Čí brutalita
Dodejme ovšem, že je to vždy brutalita policie. Bez povšimnutí prezidenta i dalších politiků zůstal osud policisty, který nyní leží v nemocnici se přeraženou páteří. Že je kámen vražedná zbraň víme od dob Kaina a Abela. Jedno z tančících dětí uchopilo tuto zbraň a hodilo ji na člověka. Kámen nezabil. Jenom zranil, možná zmrzačil. Muž je ochrnutý na obě nohy. Je velmi pravděpodobné, že to dopadne tak, jak je v podobných případech obvyklé, že ochrnutý zůstane nadosmrti, na vozíku, živ z milosrdenství rodiny, pokud se ho dočká, a z almužny od státu. Dopustil se toho, že konal podle rozkazu svého nadřízeného a ten jednal podle zákona.

Co všechno víme
Víme především to, že policie neudělala nic dobře. Škoda jen, že víme různé věci, co udělala špatně. Jedno špatně je, že policie nepustila technaře na místo srazu. Druhé špatně je, že je tam pustila. Předseda politické strany, která především hájí individuální práva s důrazem na práva vlastnická, dostane dotaz, jak by v obdobném případě postupoval on. Aby nebylo pochyb, míním tím Občanskou demokratickou stranu a jejího předsedu Mirka Topolánka. Jaký postup byste při technoparty doporučoval vy, zněl dotaz.
Načež předseda strany s nejvyššími preferencemi, který by se v případě volebního vítězství stal už napřesrok premiérministrem, odpovídá:
U takových typů akcí se vždycky bude diskutovat o tom, jestli byl zásah adekvátní, nebo ne. Sto raněných adekvátní není. A Paroubek za to nese zodpovědnost.
Dobrá. Mirek Topolánek možná otázku špatně slyšel, nebo ji nepochopil. Položme mu ji tedy znovu a doufejme, že odpoví: co budete dělat vy, pokud se stanete předsedou vlády? A co bude dělat Ivan Langer, až bude ministrem vnitra?

Temné jasno
Rýsuje se totiž jedno velmi temné jasno. Jelikož lidi nemají policii rádi a jelikož není pěkný pohled na černooděnce tepající mladé lidi, vznikl většinový názor, že u Tachova došlo k masakru. Je pozoruhodné, kdo všechno se k němu přidává. Že se Petra Buzková chce dělat u mládeže hezkou, to je pochopitelné. Že ale si takový Ivan Langer dělá do vlastního hnízda, to je neuvěřitelné.
Vždyť on má opravdu reálnou šanci, že se sám ministrem vnitra stane. Nyní zastává úlohu stínového ministra vnitra. Má za úkol sledovat a v rámci ústavního řádu i ovlivňovat chod resortu. Je vysokým představitelem strany, zastávající principy pořádku a práva. Představme si Ivana Langra v srpnu 2006. Bude po volbách, možná už bude sestavena vláda, on v čele vnitra. K Tachovu přijede dvacet tisíc lidí z Evropy. Že tam přijedou, to je jisté. Nikde v Evropě není tak vlažný vztah k vlastnickým právům, jako zde. Rušitelů vlastnických práv se zde zastává i thatcherovsky smýšlející prezident. Konzervativní komentátor píše, že technoparty je totéž, jako jásání po fotbale a dupání po strništi po Velké ceně Brna. Proč by tedy znovu nepřijeli?
Vlastníci budou křičet, budou podávat trestní oznámení na policii za nečinnost. Co udělá ministr Langer? Co mu poradí jeho premiér? Řekne mu, Ivane, počítej s tím, že "u takových typů akcí se vždycky bude diskutovat o tom, jestli byl zásah adekvátní"?

Jde o pravidla hry
Po neděli je jasno, co nechceme. Nechceme ošklivé obrázky v novinách. Nechceme vidět zbité děti. Je z toho jasno, co chceme. Chceme klídek. Pak ale je třeba právě tak jasně říci: od pěti tisíc osob nahoru (nebo od deseti tisíc, od dvaceti tisíc, k tomu by se snad pro změnu jasně mohl vyjádřit pan Topolánek) si v Česku může dělat každý co se mu zlíbí. Rezignujeme na ochranu vlastnických práv ve jménu klidu. Žaloby proti policii za nečinnost pozbývají platnosti v okamžiku jejich podpisu. Policisté zůstanou doma, nebo budou číhat za bukem na motoristu, který pojede bez zapnutého pásu. Ale řekněme to jasně, pokud možno ve formě zákona.
Snad pro něj zvednou ruku dnes křičící poslanci a podepíše ho dnes křičící prezident.

Aston

linkuj.cz vybrali.sme.sk