Rekla bych, ze je to hezky vymyslena a napsana povidka s nadsazkou! I kdyz se muze stat, ze nekde to tak chodi a jmenovane Julie si to nechavaji libit. Ale jsou i jine Julie, jednu takovou znam, ta kdyz jeji manzel zacal chytat podobne moresy, nechala ten spinavy talir od rajske na stole a druhy den mu na nej nandala spenat a to byste koukali jak rychle se to odnaucil.

Na otázku z nadpisu existuje jednodušší odpověď: Najít si mladší... :o)

léta nestojí...
:-)))

rika se ze muzi nestarnou ale blbnou:)

naopak, jsou stále mladší a mladší, až jsou z nich úplné děti

to je taky moc pekny:)

ale mějte na paměti, že pořád se udržují na prvních místech žebříčku důvodů vražd tzv. domácí zabijačky, jak tomu říkají kriminalisté. Manžel, nebo druh, tak dlouho "vysírá" že zhusta končí podobným způsobem - dlouhou dobu vytáčená žena do něj vrazí první věc, kterou má po ruce...takže tak.

Pod rouškou nadsázky nám tu milá Wendy opět zasela sémě nevraživosti mezi tábor samiček a samečků. Zasela ho v době, kdy tu byl relativní klid a mír.
Ne, nepodezřívám ji z úmyslného rozdmychání války písmenek mezi oběma tábory. Jsem skoro pevně přesvědčen, že nám všem chtěla naznačit, jak by to nemělo být. Jak je ošklivé, když jedno pohlaví využívá a zneužívá pohlaví druhé. Jak se však můžeme přesvědčit, její, zpočátku dobrý úmysl, se jí vymknul z klávesnice, o čemž svědčí již dva chytlavé, ošklivé a nejapné příspěvky od KIWI a Alenky. To nemohu komentovat.

Tak ty sis myslel, že tu vládnul relativní klid a mír, jo? Jsi na omylu, chlape, polnice neutichly! :-)))

Wendy - to bylo pěkný! :-) Vlastní tvorba?

Ten 50 palců dlouhý šroubovák měřil 125 cm.

jooo, myslel, věřil a doufal. Ale jak je vidět, kudlanka nikdy nespí a nepřítel naslouchá. Opět troubí a brousí si kusadla...

Pro KIWI: Omyl. Mně naopak léta stojí. Mám skoro dojem, že i ten, už desítky let toužený důchod se mi stále vzdaluje.

Pro Alenku: Když už musíš, tak musíš. Ale bylo by vhodnější zvolit mírnější formu popisu postupné ubývání mysle nebo zvolit latinský název, aby to neznělo tak blbě.

Pro Šimonu: Za to, že muži pomalu mládnou se nestydí, ale jsou na to hrdí... Jsou fořti!

je mi tu s vámi dobře, tak jsem nic ošklivého rozdmýchávat skutečně, ale skutečně nechtěla... Možná to je jen profesionální deformace - takže tak. Míšo, vlastní tvorba ne, jen vlastní iniciativa.
Evo, do textu jsem vstoupit nemohla, mělo být jistě 5 palců.
Příště pošlu něco o tom, jak dva, úplně bez problémů, zahodili šroubováky do kontejneru, seděli na lavičce, drželi se za ruce, jejich hodné děti se dobře učily, protože přestaly kouřit marjánku a - no na světe je málo legrace, to je fakt. Jdu se podívat, jestli nepřibyl nový krysařík ! Tak zatím.

já myslím že se všechny dámy bavily a až pán v tom viděl sémě nevraživosti. Myslím, že žádná z nás co to četla nechtěla rozdmýchávat, ale prostě se smála - i Kiwi a Alenka.... mastere nebuď bručoun, venku je krásně!

Já vím, takhle je jen trochu morbidnější, představovala jsem si jak by to ten chudák mohl teoreticky udělat :-)

copak jste nepochopila, že i já jsem to myslel v legraci? To se snad dá poznat i bez nezbytných úsměvných šmajlíků...nebo ne?
Aha, Vy ještě neznáte můj styl humoru. :-))

tak to jsme v klidu. Já tedy ten šroubovák uklízím... /SMAJLÍK/

Pošli příště něco o zlých ženských, ať nás přesvědčíš, že jsi objektivní:-)

Jinak ale článek se mi líbil (koneckonců v závěru trefně pranýřuje neutěšenou situaci v naší justici):-)

to můžu hned : byly žily jednou tři hrozně zlé ženské, zlobily své muže, bily je zouvákem, uvazovaly je u psí boudy a vařily jim pořád koprovku. Nakonec je všechny odnesl čert a teď musí v pekle drhnout kotle.

