v případě, že to chceš myslet vážně, tak mám dojem, že to je tzv. "slepá cesta" nebo-li "slepá známost". Jestli to budeš/budete brát jako zpříjemnění letošního podzimu, tak to nebude možná marné ... na chvíli. Prostě to je už život ... :-)

ps.
Třeba má jednovaječné dvojče, sestru ... někde ... ;-)

necítím se být fundován k nějakým radám, navíc v oboru, ve kterém jsem úplným laikem. Na rozdíl od Tebe, já v tom vidím úplnou prkotinu. Hlavním a velkým problémem (podle mne) budou ti Tví psi.
Vyměň psy za ženu!!! Ta baba za to přece stojí, ne? Vyčisti, případně vymaluj byt, vyhoď staré koberce, sedací soupravu, vyhoď vše, kde by mohl být nějaký chlup či zápach.
To, že jsi veterinář, to přece není na závadu, protože se před příchodem domů řádně vysprchuješ - odsmrdíš.
A ten malý problém - Ty do Brna či ona do Prahy, ten už nějak zvládneš... :-)))

řešení Tvůj problém má a nejmenuje se jednovaječné dvojče :-) (Snad jen Freud by se spokojil s kopií místo originálu :-).
Dva měsíce jsou příliš málo, abys mohl dělat nějaké závěry o tom, jak moc je to osudové, jak moc je ona dáma tou "pravou", se kterou bys (předpokládám) to chtěl tady dožít až do konce. Tím pádem i brzy na radikální změny života a zaměstnání (i když nic není nemožné a po nějakém tom roce může i na to dojít - nebyl bys první ani poslední). Samozřejmě, pokud neuděláš nic, nebudeš mít šanci to zjistit, protože Ti buď uteče, nebo umře na astmatický záchvat. Takže bych postupoval takto:
Pro lásku je třeba něco obětovat. Takže úplné minimum je to, že se s ní budeš stýkat v nekontaminovaném prostoru v nekontaminovaných šatech. Prostě buď něco někde najdete, nebo budeš jezdit výhradně Ty za ní. Převlíkat se budeš někde mimo svůj byt do šatů, které ve Tvém bytě nebudou bydlet - třeba u kamaráda nebo ex-manželky :-) Pokud nic z toho není možné, musíš dát zvířata pryč ze svého bytu a tento dekontaminovat. Věř mi, že dobrá ženská za to stojí.
V delším plánu by měla ona dáma začít aktivně přistupovat k léčbě své alergie - homeopatie či akupunktura zrovna na tomto poli dokáží velké věci. Nacpat se antihistaminiky a složit ruce do klína není řešení, ale píšeš, že to víte.
Předpokládám, že ordinaci máš jinde, minimálně zcela provozně oddělenou od svého bytu, a že se tam převlíkáš, tak nevím, proč by ses musel vzdávat svého povolání. Sám jsem alergik a dost alergiků znám, neznám ale případ, že by měl někdo reakce na někoho, kdo na sobě alergen nemá, jenom s ním před pár hodinami byl ve styku. Pakliže potíže nevymizí, není alergická na zvířata, ale na Tebe. Pak platí Freudova teorie o "slepé cestě". Tak hodně zdaru!

Taky by mohla zkusit se té alergie zbavit. Mě osobně pomohla kineziologie. Od dětství jsem měla sennou rýmu, každé jaro a léto jsem se musela dopovat prášky. Teď už mám několik let pokoj, skoro si nevšimnu že jaro přišlo (tedy nevím že už zase začaly kvést černé bezy), můžu hrabat seno atd. Třeba by to tvojí přítelkyni taky pomohlo.

Taky by mohla zkusit se té alergie zbavit. Mě osobně pomohla kineziologie. Od dětství jsem měla sennou rýmu, každé jaro a léto jsem se musela dopovat prášky. Teď už mám několik let pokoj, skoro si nevšimnu že jaro přišlo (tedy nevím že už zase začaly kvést černé bezy), můžu hrabat seno atd. Třeba by to tvojí přítelkyni taky pomohlo.

je vidět, že nemáte doma psa, protože jinak byste nemohli napsat, že má Standa dát psy pryč. To nejde! Za prvé - k těm psům bude mít Standa určitě hlubší vztah, aspoň to tak tedy bývá. A za druhé - jak dát pryč? Do útulku, Vietnamcům na jídlo, anebo jim píchnout injekci? To poslední nedělá žádný slušný veterinář rád (pokud se tedy nejedná o zvíře nevyléčitelně nemocné), obzvlášť pak u vlastních psů.
Já mám jiné řešení - najít si byt v Humpolci, protože je uprostřed cesty mezi Prahou a Brnem, a tam se scházet :-) Počkat až psi odejdou přirozenou smrtí a pokud vztah do té doby vydrží, nebude už nic stát v cestě. (Já vím, že je to blbost, ale tady mě fakt nic rozumnýho nenapadá.)

