Nikdy v zivote nevidel snih. Jednou ho urcite pozvu do Kanady, aby poznal jak studi... Ted ale jsme chodili po zhavych ulicich Tunisu, drzeli se za ruce, jeho stihle snede prsty objimaly moje a bylo nam spolu fajn.  Zastavila jsem se u jednoho kina, kde visela vyveska s filmem, na ni bylo napsane:"LOVE STORY"  a pod tim drobneji: "Byla krasna a inteligentni. Milovala Mozarta, Bacha, Beatles a mne! 

     "To je snad o Tobe", zasmal se Hamadi." Podivej", a ukazal mi na civilni jmeno hlavni hrdinky Ali McGrath. Bez vahani jsme si koupili listky. Film byl strasne hezkej a jeste vic smutnej. Nevedela jsem, jestli se hral i u nas, ja jsem ho pred tim nevidela, ale znala jsem slova ustredni melodie, kterou zpivala  Eva Pilarova. "Pribeh nekonci, jen v knize nahle chybi stranky posledni..." Tak to bohuzel bude i s nama, jenze ja neumru, ale odjedu. Nebo vlastne asi umru, kdyz uz ho neuvidim..

     Nejak se ta moje nalada prenesla i na neho. Puvodne jsme meli po filmu jit jeste navstivit Zohru, ale strasne moc jsme chteli byt spolu sami a doma, kde jsme se mohli milovat a mazlit se a usinat si v naruci... a zase se budit a znovu se dotykat jeden druheho, abychom neztratili zadnou z chvilek, ktere nam osud byl ochoten dat... Hamadi byl opravdu vasnivy milenec, ale rekla bych dost nezkuseny, i kdyz bych se mu neodvazila nic takoveho rict. Byl na sebe tak pysny! Uvedomovala jsem si, ze pro Tunisany to neni bezne. Slusne tuniske divky k sobe pred svatbou muze nepusti. Plati vseobecne pravidlo: "Jestli mne chces, zajdi za mou matkou, ukaz ji svuj dum, svoji vyplatni pasku a rekni, kolik mi das vena. Pak prevezmes peci o me vydaje az do svatby, budes mne satit a mym rodicum musis davat dary. Ale to stale jeste neznamena. ze se mne smis dotknout!"  

     Kdyz jsem se zeptala Hamadiho, jestli je mozne mit sex s Tunisankou, odpovedel mi vyhybave, ze je to tezke, ale ne nemozne. Zase mne napadlo, ze je se mnou treba jen kvuli tomu, ale vzpomnela jsem si na motto filmu: "Laska je nikdy nerikat, ze neceho litujes"  a hodila jsem tyhle myslenky za hlavu. Byl se mnou, chtel se mnou byt a to pro mne ted bylo dulezite. Co bude za mesic za dva.... to je uz v jinem casovem prostoru. Ted je tady, rika, ze mne miluje a ja vim, ze miluji jeho.

     "Ali, ja nemuzu prijet pristi tyden!" rekl mi  pri louceni, "babicka je nemocna a chce, abych prijel domu." Uvedomila jsem si, ze nebyl doma hodne dlouho. Asi to rodicum musi uz vadit. Ale jak ja preziju bez nej cely vikend? Pokazde, kdyz jsme se loucili, kousek mne umiral, a ted byt bez nej cele dva tydny mi pripadalo jako vecnost..
     Postezovala jsem si  ve ctvrtek v poledne Hedie, ze mi neprijede Hamadi a ta mne nenechala moc smutnet. Zrovna ji nejaky pritel pozval na vylet. Milacek Hedia mu navrhla Monastir a prijela pro mne. Celou cestu mne ale upozornovala na nepravdepodobnost, ze bych Hamadiho potkala.  Monastir je  velke mesto, kde je zbytecne se ho pokouset hledat... Presto  jsem tajne doufala, ze ho najdu. Bylo jedno kafe, kde jsme spolu nekolikrat byli, jeste kdyz jsme byli jen kamaradi, a tak jsem pozadala Hediina pritele, aby mi tam zastavil. Jen jsem udelala par kroku na terasu... a uvidela jsem ho ve stejnem okamziku, jako on mne. Vyskocil od stolu, kde sedel s kamarady, az porazil zidli. Utikali jsme k sobe, chytil mne do naruce a najednou me libal pred zraky celeho cafe...

     Muzi kolem nas ztichli, tohle urcite jeste nezazili.

     I Hamadi, kdyz si na to pozdeji vzpomnel, rikal: "Jako Romeo a Julie!" a drzel se pritom za hlavu, protoze se pred ostatnimi muzi stydel. Sli jsme se projit po plazi. Bylo horko, od more foukal prijemny vanek, sundala jsem si sandalky a nesla je v ruce, prestoze pisek, po kterem jsme sli, palil, ale moje "Love Story pokracovala....

"jdem v texaskach a bosi,

pryc je spousta dni,

v nichz jsme cekavali, az se rozedni....."

      Zastavili jsme se pod vezi starovekeho Ribatu... libal mne v jejim stinu, ja se k nemu tiskla a v duchu jsem si rikala, ze od nej nechci nikdy, nikdy odejit.

Alena Kennedy, Yukon, Kanada