Díky, ty tři zlé ženské mi zlepšily náladu. Musela jsem se smát nahlas, naštěstí jsem tu teď zrovna sama. Těžko bych vysvětlovala, že se směju nějaké koprovce (já jí mám moc ráda :-))

že ačkoli jsou ženy tak vzrušujícně dokonalé a muži tak odporně nedokonalí, pořád mi nějaká brečí na rameni, že by chtěla být mužem:-) A některé se o to dokonce i celý svůj život snaží (ne, nemyslím hned na chirurgický zákrok)

Jen na to někdy pozapomenou...

Musim se s Vami podelit o muj pracovni den. Jsem muz v domacnosti a momentalne na otcovske. Mame 2 deti/zena by chtela jeste alespon 3/ ja -pry jsem sobec-rikam, ze dve staci.Vstavam o pul seste,abych stihl snidani pro moji zenu.Moje zena je plne vytizena. Pracuje jako poradkyne v poradne pro nespokojene zeny. Nezavidim ji to. Od rana do vecera poslouchat narky a stiznosti. Obcas se stydim, ze jsem muz. Chtel bych jit do ulic a zakricet. Muzi probudte se!!
Do ulic se ale nedostanu,nestiham to.Snad az budu koncem mesice myt okna./Okna myjeme, tedy myji VZDY koncem mesice. Budes si to lepe pamatovat, rekla ma zena. Postele prevlikam kazde pondeli, mandluji v utery, protoze to je muj praci den pro ostatni pradlo. Ale jinak peru nejakou pracku kazdy den. I kdyz od te doby , co kupujeme Pampersky, nam nekolik pracek tydne ubylo.Zena hned zjistila, ze moje vytizenost klesla a prihlasila me do kursu siti.Snazim se, ale moc mi to nejde.Zena vstava k prostrenemu stolu a ja jdu vymenit pampersky. Snazim se to zvladnout v tichu, abych zenu po ranu nestresoval. Ma pred sebou cely pracovni den, zatim co ja budu doma odpocivat.Ve ctvrtekrychle vyzehlim, uklidim pradlo do skrini.mezitim nakrmim deti. Oj mala se poblinkala, dnes uz potreti, vymenime tricko a zaroven umejem pokakanou prdelku.Velka rve.Ukazuje si na ousko.Specham ji uklidnit. Rev neustava. Mrknu na hodinky- je cas jit nakoupit. Co budeme varit?Varim rad a dobre, rika moje zena, ale dava prednost restauracim. Je tam klid a velky vyber. Chapu ji. Ja stiham jen polevku a hlavni jidlo. Abych se priznal, obcas jime i zbytky-tedy ja a deti. Nam to nevadi.Kakat, kakat slysim z koupelny,ale kdyz dobehnu do cile, je pokakano. Vsechno.Nekdy bych si pral, aby deti trpely zacpou.
Pohled na hodiny a je cas na svacinu. Ucho boli, au au narika ta starsi.Volam na polikliniku./zijeme ve Svedsku, kde se nechodi k doktoru, ale vola sestricce, ktera rozhodne o zavaznosti onemocneni./Slysim prijemny hlas:nezavesujte, jste 15 v poradi. Vim, ze volam zbytecne.Zanet stredniho ucha neni indikace k predepsani antibiotik.Ale predstava bezesnych noci a place moji dcery,nez bubinek praskne... Nadeje umira posledni. Moje zena potrebuje nocni klid.Nezavesujte, jste v poradi.V kuchyni preteka polivka na sporaku.Odlozim telefon a letim do kuchyne. Polevka je v haji,vracim se k telefonu. Tut, tut.VYtacim znovu cislo.Konec telefonniho casu.Sestricka sla na obed. Pro dnesek to vzdavam, bude to studeny obklad a Alvedon.
Vola zena, dneska prijde pozdeji, zapomnela mne rici, ze jde s kolegynemi do ralaxu. Preji ji to zaslouzi si to. Me vlastne neceka nic jineho nez velky nakup, vecere, trochu hrani s detmi,vykoupat, prebalit, par pohadek na dobrou noc a az deti usnou, tak budu trochu uklizet.Neprectene noviny.Nejak je nestiham.

V tom stressu jsem zapomnel napsat adresu a jmeno.

za to, že máš ještě čas flákat se po internetu, zasloužíš práci navíc. A za to, že jsi jednou žena a jednou muž, taky! Za to, že to píšeš jako žena, sklízíš úsměv, protože je to dobrý vtip.
Ovšem - je to neodpustitelný negativní a odsouzeníhodný příklad všem ženám, které by tu mrchu, ve Tvém snu, chtěly -nedejbože - následovat. :-))