nezlob se na mne, ale už jsme opět u té logiky. Ty dáváš na jednu misku vah psa a na druhou milující i milovanou ženu? To je tedy nelogické. Je to chlap, musí se rozhodnout chlapsky. Vždyť je může dát do dobrých rukou, kde o ně bude postaráno a nemusí je hned zabíjet injekcí. Já vím, že pes je mnohdy mnohem věrnější než některá - všimni si, že píšu NĚKTERÁ ženská :-))), ale čekat 10 let, až pes odejde, ta varianta se mi nelíbí. Jemu bude 62 a jí 50. Navíc, ona je teď v nejlepších letech...a on sám ví nejlíp v jakých. :-))

ještě dodatek. Po tom, co jsi napsala, už Tě nechci za ženu. Nejdříve by dostal nažrap pes a pak teprve já. A v posteli by mezi námi, uprostřed, spal opět pes.:-))

Ty logiku, všimnul sis, že jsem napsala, že to mnou uvedené je blbost? Že to nebylo myšleno vážně?

K tomu tvému dodatku: a ty jsi mě někdy předtím chtěl za ženu? :-))))
A teď tě trochu rozeberu, protože se mi nelíbí, co jsi napsal: "nejdříve by dostal nažrat pes a pak teprve já." Na jedný straně se ti nelíbí, že dávám na misky vah psa a milovanou ženu, ale na druhou stranu se klidně postavíš do jedné řady se psem. Tím myslím to, že se necháváš krmit stejně jako ten pes. Ano, pes potřebuje dostat nažrat, protože on si v dnešní době není schopen obstarat potravu, ale muž by si měl umět sám obstarat potravu, tudíž by neměl čekat, že ho někdo nakrmí. Jak vůbec můžeš chtít po někom, aby tě jako krmil? Nemáš ruce, nohy? A ještě si pak nárokovat nějaké právo dostat nažrat jako první před psem. To je teda logika! Typicky mužská!
Ne, nebudu tě zlobit a prozradím ti, že u nás dostává páníček na stůl dřív než psi, přičemž ani jeden z nich (z těch psů pochopitelně) nespí v naší posteli :-)

moc jsem se pobavila:-))), i když Standa asi moc veselý není.
Já bych taky asi, být na jeho místě, nic neuspěchávala, scházela se na neutrální půdě nebo v Brně a vyčkávala, co se z toho vyvine.
P.S. Znám poměrně velkou řadu lidí, kteří jsou alergičtí na psy a přesto se jich nevzdali a za jistých bezpečnostních opatřeních s nimi žijí bez větší újmy na zdraví:-)))

totálně vydesinfikovat celý dům, vyměnit nábytek a všechno ostatní? To asi nepřipadá v úvahu. Stejně jako opustit své psy. Znám "našeho" veterináře - ten nemá psy (má i kočky a další havěť), ten má jen plno spolubydlících kamarádů. Myslím, že tohle je opravdu hodně neřešitelný problém.
Moje známá se kdysi seznámila s ošetřovatelem v zoo, a taky se museli nakonec rozejít. Prostě - člověk, který pracuje se zvířaty, je jimi tak prosáklý, že to odstranit nejde...
Mastere: u nás taky dostává psisko první, pak si bere s páníčkem a následně ještě žebrá od všech ostatních. Mrcha jedna nenažraná... Jenže, narozdíl od nás ostatních, on to vyběhá.

když jsem odklepl ten dodatek, byl jsem skálopevně přesvědčen, že mi odepíšeš něco v tom smyslu, že nikoli v jedné posteli, ale že vedle Tebe bude spát pes a já pod ním, na zemi.:-)))
Ale jsi lepší, fakt, a to krmení si představuji - ne jako z ruky do huby, ale nasypáním něčeho do misky...:-)))
Skončíme raději s logikou a necháme chudáka Standu přemýšlet a vybírat nejlepší variantu. Opouštím toto téma, kam jsem zabrousil asi omylem a přeji Ti příjemný víkend a stálý úsměv...

A co takhle zkusit „otužování“ ? Měli jsme doma jednu kočku, a po nějakých alergiích ani památky. Pak jsem si vzala z útulku britského kocourka, a ejhle ! Permanentní rýma, škrábání v krku, pálící oči, prostě alergie jako vyšitá. Tak jsme se začali sbližovat. Já jsem permanentně cucala různé pastilky proti škrábání v krku, a kocourek se naučil mazlit se a spávat všude jinde, jen né v mé posteli a mém nejbližším okolí. Už takhle trénujem soužití od ledna, a zlepšuje se to. Kocoura už můžu vymazlit až z něj chlupy lítají, jenom si pak musím důsledně mýt ruce. V mezidobí nám přibyla další číča, a žijeme společně v pohodě.
Chápu, že Standa nemůže své psy někam, nebo někomu dát. Takového chlapa, co se tak lehce vzdá svých přátel, bych si ani nemohla vážit. Tak držím palce, aby se Standova přítelkyně se svými alergiemi poprala. Jako nejlepší varianta mi připadá, aby Standa zatím jezdil jen za ní do Brna, a teprve čas ukáže, jestli jim to půjde dohromady.

