Mobil nám zvoní ve dne v noci, v sobotu, v neděli, na toaletě, ve vaně; stále se řeší něco, co si někteří chaotici neuměli zorganizovat a tak s tím otravují ve volných chvílích. Dřív byla jen pevná linka, udělal sis program na celý den a lidé Tě zastihli doma ráno nebo večer, ale přes den nikdo nerušil ani v práci, ani když ses rozhodnul strávit hezký den s partnerem. Ne, nejsem proti mobilům, ale proti obtěžování...  Stejně tak si lidé už nedokážou říct nic hezkého přímo do očí – teď se především esemeskuje...

     Lidé ztrácí vztah ke svým stárnoucím rodičům, partnerovi, dětem, přátelům.... Žijeme tak rychle, že ani nemáme čas naše stávající vztahy prohloubit, a tak většinou nedělá problém je zase zpřetrhat a najít si rychle nové, hledají si partnery „jen aby nebyli sami“.  Žijí prací od rána do večera, o víkendech ani nemluvě. Budují hmotné statky, vily, pořizují si drahá auta, všemu vládne jen majetek, majetek a zase majetek... a přitom jsou nespokojeni se vším, co je okolo nich.

     Snaží se manipulovat lidmi okolo sebe, ne je pochopit, vyslechnout si jejich argumenty, znát jejich úhel pohledu. Čím dál víc převládá pocit, že za peníze se dá vše koupit. Spousta lidí si vůbec neváží obyčejných hodnot –  jako jsou zdraví, dobrá práce, hodní rodiče, dětství jejich dětí... uvědomí si tyhle hodnoty, až když o ně přijdou.

     A to je většinou již pozdě.

Inka

linkuj.cz vybrali.sme.sk