Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

"… Je mi jasne, ze jsem svoji dceru nezvladla, ale myslim, ze nejsem sama, komu se neco takoveho stalo. I kdyz u nas je to asi ted opravdu horsi a situace zacima byt velice vyhrocena. Uz minule, jestli si vzpomínáte, jsem psala ze vychovavam obe deti sama a mam invalidni duchod. Nasla jsem si pritele, pres internet, to byla moje jedina sance, protoze pokud jsem sla ven, tak jsem jenom sla vencit psa nebo odvezt deti do skoly. Mela jsem stesti, muj novy partner prijal nejen mne, ale i moje deti. Dokonce s nadšením, protoze sam deti nemel a bral to jako opozdeny dar od zivota. Bohuzel.....vsechno bylo jinak...

Tak jsem udelala vsechno, co jste mi minule doporucili, teda krome biti. Prece jenom jsem Kanadanka a to se mi neshoduje s mym vychovanim. Ale nekdy toho lituju. Tak mam ted kontakt s psychologem, s lekarem, s linkou nadeje, s drog councelorem, socialnimi pracovniky (Krizova situace), kteri k nam chodi kazdy druhy den a councelorem pres drogy. Oni se tedy snazi se mluvit s tim mym ditetem, vysvětlovat ji, jak jsou drogy spatne...... chodi ke vsem detem, jejichz rodice ci ucitele si nevedi rady...... Ale moje dcera zatim s nimi vzdycky odmitla mluvit...Oni se ji opravdu snazi pomoct, ale ona je bojkotuje.....nemuze ted nikdo nic delat.. A tak proste cekaji, az udela zas neco opravdu zleho... pak jí dají do ústavu. (nebo az ztratim nervy a o ustav pro ni pozadam.. protoze fakt jsou to desny nervy! Představte si, kdyz nevite kdy vas vlastni dcera zabije..

V patek mi volali ze skoly, ze moje dcera tam neni. Nevedela jsem kde ji hledat, prisla domu az vecer kolem devate a chtela si obarvit vlasy na cerno. Volala na mne jestli mam timer. Zadny nemam a ona to dobre vi, tak jsem ji rekla, at se diva na hodiny. Ale ona zacala strasne kricet, nadavat a najednou chytila nuz a sla s nim proti mne. Utekla jsem do svoji loznice a ona se a nozem vrhla na dvere a zacala do nich bodat. Pak jsem to spočítala – bylo v nich 14 bodnych ran. Volala jsem krizovou situaci a policii. Slysela jsem take, ze na ni zacal mluvit muj pritel a snazil se odvest jeji pozornost na sebe. Vyhodil ji z okna napred zidli, pak kosmeticky stolek a nakonec chtel vyhodit jeji morce. Tim konecne dokazal, ze se vrhla na nej a snazila se bodnout jeho. Podarilo se mu vzit ji nuz (to ja jsem ale nevidela, byla jsem porad v loznici). To uz byli na ulici, dcera v zupanu a ponozkach. Rozbehla se po ulici pryc a muj pritel skocil do auta a jel za ni. Zjistil, ze je u sveho kamarada Michaela.. To je dalsi story, Michael a jeho dva sourozenci. Nekolikrat vzati matce, ted znovu u jsou doma, ale bojim se, co se tam v tom dome deje. Mam podezreni, ze drogy pochazeji odtud.. Snazim se branit dceri aby tam sla, ale vzdycky mi utece. Posledne dokonce ve tri rano a bosky, protoze jsem ji vzala boty, aby nikam nemohla.Pak tam prijeli policajti, Krizova siuace jim poradila, aby odvezli dcerku domu. Zaroven bylo doporuceno priteli, aby se odstehoval, pokud neumi brat situaci tak, aniz by na ni reagoval. Upozornili ho, ze neni jeji biologicky otec a kdyby ji nejak ublizil, jenom treba dal facku, tak by ho urcite zazalovala a prohral by u soudu. Pak mu rekli jeste ze je ted ve stavu, kdy chce vsem ublizovat a kdyby treba ho krive narkla, ze na ni jakkoliv sahal, tak by z toho mel velke problemy. Pritel řekl, ze opravdu nezvladne zustat nestranny, kdyz na mne jde holka s nozem a hned ten vecer se odstehoval k sestre..

Jak policie odjela, dcera zase utekla. Volala jsem Krizovou situaci znovu. Rekli mi, abych pro ni sla. Jenze tam byly doma jenom ty deti a rekly mi, ze jejich maminka spi a nebudou ji budit a dcerka se mnou jit domu nechce. A triskly dverma. Takze dalsi, co mi rekli z Krizove situace bylo, ze zavolaji policii. Policajti ji nakonec privezli domu a rekli ji, aby tady zustala, ze prijde psychiatr si s ni promluvit. No, ale dcera utekla znovu, opet za Michaelem. Nemohla jsem ji zadrzet, je ve svych trinacti o patnact kilo tezsi nez ja a o pul hlavy vetsi!

Ja mam diky svoji nemoci silne pod vahou. Takze znovu telefony: policie, Krizova situace. Policiste ji tentokrat nevzali domu, ale na Krizove situace, po ceste pustili nejakou country western hudbu, pry aby neslysela o cem mluvi a dcera zacala silet a bouchala hlavou o auto. Uplne silela ze nemuze rozumet, co si povidaji! Na Krizovou situaci uz za ni prijel psychiatr a teprve pak mi ji privezli domu. Policajti mi rikali, ze opravdu neco podivneho se deje v tamtom dome, nemohli najit matku…Zítra ji tam mam vzit znovu, tam nestesti chce jit, protoze od nej chce neco na depresi. Nemyslim, ze by ji cokoliv dal, ale rikat ji to nebudu. Doufam, ze ji tam aspon trochu pomohou.

Mrzi mne, ze vsim tim musi prochazet i muj devitilety syn. Snazim se ho drzet stranou, nechavam ho na kompjuteru, filmech, jenom aby tolik nevnimal, co se deje v dome. Ale on to stejne vi. Pristi tyden ho vezmu taky k psychiatrovi, aby se mu to pokusil vysvetlit.

Tak tim skoncil dnesek. Uklidila jsem vsechny noze do moji loznice a zamykam ji, kdykoliv odchazim.. Dcerka spi a ja jen doufam, ze mi zase neutece.."

Ondřejka

linkuj.cz vybrali.sme.sk