Ve své knize „TOUHA PO ABSOLUTNU“ shrnul zážitky ze sedmi návštěv Indie. A protože tam jezdil natáčet zajímavé a často unikátní dokumenty, jedná se o fascinující čtení. První kapitola, "Svatí muži v Indii" se věnuje hinduismu jako takovému, jeho tradici sádhuú (svatý muž, světec, poutník), sannjásinů (potulný asketa), jóginů (vyznavač jógické filozofie), svámí (titul duchovního mistra) a guru (učitel), zmíněn je Buddha i Ježíš.

     Druhá kapitola pojednává o návštěvě Himálaje a pramenů Gangy za doprovodu svámího Rám Kripálu. Himálaj je pro mnoho jóginů a sádhuů posvátné pohoří, do člověka tam vstupuje klid a vnitřní pohoda jaksi samovolně; nekonečnost obzoru, výška hor, klid a samota pomáhají dosáhnout vhledu. Následuje část nazvaná Dalajlama a karmapové v indickém exilu, kde se dočteme o dalajlamově narozeninách, exilu a také o rozpolcené funkci karmapy (nejvyšší představitel linie Karma-kagjü tibetského buddhismu). Rozpolcené proto, že existují dva karmapové, jeden uznaný čínskou vládou, druhý ne.

     Po kapitole "Velcí guruové a avátaři" (Satja Sáji Bába, Paramhans Svámí Mahéšvaránanda) přijde ke slovu reportáž z události, která se opakuje jednou za 144 let – mahá kumbhamély. Největší duchovní setkání na světě se koná u soutoku řek Gangy a Jamuny (a také posvátné podzemní řeky Sarasvatí, která za určité konstelace hvězd přináší kapku nektaru nesmrtelnosti), milióny lidí se scházejí nejen k posvátné rituální koupeli, ale také pro sdílení nabité atmosféry. V roce 2001 trvala mahá kumbhaméla 6 týdnů, během té doby setkání navštívilo téměř sto miliónů osob a v hlavní den se jich koupalo přes třicet miliónů. Nepředstavitelné. Za zmínku stojí také reportáž z tábora nágů, zvláštní skupiny asketů, kteří chodí nazí a tělo si natírají vrstvou popela.

U každého tématu jsou osobní zážitky a rozhovory doplněné výkladem a spoustou nádherných fotografií, které text jen podtrhují.

Wu Wej, kdesi – Čechy

linkuj.cz vybrali.sme.sk