I to nasypání do misky je špatně! Proč by sis do misky prostě neměl nasypat ty sám? A proč bych to měla dělat jako já? A proč dřív tobě než psovi? Už to chápeš? Jestli ne, tak se na to zeptej své ženy a ona (byť ti pravidelně sype do misky) ti k tomu řekné své.
Ale máš pravdu - tohle sem nepatří, protože se to Standy netýká. Takže i já končím s logikou a rovněž ti přeju krásný víkend. A smích? Tak ten mě osobně přejde hned, jak spadne první kapka deště :-(

Evo, upoutalo mně tvé doporučení, na netu jsem si vehledala pár poraden, některé ale nebudí důvěru, můžeš něco doporučit? Od mala mám senou rýmu a v posledních dvou letech padám i do záchvatů, kdy nemůžu dýchat. Díky za radu a omlouvám se Standovi, že tady sprostě využívám jeho dotaz.

Sakra, má přece barák, ne?
Já mám taky barák a dost často línajícího malamuta. Přesto by ke mně na návštěvu ta jeho dáma mohla - v bytě není ani chloupek. Pes je na zahradě, vůbec s ním nemusí přijít do styku. Prostě řešení se najít dá, když se chce, i když to třeba někoho nějak omezí (pejsci už nebudou moct spát s pánečkem v postýlce - sorry, to by mi za tu babu stálo). A hlavně něco udělat s tou alergií - jo, kyneziologie je taky určitě skvělá metoda.

trpěli těžkou alergií, jeden na pyly (senná rýma...), druhý téměř na všechno oba chodí na kinezioologii a moc to pochvalují, jak je to super a funguje to.

Mily Stando,ne, ze bych chtela radit,ale mam maly napad.Co takhle si zridit pobocku /nevim jestli se to da nazvat detasovane pracoviste/ v Brne a venovat se tam vyhradne reptilum. Nevim, jak se reptily jmenuji cesky,ale dalo by se to shrnout pod nazev hadi, plazivci a spol.Pod plazivce pocitam vyhradne zvirata, ne lidi.Obcas bys byl v Brne a obcas v Praze.Vasemu vztahu by to urcite prospelo a dala by se vyzkouset i ta kineziologie.Casem by se ukazalo co a jak.

Stando, na jaře mi vyprávěla alergoložka (taky k ní chodím), že léčila mladou paní, která měla děsnou alergii na dotyk se srstí, chlupy atp. a zamilovala se do pána, který byl značně osrstěný :-) Prý se s tím obě potýkaly asi 2 roky, ale nakonec alergii zvládly. Ať to ta Tvoje zkusí probrat s lékařkou, možná na něco přijdou.

ale svého psa bych z domu nedal. Pes je přítel. Samozřejmě ne pro každého, pro velkou množinu citově oploštělých lidí je to jen věc, hračka, která se může odložit, když nás nebaví. Pravda je, že takoví lidé obvykle nemají přátele ani mezi lidmi, ostatní rychle vycítí, že by je okamžitě vyměnili za jakýkoli osobní prospěch.
Navíc mi zkušenost našeptává, že tzv. "velká láska" trvá jen zlomek doby, kterou trvá přátelství (či kterou v rodině prožije pes).
Mimochodem, podle masterova receptu bych logicky - nechca žrát antihistaminika a podobně - neměl na jaře a v létě vůbec vycházet z hermeticky uzavřené místnosti. Samozřejmě se svých oblíbených výletů do přírody nehodlám i přes sebemoudřejší rady vzdát. A když se snesu s přírodou a nenutím ji přeměnit biosféru v poušť (od toho jsou tady jiní), asi bych se vyrovnal i se ženou, která vlastní nějaký štěkající či mňoukající alergen.

nám, kteří momentálně nemusíme volit a nejsme zmateni, je řešení jasné... Ale k jednomu se hlásím : PES JE PŘÍTEL !

prosím Tě, nepropaguj tu pavědu zvanou kineziologie. Jako zavilý skeptik vím, že za zavádění této *metody*, dostala firma AMIKUS, s.r.o, Anenské nám.č.2 Pha 1, zlatý Bludný balvan od Sisyfosů.
To je duchovní metoda léčení? :-)))

a chudáci blahoslavení duchem na to skáčou a platěj...