Balčik je čtyřicet kilometrů na sever od Varny. Říká se, že Varna je v letní sezoně hlavním městem Bulharska. Ale, jak jsem řekla, Varna nic moc. Zato Balčik, hezké historické městečko, protkané množstvím malých uliček, tu stojí už od 5. století před naším letopočtem. Připomíná malá italská nebo marocká přístavní města při Středozemním moři. Z jedné strany lemován písčitými plážemi a z druhé až 40 metrů vysokými  skalami. A především se v něm nachází velká chlouba – zámek rumunské královny Marie. Zámeček je součástí botanické zahrady, která je největší sbírkou kaktusů v Evropě. Tuhle zahradu jsme pochopitelně celou prochodily a teď ze své zkušenosti mohu potvrdit, že to opravdu stojí za to. Je v ní i kouzelné „křeslo štěstí“, o němž se traduje, že když se na něj posadíte a přejete si nějaké přáni, tak se vám určitě vyplní. Nejsem pověrčivá, ale zase si říkám: co kdyby náhodou? Takže ani já jsem křesílko neobešla bez povšimnutí:-))).

     Moře. Mám ho moc ráda, pobyt u něj je tolik odlišný od ostatních pobytů u vody. Tohle moře má prý i léčivé účinky a já vždy mám potom chvíli klid od svých kožních problémů, ale i pro relaxaci je to příjemné. Lehnutí si do vyhřátého písku ještě ráno, když není mnoho lidí na pláži a jen tak pozorování houpajících se vln mi dělá vždy dobře. Ráda chodím a brouzdám se pískem. A v Bulharsku se mi to líbilo obzvlášť.Černé moře je tu většinou klidné, dá se říct placaté, můžete jít hodně daleko a stále je vám po kolena. Můžou si tu hrát malé děti, aniž by se rodiče museli zbláznit strachy, že se jim dítě během pěti minut utopí. Taky jsem viděla různé pokusy stavění pískových hradů a zámků. No, samy jsme to nezkoušely, ale to bude asi tím, že jako velké – ale zatím bezdětné – jsme to pro ostudu neriskovaly :-))).

     Jednou při plavání se mě najednou něco dotklo nohy – byl to takový lehký dotek – já se šíleně lekla... Nejprve jsem si myslela, že na mě šáhnul nějakej utopenec, ale pak jsem si všimla, že vlastně plavu v roji malých – asi tak 10 – 15 cm medusek! Po ránu byly některé na pláži, takové třaslavé kupičky... Ale ve vodě  byly velmi hezké. Ovšem, jen ty malé, když jednou vítr v noci přinesl z moře ty větší – fuj, těch jsem se bála a štítila – a to jsem ani nevěděla, že jsou to potvory žahavé. Díkybohu, nám se nic nestalo, ale byl tam jeden Němec, kterého ošklivě požahaly. 

      U poboček cestovních kanceláří ve střediscích si lze půjčit jízdní kola oproti záloze cca. 17 EUR + 3 Lv za hodinu. Seskok padákem lze pořídit za 45 Lv, let na rogalu za 35 Lv, půlhodinový ponor včetně instruktáže v češtině za 24 EUR. Taky se můžete projet na banánu, který je zaháklej za motorovej člun, který potom frčí pěknou rychlostí. Bylo zajímavé pozorovat pištící lidi, přitom mě nepřipadalo, že by jeli nějakou závratnou rychlostí. Mým snem byla ta „exhibice na padáku“, ale jelikož to nebylo nijak moc vysoko, ale jen pár metrů nad zemí, tak jsem na něj nakonec nešla. Mám moc ráda adrenalin, ale tohle mi moc adrenalinové nepřipadalo.

     Také si vozíte domů pytlíček s pískem? A sbíráte mušličky? Někdo si je kupuje na trhu. Ale když jsem viděla v obchůdcích ty kýčovité zrůdnosti, co z toho dovedou udělat – a nejen z toho – například "sousoší ze zátek od piva" atd – fuj. Obdivovala jsem, že se to někomu chce vymýšlet a dělat, ale asi to bude tím, že jsou zase turisti, kteří to kupují. Ráda ale sbírám mušličky, i když z toho potom nedělám kýčovité věci, ale doma je používám jako dekoraci. Stačí nasbírat pár menších a doma je dát do obyčejné mističky a myslím si, že to příjemně zpestří místečko v bytě. Jednou jsem nalepila pár na rámeček, šoupla pod něj fotočku z dovolené a už mi zdobí pracovní stůl. Zbytek vozím své sestřičce, která je o dost mladší než já a ta se v tom vysloveně vyžívá. Dělá si náramky, náhrdelníky...a tak, když se mi podaří našetřit na moře, mě prosí, ať jí zase přivezu.

      Ještě nakonec – já vím, ono to vypadá dnes, že jsmese tam jenom cpaly a opíjely – ale trošku přehánět se dá, ne? No, a taky jsme na té dovolené chtěly vyzkoušet i něco, co neriskneme doma. Bohužel, chyběl nám jakýkoliv trénink. Takže stačilo si trochu párkrát cucnout a už to špatně dopadlo :-). 

Alena Blažejová

linkuj.cz vybrali.sme.sk