[CNW:Counter]
  www.kudl@nk@.cz   

O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé…
 
 
manuál
téma
poradna
tady a tam
úkol pro vás
fauna a flora
próza a poesie
nejen duše
:-)))
zážitky
 
FÓRA KUDLANKY
 
 
Hledej na Kudlance

 
Výstava pro kočku
 
Marihuana, Mariška. Tráva - Hulení...
Trampoty sličné tlustice
Minutka za čtvrt hodinky :-)))
Gruppensex, swingers - aneb kam se ztrácíš, lásko?
Balzám na nervy
Žena v područí alkoholu
Žebříček nepopularity
NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY
Trak a já
Milovali jsme lištičku...
Když soužití sešedne
 
 
 
DOMŮ
 
dopisy do poradny
dopisy do redakce
 
 
 

Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

 
 
 
ARCHIV
 
bloguje.cz
 
 
 
 
 
 
 
KUDLANKA.CZ, ISSN 1214-7826
Copyright (c) 2003-2006
Šéfredaktorka:
Mgr. Daniela Umlauf Goldwein
 
PageRank.cz
 
 
TRAK A JÁ - naučím se to někdy? - V.
Rubrika: [zážitky]

Minule jsem vám vyprávěl, jak jsem získal konečně řidičák. Pak, po zkoušce, jsme jeli zpět do podniku, dva z nás vítězně, třetí neuspěl. Šéf mi ukázal na trak, se kterým jsme se Zděnkem přijeli, v kancelaři mi dal číslo mého prvního Comchek. A – jel jsem. Comchek – to je něco jako šek, který ale ve fyzické podobě neexistuje.

Je vydáván  bankou,  na základě kreditu, který má podnik otevřený. Je to jakási computerem generovaná dlouhá řada čísel a písmen, ve které je vše zakódováno. Tam, kde já kód předám (obvykle truckstop, opravařská dílna a tak), mají mašinku, do ní kód vyťukají, ono se to spojí s computerem banky, řekne jim na jakou částku šek je a že je vše v pořádku, a mohou Michalu Málkovi vydat peníze J. Praktická věcička, dlouho byl Comcheck jediný, kdo tuhle službu zajišťoval. Dnes už je bank víc, předhánějí se v nabídce nižších poplatků a dalších služeb. Podniky, které je používají, už také neoperují s kódy – i když tahle možnost stále ještě existuje – ale řidič má u sebe kreditní kartu, kterou platí za naftu, servis, a také si z ní bere peníze. Jednak na drobné výdaje, třeba na mýto a také pro sebe na útratu. Na podniku mají řidičem podepsané prohlášení, které dovoluje strhnout bez ptaní z výplaty vše, co řidič použil pro sebe, respektive na co nedonesl doklad, že bylo pro podnik. Funguje to výborně. Spousta starostí s penězi na cestách takhle odpadla. Dojel jsem kam jsem měl, vyložil pytle se železnou rudou a jel do Salinas v Kalifornii pro zeleninu.

Salinas je zelinářské centrum, kousek od Monterey, na jih od San Franciska. Pěstují tam téměř všechnu zeleninu pro východ Ameriky, celé léto odjíždí denně desítky traků ze Salinas a okolí na východ. V zimě se tenhle provoz přesune do Nogales a Yumy v Arizoně, kde se překládá zelenina z Mexika. Zastavil jsem na dvoře, došel do kanceláře, ohlásil se a oni mi, jak jinak, že musím čekat: "Postav se támhle do řady, my tě zavoláme". To "támhle", byla řada více než padesáti traků, motory běžící, aby mohli mít puštěnou klimatizaci, protože je tam pěkná výheň. Pochopitelně, jinak by tam nerostlo tolik zeleniny. Uvnitř polehávají a podřimují řidiči, odejít nemohou, co kdyby je volali, spát taky nemohou, ze stejného důvodu. Volání pochopitelně není telefonem, ale CB radiem, které musí mít každý zapnuté a poslouchat. Při tom nikdo neví, kdy ho budou volat a nedá se to odhadnout podle pořadí v jakém přijeli. Já jsem CB radio neměl, ale dovolili mi sedět na lavičce venku před kanceláří, že mně tedy zavolají ze dveří. Seděl jsem na lavičce, taky trochu chodil kolem a hlavně obhlížel, co a jak dělají druzí řidiči, když je zavolají. Strašili mně před odjezdem, že když budu ve skladu zdržovat, tak mně taky mohou vyhodit. Bylo poledne, pak se s večerem konečně ochladilo, noc byla vlahá a ráno mně konečně zavolali. Vše záleží na tom, co kdo bude nakládat a co je připraveno. Když přivezou zeleninu z pole, musí ji kromě přendání do jiných beden, očištění a zvážení nebo spočítání také vychladit na předepsanou přepravní teplotu, mezi 34 a 36 stupňů Farenheita. Jednou mi naložili zeleninu teplejší a během hodiny mi z vlhkosti zamrzlo chlazení v traileru. Musel jsem zastavit, přepnout ručně na odmrazování. Trvalo skoro dvě hodiny, než ledovec uvnitř roztál, voda vytekla, a já mohl jet dál.

