Chtěla bych vám přiblížit tamější zachovalý půvab, ještě nezničený turismem, náporem civilizace. Pozvat vás na toulky, jaké už jsou málokde. Ukázat zajímavosti nevídané…například množství kamenných mezníků, starodávných svědků tehdejšího dělení krajiny – hraničních kamenů bývalých panství. Na křižovatce „U tří pánů“ už 323 let vyznačuje jednotlivá panství úctyhodný tříboký kámen s vytesanými jmény tehdejších majitelů. Lesní cesta, vedoucí k Pekařovu kříži, zas připomene truchlivý osud hrádeckého pekaře, kterého připravili o život krutí zbojníci.

     Na jiné borovici kříž poutníkům zvěstuje tragickou událost lásky z doby kolem roku 1830, kdy zoufalý milenec zastřelil svou milou, aby poté spáchal sebevraždu. Malebné, kdysi téměř zničené kapličky a křížky se teď znovu obnovují. Snad každá zdejší skála má nějakou historii, pověst, zajímavost. Jako pohádka například zní legenda, která se váže ke Sloním skalám: Malá pasačka, které se ztratila kravka, bloudila mezi oněmi bílými bloky tak dlouho, až si povšimla, že dobytče snad zázrakem vylezlo na jednu z menších skalek. Vedle kravky spatřila trpaslíka, který vystrašené děvče uklidnil a požádal pak o pomoc – vyprávěl o zlých lidech, kteří donutili trpaslíky odejít. Předal pak dívce klíček od ukrytých pokladů a dodal, že se pro něj vrátí, až nastanou lepší časy…. Pasačka poté odešla s kravkou domů, vzácný klíč uschovala do dutiny velké lípy u statku a žila spokojeně až do smrti. Nejspíš tam onen klíček někde je dodnes, neboť trpaslíky od té doby v kraji nikdo nespatřil…

     Hezké, že? Snad ještě za zmínku stojí zdejší „řopíky“, bunkry, na jaře pokryté něžnými konvalinkami…

     V Polesí se žije přes tři sta let. Na návsi mají rybník – příjemné koupaliště, vůkol překrásné skály, obdivované horolezci. Věřím, že i vy místa podobná znáte, případně také máte „svá oblíbená“. Ale tady je kraj mého srdce, krajina Lužických hor, malého pohraničního pohoří v severních Čechách.

pavla@kudlanka.cz 

linkuj.cz vybrali.sme.sk