| www.kudl@nk@.cz |
|
| O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé… |
|---|
 |
| manuál téma poradna tady a tam úkol pro vás fauna a flora próza a poesie nejen duše :-))) zážitky |
| FÓRA KUDLANKY |
| Hledej na Kudlance |
 |
| Marihuana, Mariška. Tráva - Hulení... |
| Trampoty sličné tlustice |
| Minutka za čtvrt hodinky :-))) |
| Gruppensex, swingers - aneb kam se ztrácíš, lásko? |
| Balzám na nervy |
| Žena v područí alkoholu |
| Žebříček nepopularity |
| NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY |
| Trak a já |
| Milovali jsme lištičku... |
| Když soužití sešedne |
 |
 |
| DOMŮ |
| dopisy do poradny |
| dopisy do redakce |
 |
Kudl@nk@ |
|
|
| ARCHIV |
 |
|
|
| KUDLANKA.CZ, ISSN 1214-7826 |
| Copyright (c) 2003-2006 |
| Šéfredaktorka: Mgr. Daniela Umlauf Goldwein |
| PageRank.cz |
 |
| A JE TO ZA NÁMI... |
Rubrika: [téma] Původně jsem chtěla psát to, co se dočtete všude, jak jsou Vánoce svátky setkávání se s blízkými, jenže ono to u nás doma takhle vlastně není. Nejbližší příbuzní (když nebudu počítat tátu, který bydlí 10 minut od nás) žijí daleko předaleko, tak jsme jim popřáli telefonem. Jsme vlastně o svátcích v pěti a já tu teď dumám k čemu vlastně to příšerné prosincové snažení vlastně je.Vždycky jsem byla maniak přes Vánoce, ale čím jsem starší, nebo možná tím jak dospívají děti přestávám být já z Vánoc na větvi.
Vždycky jsem nesnášela organizovanou zábavu, bojovky na táborech byly pro mě utrpením. Snad proto odmítám být programově blažená jen kvůli datu v kalendáři. Lidé se nezmění, ani po ty tři dny. Stejně tak bych, kdybych tedy mohla, vymazala silvestrovské veselí. Z toho mám už dneska kopřivku. Příčí se mi půlnoční objímání a opusinkovávání s lidmi, které normálně nemůžu vystát. Proč mám být veselá jen proto, že je poslední den v roce? To je spíš k pláči. Pamatuji se jak jednou, když jsem byla ještě malá, jsme byli s rodiči ve Špindlu v podnikové chatě. Jak se přiblížila půlnoc, tak já začala šíleně brečet, že nechci, aby ten starý rok odešel, že nechci žádný nový. A brečela jsem a brečela… Kocour si sice myslel, že strom uprostřed pokoje je jen pro jeho potěchu a vyšplhal se až ke špičce, takže půlka ozdob poznala zemskou přitažlivost. Ale jak říkám, bylo to fajn a za necelý rok si dáme repete… Ani „těžko“ po salátu mi nebylo, co víc si přát…<?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" /> P.S. A abych pravdu řekla, klidně už by mohlo být jaro. J |
|
Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu Komentáře |
Nebo to má úplně jinou příčinu. Víte kdy se stává žena dospělou? Ve chvíli kdy jí umře máma. Vím to naprosto přesně podle sebe. Dokud jsem měla mámu, pořád jsem cítila ta její ochranitelská křídla nad sebou. Najednou jsem se dostala na její místo já, protože dcerka ještě nebyla na světě a kolem mě byli jen samí muži. Tenkrát se ve mně něco zlomilo a rok od roku mi ty Vánoce připadají čím dál tím méně důležité… 
Pak mě dospělí nějak uklidnili a maminka uložila do postele. Ráno na snídani přišel pán, který zřejmě pěkně přebral a vzal někde druhou o zem, obličej měl samou modřinu. To jsem pochopitelně tenkrát nevěděla, ale někdo z dospělých mi řekl, že ten pán, taky nechtěl nový rok a popral se s ním. Kdo vyhrál mi bylo jasné…Ale jinak byly letošní Vánoce fajn. Štědrý den uplynul v klidu, děti našly pod stromečkem, co si přály. Nikomu nezaskočila kost v krku.