Trailer má na přední straně vlevo krabičku s barevnými světýlky, které řidič vidí ve zpětném zrcátku. Když veze mražené výrobky, je to jednoduché, chlazení se nastaví na automatický provoz, který hlídá termostat. Když je potřeba chladit, nastartuje sám motor, mohutný diesel, když je vychlazeno, zase se to zastaví. U zeleniny je to jinak.   Uvnitř je velký ventilátor, který nasává vzduch u podlahy (ta je v chladírenských trajlerech hliníková), s 2,5 centimetru širokými a hlubokými drážkami. Těmi proudí vzduch zezadu dopředu, je nasáván a vyfukován u stropu plátěným tunelem, který se táhne asi doprostřed délky traileru. Aby vzduch stále cirkuloval, jede motor chlazení bez zastávky, dokonce se nevypíná ani při tankování.  Řidič sleduje světýlka, kde se musí střídat zelená (právě chladí) s bílou(volnoběh). Červená znamená odmrazovací cyklus, jako když doma odmrazujete lednici. Tady se přepnou uvnitř ventily a do výparníku místo studeného jde horké, to, co jinak ohřívá radiátor za vaší ledničkou. Můj náklad byla míchanice několika druhů zeleniny, bylo tam i několik palet jahod, pro které jsem musel jet zase jinam.  K večeru jsem konečně vyjel a dojel jsem do Nevady, kde hned za Renem je město Sparks. Místní truckstop je první zastávkou po přejezdu hor z Kalifornie. Byl čtvrtek večer, čtvrtý den na cestě a přitom jsem vlastně sotva vyjel. Na truckstopu jsem se potkal se Zděnkem, který také nakládal v Salinas, ale měl víc štěstí. Vyjel o den později než já a nemusel tak dlouho čekat. Zjistili jsme, že máme dlouhou společnou cestu. Já jel do New Yorku, on do Bostonu na Chelsey market. Tedy až skoro na konec Pensylvanie pojedeme spolu.
Měli jsme před sebou tři dny společné jízdy, takže mě přemluvil, abych obětoval trochu peněz a koupil za 35 dolarů to nejlevnější CB. Bylo mi líto peněz, doma neměli téměř co jíst, ale představa další noci na lavičce před kanceláří dost podpořila jeho přemlouvání. Anténa na traku byla, tu jsem kupovat a instalovat nemusel. Připojit provizorně těch pár drátů byla maličkost a tak jsme si popřáli dobrou noc už bezdrátově, jako praví "truckers".
Michal Málek, Boise

Začátek
Pokračování

linkuj.cz vybrali.sme.sk



Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

Komentáře

(Vlado Novák - Mail - WWW) 06.01.2004, 22:47:53
Dobrý den,
Píši v reakci na články "Trak a já". Jsou psány velmi přitažlivou a čtivou formou. Moc se mi líbí a doufám, že se brzy dočkám dalších pokračování.
Přeji hodně úspěchů za volantem i klávesnicí.
S pozdravem
Vladimír Novák


Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text: