pripravila jsem detem snidani a  poslala Davida k sousedum si hrat. Regina na mne poprve od vecera promluvila. Chtela klice od auta. Dala jsem ji je, myslela jsem, ze tam asi neco zapomnela. Pak mi napadlo, ze mozna hleda zabaveny nuz. Kdyz jsem zahledla vyraz v jejim obličeji, kdyz se vracela, vbehla jsem do pokoje a zamkla za sebou.  A s hruzou jsem si uvedomila, ze se bojim vlastni dcery.  Pokazde, kdyz  se ocitla nablizku, presel mi mraz po zadech. 

     Regina uz byla u mych dveri a opet mela v ruce nuz. Proboha, kde ho vzala?, napadlo mne. Ruce se mi trasly, kdyz jsem vytacela cislo na Krizovou situaci.. Silela jsem, kdyz mi rikali, zavolejte toho a toho, zavolejte policiii.....a mne prede dvermi stala moje vlastni dcera, ktera znovu bodala do dveri nozem a snazila se na mne dostat. Navic jsem mela pocit, ze je tam taky David....paneboze ze on nesel ke kamaradovi! Co mam ted delat? Slysela jsem, jak Regina utika pryc.. David byl opravdu prede dvermi a byl v poradku.   

     Napadlo mne ze si budu muset velice brzy nechat vymenit dvere u loznice; Ale vzdyt jsem mela vsechny noze schovane?  David mi řekl, ze vzala nuz na maslo. Na ten jsem zapomnela…. Paneboze vezmete mne nekdo do blazince, potrebuji si odpocnout! Pripadalo mi, ze musim nutne zesilet! Vyrusilo mne zazvoneni. Prede dvermi stali policajti.  Ukazala jsem jim rozbite dvere. Myslim, ze konecne pochopili.  Ptali se kde je dcera a ja jsem rekla, ze nevim. Pak odjeli, ale jeden zustal v obyvacim pokoji. a cekal. Asi za hodinu se objevila Regina. Kdyz uvidela policistu sediciho v kresle, proletela pokojem a zabouchla se ve svem pokoji. Policista vyrazil dcere, pistoli ji donutil lehnout na podlahu a prohledal ji. Nasel u ni dalsi nuz. Pak mne pozadal, jestli muze pouzit telefon a zavolal policejni auto. Nechala jsem ji zatknout a podepsala jsem papir, ze se ke mne nesmi priblizovat.  Zatim je to provizorni, za mesic bude soud. Uz jsem dal nemohla.  Bala jsem se i o Davida. Nikdy spolu nevychazeli a David se citi jako chlap v dome, ktery mne musi ochranovat. Mohlo by to dopadnout spatne.

 Regine  je 13 a ve vezeni nemuze pres noc zustat, to jsem vedela. Nekdo ji bude muset prijit vyzvednout a ja to byt nemohu.. Ale nejak jsem byla tak vycerpana, ze jsem chtela, aby nekdo za mne domyslel co bude dal. Prisel za mnou David a rekl mi, ze doufa, ze se Regina nikdy nevrati…

     Ondřejka (zpracovala A. Kennedy)

linkuj.cz vybrali.sme.sk